Věc T‑2/23
Romagnoli Fratelli SpA
v.
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)
Rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 17. dubna 2024
„Odrůdová práva – Žádost o udělení odrůdového práva Společenství pro odrůdu brambor Melrose – Nezaplacení ročního poplatku ve stanovené lhůtě – Zrušení ochrany – Žádost o navrácení do původního stavu – Podmínky doručování rozhodnutí a sdělení CPVO“
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty vyvolávající závazné právní účinky – Rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), kterým byla zamítnuta žádost o navrácení do původního stavu – Zahrnutí
(Článek 263 čtvrtý a pátý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 2100/94, článek 80)
(viz body 18, 19)
2. Agentury Evropské unie – Odrůdový úřad Společenství (CPVO) – Odvolací řízení – Možnost Úřadu vyloučit pravomoc odvolacího senátu i Tribunálu rozhodovat o rozhodnutích přijatých CPVO po podání žádosti o navrácení do původního stavu – Neexistence
(Články 2 a 19 SEU; článek 263 čtvrtý a pátý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 2100/94, článek 80 a čl. 81 odst. 1)
(viz body 21, 22, 24–29)
3. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Ochrana odrůdových práv – Procesní ustanovení – Navrácení do původního stavu – Podmínky použití – Striktní výklad
(Nařízení Rady č. 2100/94, čl. 80 odst. 1)
(viz body 37, 38)
4. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Ochrana odrůdových práv – Procesní ustanovení – Doručení – Doručení prostřednictvím osobního prostoru – Podmínka – Aktivace možnosti ze strany uživatele umožňující Odrůdovému úřadu Společenství (CPVO) komunikovat elektronicky – Přípustnost
(Nařízení Rady č. 2100/94, článek 79; nařízení Komise č. 874/2009, čl. 64 odst. 4 a článek 65)
(viz body 62–70, 73)
Shrnutí
Tímto rozsudkem Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou společností Romagnoli Fratelli SpA (dále jen „žalobkyně“) proti rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tribunál poté, co přezkoumal existenci opravného prostředku proti rozhodnutím přijatým CPVO v návaznosti na podání žádosti o navrácení do původního stavu, poprvé rozhodl o legalitě osobního prostoru, nazvaného „MyPVR“, jakožto úředního způsobu doručování ze strany CPVO.
V prosinci 2009 podala žalobkyně u CPVO na základě nařízení č. 2100/94(1) žádost o odrůdové právo Společenství pro odrůdu brambor Melrose. Jelikož toto právo bylo uděleno, zaslal CPVO žalobkyni v říjnu 2021 výzvu k úhradě týkající se platby ročního poplatku za odrůdové právo Společenství prostřednictvím jejího osobního prostoru MyPVR.
Vzhledem k tomu, že výzva k úhradě zůstala nezaplacena, zaslal CPVO žalobkyni v lednu 2022 formální upomínku prostřednictvím osobního prostoru MyPVR a vyzval ji, aby do jednoho měsíce zaplatila dlužnou částku ročního poplatku. Vzhledem k nečinnosti žalobkyně v osobním prostoru jí CPVO zaslal v únoru 2022 poslední upomínku e-mailem. Jelikož roční poplatek nebyl zaplacen ve stanovené lhůtě, CPVO v březnu 2022 odrůdové právo Společenství zrušil.
Po tomto zrušení podala žalobkyně žádost o navrácení do původního stavu podle článku 80 nařízení č. 2100/94 a přistoupila k platbě dosud nezaplaceného ročního poplatku. Napadeným rozhodnutím CPVO nevyhověl žádosti žalobkyně z důvodu, že nesplnila podmínky stanovené v čl. 80 odst. 1 a 2 nařízení č. 2100/94.
Závěry Tribunálu
Zaprvé Tribunál zkoumá námitku nepřípustnosti vznesenou CPVO, vycházející z nepřípustnosti žaloby ve světle několika ustanovení(2) týkajících se soudního systému Unie. CPVO totiž tvrdí, že jej čl. 263 pátý pododstavec SFEU(3) opravňuje rozhodovat o žádostech o navrácení do původního stavu bez možnosti podat opravný prostředek k odvolacímu senátu CPVO nebo k Tribunálu, jelikož takový opravný prostředek není upraven ani v nařízení č. 2100/94, ani v nařízení č. 874/2009(4), která představují „zvláštní podmínky a úpravy“ ve smyslu pátého pododstavce uvedeného článku. Uvádí tedy, že napadené rozhodnutí nemůže být předmětem žaloby k Tribunálu na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.
V tomto ohledu Tribunál konstatuje, že i když je pravda, že zvláštní podmínky a úpravy umožňují, aby orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie stanovil interní podmínky a úpravy, které předcházejí podání žaloby k soudu a upravují zejména fungování mechanismu interní kontroly nebo průběh řízení o mimosoudním řešení sporů, tyto podmínky a úpravy nemohou být vykládány tak, že unijnímu orgánu umožňují vyjmout spory zahrnující výklad nebo použití unijního práva z pravomoci unijního soudu.
Z článku 81 odst. 1 nařízení č. 2100/94 mimoto vyplývá, že neobsahuje-li uvedené nařízení nebo předpisy přijaté na základě uvedeného nařízení procesní ustanovení, použije CPVO zásady procesního práva obecně uznávané v členských státech. Ačkoli tedy nařízení č. 2100/94 výslovně nestanoví opravný prostředek k odvolacímu senátu CPVO nebo přímo k Tribunálu proti rozhodnutím přijatým CPVO na základě žádosti o navrácení do původního stavu, opravný prostředek přesto existuje na základě čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení a čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU. Tribunál proto námitku nepřípustnosti vznesenou CPVO zamítl.
Zadruhé Tribunál zkoumal legalitu osobního prostoru MyPVR jakožto úředního způsobu doručování dokumentů a rozhodnutí zasílaných CPVO. Tribunál nejprve uvádí, že oznámení a sdělení CPVO, od kterých počíná běžet lhůta, mohou být doručována elektronickými prostředky, a dále že způsoby tohoto doručování určuje prezident CPVO(5).
Dále Tribunál, který vychází z rozhodnutí prezidenta CPVO, konstatuje, že tato komunikace elektronickými prostředky prostřednictvím osobního prostoru MyPVR může být uskutečněna pouze tehdy, pokud se uživatel pro tuto komunikaci rozhodl. CPVO mu tak bude moci platně doručovat rozhodnutí, sdělení a jiné dokumenty elektronickými prostředky prostřednictvím jeho osobního prostoru(6). V tomto ohledu Tribunál poznamenává, že účastníci řízení nezpochybňují, že si žalobkyně zvolila elektronickou komunikaci prostřednictvím MyPVR a přijala verzi 3.0 všeobecných podmínek osobního prostoru. Není tedy pochyb o tom, že žalobkyně souhlasila s tím, že bude přijímat sdělení a oznámení od CPVO prostřednictvím svého osobního prostoru MyPVR.
Tribunál proto zamítl výtku týkající se protiprávnosti osobního prostoru MyPVR jakožto úředního způsobu doručování, jelikož možnost, aby CPVO komunikoval s uživatelem elektronicky, byla tímto uživatelem aktivována.