Language of document : ECLI:EU:T:2014:932

Věc T‑53/13

(zveřejnění výňatků)

Vans, Inc.

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství znázorňující vlnovku – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním – Článek 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 – Článek 76 nařízení č. 207/2009 – Článek 75 nařízení č. 207/2009“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 6. listopadu 2014

Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Zkoumání skutečností z moci úřední – Zápis nové ochranné známky – Povrchní přezkum důkazů nebo nezohlednění některých důkazů Úřadem – Neporušení článku 76 nařízení č. 207/2009

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 76 odst. 1)

Podle čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství musí průzkumoví referenti a odvolací senáty Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) zkoumat skutečnosti z moci úřední. Z toho vyplývá, že příslušné orgány Úřadu mohou být vedeny k tomu, aby svá rozhodnutí založily na skutečnostech, které nebyly přihlašovatelem ochranné známky Společenství uplatněny. Kromě toho v případě, že Úřad nezohlední argumenty nebo důkazy, které účastníci řízení předložili včas, porušuje tím článek 76 nařízení č. 207/2009.

Povrchní přezkum důkazů odvolacím senátem nemůže představovat porušení procesního ustanovení článku 76 nařízení č. 207/2009. Nesprávné posouzení důkazů předložených jedním z účastníků řízení může případně vést k porušení hmotněprávního ustanovení použitelného v daném případě.

Skutečnost, že odvolací senát nepřevzal všechny argumenty jednoho z účastníků řízení a důkazy jím předložené nebo že neodpověděl na každý z těchto argumentů a důkazů, neumožňuje sama o sobě učinit závěr, že je odvolací senát odmítl zohlednit.

Pouhá skutečnost, že obsah některých dokumentů mohl uniknout pozornosti odvolacího senátu, tedy nemůže představovat porušení procesního ustanovení článku 76 nařízení. Představuje nesprávné posouzení důkazů předložených přihlašovatelem, které by případně mohlo vést k porušení hmotněprávního ustanovení. Případné následky uvedeného nesprávného posouzení odvolacím senátem musí být zkoumány v rámci přezkumu opodstatněnosti rozhodnutí odvolacího senátu.

(viz body 12, 17, 20–22)