Věc T-52/19
AH
v.
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 8. září 2021
„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanec – Zpřístupnění osobních údajů – Žádost o pomoc – Zamítnutí žádosti – Nedostatek pravomoci autora aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení – Akt vypracovaný a podepsaný externí advokátní kanceláří – Odpovědnost – Nemajetková újma“
1. Žaloby úředníků – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba úředníka, který se údajně stal obětí protiprávního zpřístupnění osobních údajů, proti zamítnutí žádosti o pomoc – Přípustnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
(viz body 44, 45)
2. Úředníci – Orgán oprávněný ke jmenování – Orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv – Výkon pravomocí – Zmocnění externího soukromého subjektu k vypracování a podpisu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pomoc a žádosti o náhradu škody – Nepřípustnost
(Služební řád úředníků, články 2, 90 a 91)
(viz body 53-57)
3. Úředníci – Orgán oprávněný ke jmenování – Rozhodnutí o výkonu pravomocí svěřených uvedenému orgánu – Nutnost zveřejnit jej
(viz body 59, 60)
4. Agentury Evropské unie – Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) – Zaměstnanci – Použití vnitrostátních právních předpisů – Vyloučení
(Služební řád úředníků, článek 24 a čl. 90 odst. 1; nařízení Rady č. 1365/75, ve znění nařízení č. 1111/2005, článek 17)
(viz bod 63)
5. Žaloby úředníků – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Možnost úředníka využít služeb advokáta
(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 1)
(viz bod 65)
6. Žaloby úředníků – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Zamítavé rozhodnutí – Formální náležitosti
(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 1)
(viz body 66, 67)
7. Úředníci – Povinnost administrativy poskytnout pomoc – Odmítnutí zahájit šetření ohledně údajného neúmyslného zpřístupnění osobních údajů smluvního zaměstnance v důsledku bezpečnostního pochybení – Porušení povinnosti poskytnout pomoc
(Služební řád úředníků, článek 24)
(viz body 76, 78, 80)
8. Žaloby úředníků – Žaloba na náhradu škody – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Shoda mezi stížností a žalobou – Změna výše uplatňované újmy – Přípustnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
(viz body 87-89)
9. Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření k výkonu rozsudku – Rozsudek zrušující rozhodnutí nezahájit šetření na základě stížnosti na zpřístupnění osobních údajů – Návrh žalobce na náhradu vzniklé nemajetkové újmy – Předčasnost návrhu
(Článek 266 SFEU; služební řád úředníků, článek 91)
(viz body 101, 102)
Shrnutí
Žalobce, AH, je smluvním zaměstnancem Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), agentury Evropské unie se sídlem v Dublinu (Irsko). V lednu 2018 objevil soubor dostupný zaměstnancům Eurofound na jednom z jejích serverů, který obsahoval několik důvěrných podsouborů týkajících se zaměstnanců Eurofound. Mezi těmito podsoubory byl spis obsahující dokumenty týkající se vyřizování stížnosti žalobce včetně e-mailu, ve kterém dva zaměstnanci Eurofound probírali mimo jiné možnost zahájit vůči němu disciplinární řízení.
V návaznosti na toto zjištění předložil žalobce Eurofound žádost o pomoc, aby prošetřila pochybení týkající se zejména zpřístupnění jeho osobních údajů, jakož i žádost o náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku těchto pochybení.
Žádost žalobce byla zamítnuta z důvodu, že zpřístupnění jeho údajů nebylo úmyslné. Zamítavé rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“) vypracovala a podepsala jménem Eurofound externí irská advokátní kancelář.
Stížnost proti napadenému rozhodnutí, kterou žalobce předložil Eurofound, byla rovněž zamítnuta rozhodnutím vypracovaným toutéž externí advokátní kanceláří a podepsaným jedním z advokátů této kanceláře jakožto „zákonným zástupcem Eurofound“.
