ROZSUDEK TRIBUNÁLU (devátého senátu)
17. října 2019(*)
„Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Slovní ochranná známka AXICORP ALLIANCE – Starší slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie ALLIANCE – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Článek 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001 – Důkaz o skutečném užívání starších ochranných známek – Článek 47 odst. 2 nařízení 2017/1001 – Výklad popisu výrobků, které jsou uvedeny v abecedním seznamu přiloženém k Niceskému třídění“
Ve věci T‑279/18,
Alliance Pharmaceuticals Ltd, se sídlem v Chippenhamu (Spojené království), zastoupená M. Edenboroughem, QC,
žalobkyně,
proti
Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupenému J. Crespo Carrillem a H. O’Neillem, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO byla
AxiCorp GmbH, se sídlem v Friedrichsdorfu (Německo),
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. února 2018 (věc R 1473/2017-5), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Alliance Pharmaceuticals a AxiCorp,
TRIBUNÁL (devátý senát),
ve složení S. Gervasoni, předseda, K. Kowalik-Bańczyk a C. Mac Eochaidh (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Hendrix, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 30. dubna 2018,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 26. července 2018,
s přihlédnutím k organizačním procesním opatřením ze dne 31. ledna 2019,
po jednání konaném dne 28. března 2019,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 17. ledna 2011 získala společnost AxiCorp GmbH u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1072913 týkající se slovní ochranné známky AXICORP ALLIANCE. Tento zápis byl dne 28. dubna 2011 oznámen Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), v pozměněném znění [nahrazeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1)].
2 Výrobky a služby, pro které byla ochrana požadována, patří do tříd 3, 5, 10 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 3: „Přípravky na bělení a jiné látky na čištění; čisticí, lešticí, odmašťovací a brusné přípravky; mýdla; voňavkářské výrobky, éterické oleje, kosmetické přípravky, vlasové vody; zubní pasty“;
– třída 5: „Farmaceutické a zvěrolékařské přípravky, léčiva; hygienické přípravky pro lékařské účely; dietetické látky upravené pro lékařské užití; kojenecká výživa; náplasti, obvazový materiál; materiály pro plombování zubů a pro zubní otisky; dezinfekční přípravky; přípravky na hubení škůdců; fungicidy, herbicidy; léčiva“;
– třída 10: „Chirurgické, lékařské, zubní a zvěrolékařské přístroje a nástroje, umělé údy, oči a zuby; ortopedické potřeby; šicí materiál; aplikátory na farmaceutické přípravky; injekční stříkačky pro lékařské účely; inhalátory;
– třída 35: „Reklama; řízení obchodní činnosti; obchodní administrativa; kancelářské práce; velkoobchod a maloobchod s farmaceutickými, kosmetickými a lékařskými výrobky“.
3 Přihláška ochranné známky byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 2011/082 ze dne 29. dubna 2011.
4 Dne 30. ledna 2012 podala žalobkyně, společnost Alliance Pharmaceuticals Ltd, proti zápisu přihlašované ochranné známky námitky na základě článku 41 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 46 nařízení 2017/1001) týkající se výrobků a služeb uvedených v bodě 2 výše.
5 Námitky byly založeny na následujících starších právech:
– starší slovní ochranné známce Evropské unie ALLIANCE, přihlášené dne 29. července 2002 a zapsané dne 11. srpna 2006 pod č. 2816098, označující výrobky patřící do třídy 5 a odpovídající následujícímu popisu: „Farmaceutické přípravky, ale s výjimkou výživy pro děti a invalidy a chemické přípravky/chemických přípravků k farmaceutickému použití“;
– starší obrazové ochranné známce Evropské unie, přihlášené dne 29. července 2002 a zapsané dne 17. prosince 2003 pod č. 2816064, označující výrobky patřící do třídy 5 a odpovídající následujícímu popisu: „Farmaceutické přípravky, ale s výjimkou výživy pro děti a invalidy a chemické přípravky/chemických přípravků k farmaceutickému použití“, znázorněné níže:
– starší nezapsané ochranné známce užívané v obchodním styku pro „farmaceutické látky a přípravky“ ve Spojeném království.
6 Důvody uplatněnými na podporu námitek byly důvody uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a v čl. 8 odst. 4 a 5 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 4 a 5 nařízení 2017/1001].
7 Na podporu důvodů pro podání námitek uvedených v čl. 8 odst. 4 a 5 nařízení č. 207/2009 žalobkyně předložila výňatek z výroční zprávy své mateřské společnosti Alliance Pharma plc z roku 2009.
8 EUIPO na návrh společnosti AxiCorp vyzval žalobkyni, aby předložila důkaz o užívání svých starších ochranných známek v souladu s čl. 42 odst. 2 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 47 odst. 2 nařízení 2017/1001) pro výrobky, na kterých byly založeny námitky.
