Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Cour de cassation (Francie) dne 22. srpna 2023 – Societa Italiana Lastre SpA v. Agora
(Věc C-537/23, Societa Italiana Lastre)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Cour de cassation
Účastnice původního řízení
Navrhovatelka: Societa Italiana Lastre SpA (SIL)
Odpůrkyně: Agora SARL
Předběžné otázky
Jedná-li se o asymetrickou dohodu o volbě soudu, která dává pouze jedné ze stran možnost zvolit si soud podle svého výběru, příslušný podle pravidel obecného práva, jiný, než je soud uvedený v téže dohodě, a pokud druhá strana tvrdí, že tato dohoda je protiprávní z důvodu své nepřesnosti a/nebo nevyváženosti, je třeba tuto otázku řešit s ohledem na autonomní pravidla vyplývající z čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel Ia 1 a na cíl předvídatelnosti a právní jistoty, který toto nařízení sleduje, nebo je třeba ji řešit za použití práva členského státu určeného dohodou [?] Jinak řečeno, týká se tato otázka ve smyslu tohoto právního předpisu věcné platnosti dohody? Je třeba mít naopak za to, že podmínky věcné platnosti dohody nutno vykládat restriktivně a že se vztahují pouze na hmotněprávní důvody neplatnosti, a to především na podvod, omyl, lstivé jednání, násilí a nezpůsobilost?
Pokud má být otázka neurčitosti nebo nevyváženosti doložky rozhodnuta s ohledem na autonomní pravidla, je třeba vykládat čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel Ia v tom smyslu, že dohoda, která opravňuje jednu stranu předložit věc pouze jednomu soudu, zatímco druhé straně umožňuje předložit věc kromě tohoto soudu i jakémukoli jinému soudu příslušnému podle obecného práva, má být použita, či nikoli?
Pokud asymetrie dohody spadá do podmínek věcné platnosti, jak má být tento právní předpis, a zejména odkaz na právo státu určeného soudu, vykládán v případě, že je dohodou určeno několik soudů, nebo v případě, že dohoda určuje soud a zároveň ponechává jedné ze stran možnost zvolit si jiný soud a tato volba nebyla v den předložení věci soudu ještě provedena:
– je rozhodným vnitrostátním právem právo jediného výslovně určeného soudu, bez ohledu na to, zda věc může být předložena i jiným soudům?
– pokud je určeno více soudů, je možné odkázat na právo soudu, kterému byla věc skutečně předložena?
– konečně, je třeba s ohledem na bod 20 odůvodnění nařízení Brusel Ia chápat odkaz na právo soudu určeného členského státu jako odkaz na hmotněprávní pravidla tohoto státu nebo na jeho kolizní normy?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).