Věc T‑259/20
Ryanair DAC
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (desátého rozšířeného senátu) ze dne 17. února 2021
„Státní podpory – Francouzský trh letecké dopravy – Moratorium na platbu daně z civilního letectví a solidární daně z letenek, splatných měsíčně v období od března do prosince 2020, v souvislosti s pandemií COVID-19 – Rozhodnutí nevznášet námitky – Podpora určená k náhradě škod způsobených mimořádnou událostí – Volný pohyb služeb – Rovné zacházení – Kritérium držení licence vydané francouzskými orgány – Přiměřenost – Článek 107 odst. 2 písm. b) SFEU – Povinnost uvést odůvodnění“
1. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory slučitelné s vnitřním trhem – Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi – Kritéria – Mimořádná událost – Pojem – Pandemie COVID-19 a státní opatření přijatá k jejímu řešení – Zahrnutí
[Článek 107 odst. 2 písm. b) SFEU]
(viz body 23-27)
2. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory slučitelné s vnitřním trhem – Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi – Moratorium na platby daní z letecké dopravy přijaté ve prospěch leteckých společností v souvislosti s pandemií COVID-19 – Moratorium vyhrazené pro letecké společnosti, které jsou držiteli vnitrostátní licence – Podpora slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU – Porušení zásady zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti – Neexistence
[Článek 18 první pododstavec a čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU]
(viz body 30-32, 49)
3. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory slučitelné s vnitřním trhem – Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi – Moratorium na platby daní z letecké dopravy přijaté ve prospěch leteckých společností v souvislosti s pandemií COVID-19 – Moratorium vyhrazené pro letecké společnosti, které jsou držiteli vnitrostátní licence – Posouzení – Kritéria – Cíl režimu podpory – Proporcionalita podpory
[Článek 107 odst. 2 písm. b) SFEU]
(viz body 33-48, 50)
4. Volný pohyb služeb – Ustanovení Smlouvy – Rozsah působnosti – Služby v oblasti dopravy ve smyslu čl. 58 odst. 1 SFEU – Služby letecké dopravy – Zvláštní právní režim
(Článek 56, čl. 58 odst. 1 a čl. 100 odst. 2 SFEU)
(viz body 55, 56)
5. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise nevznést námitky vůči režimu podpory – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Zohlednění kontextu a všech právních pravidel upravujících danou oblast
[Článek 107 odst. 3 písm. b) a článek 296 SFEU]
(viz body 79-84)
6. Žaloba na neplatnost – Fyzické anebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně týkají – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU – Určení předmětu žaloby – Žaloba na ochranu procesních práv zúčastněných stran – Žalobní důvody, které lze uplatnit – Absence samostatného obsahu takového žalobního důvodu v projednávané věci
(Článek 108 odst. 2 a čl. 267 odst. 4 SFEU)
(viz bod 87)
Shrnutí
Moratorium na platbu daní přijaté Francií na podporu leteckých společností, které jsou držiteli francouzské licence, v souvislosti s pandemií COVID-19 je v souladu s unijním právem
V březnu 2020 Francouzská republika oznámila Evropské komisi opatření podpory ve formě moratoria na platby daně z civilního letectví a solidární daně z letenek splatných měsíčně v období od března do prosince 2020 (dále jen „moratorium na platbu daní“). Toto moratorium, které se vztahuje na letecké společnosti, jež jsou držiteli francouzské licence(1), spočívá v odkladu platby těchto daní do 1. ledna 2021 a poté v rozvržení platby do období 24 měsíců, tedy až do 31. prosince 2022. Přesná výše daní je stanovena podle počtu přepravených cestujících a počtu letů uskutečněných z francouzského letiště.
Rozhodnutím ze dne 31. března 2020(2) kvalifikovala Komise moratorium na platbu daní jako státní podporu(3) slučitelnou s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Na základě tohoto ustanovení jsou s vnitřním trhem slučitelné podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi.
Letecká společnost Ryanair podala žalobu znějící na zrušení tohoto rozhodnutí, kterou však desátý rozšířený senát Tribunálu zamítl. V tomto kontextu uvedený senát poprvé zkoumal legalitu režimu státní podpory přijatého v reakci na dopady pandemie COVID-19 z hlediska čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU(4). Tribunál mimo jiné upřesnil vzájemný vztah mezi pravidly týkajícími se státních podpor a jednak zásadou zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, která je zakotvena v čl. 18 prvním pododstavci SFEU, a jednak zásadou volného pohybu služeb.
