Žaloba podaná dne 3. dubna 2006 - SPM v. Komise
(Věc T-104/06)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Société des plantations de Mbanga (S. P. M.) (Douala, Kamerun) (zástupce: B.- L. Doré, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
přijmout všechny návrhy v této žalobě;
zrušit nařízení Komise (ES) č. 219/2006 ze dne 8. února 2006 o otevření a správě celní kvóty pro dovoz banánů kódu KN 08030019 pocházejících ze zemí AKT pro období od 1. března do 31. prosince 2006;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
V rámci úprav zvláštního režimu celních kvót pro obchod se třetími zeměmi, které jsou součástí opatření pro organizaci trhu v odvětví banánů, nařízení Rady Evropské unie (ES) č. 1964/2005
1 ze dne 29. listopadu 2005 mimo jiné přiznalo Komisi pravomoc stanovit opatření nezbytná k provedení uvedeného nařízení, jakož i přechodná opatření o správě celní kvóty pro dovoz banánů pocházejících ze zemí AKT. V tomto rámci Komise ve svém nařízení č. 2015/2005 ze dne 9. prosince 2005
2 zachovala pro měsíce leden a únor 2006 režim přidělování dovozních licencí na základě historického odkazu.
3 Jelikož je toto nařízení přechodné, Komise přijala dne 8. února 2006 nařízení č. 219/2006 o otevření a správě celní kvóty pro dovoz banánů kódu KN 08030019 pocházejících ze zemí AKT pro období od 1. března do 31. prosince 2006.
4 V tomto nařízení Komise stanovila metodu, která stanoví používání kvóty podle chronologického pořadí dat přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu (metodu zvanou "kdo dřív přijde, je dřív na řadě") a také přechodně vyhradila část celní kvóty pro hospodářské subjekty, které dodávaly Společenství banány AKT v rámci dříve platného dovozního režimu. Toto nařízení je předmětem návrhu na zrušení v této žalobě.
V rámci této žaloby žalobkyně tvrdí, že některá ustanovení napadeného nařízení jsou protiprávní, jelikož z těchto ustanovení podle jejího názoru vyplývá, že pokud se 60 % celní kvóty řídí novou metodou, 40 % této kvóty se naplní přidělováním dovozních licencí na základě historického odkazu. Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává stejných žalobních důvodů jako ve věci T-447/05.
5