ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu)
11. ledna 2024(*)
„Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Letecká doprava – Rumunsko – Podpora na záchranu společnosti TAROM – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích – Rozhodnutí Evropské komise nevznášet námitky z důvodu, že opatření představují podporu slučitelnou s vnitřním trhem“
Ve věci C‑440/22 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 4. července 2022,
Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.), se sídlem v Budapešti (Maďarsko), zástupci: I.-G. Metaxas-Maranghidis, dikigoros, S. Rating, abogado, a E. Vahida, avocat,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
další účastnice řízení:
Evropská komise, zástupci: I. Barcew, V. Bottka a L. Flynn, jako zmocněnci,
žalovaná v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (devátý senát),
ve složení: J.-C. Bonichot, vykonávající funkci předsedy senátu, S. Rodin (zpravodaj) a L. S. Rossi, soudci,
generální advokát: A. Rantos,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Kasačním opravným prostředkem se Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) (dále jen „Wizz Air“) domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 4. května 2022, Wizz Air Hungary v. Komise (TAROM; podpora na záchranu) (T‑718/20, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2022:276), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 1160 final ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA.56244 (2020/N) – Rumunsko – Podpora na záchranu společnosti TAROM (Úř. věst. 2020, C 310, s. 3, dále jen „sporné rozhodnutí“).
Právní rámec
2 Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. 2014, C 249, s. 1, dále jen „pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci“) v bodě 38 stanoví:
„Při posuzování, zda lze oznámenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, Komise zváží, zda je splněno každé z následujících kritérií:
a) přínos k řádně definovanému cíli společného zájmu: opatření státní podpory musí směřovat k dosažení cíle společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy (oddíl 3.1);
[…]
f) zabránění vzniku nepříznivých účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: musí být dostatečně omezeny nepříznivé účinky podpory, aby celková bilance opatření byla kladná (oddíl 3.6);
[…]“
3 Oddíl 3.1 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, nadepsaný „Přínos k dosažení cíle společného zájmu“, obsahuje bod 43 následujícího znění:
„Vzhledem k tomu, jaký má odchod z trhu význam z hlediska růstu produktivity, pouhé zabránění podniku v odchodu z trhu k odůvodnění podpory nestačí. Měly by být předloženy jasné důkazy, že podpora směřuje k dosažení cíle společného zájmu, jelikož se snaží zabránit vzniku sociálních potíží nebo napravit tržní selhání (oddíl 3.1.1), a to obnovením dlouhodobé životaschopnosti podniku (oddíl 3.1.2).“
4 V oddíle 3.1.1, nadepsaném „Prokázání sociálních potíží nebo tržního selhání“, bod 44 uvedených pokynů stanoví:
„Členské státy musí prokázat, že neúspěch příjemce by pravděpodobně vyvolal závažné sociální potíže nebo závažné tržní selhání, a za tímto účelem musí zejména doložit:
[…]
b) že existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat a u níž by pro každého konkurenta bylo obtížné na ni jednoduše navázat (například pro vnitrostátního poskytovatele infrastruktury);
[…]“
5 Oddíl 3.1.2 uvedených pokynů, nadepsaný „Plán restrukturalizace a návrat k dlouhodobé životaschopnosti“, stanoví:
„45. Podpora na restrukturalizaci v rámci působnosti těchto pokynů nemůže být omezena výhradně na finanční pomoc, která má vyrovnat ztráty z minulosti, aniž by se zabývala příčinami těchto ztrát. U podpory na restrukturalizaci bude proto Komise vyžadovat, aby dotčený členský stát předložil proveditelný, soudržný a dalekosáhlý plán restrukturalizace, jehož cílem je obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce. Restrukturalizace může zahrnovat jeden nebo více následujících prvků: reorganizaci a racionalizaci činností příjemce z hlediska lepší efektivnosti, což obvykle znamená ukončení ztrátových činností; restrukturalizaci takových činností, které mohou být opět konkurenceschopné; a případně diverzifikaci činností směřující do nových a životaschopných oblastí. Zpravidla rovněž zahrnuje finanční restrukturalizaci ve formě kapitálových injekcí ze strany nových či stávajících akcionářů a snížení dluhu ze strany stávajících věřitelů.
46. Poskytnutí podpory musí být podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí být ve všech případech podpory ad hoc schválen Komisí.
47. Plán restrukturalizace musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku, které by měly vylučovat jakoukoli další státní podporu, na kterou se plán restrukturalizace nevztahuje, obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Doba restrukturalizace by měla být co nejkratší. Náležitě podrobný plán restrukturalizace musí být předložen Komisi a musí obsahovat zejména informace vymezené v tomto oddíle (3.1.2).
