Věc T‑402/12
Carl Schlyter
v.
Evropská komise
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Článek 4 odstavec 2 třetí odrážka – Výjimka týkající se ochrany cílů vyšetřování – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odstavec 1 – Podrobné stanovisko Komise k návrhu vyhlášky o ročním výkazu látek v nanočásticovém stavu, oznámenému francouzskými orgány Komisi podle ustanovení směrnice 98/34/ES – Odepření přístupu“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 16. dubna 2015
1. Sbližování právních předpisů – Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti – Směrnice 98/34 – Povinnost členských států oznámit Komisi každý návrh technického předpisu – Rozsah – Porušení povinnosti – Důsledky
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34, ve znění směrnice 98/48, čl. 8 odst. 1)
2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Restriktivní výklad i uplatnění – Povinnost orgánu provést konkrétní a individuální přezkum dokumentů – Rozsah – Odepření přístupu – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Článek 296 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2)
3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu –Rozsah – Použití na podrobné stanovisko Komise vydané v rámci směrnice 98/34 – Vyloučení
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34, ve znění směrnice 98/48, články 8 a 9)
4. Sbližování právních předpisů – Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti – Směrnice 98/34 – Povinnost členských států oznámit Komisi každý návrh technického předpisu – Rozdíl mezi oznamovacím postupem a řízením o nesplnění povinnosti
(Článek 258 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34, ve znění směrnice 98/48, články 8 a 9)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 38)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 49 až 51, 76)
3. Podrobné stanovisko vydané Komisí v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, není součástí vyšetřování ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, tj. postup, jímž správa shromažďuje informace a ověřuje určité skutečnosti před tím, než přijme rozhodnutí.
Zaprvé, v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34 Komisi nepřísluší shromažďovat informace před vydáním podrobného stanoviska. Zadruhé, ačkoli na základě informací předaných oznamujícím členským státem Komise ověřuje určité skutečnosti, nepřijímá rozhodnutí, nýbrž případně vydává nezávazné a prozatímní stanovisko. Vydání podrobného stanoviska je pouze výsledkem analýzy návrhu technického předpisu provedeného Komisí, na jehož základě tato dojde k závěru, že návrh technického předpisu může vytvořit překážky volného pohybu zboží a volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu. Toto podrobné stanovisko mimoto nezbytně neodráží konečný postoj Komise, neboť po jeho vydání dotyčný členský stát podá Komisi zprávu o opatřeních, která na základě tohoto stanoviska hodlá přijmout a Komise se k těmto opatřením vyjádří.
Podrobné stanovisko vydané Komisí v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34 rovněž nepředstavuje výsledek přezkumu příslušného orgánu k prokázání porušení povinnosti. Návrh technického předpisu je totiž vzhledem ke své povaze přípravným textem, jenž se může dále vyvíjet a měnit. Není-li uvedený technický předpis přijat, nemůže porušit pravidla upravující volný pohyb zboží, volný pohyb služeb nebo svobodu usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu. Proto se členský stát, jemuž je toto stanovisko určeno, se nemohl provinit porušením unijního práva, neboť v okamžiku vydání podrobného stanoviska na základě směrnice 98/34 vnitrostátní technický předpis existuje pouze ve fázi návrhu.
Krom toho i v případě, že by podrobné stanovisko bylo součástí vyšetřování ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001, výjimka stanovená v tomto ustanovení nesměřuje k ochraně vyšetřování jako takového, nýbrž cíle tohoto vyšetřování. V tomto ohledu zpřístupnění podrobného stanoviska vydaného Komisí v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34 v období pozastavení prací nutně neohrožuje cíl tohoto postupu. Skutečnost, že Komise zpřístupní své podrobné stanovisko, podle něhož aspekty návrhu technického předpisu mohou případně vytvářet překážky volnému pohybu zboží, volnému pohybu služeb, jakož i svobodě usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu, neohrožuje cíl spočívající v dosažení vnitrostátního technického předpisu, jenž bude v souladu s unijním právem. Toto zpřístupnění bude naopak ze strany dotyčného členského státu vnímáno jako dodatečný podnět k tomu, aby se ujistil o slučitelnosti svého technického předpisu s unijními předpisy, jimiž se řídí tyto základní svobody.
(viz body 55, 56, 58 až 61, 63, 64, 84, 87)
4. Povaha kontroly prováděné Komisí v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, se zásadně liší od kontroly v řízení o nesplnění povinnosti. Oznamovací postup zakotvený směrnicí 98/34 je příkladem kontroly ex ante, jež usiluje o zajištění toho, aby návrhy technických předpisů, které se členské státy chystají přijmout, byly v souladu s unijním právem. Dotyčný členský stát se v průběhu uvedeného postupu nemohl dopustit porušení unijního práva, jelikož samotným cílem tohoto postupu je zabránit případným neslučitelnostem návrhu technického předpisu s unijním právem. Zaujetí postoje ze strany Komise tedy nemůže být závazné a nemůže směřovat k uložení sankce za určité jednání.
Naproti tomu řízení o nesplnění povinnosti je klasickým příkladem kontroly ex post, jež spočívá v kontrole vnitrostátních opatření poté, co již byla přijata členskými státy a směřuje k zajištění dodržování právního řádu. Je zajisté pravda, že postup před zahájením soudního řízení stanovený řízením o nesplnění povinnosti rovněž předpokládá fázi dialogu mezi Komisí a dotyčným členským státem. Cílem je však smírné řešení sporu mezi Komisí a dotyčným členským státem a, nebude-li ho dosaženo, následné předložení věci Soudnímu dvoru z důvodu neslučitelnosti vnitrostátního opatření, jež nabylo platnosti a vyvolává právní účinky na vnitřním trhu, s unijním právem.
V tomto ohledu podrobné stanovisko vydané Komisí v rámci postupu stanoveného směrnicí 98/34 nepředstavuje výzvu, jelikož formálně v tomto stadiu uvedeného postupu neexistuje mezi Komisí a dotyčným členským státem žádný spor. Je-li totiž technický předpis pouze navrhován, jeho případná neslučitelnost s unijním právem, již Komise uvede v takovémto podrobném stanovisku, není prokázána a v tomto smyslu je pouze hypotetická. Kromě toho postoj vyjádřený Komisí v podrobném stanovisku je prozatímní v tom smyslu, že na základě článku 9 uvedené směrnice se jedná o počáteční postoj Komise. Prozatímní povaha tohoto stanoviska brání tomu, aby mohlo narušit další jednání v kontextu řízení o nesplnění povinnosti. Řízení o nesplnění povinnosti totiž v první řadě předpokládá, že Komise svůj postoj vyjádří ve výzvě. Dokud není postoj Komise vyjádřen, nemůže jednání narušit.
(viz body 78 až 81)