Žaloba podaná dne 9. června 2011 - Řecká republika v. Komise
(Věc T-294/11)
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a S. Papaiioannou)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
vyhověl žalobě,
zrušil prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 15. dubna 2011 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie v části, v níž se týká finančních oprav k tíži Řecké republiky a nebo jej změnil,
uložil Komisi náhradu nákladů řízení
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Řecká republika se svou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 15. dubna 2011 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie, oznámeného pod číslem K(2011) 2517 a zveřejněného v Úředním věstníku EU (Úř. věst. L 102, s. 33) pod číslem 2011/244/EU v části týkající se finančních oprav k tíži Řecké republiky v oblastech a) podpora na výrobu olivového oleje, b) výdaje na zavedení systému GIS - registr pěstitelů oliv a c) přímé podpory - (zemědělské plodiny)
Ohledně opravy v oblasti podpory na výrobu olivového oleje žalobkyně především tvrdí, že Komise nesprávně posoudila skutkové okolnosti nedostatků provádění základních kontrol schématu, které byly minimální a neodůvodňují opravu ve výši 10% až 15%, jelikož již od 1. listopadu 2003 je účinný geografický informační systém, který spolehlivě funguje v oblasti pěstování oliv v Řecku (GIS-olivový olej) jako základní kontrolní nástroj schématu podpory na výrobu olivového oleje a údaje o pěstování oliv jsou podrobně kontrolovány a kontrolují se též výnosy z výroby olivového oleje a všechny operace při lisování oliv.
Žalobkyně dále tvrdí, že se a) rozhodnutí Komise, kterým se zvyšuje oprava z důvodu opakovaného porušení předpisů nezakládá na platném a dostatečném právním základě. Podle žalobkyně Komise nepřisuzuje tomuto pojmu správný význam, protože se zjevně nevyskytly opakované nedostatky a opakované porušení předpisů uváděné Komisí se zakládá na nesprávném předpokladu, protože Komise přisuzuje tomuto pojmu nesprávný význam a z toho zjevně vyplývá nesprávné posouzení údajně opakovaných nedostatků, jelikož je již účinný hlavní nástroj kontroly GIS-olivový olej, a b) se Komise dopustila nesprávného posouzení skutkových okolností a v každém případě je zvýšení opravy z 10 % za období od roku 2003 do roku 2004 na 15 % za období od roku 2004 a 2005 protiprávní a neopodstatněné, jelikož v tomto období došlo k četným zlepšením a pokračovalo se v aktualizaci GIS-olivový olej, takže se systém kontroly nezhoršil, ale podstatně vylepšil.
Ohledně opravy v oblasti zavedení GIS-registr pěstitelů oliv žalobkyně zaprvé tvrdí, že neexistuje platný právní základ pro finanční opravu výdajů, které se týkají zavedení GIS-registr pěstitelů oliv, protože prostředky určené na jeho vývoj byly odečteny od podpory, na kterou měli řečtí výrobci nárok a v důsledku neuznání těchto výdajů došlo k neoprávněnému obohacení EZOZF a dvojité finanční sankci, a všechny tyto vynaložené výdaje jsou přitom v každém případě přípustné, protože nepřesáhly rozpočet schválený Komisí a celkovou částku odpočítanou řeckým výrobcům. Rozhodnou dobou pro posouzení, zda byl výdaj oprávněný či nikoli, je okamžik přijetí právního závazku nebo jeho splnění, a nikoli deklarování výdajů.
Dále žalobkyně tvrdí, že došlo a) k porušení zásady proporcionality pro výdaje ve výši 2 920 191,03 eur vyplývající z dodatečných smluv a b) k nesprávnému posouzení skutkového stavu pro výdaje vyplývající ze smlouvy 5910/ES/2003.
Co se týče přímé podpory (zemědělské plodiny) žalobkyně zaprvé tvrdí, že a) neexistuje právní základ pro použití starých pokynů, které stanovily v nové společné zemědělské politice (SZP) určité částky k paušální opravě, na nový režim jednotné platby a b) jejich použití závažně narušuje zásadu proporcionality.
Žalobkyně dále tvrdí, že došlo k nesprávnému posouzení skutkových okolností a) ohledně údajných nedostatků LPIS-GIS, b) ohledně srovnání údajů LPIS-GIS, které se použily pro rok 2007, kdy došlo k podání žádosti, s úplnými a ověřenými údaji LPIS-GIS z roku 2009, které Komise mohla ověřit místní kontrolou, z něhož vyplývá, že rozdíly a nedostatky jsou minimální a nepřesahují 2 %, a proto žádná oprava nemůže převýšit tuto procentní sazbu a c) ohledně nedostatků při správních a křížových kontrolách a místních kontrolách a jejich kvality, zejména ohledně údajného nevyměření pastvin a údajného opožděného provedení kontrol na místě, protože četná vylepšení, ke kterým došlo v roce 2007, měla Komisi dovést k tomu, aby odhlédla od jakékoli opravy.
Nakonec žalobkyně namítá nesprávný výklad a použití článku 33 nařízení č. 1290/05
1 ohledně opravy výdajů na rozvoj venkova.