[…]“
6 Oddíl 3.6 uvedených pokynů, nadepsaný „Negativní účinky“, obsahuje oddíl 3.6.1 týkající se zásady „jednou a dost“, který stanoví následující:
„70. Aby se omezil morální hazard, nadměrně riskantní pobídky a potenciální narušování hospodářské soutěže, měla by se podpora podnikům v obtížích udělovat pouze na jednu restrukturalizační operaci. Tento přístup se označuje jako zásada ‚jednou a dost‘. Pokud podnik, který již obdržel podporu podle těchto pokynů, potřebuje další takovou podporu, je to důkaz, že obtíže podniku jsou opakované nebo že je podnik neřešil odpovídajícím způsobem, když mu byla poskytnuta předešlá podpora. Opakované státní zásahy mohou způsobit problémy s morálním hazardem a naruší hospodářskou soutěž, což je v rozporu se společným zájmem.
71. Při oznamování plánované podpory na záchranu nebo podpory na restrukturalizaci Komisi musí členský stát uvést, zda dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci či dočasnou podporu na restrukturalizaci, včetně jakékoli podpory tohoto druhu poskytnuté před datem vstupu v platnost těchto pokynů a jakékoli neoznámené podpory. Pokud takovou podporu získal a od jejího poskytnutí nebo od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než 10 let, Komise poskytnutí další podpory podle těchto pokynů neschválí.
[…]“
Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí
7 Skutečnosti předcházející sporu, jak vyplývají z napadeného rozsudku, lze shrnout následovně.
8 Compania Naţională de Transporturi Aeriene TAROM SA (dále jen „Tarom“) je rumunská letecká společnost působící z jediného uzlového letiště, a sice mezinárodního letiště OTP Henriho Coandy v Bukurešti (Rumunsko). Působí především v odvětví letecké přepravy cestujících, nákladu a pošty. Začátkem roku 2020 společnost Tarom zaměstnávala 1 795 osob a měla letadlový park čítající 25 letadel. Společnost Tarom provozovala jak vnitrostátní, tak mezinárodní linky.
9 Dne 19. února 2020 oznámilo Rumunsko Komisi plán podpory na záchranu společnosti Tarom, který byl tvořen půjčkou na financování jejích potřeb likvidity ve výši 175 952 000 rumunských lei (RON) (přibližně 36 660 000 eur), splatnou na konci období šesti měsíců s možností částečného předčasného splacení (dále jen „dotčené opatření“).
10 Dne 24. února 2020 přijala Komise sporné rozhodnutí, v němž zejména konstatovala, že finanční situace společnosti Tarom se v posledních pěti letech významně zhoršila, a zdůraznila, že kumulované ztráty za období let 2004 až 2019 činily 3 362 130 000 RON (přibližně 715 350 000 eur), čímž přesáhly více než polovinu kapitálu společnosti Tarom.
11 Pokud jde o situaci dopravních sítí v Rumunsku, Komise uvedla, že všeobecný stav a spolehlivost rumunských železničních a silničních sítí jsou podprůměrné a letecká doprava zůstává zásadní pro regionální rozvoj v této zemi, zejména pak vnitrostátní linky provozované společností Tarom.
12 Komise také uvedla, že podle Rumunska by odchod společnosti Tarom z trhu znemožnil zajistit lety odpovídající již provedeným rezervacím, přičemž konkurenti společnosti Tarom nemohou v krátkodobém horizontu převzít dotčené linky, a že toto opuštění trhu by se dotklo velkého počtu podniků a především pak lokálních letišť.
13 Při přezkumu dotčeného opatření měla Komise v první řadě za to, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
14 Ve druhé řadě Komise ověřovala, zda je dotčené opatření slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.
15 Zaprvé v bodech 52 až 57 odůvodnění sporného rozhodnutí měla Komise za to, že společnost Tarom je podnikem v obtížích ve smyslu pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci.
16 Zadruhé v bodech 58 až 65 odůvodnění sporného rozhodnutí Komise uvedla, že informace poskytnuté Rumunskem prokazují, že dotčené opatření splňuje podmínku stanovenou v bodech 43 až 52 uvedených pokynů, podle níž státní podpora musí přispívat k dosažení cíle společného zájmu.
17 Zatřetí v bodech 66 až 77 odůvodnění sporného rozhodnutí měla Komise za to, že dotčené opatření je vhodné k dosažení sledovaného cíle, a sice zabránění úpadku společnosti Tarom.
18 Začtvrté měla Komise v bodech 78 až 85 odůvodnění uvedeného rozhodnutí za to, že dotčené opatření bylo úměrné potřebám likvidity společnosti Tarom po dobu šesti měsíců.
19 Zapáté Komise v bodech 86 až 89 odůvodnění sporného rozhodnutí dospěla k závěru, že zásada „jednou a dost“, stanovená v bodech 70 až 74 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, byla dodržena.
20 Z toho důvodu se Komise sporným rozhodnutím rozhodla nevznést námitky vůči dotčenému opatření s tím, že je slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
21 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 5. prosince 2020 podala společnost Wizz Air žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí.
22 Společnost Wizz Air na podporu žaloby vznesla čtyři žalobní důvody, z nichž první vychází ze zjevně nesprávného posouzení přínosu dotčeného opatření k řádně definovanému cíli společného zájmu, druhý vychází z nesprávného právního posouzení a ze zjevně nesprávného posouzení, která se týkají dodržení zásady „jednou a dost“, třetí z existence závažných obtíží, které měly vést Komisi k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a čtvrtý z porušení povinnosti uvést odůvodnění ve smyslu čl. 296 druhého pododstavce SFEU.
