Žaloba podaná dne 1. srpna 2008 - Elf Aquitaine v. Komise
(Věc T-299/08)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně : Elf Aquitaine SA (Courbevoie, Francie) (zástupci: E. Morgan de Rivery, S. Thibault-Liger, advokáti)
Žalovaná : Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí Komise Evropských společenství č. K(2008) 2626 konečné ze dne 11. června 2008 v rozsahu, ve kterém se týká Elf Aquitaine;
podpůrně:
zrušit nebo snížit na základě článku 229 ES pokutu 22 700 000 EUR uloženou společně a nerozdílně Arkema France SA a Elf Aquitaine článkem 2 c) rozhodnutí Komise Evropských společenství č. K(2008) 2626 konečné ze dne 11. června 2008;
zrušit nebo snížit na základě článku 229 ES pokutu 15 890 000 EUR uloženou Elf Aquitaine článkem 2 e) rozhodnutí Komise Evropských společenství č. K(2008) 2626 konečné ze dne 11. června 2008;
uložit každopádně Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně se projednávanou žalobou domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 2626 konečné ze dne 11. června 2008 ve věci COMP/38.695 - Chlorečnan sodný, kterým Komise konstatovala, že některé podniky, mezi nimiž žalobkyně, porušily čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru rozdělením objemů prodeje, stanovením cen, výměnou obchodně citlivých informací o cenách a objemech prodeje a dohledem nad prováděním těchto protisoutěžních ujednání na trhu chlorečnanu sodného v Evropském hospodářském prostoru.
Na podporu těchto tvrzení žalobkyně uvádí jedenáct žalobních důvodů vycházejících:
- z porušení pravidel, kterými se řídí přičitatelnost protiprávních jednání ve skupinách společností v rozsahu, ve kterém i) Komise nesprávně tvrdila, že není povinna uvést skutečnosti potvrzující domněnku, že mateřská společnost, která 100% vlastní dceřinou společnost, vykonává na posledně uvedenou rozhodující vliv, ii) skutečnosti, kterých se Komise skutečně dovolávala, nemohou tuto domněnku potvrdit a iii) Komise odmítla soubor shodujících se nepřímých důkazů, které žalobkyně předložila a které tuto domněnku vyvracejí;
- z porušení práva žalobkyně na obhajobu a zásad "rovných zbraní", presumpce neviny, odpovědnosti za zavinění a personality trestu, legality a rovného zacházení v oblasti přičitatelnosti;
- ze zkreslení souboru shodujících se nepřímých důkazů předložených žalobkyní;
- z rozporuplnosti důvodů, pokud jde o pojem podniku ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, nezávislost dceřiné společnosti Arkema Francie vůči žalobkyni a obsah dohledu, který musí mateřská společnost vykonávat nad svou dceřinou společností, aby protiprávní jednání dceřiné společnosti mohlo být přičítáno mateřské společnosti;
- z porušení zásady řádné správy v rozsahu, ve kterém Komise i) pečlivě a nestranně nepřezkoumala všechny rozhodné skutečnosti, ii) neuplatnila na účastníky řízení stejná pravidla, která uplatňuje na sebe a iii) nepřerušila řízení zahájené vůči žalobkyni, aby počkala na rozsudky v relevantních věcech, ve kterých probíhalo řízení před Soudem prvního stupně;
- z porušení zásady právní jistoty, neboť Komise se odchýlila od kritérií přičitatelnosti protiprávního jednání dceřiné společnosti mateřské společnosti uplatněných v dřívějších rozhodnutích;
- ze zneužití pravomoci, neboť uložené sankce nesledují legitimní cíl, tedy potrestání podniku za dopuštění se protiprávního jednání;
- z neopodstatněnosti uložení samotné pokuty žalobkyni, za porušení zásady samostatnosti právnické osoby a dvojím zohledněním odrazujícího charakteru při stanovení výše pokuty;
- z porušení zásad a pravidel, kterými se řídí výpočet pokut;
- z porušení sdělení o shovívavosti
1 tím, že tvrdila, že důkazy předložené dceřinou společností Arkema France byly nedostačující, a
- z důvodu, že je nespravedlivé uložit nejtěžší sankci žalobkyni prostřednictvím dvou odlišných pokut, když odpovědnost dceřiné společnosti Arkema France byla podstatně menší než odpovědnost EKA a Finnish Chemicals.
____________1 - Sdělení Komise o neuložení pokut a snížení jejich výše ve věcech kartelových dohod (Úř. věst. 2002 C 45, s. 3).