Věc T‑403/12
Intrasoft International SA
v.
Evropská komise
„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Technická podpora pro srbskou celní správu na podporu modernizace celního systému – Střet zájmů – Odmítnutí nabídky uchazeče zastoupením Unie v Srbské republice – Implicitní zamítnutí stížnosti podané proti odmítnutí nabídky“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 13. října 2015
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Posouzení těchto účinků podle obsahu aktu
(Článek 263 odst. 1 SFEU)
2. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Dopis zastoupení Unie informující uchazeče o tom, že není způsobilý účastnit se fáze zadávání zakázky z důvodu existence střetu zájmů – Zahrnutí
(Článek 263 SFEU)
3. Žaloba na neplatnost – Pasivní legitimace žalované – Zastoupení Unie – Absence postavení instituce nebo jiného subjektu Unie – Akty přijaté vedoucím zastoupení Unie v rámci zadávacího řízení – Akty přičitatelné Komisi
(Články 221 SFEU a 263 SFEU)
4. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Aktivní legitimace – Nabídkové řízení – Rozhodnutí zadavatele určené uchazeči, kterým je konsorcium bez právní subjektivity – Žaloba společnosti, která je členem uvedené konsorcia – Přípustnost
(Článek 263 odst. 4 SFEU)
5. Žaloba na neplatnost – Lhůty – Prekluze – Žaloba směřující proti rozhodnutí orgánu přijatému v rámci zadávacího řízení, které počítá s fakultativními postupy smírného řešení – Využití takového postupu řešení žalobcem – Neexistence vlivu na běh lhůty k podání žaloby na neplatnost
(Článek 263 SFEU)
6. Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Nezbytnost vzniklého a trvajícího zájmu – Žaloba, která může přinést žalobci prospěch
(Článek 263 SFEU)
7. Žaloba na neplatnost – Žaloba směřující proti rozhodnutí potvrzujícímu předchozí rozhodnutí, které se stalo konečným – Nepřípustnost – Pojem „potvrzující rozhodnutí“ – Neexistence nové skutečnosti ve vztahu k dřívějšímu rozhodnutí a neexistence nového posouzení situace adresáta rozhodnutí
(Článek 263 SFEU)
8. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Povinnost sdělit vyloučeným uchazečům na žádost doplňující informace o důvodech odmítnutí – Splnění povinnosti, jež nenahrazuje rozhodnutí o odmítnutí nabídky
(Nařízení Rady č. 1605/2002; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 149 odst. 3 čtvrtý pododstavec)
9. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Neposkytnutí odpovědi orgánu na stížnost podanou uchazečem vyloučeným v rámci zadávacího řízení, které počítá s fakultativními postupy smírného řešení – Vyloučení
(Článek 263 SFEU)
10. Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Zadávání zakázek – Vyloučení uchazečů, kteří jsou ve střetu zájmů – Pojem „střet zájmů“ – Příslušnost uchazeče ke konsorciu, které vypracovalo v rámci dřívějšího zadávacího řízení dokumenty, jež byly následně použity jako základ pro dotčené zadávací řízení – Neúčast uchazeče na přípravných pracích k dřívějšímu zadávacímu řízení – Neexistence střetu zájmů
[Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 94 písm. a)]
11. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Vyloučení uchazečů, kteří jsou ve střetu zájmů – Podmínky – Konkrétní posouzení nabídky a situace uchazeče – Nezbytnost zjištění skutečného, nikoliv případného rizika
(Nařízení Rady č. 1605/2002, článek 94)
12. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Povinnost dodržovat zásady rovného zacházení s uchazeči a transparentnosti – Rozsah
(Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 89 odst. 1; nařízení Komise č. 2342/2002)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 28–30)
2. Závazné právní účinky aktu se musí posuzovat podle takových objektivních kritérií, jako je obsah tohoto aktu, případně s přihlédnutím k souvislostem přijetí tohoto aktu, jakož i pravomocem orgánu, jenž je jeho autorem.
Dopis zastoupení Unie, vystupujícího jako schvalující osoba pověřená Komisí, kterým jeho autor zaujal stanovisko ke způsobilosti uchazeče účastnit se fáze zadávání zakázky, dále uvedl, že uchazeč je ve střetu zájmů, a v důsledku toho určil, že zakázku nelze zadat konsorciu, jehož součástí je dotčený uchazeč, představuje vzhledem ke svému obsahu a právnímu a faktickému kontextu, jakož i pravomocem orgánu, který jej přijal, akt nepříznivě zasahující do právního postavení uvedeného uchazeče, který může být předmětem žaloby na neplatnost k unijnímu soudu.
(viz body 32, 43–45)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 34)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 35)
5. Pokud jde o dopis zastoupení Unie, kterým se uchazeči oznamuje rozhodnutí nezadat mu zakázku, uvedením informace o možnosti podat stížnost podle bodu 2.4.15.3 Praktického průvodce smluvními postupy při zadávání zakázek v rámci vnějších akcí Komise v tomto dopise není dotčeno právo adresáta aktu obrátit se ve lhůtách výslovně stanovených unijním právem na Tribunál. Z toho plyne, že taková možnost nezprošťuje dotčenou osobu povinnosti dodržet uvedené lhůty pro podání žaloby na neplatnost k Tribunálu. Dotčená osoba nemusí v této souvislosti s podáním žaloby čekat na odpověď na svou stížnost.