9 Dne 22. července 2016 žalobkyně poskytla důkazy o užívání svých starších ochranných známek ve lhůtě stanovené EUIPO.
10 Dne 11. května 2017 námitkové oddělení zamítlo námitky v plném rozsahu z důvodu absence důkazů o skutečném užívání starších ochranných známek Evropské unie a z důvodu absence důkazů o užívání starší nezapsané ochranné známky v obchodním styku.
11 Dne 7. července 2017 podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení u EUIPO odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 (nyní články 66 až 71 nařízení 2017/1001).
12 Rozhodnutím ze dne 7. února 2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“) pátý odvolací senát EUIPO částečně zrušil rozhodnutí námitkového oddělení a vrátil věc námitkovému oddělení.
13 Pokud jde o starší ochranné známky Evropské unie, měl odvolací senát za to, že námitky byly zamítnuty oprávněně v rozsahu, v němž vycházely z čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001. V tomto ohledu zaprvé uvedl, že specifikace uvedených ochranných známek, která se vztahovala na „farmaceutické přípravky, ale s výjimkou výživy pro děti a invalidy a chemické přípravky/chemických přípravků k farmaceutickému použití“, nebyla jasná. Zadruhé měl odvolací senát za to, že není nepřiměřené ani není v rozporu s gramatickými pravidly vykládat specifikaci tak, že se vztahuje na farmaceutické výrobky „s výjimkou těch, které jsou určeny k tomu, aby sloužily jako výživa pro děti a invalidy a které používají chemické farmaceutické přípravky“. Zatřetí měl za to, že i když nelze vyloučit možnost jiných výkladů, výrobky a služby musí být v rejstříku popsány dostatečně jasně a přesně, aby umožnily určit rozsah požadované ochrany pouze na tomto základě. Kromě toho podle odvolacího senátu nemůže být nejednoznačná specifikace vykládána příznivým způsobem pro majitele práva. V důsledku toho měl odvolací senát za to, že námitkové oddělení právem vyložilo specifikaci restriktivně tak, že vylučuje chemické přípravky k farmaceutickému použití. Kromě toho uvedl, že i kdyby bylo třeba mít za to, že specifikace zahrnovala určité farmaceutické výrobky rostlinného původu, žalobkyně neprokázala, že ochranná známka ALLIANCE byla užívána pro tyto farmaceutické výrobky vzhledem k tomu, že předložené důkazy o užívání odkazovaly výlučně na syntetické složky.
14 Pokud jde dále o starší nezapsanou ochrannou známku a důvod pro podání námitek uvedený v čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001, odvolací senát měl za to, že závěr námitkového oddělení, podle něhož žalobkyně nepředložila žádný důkaz o užívání této ochranné známky ve lhůtě stanovené k podložení námitek, je zjevně nesprávný. Měl za to, že věc musí být vrácena námitkovému oddělení pro úplný přezkum výše uvedeného důvodu pro podání námitek, při zohlednění všech důkazů o užívání předložených žalobkyní v průběhu řízení, včetně důkazů předložených dne 22. července 2016.
Návrhová žádání účastníků řízení
15 Žalobkyně navrhuje Tribunálu, aby:
– napadené rozhodnutí zrušil,
– podpůrně, změnil napadené rozhodnutí tak, že vrátí námitky námitkovému oddělení, aby je mohlo znovu posoudit podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 2017/1001, spolu s čl. 8 odst. 4 uvedeného nařízení;
– uložil EUIPO náhradu nákladů týkajících se tohoto řízení, jakož i nákladů vynaložených v řízení před odvolacím senátem, a podpůrně, pokud další účastnice řízení před odvolacím senátem vstoupí do řízení, uložil EUIPO a vedlejší účastnici společně a nerozdílně nahradit její náklady řízení.
16 EUIPO navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl,
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K rozsahu návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí
17 V odpovědi na otázky Tribunálu položené v rámci organizačních procesních opatření účastníci řízení při jednání potvrdili, jak bylo zaznamenáno rovněž v protokolu z jednání, že žaloba podaná žalobkyní musí být chápána tak, že směřuje k částečnému zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání, které u něj bylo podáno, pokud jde o důvody pro podání námitek uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001. Naproti tomu žalobkyně nepožaduje, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát vrátil věc námitkovému oddělení k úplnému přezkumu důvodu pro podání námitek uvedeného v čl. 8 odst. 4 uvedeného nařízení.
K věci samé
18 Na podporu žaloby žalobkyně vznáší jediný žalobní důvod vycházející z toho, že odvolací senát provedl nesprávný výklad specifikace starších ochranných známek Evropské unie, jenž jej vedl k závěru, že předložené důkazy o užívání neprokazují skutečné užívání těchto ochranných známek pro výrobky zařazené do uvedené specifikace, což představuje porušení podstatných procesních náležitostí, nařízení 2017/1001 nebo ustanovení k jeho provedení ve smyslu článku 72 nařízení 2017/1001.
19 Žalobkyně konkrétně zpochybňuje restriktivní výklad specifikace přijatý námitkovým oddělením a potvrzený odvolacím senátem, podle něhož byly „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ vyloučeny z „farmaceutických přípravků“.