23 V napadeném rozsudku Tribunál při úvodním rozhodování o přípustnosti žaloby rozhodl, že je přípustná v rozsahu, v němž je společnost Wizz Air zúčastněnou osobou, která má zájem na zajištění ochrany svých procesních práv podle čl. 108 odst. 2 SFEU, a v rozsahu, v němž se zejména třetím žalobním důvodem domáhá dodržení svých procesních práv.
24 V tomto ohledu měl Tribunál za to, že je oprávněn posoudit věcné argumenty předložené žalobkyní v rámci prvních dvou žalobních důvodů za účelem ověření, zda mohou podpořit třetí žalobní důvod, který za tímto účelem výslovně uplatnila a který se týká existence pochybností odůvodňujících zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.
25 Tribunál poté, co projednal a zamítl zaprvé třetí žalobní důvod vznesený společností Wizz Air, který odkazoval na první dva žalobní důvody, a zadruhé čtvrtý žalobní důvod, zamítl žalobu v plném rozsahu.
Návrhová žádání účastnic řízení o kasačním opravném prostředku
26 Společnost Wizz Air navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zrušil napadený rozsudek;
– zrušil sporné rozhodnutí a uložil Komisi náhradu nákladů řízení, nebo
– podpůrně, vrátil věc Tribunálu a rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.
27 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek a
– uložil společnosti Wizz Air náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
28 Společnost Wizz Air uplatňuje na podporu kasačního opravného prostředku sedm důvodů. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že je splněna podmínka existence důležité služby, kterou je obtížné opakovat. Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného použití pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, pokud jde o důkazy o tom, že pro každého konkurenta by bylo obtížné na službu jednoduše navázat. Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zjevného zkreslení důkazů při posouzení kapacit dostupných na trhu a schopnosti nízkonákladových leteckých společností (dále jen „nízkonákladové společnosti“) zajišťovat vnitrostátní linky. Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že navýšení kapitálu se nemůže týkat plánu restrukturalizace. Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zjevného zkreslení důkazů, pokud jde o dobu trvání restrukturalizace společnosti Tarom. Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že nebylo třeba, aby Komise ověřovala, zda se existující podpora stala novou podporou. Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, pokud jde o skutečnost, že Komise nezahájila formální vyšetřovací řízení.
K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
29 V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Wizz Air v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 50 a 51 napadeného rozsudku za to, že pro účely posouzení, zda existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat, ve smyslu bodu 44 písm. b) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, nebyla Komise povinna zohlednit velikost relevantního trhu.
30 Navrhovatelka má za to, že v rozporu s tím, co uvedl Tribunál, je nezbytné analyzovat velikost trhu a podíl podniku, který je příjemcem podpory, na tomto trhu za účelem určení, zda služba, u níž by hrozilo narušení, může být kvalifikována jako důležitá, neboť tyto prvky ilustrují ztrátu, kterou by způsobil odchod daného podniku z uvedeného trhu. Mimoto tvrdí, že bod 51 napadeného rozsudku je vnitřně rozporuplný, neboť uvádí, že není třeba zohlednit velikost relevantního trhu a že služba může být kvalifikována jako důležitá, i když je poskytována na „relativně omezeném“ trhu.
31 Podle Komise musí být první důvod kasačního opravného prostředku zčásti odmítnut jako nepřípustný a ve zbývající části zamítnut jako neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
32 Úvodem je třeba připomenout, že z bodu 1 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci vyplývá, že tyto pokyny stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.
33 Přijetí takových pokynů spadá do výkonu výlučné pravomoci Komise posuzovat slučitelnost opatření podpory s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 SFEU. Komise disponuje v tomto ohledu širokou posuzovací pravomocí (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 19. července 2016, Kotnik a další, C‑526/14, EU:C:2016:570, body 37 až 39, jakož i ze dne 15. prosince 2022, Veejaam a Espo, C‑470/20, EU:C:2022:981, bod 29).
34 Komise se tím, že prostřednictvím pokynů stanovila podmínky, za kterých mohou být opatření podpory považována za slučitelná s vnitřním trhem, a že zveřejněním těchto pokynů oznámila, že použije pravidla v nich obsažená, sama omezuje při výkonu této posuzovací pravomoci v tom smyslu, že pokud členský stát oznámí zamýšlenou státní podporu, která je v souladu s těmito pravidly, Komise v zásadě musí tuto zamýšlenou státní podporu schválit. Komise se v zásadě nemůže od uvedených pravidel odchýlit, jinak jí hrozí sankce z důvodu porušení obecných právních zásad, jako je zásada rovného zacházení nebo ochrana legitimního očekávání (rozsudky ze dne 19. července 2016, Kotnik a další, C‑526/14, EU:C:2016:570, bod 40, jakož i ze dne 31. ledna 2023, Komise v. Braesch a další, C‑284/21 P, EU:C:2023:58, bod 90).
