ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasačního senátu)

29. dubna 2015

Věc T‑457/13 P

CC

v.

Evropský parlament

„Kasační opravný prostředek – Vedlejší kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Pochybení, ke kterým došlo při vedení seznamu úspěšných uchazečů – Mimosmluvní odpovědnost – Majetková újma – Legitimní očekávání – Zkreslení skutkového stavu – Ztráta příležitosti – Morální újma – Povinnost uvést odůvodnění“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 11. července 2013, CC v. Parlament (F‑9/12, Sb. VS, EU:F:2013:116), domáhající se zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 11. července 2013, CC v. Parlament (F‑9/12), se zrušuje. Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Morální újma – Přiměřená náprava zrušením protiprávního aktu – Povinnost Soudu pro veřejnou službu uvést odůvodnění

(Článek 340 SFEU)

2.      Právo Evropské unie – Zásady – Rovné zacházení – Pojem – Odlišná doba platnosti seznamu vhodných uchazečů pro jednotlivé úspěšné uchazeče výběrového řízení

3.      Žaloby úředníků – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Náhrada majetkové újmy spojené se ztrátou příležitosti být přijat do zaměstnání – Kritéria

1.      Pokud se Soud pro veřejnou službu omezí na to, že odkáže na blíže neurčenou protiprávnost, jakož i na pocit nespravedlnosti a trápení, které údajně zažila dotyčná osoba, aniž vysvětlí zejména důvody, ze kterých by morální újma z toho vyplývající nemohla být napravena zrušením aktu, porušuje povinnost uvést odůvodnění.

(viz body 51 a 52)

Odkazy:

Soudní dvůr: rozsudek ze dne 7. února 1990, Culin v. Komise, C‑343/87, Recueil, EU:C:1990:49, bod 128

2.      Obecná zásada rovného zacházení je jednou ze základních zásad unijního práva, která vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně, není-li takové odlišování objektivně odůvodněné. K porušení zásady rovného zacházení dochází tehdy, pokud je se dvěma kategoriemi osob, jejichž skutková a právní situace nevykazuje zásadní rozdíly, zacházeno odlišně nebo pokud je s odlišnými situacemi zacházeno stejně.

Situaci úspěšného uchazeče výběrového řízení zapsaného opožděně na seznam vhodných uchazečů, jehož doba platnosti byla prodloužena do ukončení soudního řízení zahájeného tímto uchazečem, je třeba srovnat se situací osoby, jejíž jméno bylo mezi ostatními úspěšnými uchazeči výběrového řízení zapsáno na seznam vhodných uchazečů nejdéle, před tím, než získala pracovní místo úředníka. Pokud by tomu bylo jinak, měli by totiž z prodloužení doby platnosti seznamu vhodných uchazečů, k němuž došlo podle všeho z důvodu soudního řízení zahájeného opožděně zapsaným úspěšným uchazečem proti rozhodnutí o jeho vyloučení z výběrového řízení, větší prospěch jiní úspěšní uchazeči tohoto výběrového řízení, nežli on sám.

(viz body 72 a 76)

Odkazy:

Tribunál: rozsudek ze dne 20. února 2009, Komise v. Bertolete a další, T‑359/07 P až T‑361/07 P, Sb. VS, EU:T:2009:40, body 37 a 38 a citovaná judikatura

3.      Skutečnost, že orgán okamžitě neposkytl jinému orgánu, který byl spoluorganizátorem výběrového řízení, informaci týkající se zápisu jména žalobkyně na seznam vhodných uchazečů, zbavila žalobkyni příležitosti být přijata do zaměstnání jako úřednice ve zkušební době posledně uvedeným orgánem během období ode dne tohoto zápisu do dne, kdy byla tato informace předána uvedenému orgánu.

(viz bod 82)