20 Žalobkyně tvrdí, že restriktivní výklad přijaté specifikace je nesprávný v tom, že je v rozporu s metodickými pokyny EUIPO pro přezkum, konkrétně se způsobem, jakým musí být formulovány výjimky ve specifikacích. Pokud je cílem vyloučit druhy výrobků, je spojkou, která má být použita, vylučovací spojka „nebo“, a nikoli souřadící spojka „a“. Proto musí být v projednávané věci slova „ale s výjimkou výživy pro děti a invalidy a chemické přípravky/chemických přípravků k farmaceutickému použití“ vykládána tak, že vylučuje pouze první kategorii výrobků, výživu pro děti a invalidy a že zahrnuje druhou kategorii výrobků, chemické přípravky k farmaceutickému použití. Pokud by byl použit tento výklad, byly by důkazy předložené žalobkyní k prokázání skutečného užívání starších ochranných známek Evropské unie pro „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ přijaty. Věc by tedy měla být vrácena námitkovému oddělení, aby námitky prozkoumalo rovněž z hlediska důvodů pro podání námitek uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001. Kromě toho žalobkyně uvádí, že společnost AxiCorp nepředložila žádný argument k rozsahu specifikace před rozhodnutím námitkového oddělení.
21 Dále žalobkyně tvrdí, že restriktivní výklad přijaté specifikace je nesprávný, jelikož vede ke specifikaci bez obchodního smyslu, což je v rozporu s běžnými pravidly pro výklad právních textů. Podpůrně tvrdí, že i kdyby byly „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ vyloučeny, tyto přípravky musí být vykládány restriktivně tak, že označují pouze syntetické chemické prekurzory v čistém stavu, které lze kombinovat pro farmaceutické účely, a sice k vytvoření samotných konečných farmaceutických přípravků. Složky léčivého přípravku v čistém stavu by tak byly vyloučeny z působnosti zápisu, zatímco získaná kombinace, která představuje samotný konečný farmaceutický přípravek, by zahrnuta byla. Předložené důkazy o užívání tudíž podle žalobkyně postačují k prokázání skutečného užívání starších ochranných známek Evropské unie.
22 EUIPO argumenty žalobkyně zpochybňuje. Zaprvé podle EUIPO nemůže příklad formulace výjimky vyňatý z metodických pokynů EUIPO pro přezkum představovat základ pravidla určujícího spojku, která by měla být použita při formulaci výjimky ve specifikaci. Je na přihlašovateli ochranné známky Evropské unie, aby sepsal jasně a přesně specifikaci výrobků a služeb, pro které je ochrana požadována. Zadruhé je podle EUIPO specifikace nejednoznačná. Způsob, jakým námitkové oddělení a odvolací senát vyložily specifikaci, přitom podle EUIPO není nepřiměřený ani není v rozporu s gramatickými pravidly, i když jiné výklady nemohou být vyloučeny. Zatřetí EUIPO připomíná, že rozsah požadované ochrany musí být možné určit pouze na základě rejstříku. Pokud označení výrobků nebo služeb postrádá jasnost a přesnost, rozsah působnosti ochranné známky by měl být vykládán v úzkém slova smyslu, neboť majitel ochranné známky by neměl mít prospěch z porušení povinnosti vyhotovit jasný a přesný seznam výrobků a služeb.
Úvodní poznámky
23 Jak žalobkyně potvrdila na jednání, je třeba mít za to, že žalobkyně v podstatě implicitně vytýká odvolacímu senátu porušení čl. 47 odst. 2 nařízení 2017/1001.
24 V tomto ohledu je skutečné užívání starší ochranné známky otázkou, která pokud je přihlašovatelem ochranné známky vznesena, musí být vyřešena před tím, než je rozhodnuto o samotných námitkách [viz rozsudek ze dne 22. března 2007, Saint-Gobain Pam v. OHIM – Propamsa (PAM PLUVIAL), T‑364/05, EU:T:2007:96, bod 37 a citovaná judikatura].
25 Žalobkyni tedy ještě před tím, než EUIPO přezkoumá důvody pro podání námitek uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001, příslušelo, aby předložila důkaz o skutečném užívání starších ochranných známek Evropské unie, takže pokud tento důkaz nebyl předložen, musely být námitky v souladu s čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení zamítnuty. Navíc se toto užívání muselo týkat výrobků, pro které byly starší ochranné známky Evropské unie zapsány a na kterých byly založeny námitky, a sice výrobků náležejících do třídy 5, které byly uvedeny v bodě 5 výše. Pokud by starší ochranné známky Evropské unie byly užívány pouze pro část výrobků, pro které byly zapsány, považovaly by se pro účely přezkoumání námitek za zapsané pouze pro tuto část výrobků v souladu s čl. 47 odst. 2 uvedeného nařízení.
