Věc T-121/08

PC-Ware Information Technologies BV

v.

Evropská komise

„Veřejné zakázky na dodávky — Nabídkové řízení Společenství — Nákup softwarových produktů a licencí — Odmítnutí nabídky uchazeče — Neobvykle nízká nabídka — Povinnost odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba směřující proti prováděnému rozhodnutí

(Článek 230 ES)

2.      Veřejné zakázky Evropských společenství – Uzavření smlouvy o zakázce na základě výzvy k podávání nabídek – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze

3.      Veřejné zakázky Evropských společenství – Uzavření smlouvy o zakázce na základě výzvy k podávání nabídek – Neobvykle nízká nabídka

(Nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 139 odst. 1)

4.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah

(Článek 253 ES; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 149 odst. 2)

5.      Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Újma – Příčinná souvislost – Nesplnění jedné z podmínek

(Článek 288 druhý pododstavec ES)

1.      Aby si žalobce v průběhu řízení zachoval právní zájem na zrušení napadeného aktu, musí být uvedené zrušení samo o sobě způsobilé vyvolat právní následky, jež mohou spočívat zejména v nápravě případných nepříznivých důsledků vyplývajících z tohoto aktu, nebo zabránit tomu, aby se uváděné protiprávní jednání v budoucnu opakovalo.

Dokonce i v případě, že by již byla veřejná zakázka provedena, existuje vzhledem k tomu, že jde o rámcovou smlouvu, která může sloužit jako vzor při budoucím zadávání obdobných zakázek, zájem na zabránění tomu, aby k protiprávnímu jednání uváděnému uchazečem nedocházelo i v budoucnosti.

(viz body 39–40)

2.      Soud Společenství je v řízení o žalobě na neplatnost příslušný rozhodovat o žalobách pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení Smluv nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejich provádění anebo pro zneužití pravomoci. Z toho vyplývá, že soud Společenství nemůže považovat údajné porušení vnitrostátních právních předpisů za právní otázku, která je předmětem neomezeného soudního přezkumu. Takový přezkum totiž přísluší pouze vnitrostátním orgánům.

Podle zásad řádné správy a loajální spolupráce mezi orgány Unie a členskými státy jsou však orgány Společenství povinny ujistit se o tom, zda podmínky stanovené ve výzvě k podávání nabídek nevybízejí potenciální uchazeče k porušování vnitrostátních právních předpisů, které se mohou na dotčenou smlouvu vztahovat, přičemž tato otázka spadá do rámce posouzení skutkového stavu.

(viz body 62–63)

3.      Z ustanovení čl. 139 odst. 1 nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení vyplývá, že zadavatel má povinnost před odmítnutím nabídky umožnit uchazeči vysvětlit nebo i odůvodnit údaje v jeho nabídce, pokud se domnívá, že nabídka je neobvykle nízká. Povinnost prověřit vážnost nabídky dále vyplývá z předchozích pochybností o její důvěryhodnosti mimo jiné s tím, že hlavním cílem tohoto článku je zajistit, aby uchazeč nebyl vyloučen z řízení, aniž by měl možnost zdůvodnit obsah své nabídky, která se jeví jako neobvykle nízká.

(viz bod 72)

4.      Povinnost odůvodnění závisí na povaze dotčeného aktu a kontextu, ve kterém byl přijat. Z odůvodnění musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu tak, aby se jednak dotčené osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, aby mohly hájit svá práva a ověřit, zda rozhodnutí je, či není opodstatněné, a jednak aby mohl soud vykonávat svůj přezkum legality dotčeného aktu.

V oblasti veřejných zakázek je zadavatel v souladu s čl. 100 odst. 2 nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a čl. 149 odst. 2 nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení povinen nejpozději do patnácti kalendářních dnů ode dne obdržení písemné žádosti sdělit uchazeči důvody odmítnutí jeho nabídky, jakož i – vzhledem k tomu, že uchazeč podal nabídku, jež byla v souladu s požadavky – vlastnosti a výhody přijaté nabídky, i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena. Tento postup, jak je popsán ve zmíněném čl. 100 odst. 2, z něhož jasně a jednoznačně vyplývají úvahy autora daného aktu, je v souladu s účelem povinnosti odůvodnění stanovené v článku 253 ES.

(viz body 92–94)

5.      Vznik mimosmluvní odpovědnosti Společenství ve smyslu čl. 288 druhého pododstavce ES za protiprávní jednání jeho orgánů je vázán na splnění souboru podmínek, a sice protiprávnosti jednání vytýkaného orgánům, skutečné existence škody a existence příčinné souvislosti mezi uváděným jednáním a uplatňovanou škodou. Jelikož jsou uvedené tři podmínky vzniku odpovědnosti kumulativní, je skutečnost, že jedna z nich není splněna, dostatečná k zamítnutí žaloby na náhradu škody, aniž by tedy bylo nezbytné přezkoumat ostatní podmínky.

(viz body 105–106)