Věc T‑361/06

Ballast Nedam NV

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Nizozemský trh se silničním bitumenem – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Přičitatelnost protiprávního jednání – Právo na obhajobu – Účinky, které má zrušující rozsudek ve vztahu k třetím osobám“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 27. září 2012

1.      Hospodářská soutěž — Unijní pravidla — Protiprávní jednání — Přičtení odpovědnosti — Mateřská společnost a dceřiné společnosti — Hospodářská jednotka — Kritéria pro posouzení — Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní — Možnost Komise podložit domněnku skutkovými okolnostmi, které mají prokázat existenci skutečného výkonu rozhodujícího vlivu — Chybějící povinnost

(Články 81 ES a 82 ES)

2.      Hospodářská soutěž — Unijní pravidla — Protiprávní jednání — Přičtení odpovědnosti — Mateřská společnost a dceřiné společnosti — Hospodářská jednotka — Kritéria pro posouzení — Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní — Obrácení důkazního břemene a porušení zásady presumpce neviny — Neexistence

(Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 2)

3.      Hospodářská soutěž — Unijní pravidla — Porušení — Přičtení odpovědnosti — Mateřská společnost a dceřiné společnosti — Hospodářská jednotka — Kritéria pro posouzení — Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní — Důkazní povinnost společnosti, která chce vyvrátit tuto domněnku — Vnitrostátní právo, které ukládá určité povinnosti mateřským společnostem vůči jejich dceřiným společnostem — Neexistence vlivu

(Články 81 ES a 82 ES)

4.      Akty orgánů — Odůvodnění — Povinnost — Dosah — Rozhodnutí o použití pravidel hospodářské soutěže — Zhojení chybějícího odůvodnění v průběhu soudního řízení — Nepřípustnost — Dodatečné indicie, které mají doplnit odůvodnění, které je již dostatečné, a odpovědět na argumenty žalobce — Přípustnost

(Články 81 ES, 82 ES a 230 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 2)

5.      Hospodářská soutěž — Správní řízení — Oznámení námitek — Nezbytný obsah — Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání — Rozhodnutí neshodující se s oznámením námitek — Porušení práva na obhajobu — Podmínka — Posouzení případ od případu (Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)

6.      Hospodářská soutěž — Unijní pravidla — Protiprávní jednání — Přičtení odpovědnosti — Mateřská společnost a dceřiné společnosti — Hospodářská jednotka — Porušení práva dceřiné společnosti na obhajobu Komisí, z důvodu opomenutí v oznámení námitek — Zrušení rozhodnutí Komise, které ukládá pokutu dceřiné společnosti — Vliv rozsudku na pokutu uloženou mateřské společnosti — Neexistence

(Články 81 ES a 82 ES)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 24–29, 35–36)

2.      Viz znění rozhodnutí

(viz bod 30)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 32–33)

4.      V rámci žaloby na neplatnost podané podle článku 230 ES proti rozhodnutí Komise v oblasti hospodářské soutěže, Komise sice nemůže na podporu napadeného rozhodnutí předkládat nové důkazní materiály v neprospěch, které nejsou v tomto rozhodnutí uvedeny, ale je nicméně oprávněna odpovědět na argumenty žalobkyně, jestliže se tato na základě jiných dokumentů, které předložila před Tribunálem, snaží prokázat, že teze Komise je z hlediska skutkového nesprávná. Autor napadeného rozhodnutí může ve fázi soudního řízení předložit upřesnění, aby doplnil odůvodnění, které je již samo o sobě dostatečné, jelikož tato upřesnění mohou být užitečná pro interní přezkum odůvodnění rozhodnutí vykonávaný soudem Unie v rozsahu, v němž umožňují orgánu vysvětlit důvody, na kterých se zakládá jeho rozhodnutí.

(viz bod 49)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 63–66, 69)

6.      Společnost, o které se má za to, že tvoří se svou dceřinou společností stejný podnik ve smyslu článku 81 ES, nemůže tvrdit, že snížení pokuty, která byla uložena její dceřiné společnosti, Tribunálem, má za následek, že musí být rovněž snížena pokuta, která jí byla jako mateřské společnosti skupiny uložena společně a nerozdílně, jestliže tohoto rozhodnutí Tribunálu vyplývá ze skutečnosti, že Komise porušila právo dceřiné společnosti na obhajobu tím, že jí v oznámení námitek neinformovala o tom, že ji za protiprávní jednání spáchané druhou dceřinou společností shledává odpovědnou z důvodu, že je její mateřskou společností, a nikoliv z důvodu, že je její právní nástupkyni.

Jelikož Tribunál nedospěl k závěru, že nedošlo k protiprávnímu jednání této druhé dceřiné společnosti a Komise se domnívala, že mateřská společnost skupiny vykonávala rozhodující vliv na tuto druhou dceřinou společnost z důvodu nepřímého vlastnictví veškerého jejího kapitálu, mohla Komise přičíst mateřské společnosti skupiny protiprávní jednání druhé dceřiné společnosti a uložit jí platbu pokuty společně a nerozdílně. Komise totiž disponuje prostorem pro uvážení při určení, které entity v rámci jednoho podniku považuje za odpovědné za protiprávní jednání. Mateřská společnost skupiny tedy může být shledána za jedinou odpovědnou za jednání druhé dceřiné společnosti.

(viz body 72–75)