26 Podle judikatury vypracované v rámci výkladu výrazů, které tvoří název tříd výrobků a služeb, musí být rozsah přihlášky k zápisu posuzován ke dni jejího podání [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. prosince 2018, Edison v. EUIPO (EDISON), T‑471/17, nezveřejněný, napadený kasačním opravným prostředkem, EU:T:2018:887, bod 34; v tomto smyslu obdobně viz rozsudek ze dne 11. října 2017, EUIPO v. Cactus, C‑501/15 P, EU:C:2017:750, body 44 až 49].
27 V projednávané věci byly přihlášky k zápisu týkající se starších ochranných známek Evropské unie podány žalobkyní a zapsány v době, kdy bylo ještě použitelné nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1) (nahrazené nařízením č. 207/2009, které bylo nahrazeno nařízením 2017/1001) (viz bod 5 výše). Nařízení č. 40/94 neobsahovalo stejně podrobná ustanovení, jako jsou ustanovení uvedená v čl. 33 odst. 2 a 5 nařízení 2017/1001 platná ke dni napadeného rozhodnutí.
28 Nicméně čl. 26 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, ve znění použitelném ke dni podání přihlášek ochranných známek týkajících se starších ochranných známek Evropské unie a ke dni jejich zápisů stanovil, že přihláška ochranné známky musí obsahovat seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis. Kromě toho pravidlo 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení č. 40/94 (Úř. věst. 1995, L 303, s. 1) (v podstatě převzaté do čl. 33 odst. 2 nařízení 2017/1001), které bylo v té době použitelné, stanovilo, že seznam výrobků a služeb se uvede tak, aby „jasně označoval povahu výrobků a služeb“.
29 Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že příslušelo tomu, kdo žádá o zápis označení jako ochranné známky, aby v přihlášce uvedl seznam výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, a pro každý z uvedených výrobků nebo služeb poskytl popis tak, aby jasně označoval jejich povahu [rozsudek ze dne 9. července 2008, Reber v. OHIM – Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli (Mozart), T‑304/06, EU:T:2008:268, bod 23].
30 Podle judikatury platí, že pokud tato ustanovení vyžadují, aby přihlašovatel identifikoval výrobky nebo služby, pro které je ochrana požadována, dostatečně jasně a přesně, je tomu tak proto, aby EUIPO a hospodářské subjekty mohly pouze na tomto základě určit rozsah požadované ochrany [rozsudek ze dne 3. června 2015, Lithomex v. OHIM – Glaubrecht Stingel (LITHOFIX), T‑273/14, nezveřejněný, EU:T:2015:352, bod 27; rovněž obdobně viz rozsudky ze dne 12. prosince 2002, Sieckmann, C‑273/00, EU:C:2002:748, body 49 až 51, a ze dne 19. června 2012, Chartered Institute of Patent Attorneys, C‑307/10, EU:C:2012:361, bod 49].
31 Je ostatně třeba uvést, že oddělení EUIPO k tomu, aby mohla přezkoumat totožnost nebo podobnost dotčených výrobků a služeb, musí vždy určit výrobky, kterých se týkají kolidující ochranné známky, a v tomto rámci musí případně provést výklad seznamu výrobků a služeb, pro které je ochranná známka zapsána [viz rozsudek ze dne 6. dubna 2017, Nanu-Nana Joachim Hoepp v. EUIPO – Fink (NANA FINK), T‑39/16, EU:T:2017:263, bod 26 a citovaná judikatura].
32 Právě ve světle výše uvedených úvah je třeba přezkoumat, zda odvolací senát porušil čl. 47 odst. 2 nařízení 2017/1001, když měl za to, že námitkové oddělení správně vyložilo seznam výrobků, na které se vztahují starší ochranné známky Evropské unie, restriktivním způsobem tak, že vylučuje chemické přípravky k farmaceutickému použití, a sice farmaceutické přípravky používající chemické přípravky (body 19 a 22 napadeného rozhodnutí), a že námitky byly oprávněně zamítnuty v rozsahu, v němž byly založeny na čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001, jelikož nebyly předloženy důkazy o skutečném užívání uvedených ochranných známek (body 23 a 24 napadeného rozhodnutí).
K relevanci metodických pokynů EUIPO pro přezkum
33 Úvodem je třeba poznamenat, že argumentace, která byla vznesena s cílem prokázat případné porušení ustanovení nařízení 2017/1001, v níž žalobkyně tvrdí, že restriktivní výklad specifikace použitý odvolacím senátem je nesprávný, jelikož je v rozporu s metodickými pokyny EUIPO pro přezkum, musí být odmítnuta jako irelevantní.
34 Metodické pokyny EUIPO pro přezkum totiž nepředstavují právně závazný akt pro výklad ustanovení unijního práva (rozsudek ze dne 19. prosince 2012, Leno Merken, C‑149/11, EU:C:2012:816, bod 48). Ustanovení metodických pokynů EUIPO pro přezkum jako taková tedy nemohou mít přednost před ustanoveními nařízení 2017/1001 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 ze dne 5. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie a zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 (Úř. věst. 2018, L 104, s. 1), ani ovlivnit výklad těchto ustanovení soudem Evropské unie. Naopak mají být vykládána v souladu s ustanoveními těchto nařízení [v tomto smyslu rozsudek ze dne 27. června 2012, Interkobo v. OHIM – XXXLutz Marken (my baby), T‑523/10, EU:T:2012:326, bod 29].
