Language of document : ECLI:EU:T:2008:71

ROZSUDEK SOUDU (kasačního senátu)

12. března 2008

Věc T-107/07 P

Francisco Rossi Ferreras

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Zpráva o vývoji služby – Hodnotící období 2003 – Posouzení skutkových okolností – Důkazní břemeno a provádění důkazů – Nepřípustný kasační opravný prostředek – Neopodstatněný kasační opravný prostředek“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 1. února 2007, Rossi Ferreras v. Komise (F‑42/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Francisco Rossi Ferreras ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

Shrnutí

Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé opakování důvodů opravného prostředku a argumentů vznesených před Soudem pro veřejnou službu – Nesprávné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení důkazních materiálů Soudem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení – Důkazní břemeno a provádění důkazů

(Článek 225a ES; statut Soudního dvora, příloha I čl. 11 odst. 1)

Z článku 225a Smlouvy o ES a čl. 11 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesně uvést napadené části rozsudku, jehož zrušení se domáhá, jakož i právní argumenty, které konkrétně podporují tento návrh.

Tomuto požadavku nevyhovuje kasační opravný prostředek, který se omezuje na opakování nebo doslovné přebírání žalobních důvodů a argumentů, které již byly předloženy Soudu pro veřejnou službu, včetně těch, které jsou založeny na skutkových okolnostech, jež byly uvedeným soudem výslovně odmítnuty.

Kasační opravný prostředek se může opírat pouze o důvody týkající se porušení právních pravidel; posuzování skutkového stavu je vyloučeno. Jedině soud prvního stupně je jednak příslušný ke zjištění skutkového stavu, kromě případu, kdy by věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývala z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a jednak k posouzení takového skutkového stavu. Posouzení skutkového stavu, s výhradou případu zkreslování důkazů předložených takovému soudu, nepředstavuje právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudu. Takové zkreslení skutkového stavu musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž by bylo nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.

Nicméně otázka, zda byla dodržena pravidla v oblasti důkazního břemene a provádění důkazů, je součástí přezkumné pravomoci soudu rozhodujícího o kasačním opravném prostředku ohledně skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně. Proto důvod kasačního opravného prostředku založený na tom, že soud prvního stupně zamítl žalobní důvod, aniž by předtím druhého účastníka řízení vyzval k předložení informací, které by mohly prokázat opodstatněnost takového žalobního důvodu, musí být prohlášen za přípustný.

Pokud jde o meritorní přezkum takového důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že jedině soud prvního stupně posuzuje případnou nezbytnost doplnění informací, které má k dispozici ve věcech, o kterých rozhoduje. Ostatně pro přesvědčení soudu prvního stupně ohledně tvrzení účastníka řízení nebo přinejmenším pro to, aby sám přímo provedl důkazy, nepostačí odkaz na některé skutkové okolnosti na podporu jeho nároku; je navíc potřeba předložit dostatečně přesné, objektivní a shodující se indicie, které jsou způsobilé podpořit jejich pravdivost nebo pravděpodobnost. Za takových podmínek se zásah soudu při zkoumání důkazů ve prospěch žalobců musí omezit na výjimečné případy, ve kterých žalobci potřebují na podporu své argumentace určité informace v držení žalovaného účastníka řízení a naráží na obtíže při získávání takových informací či dokonce na odmítnutí ze strany takového účastníka.

(viz body 26 až 31 a 36 až 39)

Odkazy: Soudní dvůr, 17. září 1996, San Marco v. Komise, C‑19/95 P, Recueil, s. I‑4435, bod 37; Soudní dvůr, 28. května 1998, New Holland Ford v. Komise, C‑8/95 P, Recueil, s. I‑3175, body 23 a 25; Soudní dvůr, 17. prosince 1998, Baustahlgewerbe v. Komise, C‑185/95 P, Recueil, s. I‑8417, bod 93; Soudní dvůr, 6. března 2001, Connolly v. Komise, C‑274/99 P, Recueil, s. I‑1611, bod 113; Soudní dvůr, 10. července 2001, Ismeri Europa v. Účetní dvůr, C‑315/99 P, Recueil, s. I‑5281, bod 19; Soudní dvůr, 6. dubna 2006, General Motors v. Komise, C‑551/03 P, Sb. rozh. s. I‑3173, bod 54; Soudní dvůr, 21. září 2006, JCB Service v. Komise, C‑167/04 P, Sb. rozh. s. I‑8935, bod 108; Soudní dvůr, 25. ledna 2007, Sumitomo Metal Industries a Nippon Steel v. Komise, C‑403/04 P a C‑405/04 P, Sb. rozh. s. I‑729, bod 39; Soud, 25. září 2002, Ajour a další v. Komise, T‑201/00 a T‑384/00, Recueil FP, s. I‑A‑167 a II‑885, bod 75; Soud, 12 července 2007, Beau v. Komise, T‑252/06 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 45 až 47