Žaloba podaná dne 8. prosince 2023 – Mndoiants v. Rada

(Věc T-1149/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergej Mndoiants (Moskva, Rusko) (zástupci: F. Bélot a P. Tkhor, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1767 ze dne 13. září 2023 v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce na seznamu, který je uveden v příloze rozhodnutí Rady (SZBP) 2014/145 ze dne 17. března 2014;

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2023/1765 ze dne 13. září 2023 v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce na seznamu, který je uveden v příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014;

podpůrně na základě článku 277 SFEU prohlásil, že se na žalobce nepoužije kritérium pro zařazení stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí (SZBP) 2014/145, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2023/1094 ze dne 5. června 2023, a v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 269/2014, ve znění nařízení Rady (EU) 2023/1089 ze dne 5. června 2023, a to z důvodu jeho protiprávnosti;

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na účinnou soudní ochranu, povinnosti uvést odůvodnění, povinnosti přezkoumání rozhodnutí a práva být vyslechnut. Žalobce tvrdí, že na základě důkazů, které Rada předložila, nelze sankce vůči němu ponechat v platnosti, a to vzhledem k jejich mírnosti. Rada kromě toho nadále nezohledňuje informace a připomínky předkládané žalobcem, takže porušuje svoji povinnost přezkumu a přehodnocení, jakož i právo žalobce být vyslechnut.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení. Důkazy, na jejichž základě Rada ponechala jméno žalobce na seznamu, jsou nedostatečné a v žádném případě neumožňují prokázat, že žalobce je předním podnikatelem působícím v Rusku nebo podnikatelem zapojeným do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásad proporcionality a rovného zacházení. Žalobce má za to, že omezující opatření, která byla vůči němu přijata, jej diskriminují a jsou nepřiměřená ve vztahu ke svým cílům.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení základních individuálních práv, a to včetně práva na vlastnictví a práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Tím, že Rada zařadila jméno žalobce na seznam, porušila zásadu proporcionality. Tyto zásahy proto nelze považovat za legitimní ve smyslu článku 52 Listiny základních práv Evropské unie.

Pátý subsidiárně uplatněný žalobní důvod vychází z nepoužitelnosti čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí (SZBP) 2014/145 a čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 269/2014, a to z důvodu jejich protiprávnosti. Nové kritérium stanovené v písmeni g) odporuje právu na obhajobu, které je zakotveno v Listině základních práv EU, neopírá se o dostatečně pevný skutkový základ a je v rozporu se zásadami právní jistoty, rovného zacházení a zákazu svévole. Musí být proto konstatováno, že nové kritérium stanovené v písmeni g) se na žalobce z důvodu jeho protiprávnosti nepoužije.

____________