Tribunál, na který se žalobce obrátil, napadené rozhodnutí zrušil a poprvé rozhodl o přípustnosti zmocnění externí advokátní kanceláře k vypracování a podpisu rozhodnutí ve smyslu článků 24 a 90 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“).
Závěry Tribunálu
Tribunál nejprve uvádí, že pokud jde o delegování pravomocí, orgán nebo jiný subjekt Unie je oprávněn vymezit soubor organizačních opatření a opatření delegujících pravomoc svým rozhodovacím instancím zejména v oblasti řízení svých vlastních zaměstnanců. Podle článku 2 služebního řádu musí k takovému delegování dojít „uvnitř“ dotyčného orgánu, takže uvedené pravomoci lze v zásadě delegovat pouze na osoby v rámci dotčeného orgánu. Jediná výjimka povolená služebním řádem se týká případu, kdy se jeden nebo více orgánů rozhodnou svěřit si uvedené pravomoci sobě navzájem nebo interinstitucionálnímu subjektu, přičemž tyto pravomoci se v žádném případě nemohou vztahovat na rozhodování o jmenování, povýšení nebo přeložení úředníků.
Zmocnění k podpisu pak představuje opatření v rámci vnitřní organizace administrativních služeb Unie a je běžným prostředkem, s jehož pomocí Unie vykonává své pravomoci. Z toho vyplývá, že na základě zmocnění k podpisu mohou být v zásadě oprávněni přijímat jménem a pod dohledem administrativy jasně definovaná řídící nebo administrativní opatření pouze smluvní zaměstnanci a úředníci.
Legalita zmocnění konečně musí být posouzena z hlediska předmětu postupu před zahájením soudního řízení stanoveného články 90 a 91 služebního řádu. Ten přitom spočívá v navázání dialogu mezi orgánem a jeho úředníkem nebo smluvním zaměstnancem ohledně problémů, které mohly vzniknout v pracovním poměru, čímž jim dává možnost nalézt smírné řešení sporu. Aby tedy byla zachována otevřenost a dialog, které si tato fáze vyžaduje, musí orgán zůstat privilegovaným partnerem úředníka nebo smluvního zaměstnance během celého tohoto procesu.
S ohledem na tyto zásady má Tribunál za to, že i když si Eurofound mohla vyžádat rady od externí advokátní kanceláře v rámci postupu před zahájením soudního řízení, na který se vztahuje služební řád, tato možnost nemohla vést až k tomu, že by jí umožňovala zmocnit takový externí soukromý subjekt, jako je uvedená advokátní kancelář, aby vypracoval a podepsal napadené rozhodnutí.
Tribunál dále připomíná, že pokud jde o určení orgánu, který má pravomoc zamítnout žádost o pomoc podanou podle článku 24 služebního řádu a žádost o náhradu újmy podanou úředníkem na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu, na Eurofound se nevztahuje irské právo. I pokud by externí advokátní kancelář mohla podle vnitrostátního práva, které se na ni vztahuje, vypracovat a podepsat rozhodnutí přijaté veřejnou správou, nelze takové pravidlo použít na rozhodnutí přijímaná na základě služebního řádu.
Ačkoli je pravda, že žádost ve smyslu článku 90 služebního řádu podaná úředníkem nebo zaměstnancem nepodléhá žádné formální podmínce, jelikož úředníci nebo zaměstnanci mohou takovou žádost podat i bez advokáta, taková flexibilita neplatí pro formální rozhodnutí přijímané orgánem na základě této žádosti, jehož sepsání a podpis nemůže být delegováno na soukromý externí subjekt.
Tribunál proto dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v nedostatku pravomoci, v důsledku čehož došlo k porušení pravidla řádné správy v oblasti řízení personálu, a musí být z tohoto důvodu zrušeno. Návrhová žádání směřující k náhradě nemajetkové újmy způsobené zpřístupněním osobních údajů zamítl zčásti jako neopodstatněná a zčásti jako předčasná.