35 V každém případě metodické pokyny EUIPO pro přezkum uplatněné žalobkyní nestanovily k tomu, aby bylo možno „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ považovat za zahrnuté do rozsahu ochrany, formulaci specifikace použitou v projednávané věci, a sice kategorii výrobků, pro které je ochrana požadována, následovanou vyloučenou kategorií výrobků, které předchází výraz „ale s výjimkou“, následovanou – bez interpunkce – spojkou „a“ a kategorií výrobků, která měla být zahrnuta.
K výkladu specifikace starších ochranných známek Evropské unie
36 V projednávané věci je třeba konstatovat, že znění specifikace v angličtině, tedy v jazyce, v němž byly podány přihlášky starších ochranných známek Evropské unie, může vést ke dvěma možným doslovným výkladům.
37 Vzhledem k tomu, že chybí interpunkce, zejména čárka oddělující „výživu pro děti a invalidy“ od „chemických přípravků k farmaceutickému použití“ nebo doplňující upřesnění, nabízí jeden možný doslovný význam specifikace výklad, že se omezení „ale s výjimkou“ vztahuje jak na „výživu pro děti a invalidy“, tak na „chemické přípravky k farmaceutickému použití“. Právě tento výklad byl použit námitkovým oddělením a odvolacím senátem.
38 Nicméně jiný možný doslovný výklad, navrhovaný žalobkyní, ze specifikace „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ nevylučuje.
39 V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že EUIPO tuto možnost na jednání připustil. Kromě toho odvolací senát v bodech 19 a 20 napadeného rozhodnutí uznal, že jsou možné jiné výklady než ten, který byl tímto senátem zvolen.
40 Zadruhé Tribunál uvádí, podobně jako činí žalobkyně, že ze spisu EUIPO, a zejména z vyjádření společnosti AxiCorp ze dne 16. března a 20. října 2016, jakož i ze dne 10. listopadu 2017, vyplývá, že společnost AxiCorp tvrdila, že se specifikace nevztahovala na „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ a že žalobkyně nepředložila důkaz o skutečném užívání svých ochranných známek pro farmaceutické nebo chemické přípravky jako takové.
41 Jak je přitom připomenuto v bodě 30 výše, cílem rejstříku je zejména informovat hospodářské subjekty, včetně skutečných nebo potenciálních konkurentů majitelů nebo přihlašovatelů ochranné známky, o právech třetích osob.
42 Je tedy významné, že společnost AxiCorp nevykládala omezení před námitkovým oddělením restriktivním způsobem. Vzhledem k tomu, že společnost AxiCorp před tímto oddělením nevyjádřila pochybnosti o způsobu, jak je třeba specifikaci vykládat, o rozsahu kategorií výrobků, na které se vztahují starší ochranné známky Evropské unie, nebo o údajných nedostatcích důkazů o užívání, lze mít za to, že zaprvé nebylo vůbec zřejmé, že specifikace bude vykládána způsobem, který nakonec zvolilo námitkové oddělení a následně jej potvrdil odvolací senát, a zadruhé byl dodržen požadavek jasnosti a přesnosti připomenutý v bodě 30 výše.
43 Zatřetí je třeba uvést, že i když je výklad specifikace zvolený odvolacím senátem, podle něhož jsou „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ vyloučeny, možný s ohledem na její znění, při tomto výkladu nebyly náležitě zohledněny další skutečnosti, které jsou podstatné pro to, aby mohl být stanoven rozsah uvedené specifikace, tedy skutečná vůle majitele dotyčných ochranných známek a snaha o poskytnutí užitečného rozsahu tomuto znění, s vyloučením výkladu vedoucího k absurdnímu výsledku pro majitele.
44 Tribunál v této souvislosti na úvod poznamenává, že skutečná vůle přihlašovatele ochranné známky Evropské unie není podle judikatury irelevantní. Přestože k tomuto vyjádření došlo v rámci analýzy rozsahu ochrany národní ochranné známky vyplývající z použití všech obecných označení uvedených v záhlaví dané třídy, Soudní dvůr poznamenal, že za stavu, kdy by rozsah ochrany poskytnuté ochranné známce závisel na výkladovém přístupu zvoleném příslušným orgánem, a nikoliv na skutečné vůli přihlašovatele, by hrozilo nebezpečí narušení právní jistoty jak uvedeného přihlašovatele, tak třetích hospodářských subjektů (rozsudek ze dne 19. června 2012, Chartered Institute of Patent Attorneys, C‑307/10, EU:C:2012:361, bod 60).