35 Nicméně v rozsahu, v němž společnost Wizz Air v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 50 a 51 napadeného rozsudku za to, že pro účely použití bodu 44 písm. b) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nebyla Komise povinna zohlednit velikost relevantního trhu nebo podíl příjemce podpory na daném trhu, je třeba uvést, že podle tohoto bodu 44 písm. b) členské státy musí zejména prokázat, že „existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat“.
36 Kromě toho, jak vyplývá z návětí bodu 44 uvedených pokynů, existence tohoto rizika patří mezi skutečnosti vyjmenované příkladmo v uvedeném bodě 44 písm. a) až g), kterými mohou členské státy prokázat závažné sociální obtíže nebo závažné tržní selhání, k nimž by mohl vést neúspěch příjemce podpory, přičemž toto prokázání je nezbytné pro uznání cíle společného zájmu sledovaného podporou.
37 I když velikost trhu, na kterém působí příjemce podpory, a podíl, který má na tomto trhu, mohou být faktory naznačujícími důležitost služby, kterou tento příjemce zajišťuje, z bodu 44 písm. b) těchto pokynů ani z jeho kontextu nevyplývá, že by nezbytně závisel na těchto faktorech a zejména že by neúspěch příjemce podpory mohl způsobit závažné sociální obtíže nebo závažné tržní selhání pouze za podmínky, že trh, na kterém působí, přesahuje určitou velikost.
38 Jak totiž Tribunál v podstatě uvedl v bodě 51 napadeného rozsudku, okolnost, že relevantní trh je relativně omezený, nebrání tomu, aby služba poskytovaná na tomto trhu mohla být kvalifikována jako důležitá ve smyslu uvedených pokynů. Tak je tomu za okolností projednávané věci, kdy – jak konstatoval Tribunál v bodě 52 napadeného rozsudku – by ukončení činnosti společnosti Tarom mělo za následek konkrétní riziko přerušení některých služeb letecké přepravy cestujících v Rumunsku a mělo nepříznivý dopad na „dopravní obslužnost“ rumunských regionů výlučně obsluhovaných touto společností, jakož i na hospodářskou situaci těchto regionů.
39 Z toho vyplývá, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 50 a 51 napadeného rozsudku za to, že pro účely posouzení, zda existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat, ve smyslu bodu 44 písm. b) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, nebyla Komise povinna zohlednit velikost trhu, na kterém společnost Tarom působí, ani podíl, který na daném trhu uvedená společnost drží.
40 Z výše uvedeného vyplývá, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.
K druhému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
41 V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, který se týká bodů 58, 63, 64 a 66 napadeného rozsudku, společnost Wizz Air v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení kritérií stanovených v bodě 44 písm. b) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci a týkajících se rizika narušení důležité služby a obtíží konkurentů na tuto službu jednoduše navázat.
42 V tomto ohledu, pokud jde zaprvé o předmět důkazu, který musí Komise v této oblasti předložit, měl Tribunál předně v bodech 63 a 64 napadeného rozsudku nesprávně za to, že k tomu, aby byla podpora na záchranu odůvodněná, musí mít za cíl zabránit jakémukoli narušení poskytování důležité služby, přestože podle bodu 44 písm. b) těchto pokynů musí být cílem podpory vyhnout se riziku „narušení“ takové služby, které nad rámec pouhého narušení provozu vyžaduje přerušení nebo ukončení služby.
43 Dále Tribunál v bodě 64 napadeného rozsudku nesprávně požadoval, aby konkurenti společnosti Tarom mohli „snadno“ zajistit službu poskytovanou uvedenou společností, ačkoli tento bod 44 písm. b) uvedených pokynů pouze stanoví, že pro konkurenty nemá být „obtížné“ jednoduše navázat na službu poskytovanou podnikem v obtížích.
44 Pokud jde zadruhé o důkazy, které musí předložit Komise, společnost Wizz Air tvrdí, že Tribunál se tím, že v bodě 58 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že obchodní zájem nízkonákladových společností na vstupu na trh za účelem zajištění všech linek byl „podle předpokladu nízký“, uchýlil k pouhé domněnce, čímž porušil povinnost předložit „jasné důkazy“, že podpora směřuje k dosažení cíle společného zájmu, stanovenou v bodě 43 uvedených pokynů.
45 Komise má za to, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako nepřípustný nebo každopádně zamítnut jako neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
46 Pokud jde zaprvé o část druhého důvodu kasačního opravného prostředku směřující proti bodu 58 napadeného rozsudku, je třeba uvést, že v tomto bodě Tribunál konstatoval, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně v rámci první části třetího žalobního důvodu, Komise v bodě 61 odůvodnění sporného rozhodnutí posoudila možnost nahrazení společnosti Tarom jejími konkurenty na vnitrostátních linkách provozovaných výlučně uvedenou společností. Tribunál zejména uvedl, že Komise měla v uvedeném bodě odůvodnění za to, že je nepravděpodobné, že konkurenční letecké společnosti působící na rumunském trhu, kterými jsou hlavně nízkonákladové společnosti, vstoupí na tento trh, aby zajistily všechny tyto letecké linky, jelikož obchodní zájem těchto společností je v tomto ohledu „podle předpokladu nízký“.
