Žaloba podaná dne 3. listopadu 2010 - Francie v. Komise

(Věc T-516/10)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a B. Cabouat, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 5724 v konečném znění ze dne 23. srpna 2010 o uplatnění finančních oprav na podporu z orientační sekce EZOZF přiznanou na program iniciativy Společenství CCI 2000.FR.060.PC.001 (Francie - LEADER+);

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svojí žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 5724 v konečném znění ze dne 23. srpna 2010 o uplatnění finančních oprav na podporu z orientační sekce EZOZF přiznanou na program iniciativy Společenství CCI 2000.FR.060.PC.001 (Francie - LEADER+). Toto rozhodnutí stanoví, že podpora z orientační sekce EZOZF, která byla na základě rozhodnutí Komise K(2001) 2094 ze dne 7. srpna 2001 poskytnuta na krytí výdajů v rámci programu iniciativy Společenství Leader+ ve francii, se snižuje o 7 437 217, 61 eur.

Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, jelikož Komise nesprávně vyložila a použila čl. 9 písm. l) a čl. 32 odst. 1 třetí pododstavec nařízení č. 1260/1999¹. Komise totiž měla za to, že místní akční skupiny (MAS) jsou konečnými příjemci programu iniciativy Společenství Leader+. Konečnými příjemci tohoto programu přitom nejsou MAS, ale osoby uskutečňující projekty. V důsledku toho nebyla Komise, na rozdíl od svého tvrzení, nucena předběžně financovat výdaje uskutečněné konečnými příjemci programu Leader+.

Podpůrně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, jelikož Komise porušila zásadu ochrany legitimního očekávání. Tím, že nepřijala závěry auditu prováděného v dubnu 2005 a tím, že poté neodložila dotyčné výdaje, totiž mohlo jednání Komise vést francouzské orgány k dojmu, že Komise nezpochybňuje jejich výklad role MAS a každopádně že jejich systém řízení týkající se prohlášení o výdajích neobsahuje vážné nedostatky, které by odůvodňovaly finanční opravu.

Podpůrně má žalobkyně za to, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, jelikož Komise měla použít nižší finanční opravu. Komise se zaprvé dopustila pochybení ohledně výše základu, který měl být zohledněn při stanovení finanční opravy ve výši 5 %. Zadruhé Komise tím, že nezvolila finanční opravu přiměřenou finančním důsledkům zjištěných nedostatků, porušila čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1260/1999.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31).