45 Kdyby byl přístup zastávaný odvolacím senátem správný a zápisy starších ochranných známek Evropské unie se vztahovaly na farmaceutické výrobky s výjimkou těch, které „používají chemické farmaceutické přípravky“, a tedy se týkaly pouze takzvaných „přírodních“ přípravků nebo přípravků „rostlinného původu“, které neobsahují chemické látky nebo syntetické složky, uvedené zápisy by se vztahovaly pouze na výrobky, které žalobkyně nezamýšlela zapsat a které nebyly ve specifikaci uvedených ochranných známek výslovně uvedeny. Jak vyplývá z bodu 44 výše, taková situace je neslučitelná s požadavky předvídatelnosti a právní jistoty.
46 Dále, i když je pravda, že doslovný výklad specifikace ochranné známky je výkladem, který má být upřednostněn, tato zásada není nijak užitečná v případě, kdy jsou možné dva doslovné výklady.
47 V takovém případě je třeba z více možných výkladů unijních právních předpisů upřednostnit takový výklad, který nevede k absurdnímu výsledku. Výklad ustanovení unijního práva totiž spočívá především a v první řadě na jejich znění, přičemž tento přístup odráží základní zásady předvídatelnosti a právní jistoty. Je-li však znění nejednoznačné, nebo by použití doslovného významu vedlo k nesmyslnému výsledku, lze takový význam přehodnotit poté, co bude zasazen do kontextu a vyložen ve světle ustanovení unijního práva jako celku, s přihlédnutím k jeho cílům a stavu vývoje v době, kdy má být dané ustanovení použito (stanovisko generálního advokáta M. Bobka ve věci European Federation for Cosmetic Ingredients, C‑592/14, EU:C:2016:179, body 36 a 37; viz rovněž v tomto smyslu stanovisko generálního advokáta H. Mayrase ve věci Fellinger, 67/79, EU:C:1980:23, s. 550).
48 Soudní dvůr již měl příležitost vyloučit výklad ustanovení unijního práva, který by vedl k absurdnímu výsledku (v tomto smyslu, v oblasti volného pohybu pracovníků, viz rozsudek ze dne 10. prosince 2009, Peśla, C‑345/08, EU:C:2009:771, body 46 a 48, a v oblasti (průmyslových) vzorů rozsudek ze dne 21. září 2017, Easy Sanitary Solutions a EUIPO v. Group Nivelles, C‑361/15 P a C‑405/15 P, EU:C:2017:720, bod 96).
49 Tribunál má za to, že je třeba obdobně použít úvahy z bodů 46 až 48 výše na takový případ, o jaký se jedná v projednávané věci, který se týká výkladu specifikace starší ochranné známky Evropské unie.
50 Námitkové oddělení a případně odvolací senát musí totiž vyložit seznam výrobků a služeb, pro které je zapsána starší ochranná známka Evropské unie, u níž byl požadován důkaz o jejím skutečném užívání, za účelem určení rozsahu ochrany uvedené ochranné známky a vyřešení otázky jejího skutečného užívání před tím, než bude rozhodnuto o samotných námitkách. Musí však provést výklad znění seznamu zahrnutých výrobků a služeb co nejsoudržnějším způsobem nejen s ohledem na jeho doslovný význam a gramatickou strukturu, ale v případě hrozícího absurdního výsledku rovněž s ohledem na jeho kontext a skutečnou vůli majitele této ochranné známky, pokud jde o její rozsah.
51 Tribunál má tedy za to, že pokud v rámci čl. 47 odst. 2 nařízení 2017/1001 a při určování rozsahu ochrany starší ochranné známky Evropské unie a posuzování důkazů o skutečném užívání uvedené ochranné známky existují dva možné doslovné výklady specifikace této ochranné známky, ale jeden z nich by vedl k absurdnímu výsledku, pokud jde o rozsah ochrany ochranné známky, musí odvolací senát vyřešit dané obtíže tím, že zvolí výklad uvedené specifikace, který připadá nejvíce v úvahu a je nejpředvídatelnější. Tribunál konstatuje, že by bylo absurdní přijmout výklad specifikace, jenž by vedl k vyloučení všech výrobků žalobkyně a ponechal by jí jako výrobky chráněné staršími ochrannými známkami Evropské unie pouze výrobky, pro které nežádala o ochranu prostřednictvím ochranných známek.
52 V projednávané věci přitom odvolací senát v podstatě postavil „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ na roveň konečným chemickým nebo syntetickým farmaceutickým přípravkům. V důsledku toho byly všechny důkazy o užívání starších ochranných známek Evropské unie vyloučeny, a to navzdory okolnostem, kdy bylo hlavní činností žalobkyně uvádění farmaceutických přípravků na trh a uvedené ochranné známky byly přesto zapsány pro „farmaceutické přípravky“. Jak tvrdí žalobkyně, bylo by absurdní předpokládat, že by sama měla v úmyslu požádat o zápis ochranné známky Evropské unie pro jednu kategorii výrobků, kterou by následně omezila kategorií do značné míry rovnocenných výrobků.