47 Z tohoto popisu prvku posouzení Komise obsaženého ve sporném rozhodnutí přitom nevyplývá, že by se Tribunál uchýlil k pouhým domněnkám, nebo že by se dopustil nesprávného právního posouzení důkazního břemene, které nese Komise na základě bodu 43 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci.
48 Tuto část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněnou.
49 V rozsahu, v němž zadruhé společnost Wizz Air v podstatě vytýká Tribunálu, že v bodech 63, 64 a 66 napadeného rozsudku použil nesprávná kritéria při uplatnění bodu 44 písm. b) těchto pokynů, stačí konstatovat, že důvody uvedené v těchto bodech pro účely odmítnutí argumentace žalobkyně týkající se pravděpodobnosti navázání konkurentů společnosti Tarom na její služby jsou uvedeny jen pro úplnost.
50 Tato část druhého důvodu kasačního opravného prostředku proto musí být zamítnuta jako irelevantní.
51 Z výše uvedeného vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.
K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
52 V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku společnost Wizz Air vytýká Tribunálu, že se dopustil zjevného zkreslení důkazů, když v bodě 69 napadeného rozsudku posuzoval kapacity přepravy cestujících dostupné na rumunském trhu a schopnost nízkonákladových společností provozovat vnitrostátní linky.
53 Tribunál měl nejprve zkreslit důkazy tím, že schválil nesprávné zjištění Komise ohledně nedostupnosti dostatečných kapacit přepravy cestujících z důvodu, že ke dni přijetí sporného rozhodnutí „patřila více než polovina uzemněných letadel […] společnosti T[arom]“.
54 Dále Tribunál tím, že rozhodl, že žalobkyně nevysvětlila, do jaké míry by bylo rentabilní provozovat s takovými letadly dotčené vnitrostátní linky, které využívá pouze omezený počet cestujících, převzal tvrzení uvedená v bodě 58 napadeného rozsudku, která se zakládají jen na pouhé domněnce.
55 Konečně podle společnosti Wizz Air žádný důkaz neumožnil Tribunálu tvrdit v bodě 69 napadeného rozsudku, že všechny letecké společnosti konkurující společnosti Tarom byly nízkonákladové společnosti.
56 Podle Komise je třetí důvod kasačního opravného prostředku zčásti nepřípustný a ve zbývající části zjevně neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
57 Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že jedině Tribunálu přísluší zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a tento skutkový stav posoudit (rozsudek ze dne 25. června 2020, SATCEN v. KF, C‑14/19 P, EU:C:2020:492, bod 103 a citovaná judikatura).
58 Z toho plyne, že posouzení skutkového stavu nepředstavuje, s výhradou případu zkreslení důkazů předložených Tribunálu, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora (rozsudek ze dne 25. června 2020, SATCEN v. KF, C‑14/19 P, EU:C:2020:492, bod 104 a citovaná judikatura).
59 Namítá-li navrhovatel, že Tribunál zkreslil důkazy, musí na základě článku 256 SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudního dvora přesně uvést skutečnosti, které Tribunál zkreslil, a prokázat pochybení v analýze, která podle něj vedla Tribunál k tomuto zkreslení. Podle ustálené judikatury Soudního dvora navíc zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné znovu posuzovat skutkový stav a důkazy (rozsudek ze dne 25. června 2020, SATCEN v. KF, C‑14/19 P, EU:C:2020:492, bod 105 a citovaná judikatura).
60 V projednávané věci je nutno konstatovat, že argumentace uvedená na podporu třetího důvodu kasačního opravného prostředku neumožňuje prokázat, že konstatování, která Tribunál učinil v bodě 69 napadeného rozsudku za účelem odmítnutí argumentu vycházejícího z údajné nadměrné kapacity existující v Rumunsku ke dni přijetí sporného rozhodnutí, spočívají na zkreslení důkazů předložených v řízení v prvním stupni, jelikož tato argumentace ve skutečnosti směřuje ke zpochybnění volného posouzení skutkového stavu, které Tribunál za tímto účelem provedl.
61 Třetí důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba odmítnout jako nepřípustný.
Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
62 V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Wizz Air tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 103 napadeného rozsudku za to, že zvýšení kapitálu nepředstavují prvek plánu restrukturalizace podniku v obtížích.
63 Zejména výklad Tribunálu, který vylučuje, aby podpora na restrukturalizaci obsahující finanční složky, jako je navýšení kapitálu, mohla být považována za součást plánu restrukturalizace, je ve zjevném rozporu s bodem 45 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, podle kterého může být finanční restrukturalizace ve formě kapitálových injekcí součástí plánu restrukturalizace stejně jako provozní změny, jako je reorganizace a racionalizace činností příjemce.
64 Tento výklad, který není doplněn žádným odkazem na judikaturu, je rovněž v rozporu s výkladem uvedeným v bodě 96 napadeného rozsudku.