(viz body 38, 39, 46)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 47)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 48, 50, 52, 54)
8. I když podle čl. 149 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002 mohou vyloučení uchazeči písemně požádat zadavatele, aby jim sdělil doplňující informace o důvodech odmítnutí, nenahrazuje sdělení takových doplňujících informací rozhodnutí, kterým je nabídka předmětného uchazeče odmítnuta, jelikož odůvodnění takového rozhodnutí může být provedeno v několika fázích.
(viz bod 51)
9. Mlčení orgánu, byl-li vyzván k zaujetí stanoviska, nemůže samo o sobě zakládat právní účinky, ledaže by tento důsledek byl výslovně upraven předpisem unijního práva. V případě neexistence výslovných předpisů unijního práva, které by stanovily lhůtu, po jejímž uplynutí se má za to, že bylo mlčky vydáno rozhodnutí, a které by vymezily obsah tohoto rozhodnutí, nemůže být nečinnost orgánu postavena na roveň rozhodnutí, jinak by byl zpochybněn systém procesních prostředků zavedený Smlouvou.
Nečinnost zadavatele při uplynutí lhůty stanovené v bodě 2.4.15.1 Praktického průvodce smluvními postupy při zadávání zakázek v rámci vnějších akcí Komise tudíž nelze kvalifikovat jako implicitní rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vyloučeného uchazeče. Uvedený průvodce je totiž pouze pracovní pomůckou, která vysvětluje postupy použitelné v určité oblasti a která sama o sobě nemůže představovat právní základ pro zavedení povinnosti předchozího podání správní stížnosti. Podobně nemůže uvedený průvodce představovat ani právní základ pro zavedení promlčecí lhůty ve prospěch orgánu, který má odpovědět na stížnost.
(viz body 57, 58)
10. Pokud jde o existenci střetu zájmů u uchazeče účastnícího se zadávacího řízení ve smyslu čl. 94 písm. a) nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, pojem „střet zájmů“ má objektivní povahu, která vyžaduje odhlédnout od úmyslů zúčastněného, a pouhá eventualita střetu zájmů nemůže stačit k vyloučení uchazeče z řízení, jelikož uvedené riziko musí být v daném případě skutečně konstatováno.
V tomto ohledu nelze uznat, že riziko střetu zájmů může být založeno na pouhé skutečnosti, že dotyčný uchazeč měl před ostatními uchazeči přístup k dokumentům náležejícím k jinému zadávacímu řízení z důvodu jeho příslušnosti ke konsorciu, jež vypracovalo tyto dokumenty, které byly následně vybrány k použití jako referenční pro činnosti související s dotčeným zadávacím řízením. Riziko střetu zájmů nemůže být založeno na pouhé domněnce, že při vypracovávání dokumentů v rámci jiného zadávacího řízení uvedený uchazeč věděl o úmyslu zadavatele zveřejnit nové oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho úmyslu vybrat dokumenty vypracované konsorciem, jehož byl součástí, jako základ pro určité činnosti, kterých se týká veřejná zakázka zadávaná v novém zadávacím řízení.
Riziko střetu zájmů existuje v případě osoby, která byla pověřena přípravnými pracemi v rámci veřejné zakázky a účastní se této zakázky. Vzhledem k tomu, že výraz „přípravné práce“ označuje práce provedené v rámci jednoho a téhož zadávacího řízení, nemůže zadavatel postavit přípravu dokumentů vypracovaných v rámci jiného zadávacího řízení na roveň případu přípravných prací v rámci dotčeného zadávacího řízení, ledaže by objektivně a konkrétně prokázal, že uvedené dokumenty byly připraveny za účelem dotčeného zadávacího řízení a že dotyčnému uchazeči zajistily skutečnou výhodu. Pokud toto není prokázáno, nelze dokumenty vypracované v rámci jiného zadávacího řízení a vybrané později zadavatelem jako referenční dokumenty pro část činností v rámci jiného zadávacího řízení považovat za přípravné práce ve smyslu bodu 2.3.6 Praktického průvodce smluvními postupy při zadávání zakázek v rámci vnějších akcí Komise, který označuje za přípravné práce ty, které se týkají přípravy projektu, jako je vypracování zadávací dokumentace.
(viz body 74, 75, 82–85)
11. Článek 94 nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, umožňuje vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze v případě, že je střet zájmů skutečný, a nikoli hypotetický. To však neznamená, že riziko střetu zájmů pro vyloučení nabídky nepostačuje. Před uzavřením smlouvy může být totiž střet zájmů v zásadě pouze potenciální, a uvedené ustanovení finančního nařízení tak předpokládá zvážení rizika. V této souvislosti vyžaduje odůvodnění rizikem střetu zájmů konkrétní posouzení jak nabídky, tak situace dotčeného uchazeče a vyloučení tohoto uchazeče je prostředkem, jehož cílem je zajistit dodržování zásad transparentnosti a rovných příležitostí uchazečů.
Neexistuje žádná absolutní povinnost uložená veřejným zadavatelům, aby systematicky vylučovali uchazeče, kteří jsou ve střetu zájmů, neboť takové vyloučení není odůvodněné v případě, kdy lze prokázat, že by střet zájmů zůstal bez dopadu na jejich jednání v rámci zadávacího řízení a že s sebou nenese skutečné riziko výskytu praktik, které by mohly ohrozit soutěž mezi uchazeči. Vyloučení uchazeče, který je ve střetu zájmů, je naopak nezbytné, jestliže neexistuje vhodnější prostředek k vyvarování se jakéhokoli porušení zásad rovnosti zacházení s uchazeči a transparentnosti.
(viz body 74, 76, 79)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 77, 78)