Věc T‑81/12
Beco Metallteile-Handels GmbH
v.
Evropská komise
„Dumping – Dovozy spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Číny a Tchaj-wanu – Žádost o vrácení vybraného cla – Článek 11 odst. 8 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1225/2009 – Právní jistota“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 12. února 2014
1. Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Žádost o vrácení antidumpingového cla na základě čl. 11 odst. 8 nařízení č. 1225/2009 – Lhůta
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 11 odst. 8 druhý pododstavec; sdělení Komise 2002/C 127/06)
2. Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Vrácení antidumpingového cla – Posuzovací pravomoc Komise – Účinek pokynů přijatých Komisí
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 11 odst. 8; sdělení Komise 2002/C 127/06)
3. Právo Evropské unie – Zásady – Právní jistota – Unijní právní úprava – Požadavky jasnosti a přesnosti – Účinek pokynů přijatých Komisí
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 11 odst. 8 druhý pododstavec; sdělení Komise 2002/C 127/06)
1. Pokud jde o postup, který je třeba dodržet pro dosažení vrácení antidumpingového cla, jestliže se prokáže, že dumpingové rozpětí, na jehož základě bylo toto clo zaplaceno, bylo odstraněno nebo sníženo natolik, že je nižší než platné clo, je relevantním ustanovením čl. 11 odst. 8 druhý pododstavec základního antidumpingového nařízení č. 1225/2009. Znění tohoto ustanovení odkazuje na antidumpingová cla, která mají být vybrána. Toto znění tudíž nepodmiňuje přípustnost žádosti o vrácení cla zaplacením uvedeného cla.
Proto počátek šestiměsíční lhůty stanovené v čl. 11 odst. 8 druhém pododstavci výše uvedeného nařízení není podmíněn předchozím zaplacením antidumpingového cla.
Znění čl. 11 odst. 8 druhého pododstavce uvedeného nařízení nijak neumožňuje se domnívat, že žádosti o vrácení cla musí být řádně podloženy ve smyslu třetího pododstavce téhož odstavce již při jejich podání. Tyto žádosti mohou být doplňovány postupně v průběhu řízení.
I když je pravda, že oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel stanoví, že Komise dotyčnému oznámí, které informace jí musí podat a poskytne mu k předložení těchto dokladů dostatečný čas, přesto nemá povinnost zkoumat bez návrhu a na základě pouhých dohadů, které informace jí mohly být předloženy. Toto ustanovení totiž nelze chápat tak, že Komisi ukládá, aby dotyčnému oznámila všechny typy nebo kategorie informací, které jí mají být poskytnuty, aby mohla žádost o vrácení cla vyřídit.
(viz body 34, 35, 40, 46)
2. Takový výkladový akt, jako je oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel, které v souladu se svými body odůvodnění definuje pokyny pro použití čl. 11 odst. 8 základního antidumpingového nařízení č. 1225/2009, nemůže mít za následek změnu kogentních pravidel obsažených v nařízení. V případě překrývání a neslučitelnosti s takovou normou tak musí ustoupit výkladový akt.
(viz body 50, 52)
3. Zásada právní jistoty, která je základní zásadou unijního práva, zejména vyžaduje, aby právní úprava byla jasná a přesná, tak aby procesní subjekty mohly jednoznačně rozpoznat svá práva a povinnosti a postupovat podle toho. Nicméně jelikož každé právní normě je vlastní určitý stupeň nejistoty, pokud jde o její smysl a působnost, je třeba zkoumat, zda je dotčená právní norma stižena takovou nejednoznačností, která by bránila tomu, aby jednotlivci mohli s dostatečnou jistotou odstranit případné pochybnosti o působnosti nebo smyslu této normy.
V tomto ohledu jsou pokyny, které jsou obsaženy ve sděleních nebo výkladových oznámeních Komise, přijímány v zájmu zajištění transparentnosti, předvídatelnosti a právní jistoty u kroků učiněných Komisí.
Z bodů odůvodnění oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel vyplývá, že toto oznámení má za cíl definovat pokyny pro použití čl. 11 odst. 8 základního antidumpingového nařízení č. 1225/2009, a tudíž informovat strany zúčastněné na řízení o vrácení cla zejména o podmínkách, které musí žádost splňovat. Bylo tedy přijato v zájmu posílení právní jistoty v případě čl. 11 odst. 8 uvedeného nařízení, který vykazuje určitý stupeň nejistoty, pokud jde o smysl a působnost dotčené právní normy, ve prospěch uvedených stran.
Vzhledem k tomu, že uvedené oznámení Komise je určeno hospodářským subjektům, které nemají povinnost systematicky využívat právní pomoc při běžných transakcích, je prvořadé, aby byl výklad čl. 11 odst. 8 výše uvedeného nařízení proveden co možná nejsrozumitelnějšími a jednoznačnými pojmy. S ohledem na cíl a povahu uvedeného oznámení musí výklad jeho ustanovení informovanému hospodářskému subjektu, který postupuje s řádnou péčí, umožnit, aby se seznámil se svými právy a povinnostmi bez nejasností nebo byl s to odstranit případné pochybnosti o působnosti a smyslu uvedených norem.
Tyto podmínky ovšem nejsou splněny uvedeným oznámením Komise, které vydává protichůdné signály, pokud jde o podmínky pro podání žádosti o vrácení antidumpingového cla, a konkrétněji pokud jde o lhůty pro podání žádosti podle čl. 11 odst. 8 základního antidumpingového nařízení č. 1225/2009. V tomto ohledu bod 2.6 písm. a) tohoto oznámení v podstatě stanoví, že žádosti podle čl. 11 odst. 8 uvedeného nařízení musí být podány do šesti měsíců od data, ke kterému bylo antidumpingové clo řádně vyměřeno. Naproti tomu, z bodu 2.1 písm. b) a bodu 2.2 písm. a), jakož i poznámky pod čarou 6 ve spojení s bodem 3.1.3 písm. a) třetím pododstavcem tohoto oznámení vyplývá, že lhůta pro podání takové žádosti neběží, jestli uvedené clo nebylo zaplaceno a v důsledku toho jsou v rozporu s bodem 2.6 písm. a) tohoto oznámení. Hospodářské subjekty, které z výkladového stanoviska vycházejí při provádění běžných operací, tak mohou mít při jeho použití legitimní pochybnosti o tom, jak správně vykládat čl. 11 odst. 8 základního antidumpingového nařízení č. 1225/2009.
(viz body 68, 70–75, 77, 81–83)