65 Komise má za to, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je irelevantní a v každém případě neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
66 Úvodem je třeba poznamenat, že čtvrtý, stejně jako pátý a šestý důvod kasačního opravného prostředku, směřuje proti některým odůvodněním, na jejichž základě Tribunál v bodech 79 až 110 napadeného rozsudku zamítl druhou část třetího žalobního důvodu vzneseného společností Wizz Air. Navrhovatelka odkazovala na druhý žalobní důvod, vycházející v podstatě z toho, že Komise tím, že schválila dotčené opatření, ačkoli společnost Tarom do roku 2019 získala řadu navýšení kapitálu z titulu podpory na restrukturalizaci poskytnuté před přistoupením Rumunska k Evropské unii (dále jen „podpora na restrukturalizaci společnosti Tarom“), porušila zásadu „jednou a dost“, která je stanovena v bodě 70 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci.
67 Podle této zásady, jak Tribunál uvedl v bodech 79 a 80 napadeného rozsudku, mohou být podpory podnikům v obtížích poskytnuty v zásadě pouze na jednu restrukturalizační operaci. Bod 71 uvedených pokynů v této souvislosti zejména upřesňuje, že pokud podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci či dočasnou podporu na restrukturalizaci, což musí členský stát uvést, Komise poskytnutí další podpory podle těchto pokynů neschválí, pokud uběhlo méně než 10 let od poskytnutí takové podpory, od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace.
68 V rozsahu, v němž společnost Wizz Air v rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že měl v bodě 103 napadeného rozsudku nesprávně za to, že zvýšení kapitálu nepředstavují prvek plánu restrukturalizace podniku v obtížích, je třeba konstatovat, že tato argumentace spočívá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku.
69 V bodě 103 napadeného rozsudku totiž Tribunál pouze provedl popis a výklad bodů 45 až 47 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, načež v bodě 104 uvedeného rozsudku dospěl k závěru, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, že uvedené pokyny rozlišují pojem „provádění opatření podpory“ od pojmu „provádění restrukturalizačního plánu“, a zejména posléze v bodě 105 uvedeného rozsudku odmítl argumentaci žalobkyně, podle které plán restrukturalizace společnosti Tarom trval až do ukončení provádění podpory na restrukturalizaci společnosti Tarom v roce 2019.
70 Na rozdíl od toho, co tvrdí Wizz Air v rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku, tedy Tribunál v bodě 103 rozsudku nerozhodl, že finanční složky podpory na restrukturalizaci, jako je navýšení kapitálu, nemohou být nikdy považovány za součást plánu restrukturalizace.
71 Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.
K pátému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
72 V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Wizz Air tvrdí, že se Tribunál v bodech 85 a 99 napadeného rozsudku dopustil zjevného zkreslení důkazů při posouzení doby trvání restrukturalizace společnosti Tarom.
73 Za tímto účelem společnost Wizz Air zaprvé tvrdí, že konstatování Tribunálu v bodě 85 napadeného rozsudku, podle kterého byly všechny záruky za úvěry poskytnuté Rumunskem společnosti Tarom uplatněny okamžitě po jejich poskytnutí, je v rozporu s tvrzeními Komise obsaženými v bodech 25 a 88 odůvodnění sporného rozhodnutí.
74 Zadruhé měl Tribunál zkreslit důkazy, když měl v bodě 99 napadeného rozsudku za to, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz nebo indicii, podle kterých by doba restrukturalizace, jak je definována v bodě 98 uvedeného rozsudku, skončila po roce 2005. Tribunál tedy nezohlednil některé důkazy, které společnost Wizz Air poskytla, a v důsledku toho potvrdil nesprávný závěr Komise o konci období restrukturalizace.
75 Podle Komise je tento důvod irelevantní a v každém případě neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
76 I když se společnost Wizz Air v rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku dovolává zkreslení skutkového stavu, kterého se měl Tribunál dopustit v bodech 85 a 99 napadeného rozsudku, když pro účely uplatnění zásady „jednou a dost“ posuzoval relevantní datum poskytnutí podpory na restrukturalizaci společnosti Tarom a relevantní datum konce období restrukturalizace, nepředložila žádnou konkrétní právní argumentaci, která by mohla v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 59 tohoto rozsudku prokázat zjevné zkreslení skutkového stavu a důkazů Tribunálem.
77 Takové zkreslení totiž nemůže vyplývat ani z údajného rozporu mezi bodem 85 napadeného rozsudku a některými údaji obsaženými ve sporném rozhodnutí, ani z toho, že Tribunál nezohlednil důkazy předložené žalobkyní nebo jim odmítl přiznat důkazní hodnotu, když v bodě 99 napadeného rozsudku rozhodl, že žalobkyně neprokázala, že by doba restrukturalizace skončila v každém případě méně než deset let před poskytnutím dotčeného opatření.
78 Pátý důvod kasačního opravného prostředku ve skutečnosti směřuje ke zpochybnění volného posouzení skutkového stavu a důkazů, které Tribunál provedl v bodech 85 a 99 napadeného rozsudku, a musí být tedy odmítnut jako nepřípustný.