53 Tento závěr rozhodně není zpochybněn judikaturou zmíněnou v bodě 21 napadeného rozhodnutí a uvedenou EUIPO v bodě 27 vyjádření k žalobě a na jednání na podporu odmítnutí výkladu specifikace ve prospěch žalobkyně na straně jedné a nutnosti používat restriktivní výklad uvedené specifikace na straně druhé, a sice bodem 67 usnesení ze dne 6. února 2014, El Corte Inglés v. OHIM (C‑301/13 P, nezveřejněné, EU:C:2014:235), bodem 31 rozsudku ze dne 11. listopadu 2009, Frag Comercio Internacional v. OHIM – Tinkerbell Modas (GREEN by missako) (T‑162/08, nezveřejněný, EU:T:2009:432), bodem 62 rozsudku ze dne 6. dubna 2017, NANA FINK (T‑39/16, EU:T:2017:263), a bodem 62 rozsudku ze dne 18. října 2018, Next design+produktion v. EUIPO – Nanu-Nana Joachim Hoepp (nuuna) (T‑533/17, nezveřejněný, EU:T:2018:698).
54 V tomto ohledu je pravda, že pokud jde o judikaturu uvedenou v bodě 21 napadeného rozhodnutí, unijní soud měl v rámci námitkových řízení a při srovnání výrobků a služeb za to, že bylo možné, že popis výrobků a služeb starší ochranné známky neumožňuje jejich srovnání s výrobky a službami označenými přihlašovanou ochrannou známkou (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 6. února 2014, El Corte Inglés v. OHIM, C‑301/13 P, nezveřejněné, EU:C:2014:235, bod 67, a rozsudek ze dne 11. listopadu 2009, GREEN by missako, T‑162/08, nezveřejněný, EU:T:2009:432, bod 31). Pokud jde dále o judikaturu uvedenou v bodě 27 vyjádření k žalobě a na jednání, je pravda, že Tribunál poznamenal, že majitel ochranné známky Evropské unie nemůže mít prospěch z porušení povinnosti uvést výrobky nebo služby jasným a přesným způsobem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. dubna 2017, NANA FINK, T‑39/16, EU:T:2017:263, bod 48, a ze dne 18. října 2018, nuuna, T‑533/17, nezveřejněný, EU:T:2018:698, bod 62).
55 Skutkový rámec a fáze řízení ve výše uvedených věcech se však liší od těch v projednávané věci.
56 Zaprvé ve věci, ve které bylo vydáno usnesení ze dne 6. února 2014, El Corte Inglés v. OHIM (C‑301/13 P, nezveřejněné, EU:C:2014:235), ani ze znění popisu služeb, na které se vztahovala starší ochranná známka dotčená v uvedené věci, ani ze skutečností, které žalobkyně uvedla v rámci řízení před EUIPO, nebylo zřejmé, že by se ochrana uvedené ochranné známky vztahovala na jiné výrobky nebo služby, než jsou výrobky nebo služby náležející do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody. Dále nemohly být zohledněny argumenty a důkazy týkající se zvláštností vnitrostátního práva, které údajně umožnily upřesnit popis služeb označených starší ochrannou známkou dotčenou v uvedené věci, neboť byly předloženy poprvé až před Tribunálem. Právě za těchto zvláštních okolností Soudní dvůr stanovil, že Tribunál správně rozhodl, že popis služeb označených starší ochrannou známkou dotčenou v uvedené věci je neumožnil porovnat s výrobky označenými ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován.
57 Zadruhé, ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 11. listopadu 2009, GREEN by missako (T‑162/08, nezveřejněný, EU:T:2009:432), ačkoli byly služby označené starší ochrannou známkou dotčenou v uvedené věci příliš neurčité, aby umožnily skutečné srovnání se službami dotčené ochranné známky, rozdíly mezi dotčenými označeními představovaly dostatečný důvod pro vyloučení nebezpečí záměny navzdory totožnosti a podobnosti některých výrobků, na které se vztahovaly dotčené ochranné známky.
58 Zatřetí, ačkoli bylo možno ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 6. dubna 2017, NANA FINK (T‑39/16, EU:T:2017:263), popis některých výrobků, na které se vztahovala starší ochranná známka dotčená v uvedené věci, chápat dvěma odlišnými způsoby (v tom smyslu, že zahrnoval pouze hotové výrobky z kůže a z imitace kůže, nebo že zahrnoval rovněž „imitace kůže“), oba výklady připadaly stejným způsobem v úvahu a nevedly k absurdní specifikaci.
59 Začtvrté ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 18. října 2018, nuuna (T‑533/17, nezveřejněný, EU:T:2018:698), Tribunál podotkl, že výrobky, na které se vztahovaly dotčené starší ochranné známky, byly určitým způsobem upřesněny, což odvolací senát ponechal bez povšimnutí, a Tribunál je mohl porovnat s výrobky, na které se vztahovala přihlašovaná ochranná známka v této věci. Uvedená věc se tedy netýkala ani nesplnění povinnosti jasnosti a přesnosti, ani případné absurdity specifikace dotčených výrobků.
