Žaloba podaná dne 27. května 2010 - Maďarsko v. Komise
(Věc T-240/10)
Jednací jazyk: maďarština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Maďarská republika (zástupci: M. Fehér, K. Szíjjáró, zmocněnci)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobkyně
zrušit rozhodnutí Komise 2010/35/EU ze dne 2. března 2010, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES uvádí na trh produkt z brambor (Solanum tuberosum L. linie EH92-527-1) geneticky modifikovaný za účelem zvýšení obsahu amylopektinové složky ve škrobu [oznámeno pod číslem K(2010) 1193]
zrušit rozhodnutí Komise 2010/136/EU ze dne 2. března 2010 o povolení uvedení krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných brambor EH92-527-1 (BPS-25271-9) na trh a náhodné nebo technicky nevyhnutelné přítomnosti těchto brambor v potravinách a krmivech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 [oznámeno pod číslem K(2010) 1196]
podpůrně, pro případ zamítnutí návrhu na zrušení rozhodnutí 2010/136/EU, zrušit jeho čl. 2 písm. b) a c);
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise 2010/135/EU
1 a 2010/136/EU
2 ze dne 2. března 2010.
Ve svém prvním žalobním důvodu žalobkyně uvádí, že Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila zásadu obezřetnosti, když povolila uvedení geneticky modifikovaných brambor nazvaných "Amflora" (dále jen "GM brambory") na trh, přestože se při posouzení rizik objevily odůvodněné obavy v tom smyslu, že povolení - s ohledem na cíl zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí - může mít škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí. Podle názoru žalobkyně je povolení k uvedení na trh založeno na posouzení, které je nepodložené nebo v řadě ohledů vadné, což má dopad na legalitu rozhodnutí Komise.
Pokud jde o zdravotní rizika spojená s dotčenými GM bramborami, žalobkyně tvrdí, že gen s rezistencí vůči antibiotikům v GM bramborách a přenos uvedeného genu z GM rostlin na bakterie představují takové riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, které je s ohledem na požadavek vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí nepřípustné, a že přinejmenším existuje vážná vědecká nejistota ohledně těchto rizik, kterou Komise přesvědčivým způsobem nevyvrátila. Žalobkyně z toho vyvozuje, že povolení uvedení na trh porušuje zásadu obezřetnosti a čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/ES
3, který představuje její konkrétní právní vyjádření. Krom toho vědecké stanovisko vydané Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), které bylo základem rozhodnutí Komise, je v rozporu s posouzením Světové zdravotnické organizace, Světové organizace pro zdraví zvířat a Evropská agentura pro léčivé přípravky.
Podle názoru žalobkyně je posouzení rizik GM brambor pro životní prostředí vadné nebo nedostatečné v těchto ohledech:
neexistence výzkumů ve volném prostoru ohledně všech biogeografických oblastí Evropské unie;
neexistence studie dopadů,
případně kumulovaných dlouhodobých dopadů, na necílové organismy, a dopadů na dynamiku populace druhů a na genetickou diverzitu;
nedostatečné přezkoumání případných dopadů na zdraví zvířat a možných důsledků pro potravní řetězec.
Ve druhém žalobním důvodu žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila nařízení 1829/2003/ES
4. V tomto ohledu uvádí, že čl. 2 písm. b) a c) rozhodnutí 2010/136/EU, podle nichž je dovolena náhodná nebo technicky nevyhnutelná přítomnost geneticky modifikovaných organismů v potravinách a krmivech nepřesahující 0,9 %, je protiprávní, protože pokud jde o povolení, nařízení 1829/2003/ES nestanoví žádné toleranční rozpětí, ani neumožňuje, aby Komise v případě náhodné nebo technicky nevyhnutelné přítomnosti GMO nějaké toleranční rozpětí použila.