K šestému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
79 V rámci šestého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Wizz Air tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 89 napadeného rozsudku za to, že nebylo třeba, aby Komise ověřovala, zda se podpora na restrukturalizaci společnosti Tarom, kterou kvalifikovala jako existující podporu, stala novou podporou. Podle uvedené společnosti měl Tribunál s ohledem na alarmující informace, které měla Komise k dispozici a které se týkaly kumulovaných ztrát společnosti Tarom v letech 2004 až 2019, dospět v souladu s rozsudkem ze dne 2. září 2021, Komise v. Tempus Energy a Tempus Energy Technology (C‑57/19 P, EU:C:2021:663), k závěru, že Komise byla povinna prošetřit informace, které měla skutečně k dispozici. Tvrdí, že pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci navíc ukládaly zvýšené požadavky na povinnost Komise předložit jasné důkazy.
80 Z toho podle navrhovatelky vyplývá, že posouzení Tribunálu v bodě 89 napadeného rozsudku, podle kterého žalobkyně nepředložila žádný důkaz nebo indicii prokazující, že podmínky sjednané ve stadiu poskytnutí záruk za půjčky poskytnuté v rámci podpory na restrukturalizaci společnosti Tarom byly během období provádění těchto záruk změněny, je stiženo nesprávným právním posouzením.
81 Podle Komise je šestý důvod kasačního opravného prostředku zjevně neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
82 Je třeba uvést, že odůvodnění napadeného rozsudku, kterého se týká šestý důvod kasačního opravného prostředku, spadá do části, v níž Tribunál posuzoval argumentaci žalobkyně vycházející z pochybností, které měla mít Komise o dodržení doby alespoň deseti let, stanovené v bodě 71 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci, od poskytnutí podpory na restrukturalizaci společnosti Tarom. Žalobkyně konkrétně tvrdila, že tato podpora prošla změnami, zejména proto, aby byly dluhy společnosti Tarom vzniklé z plateb provedených rumunským státem na základě záruk za úvěry přeměněny na navýšení kapitálu ve prospěch uvedeného státu.
83 V tomto kontextu Tribunál v bodě 88 napadeného rozsudku na jedné straně konstatoval, že žalobkyně nezpochybňuje tvrzení Komise, že podmínky pro uplatnění záruk za půjčky poskytnutých v rámci uvedené podpory, jakož i transformace dluhů vzniklých z plateb provedených rumunským státem z titulu těchto záruk na navýšení kapitálu byly stanoveny v jednotlivých rozhodnutích a nařízeních přijatých v letech 1997 až 2003, a tedy ještě před přistoupením Rumunska k Unii.
84 Na druhé straně Tribunál v bodě 89 napadeného rozsudku upřesnil, že se žalobkyně v tomto ohledu omezuje na tvrzení, že se Komise měla ujistit, že uplatnění záruk proběhlo za podmínek původně sjednaných při jejich poskytnutí, nicméně nepředložila žádný důkaz ani indicii, podle nichž byly tyto podmínky během období uplatňování jednotlivých dotčených záruk změněny.
85 Tribunál se tím přitom nedopustil nesprávného právního posouzení rozložení důkazního břemene.
86 Jak totiž vyplývá z judikatury připomenuté v bodě 43 napadeného rozsudku, na který Tribunál odkázal v bodě 89 uvedeného rozsudku, důkaz o existenci pochybností o slučitelnosti dotčené podpory s vnitřním trhem, který je třeba hledat jak v okolnostech přijetí rozhodnutí nevznášet námitky, tak v jeho obsahu, musí předložit osoba, která požaduje zrušení tohoto rozhodnutí, na základě souboru shodujících se indicií (rozsudek ze dne 2. září 2021, Komise v. Tempus Energy a Tempus Energy Technology, C‑57/19 P, EU:C:2021:663, bod 40).
87 V tomto ohledu na rozdíl od toho, co patrně naznačuje společnost Wizz Air, se toto rozložení důkazního břemene nemůže měnit v závislosti na druhu dotčené podpory a použije se zejména na takové podpory na záchranu nebo restrukturalizaci, jako je dotčené opatření.
88 Z toho vyplývá, že šestý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.
K sedmému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
89 V rámci sedmého důvodu kasačního opravného prostředku se společnost Wizz Air dovolává nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že Tribunál neprojednal třetí žalobní důvod v rozsahu, v němž vycházel z porušení jejích procesních práv podle čl. 108 odst. 2 SFEU a z existence závažných obtíží odůvodňujících zahájení formálního vyšetřovacího řízení.
90 V tomto ohledu je zaprvé třeba shledat, že i když společnost Wizz Air tvrdila, že nedostatky uvedené v prvním a druhém žalobním důvodu prokazují existenci závažných obtíží vyžadujících zahájení formálního vyšetřovacího řízení, Tribunál se těmito žalobními důvody zabýval pouze z hlediska meritorního posouzení, tedy z hlediska existence zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu nebo nesprávného právního posouzení.
91 Jako jediný žalobní důvod směřující k ochraně jejích procesních práv měl přitom podle společnosti Wizz Air třetí žalobní důvod samostatný obsah ve vztahu k prvním dvěma žalobním důvodům, jelikož posouzení prováděné pro účely prokázání existence závažných obtíží, které mělo vést k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, se provádí na základě odlišných kritérií.
