Věc T-407/05
Société anonyme des eaux minérales d’Évian (SAEME)
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství REVIAN’s – Starší ochranné známky evian, které nejsou ochrannými známkami Společenství – Opožděné předložení překladu osvědčení o zápisu starší ochranné známky – Posuzovací pravomoc svěřená čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94“
Shrnutí rozsudku
1. Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích stran a námitky – Průzkum námitek
(Nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidla 17 odst. 2 a 20 odst. 3)
2. Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení
(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 42 odst. 3, článek 59 a čl. 74 odst. 2)
1. Pravidlo 17 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, podle kterého musejí být důkazy předložené na podporu námitky předloženy v jazyce námitkového řízení nebo k nim musí být připojen překlad do tohoto jazyka, je odůvodněné nutností dodržovat zásadu kontradiktornosti, jakož i zásadu rovnosti zbraní účastníků řízení v řízeních inter partes.
Ačkoliv je pravda, že osoba, která podává námitky, není povinna předložit úplný překlad osvědčení o zápisu starších ochranných známek, neznamená to, že námitkové oddělení je povinno vzít při přezkumu meritu námitek v úvahu osvědčení o zápisu předložená v jiném jazyce než v jazyce námitkového řízení. Při neposkytnutí překladu osvědčení o zápisu v jednacím jazyce může námitkové oddělení oprávněně zamítnout námitky jako neopodstatněné, ledaže by o nich mohlo rozhodnout jinak na základě důkazů, které má již případně k dispozici v souladu s pravidlem 20 odst. 3 prováděcího nařízení. Konečně, byť důkaz vyplývá z osvědčení o zápisu, a nikoliv z jejich překladu, nic to nemění na tom, že aby k tomuto důkazu mohl být přihlédnuto, musí splňovat jazykové požadavky zakotvené v pravidle 17 odst. 2 prováděcího nařízení.
(viz body 35–37)
2. Ze znění čl. 74 odst. 2 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, podle kterého Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili, vyplývá, že obecně platí, není‑li stanoveno jinak, že předložení skutečností a důkazů účastníky řízení je stále možné i po uplynutí lhůt, kterým podléhá takové předložení podle ustanovení nařízení č. 40/94, a že Úřadu nic nezakazuje přihlédnout ke skutečnostem a důkazům, které byly takto opožděně uvedeny nebo předloženy.
Naproti tomu z uvedeného znění stejně jasně vyplývá, že takové opožděné uvedení nebo předložení skutečností a důkazů nemůže účastníku řízení, který tak učinil, přiznávat bezpodmínečné právo na to, aby bylo k takovým skutečnostem nebo důkazům ze strany Úřadu přihlédnuto. Článek 74 odst. 2 nařízení č. 40/94 tím, že upřesňuje, že Úřad „nemusí“ v takovém případě přihlížet k těmto skutečnostem a důkazům, přiznává totiž Úřadu širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o jeho rozhodnutí, zda k nim přihlédne, či nikoliv, přičemž však toto rozhodnutí musí být v tomto ohledu řádně odůvodněno. Takové zohlednění ze strany Úřadu v případě, kdy má rozhodovat v rámci námitkového řízení, může být zvláště odůvodněné, usoudí-li Úřad jednak, že skutečnosti předložené opožděně mohou na první pohled být skutečně relevantní, pokud jde o výsledek námitek, které k němu byly podány, a jednak, že stadium řízení, ve kterém dojde k tomuto opožděnému předložení, a okolnosti, které jej provázejí, takovému zohlednění nebrání.
Mimoto článek 59 nařízení č. 40/94, který upřesňuje podmínky podání odvolání k odvolacímu senátu, nelze vykládat tak, že poskytuje odvolateli novou lhůtu k předložení skutečností a důkazů na podporu jeho námitek. Tento článek se totiž nevztahuje, na rozdíl od čl. 42 odst. 3 nařízení č. 40/94, na předložení skutečností nebo důkazů, nýbrž pouze na předložení odůvodnění odvolání ve lhůtě čtyř měsíců.
(viz body 52–53, 55–58)