60 Za těchto okolností má Tribunál za to, že pouze tehdy, když oba možné doslovné výklady seznamu výrobků a služeb označených starší ochrannou známkou Evropské unie připadají v úvahu naprosto stejným způsobem a jsou stejně předvídatelné, je při určení rozsahu ochrany uvedené ochranné známky a posouzení předložených důkazů o skutečném užívání namístě použít zásadu vycházející z bodu 48 rozsudku ze dne 6. dubna 2017, NANA FINK (T‑39/16, EU:T:2017:263), podle níž majitel ochranné známky Evropské unie nemůže těžit z porušení povinnosti uvést výrobky a služby jasně a přesně.
61 Tento závěr není vyvrácen ani argumentem EUIPO, podle kterého ve specifikaci zůstává i po vyloučení syntetických chemických přípravků celá škála výrobků, jako jsou bylinné přípravky. Takový přístup totiž vykazuje stejné obtíže, jako jsou ty, které jsou zmíněny v bodě 45 výše, a sice že zápisy starších ochranných známek Evropské unie by se pak vztahovaly pouze na výrobky, které žalobkyně nezamýšlela zapsat a které nebyly ve specifikaci výslovně uvedeny, což by bylo neslučitelné s požadavky předvídatelnosti a právní jistoty.
62 S ohledem na předcházející úvahy je třeba dospět k závěru, že odvolací senát tím, že měl za to, že specifikace musí být vykládána v tom smyslu, že „chemické přípravky k farmaceutickému použití“ jsou vyloučeny a starší ochranné známky Evropské unie se vztahují na farmaceutické přípravky s výjimkou přípravků „používajících chemické farmaceutické přípravky“, vycházel z nesprávného výkladu uvedené specifikace. Posledně uvedená specifikace mohla být totiž vykládána tak, že zahrnuje jednak „farmaceutické přípravky“ a jednak „chemické přípravky k farmaceutickému použití“, a sice syntetické chemické přípravky v čistém stavu, které mohou být kombinovány pro farmaceutické účely, a to k vytvoření samotných konečných farmaceutických přípravků.
63 Z toho vyplývá, že je třeba vyhovět jedinému žalobnímu důvodu, který vychází z porušení čl. 47 odst. 2 nařízení 2017/1001, a zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání, které mu bylo podáno, pokud jde o důvody pro podání námitek uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001.
64 Pokud jde o druhý bod návrhových žádání žalobkyně, jenž byl uplatněn podpůrně, v němž žalobkyně v podstatě navrhuje, aby Tribunál vykonal pravomoc změnit rozhodnutí, která mu byla svěřena na základě čl. 72 odst. 3 nařízení č. 2017/1001, je třeba připomenout, že uvedená pravomoc nemá za následek, že by Tribunálu byla přiznána pravomoc provést posouzení v otázce, ke které se odvolací senát ještě nevyjádřil. Výkon pravomoci změnit rozhodnutí se proto musí v zásadě omezovat na situace, kdy je Tribunál po přezkumu posouzení provedeného odvolacím senátem schopen určit na základě prokázaných skutkových a právních okolností, jaké rozhodnutí měl odvolací senát přijmout (rozsudek ze dne 5. července 2011, Edwin v. OHIM, C‑263/09 P, EU:C:2011:452, bod 72).
65 Je přitom třeba konstatovat, že odvolací senát nesprávně nepřezkoumal všechny důkazy předložené k prokázání skutečného užívání starších ochranných známek.
66 Tribunálu nepřísluší, aby provedl přezkum výše uvedených důkazů poprvé v rámci přezkumu návrhu na změnu napadeného rozhodnutí, který žalobkyně v podstatě předložila v rámci druhého bodu návrhových žádání.
67 Bude tedy věcí odvolacího senátu, aby se v tomto ohledu vyjádřil pro účely rozhodnutí, které má vydat k odvolání, které k němu bylo podáno [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. prosince 2014, CEDC International v. OHIM – Underberg (Tvar stébla trávy v lahvi), T‑235/12, EU:T:2014:1058, body 101 a 102 a citovaná judikatura].
68 Vzhledem k tomu, že Tribunál nemůže vykonat pravomoc změnit napadené rozhodnutí, je třeba tento druhý bod návrhových žádání zamítnout.
K nákladům řízení
69 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a EUIPO neměl v podstatné části ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
70 Mimoto žalobkyně požadovala, aby byla EUIPO uložena náhrada nákladů, které vynaložila v řízení před odvolacím senátem EUIPO. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 190 odst. 2 jednacího řádu se nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. Je tudíž rovněž důvodné uložit EUIPO náhradu nutných nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souvislosti s řízením před odvolacím senátem.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (devátý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. února 2018 (věc R 1473/2017-5) týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Alliance Pharmaceuticals Ltd a AxiCorp GmbH se zrušuje v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání, jež mu bylo předloženo, pokud jde o důvody pro podání námitek uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001.
2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
3) EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nutných nákladů vynaložených společností Alliance Pharmaceuticals pro účely řízení před odvolacím senátem EUIPO.
Gervasoni | Kowalik-Bańczyk | Mac Eochaidh |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 17. října 2019.
Podpisy.