92 Zadruhé Tribunál nemůže předpokládat, že vzhledem k tomu, že zkoumal první dva žalobní důvody, pozbyl třetí žalobní důvod deklarovaného předmětu. Ve všech bodech napadeného rozsudku, ve kterých Tribunál odmítl existenci zjevně nesprávného posouzení Komise, by totiž existence závažných obtíží mohla být prokázána zejména na základě opomenutí a mezer v odůvodnění sporného rozhodnutí.
93 Komise tvrdí, že sedmý důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout jako neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
94 Je třeba připomenout, že pokud se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise nevznášet námitky vůči určité státní podpoře, zpochybňuje tím především skutečnost, že tento orgán uvedené rozhodnutí přijal bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení, čímž porušil procesní práva žalobce. Žalobce se může k tomu, aby jeho žalobě na neplatnost bylo vyhověno, dovolávat jakéhokoli důvodu, který mu umožní prokázat, že posouzení informací a skutečností, které měla Komise k dispozici ve fázi předběžného přezkumu oznámeného opatření, muselo vyvolat pochybnosti o slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem. Použití takových argumentů však nemůže mít za následek změnu předmětu žaloby nebo pozměnění podmínek její přípustnosti. Existence pochybností o takové slučitelnosti je naopak právě tím důkazem, který je třeba předložit s cílem prokázat, že Komise měla povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9) (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. května 2011, Komise v. Kronoply a Kronotex, C‑83/09 P, EU:C:2011:341, bod 59 a citovaná judikatura).
95 Je tedy na osobě, která požaduje zrušení rozhodnutí nevznášet námitky, aby předložila důkaz o existenci pochybností o slučitelnosti opatření podpory s vnitřním trhem, takže Komise byla povinna zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Takový důkaz je třeba hledat jak v okolnostech přijetí uvedeného rozhodnutí, tak v jeho obsahu, a to na základě souboru shodujících se indicií (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Komise v. Tempus Energy a Tempus Energy Technology, C‑57/19 P, EU:C:2021:663, bod 40 a citovaná judikatura).
96 Indicii, že Komise čelila při posuzování slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem závažným obtížím, v důsledku čehož měla zahájit formální vyšetřovací řízení, představuje nedostatečná nebo neúplná povaha přezkumu provedeného tímto orgánem během předběžného přezkumného řízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Komise v. Tempus Energy a Tempus Energy Technology, C‑57/19 P, EU:C:2021:663, bod 41 a citovaná judikatura).
97 V projednávané věci je třeba konstatovat, jak Tribunál úvodem připomněl v bodě 26 napadeného rozsudku, že třetí žalobní důvod společnosti Wizz Air výslovně vycházel z porušení jejích procesních práv podle čl. 108 odst. 2 SFEU v důsledku toho, že Komise čelila závažným obtížím při posuzování slučitelnosti dotčeného opatření s vnitřním trhem.
98 Nicméně, jak Tribunál v zásadě konstatoval v bodě 28 napadeného rozsudku, existenci takových obtíží lze hledat zejména v rámci posouzení Komise a v zásadě ji lze prokázat na základě důvodů nebo argumentů předložených žalobcem za účelem zpochybnění opodstatněnosti rozhodnutí nevznášet námitky, a to i v tom případě, když se na základě zkoumání těchto žalobních důvodů nebo argumentů nedospěje k závěru, že posouzení provedené Komisí ve věci samé je ze skutkového nebo právního hlediska nesprávné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. dubna 2009, Bouygues a Bouygues Télécom v. Komise, C‑431/07 P, EU:C:2009:223, body 63 a 66, jakož i citovaná judikatura).
99 V tomto ohledu ze žaloby společnosti Wizz Air vyplývá, že žalobkyně na podporu třetího žalobního důvodu v podstatě odkázala na první a druhý žalobní důvod a tvrdila, že nedostatky a chyby uvedené v daných žalobních důvodech prokazují existenci závažných obtíží, které měly odůvodnit zahájení formálního vyšetřovacího řízení, přičemž tyto nedostatky nebo chyby měly za následek vadu posouzení Komise vzhledem k bodům 43 a 44 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci a k zásadě „jednou a dost“.
100 Ze znění napadeného rozsudku, a zejména z jeho bodů 75 a 109 přitom vyplývá, že Tribunál tyto výtky skutečně projednal z hlediska existence závažných obtíží, které měly vést Komisi k pochybnostem o slučitelnosti dotčeného opatření s vnitřním trhem a k zahájení formálního vyšetřovacího řízení.
101 Z výše uvedeného vyplývá, že sedmý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.
102 Vzhledem k tomu, že nebylo vyhověno žádnému z důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatelky, je třeba kasační opravný prostředek zamítnout v celém rozsahu.
K nákladům řízení
103 Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu platí, že není-li kasační opravný prostředek opodstatněný, rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení.
104 Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit navrhovatelce náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:
1) Kasační opravný prostředek se zamítá.
2) Společnost Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
Podpisy