Věc C‑444/17
Préfet des Pyrénées-Orientales
v.
Abdelaziz Arib a další
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (kasační soud, Francie)]
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. března 2019
„Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Ochrana hranice, azyl a přistěhovalectví – Nařízení (EU) 2016/399 – Článek 32 – Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic členským státem – Neoprávněný vstup státního příslušníka třetí země – Přirovnání vnitřních hranic k vnějším hranicím – Směrnice 2008/115/ES – Působnost – Článek 2 odst. 2 písm. a)“
1. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí – Směrnice 2008/115 – Osobní působnost – Neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, který je zadržen v bezprostřední blízkosti vnitřní hranice – Zahrnutí – Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic členským státem – Neexistence vlivu
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115, čl. 2 odst. 1 a článek 2 písm. a); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/399, články 2, 25 a 32)
(viz body 38, 39, 45–47, 50–52, 56, 59, 62, 66, 67 a výrok)
2. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí – Státní příslušník třetí země, s nímž bylo vedeno řízení o navrácení ve smyslu směrnice 2008/115 – Státní příslušník třetí země, který na území pobývá neoprávněně a bez legitimního důvodu brání svému navrácení – Státní příslušník třetí země, který se vrátil v rozporu se zákazem vstupu na území – Odnětí svobody – Přípustnost
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115)
(viz bod 40)
3. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Kodex Unie o přeshraničním pohybu – Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic – Pojem vnitřní a vnější hranice – Přirovnání vnitřních hranic k vnějším hranicím v případě znovuzavedení ochrany – Neexistence
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/399, články 2, 25 a 32)
(viz body 61, 62)
Shrnutí
Vnitřní hranici členského státu, na níž byla znovu zavedena ochrana, nelze přirovnávat k vnější hranici ve smyslu směrnice o navracení
V rozsudku Arib a další (C‑444/17) ze dne 19. března 2019 se velký senát Soudního dvora vyjádřil k výkladu čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115(1), který umožňuje členským státům, aby v obou případech uvedených v tomto ustanovení i nadále uplatňovaly na svých vnějších hranicích zjednodušené postupy pro navracení bez nutnosti dodržovat všechny jejich fáze stanovené touto směrnicí, aby bylo možné co nejrychleji vyhostit státní příslušníky třetích zemí zastavené při překračování takové hranice. Soudní dvůr rozhodl, že se toto ustanovení ve spojení s článkem 32 nařízení 2016/399(2) nepoužije na situaci státního příslušníka třetí země s neoprávněným pobytem, který byl zadržen v bezprostřední blízkosti vnitřní hranice členského státu, i když tento členský stát v souladu s článkem 25 tohoto nařízení znovu zavedl ochranu na této hranici z důvodu závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost uvedeného členského státu.
Soudní dvůr konstatoval, že čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115 neumožňuje členským státům, aby neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí vyloučily z působnosti této směrnice z důvodu jejich neoprávněného vstupu přes vnitřní hranici, a poté zkoumal, zda to, že členský stát znovu zavedl ochranu svých vnitřních hranic v souladu s článkem 25 nařízení 2016/399, může vést k tomu, že do působnosti čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115 bude spadat situace státního příslušníka třetí země, který pobývá neoprávněně na území členského státu a je zadržen v blízkosti takové vnitřní hranice.
V tomto ohledu Soudní dvůr zaprvé zdůraznil, že jakožto výjimka z oblasti působnosti směrnice 2008/115 musí být výjimka stanovená v čl. 2 odst. 2 písm. a) této směrnice vykládána striktně. Na základě naprosto jasného znění tohoto ustanovení se přitom týká situace státního příslušníka třetí země, který se nachází na „vnější hranici“ členského státu nebo v její bezprostřední blízkosti. Není v něm žádná zmínka o tom, že by za takovou situaci mohla být považována situace státního příslušníka třetí země, který se nachází na vnitřní hranici, na níž byla znova zavedena ochrana podle článku 25 nařízení 2016/399, nebo v bezprostřední blízkosti takové hranice, i když ke dni přijetí této směrnice již články 23 a 28 nařízení č. 562/2006(3) stanovily, že členské státy mohou výjimečně znovu zavést ochranu vnitřních hranic v případě závažné hrozby pro jejich veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost a v takovém případě se použijí obdobně příslušná ustanovení tohoto nařízení týkající se vnějších hranic.
Pokud jde zadruhé o cíl sledovaný článkem 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115, Soudní dvůr rozhodl, že s ohledem na uvedený cíl není namístě rozlišovat situaci neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země zadrženého v bezprostřední blízkosti vnitřní hranice v závislosti na tom, zda na uvedené hranici byla, či nebyla znovu zavedena ochrana, jelikož pouhé znovuzavedení ochrany na vnitřních hranicích členského státu nemá za následek, že neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země zadržený při překročení této hranice nebo v její bezprostřední blízkosti může být jeho okamžitým dopravením na vnější hranici vyhoštěn z území schengenského prostoru rychleji či snadněji, než kdyby byl zastaven při policejní kontrole ve smyslu čl. 23 odst. a) nařízení 2016/399 na stejném místě bez opětného zavedení ochrany těchto hranic.
Zatřetí Soudní dvůr uvedl, že požadavek na restriktivní výklad působnosti čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115 potvrzuje i analýza kontextu tohoto ustanovení, a konkrétně systematický výklad nařízení 2016/399. Podle článku 2 tohoto nařízení se totiž pojmy „vnitřní hranice“ a „vnější hranice“ vzájemně vylučují a článek 32 uvedeného nařízení pouze stanoví, že pokud členský stát znovu zavede ochranu na vnitřních hranicích, relevantní ustanovení tohoto nařízení týkající se vnějších hranic se použijí obdobně. Uvedený článek 32 naopak nestanoví, že se v takovém případě uplatní čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/115.