Závěry Tribunálu
Tribunál zaprvé provedl přezkum rozhodnutí Komise z hlediska čl. 18 prvního pododstavce SFEU, který zakazuje jakoukoli diskriminaci na základě státní příslušnosti v rámci použití Smluv, aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení. Vzhledem k tomu, že čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU podle Tribunálu patří mezi tato zvláštní ustanovení, Tribunál zkoumal, zda moratorium na platby daní může být na základě tohoto ustanovení prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem.
V tomto ohledu Tribunál potvrdil, že pandemie COVID-19 a opatření spočívající v omezení dopravy a volného pohybu, která Francouzská republika přijala v reakci na tuto pandemii, představují jako celek mimořádnou událost ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, která způsobila hospodářské škody leteckým společnostem působícím ve Francii. Podle Tribunálu je rovněž nesporné, že cílem moratoria na platbu daní je skutečně nahradit uvedené škody.
Tribunál dále konstatoval, že omezení moratoria na platbu daní na letecké společnosti, které jsou držiteli francouzské licence, je vhodné k dosažení cíle náhrady škod způsobených uvedenou mimořádnou událostí. Tribunál v tomto ohledu zdůraznil, že podle nařízení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství se držení francouzské licence fakticky vyznačuje tím, že letecké společnosti mají hlavní místo obchodní činnosti na francouzském území a podléhají finančnímu dohledu a dohledu nad dobrou pověstí ze strany francouzských orgánů. Podle Tribunálu ustanovení uvedeného nařízení stanoví vzájemné povinnosti mezi leteckými společnostmi, které jsou držiteli francouzské licence, a francouzskými orgány, a tedy zvláštní a stabilní vztah mezi nimi, který adekvátním způsobem splňuje podmínky stanovené v čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.
Pokud jde o přiměřenost moratoria na platbu daní, Tribunál mimo jiné zdůraznil, že letecké společnosti způsobilé pro režim podpory jsou nejvíce postiženy opatřeními spočívajícími v omezení dopravy a volného pohybu, která byla přijata ve Francii. Rozšíření uvedeného moratoria na společnosti, které nemají sídlo ve Francii, by naproti tomu neumožnilo tak přesně a bez rizika nadměrné kompenzace dosáhnout cíle náhrady hospodářských škod způsobených leteckým společnostem působícím ve Francii.
S ohledem na tato konstatování Tribunál potvrdil, že cíl moratoria na platbu daní splňuje požadavky pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a že podmínky poskytnutí této podpory nepřekračují meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. Uvedený režim tak nepředstavuje ani diskriminaci zakázanou na základě čl. 18 prvního pododstavce SFEU.
Zadruhé Tribunál zkoumal rozhodnutí Komise z hlediska volného pohybu služeb uvedeného v článku 56 SFEU. Tribunál v tomto ohledu připomněl, že tato základní svoboda se jako taková nevztahuje na oblast dopravy, která podléhá zvláštnímu právnímu režimu, pod nějž spadá uvedené nařízení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Cílem tohoto nařízení je přitom právě vymezit podmínky pro uplatnění zásady volného pohybu služeb v odvětví letecké dopravy. Společnost Ryanair se nicméně nedovolávala žádného porušení uvedeného nařízení.
Zatřetí Tribunál zamítl žalobní důvod, podle kterého se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení hodnoty výhody udělené leteckým společnostem, na které se vztahuje moratorium na platbu daní. Tribunál konstatoval, že částka škod způsobených příjemcům moratoria je se vší pravděpodobností v nominální hodnotě vyšší než celková nominální částka moratoria, takže hrozba případné nadměrné kompenzace musí být jasně vyloučena. Tribunál navíc zdůraznil, že Komise zohlednila závazky Francouzské republiky, že jí poskytne podrobnou metodologii způsobu, jakým tento členský stát zamýšlí a posteriori a pro každého příjemce vyčíslit výši škod spojených s krizí způsobenou pandemií, což představuje dodatečnou záruku, aby se zabránilo jakémukoli nebezpečí nadměrné kompenzace.
Tribunál nakonec jako neopodstatněný zamítl žalobní důvod, který vychází z údajného porušení povinnosti uvést odůvodnění, a konstatoval, že není nutné zkoumat opodstatněnost žalobního důvodu vycházejícího z porušení procesních práv odvozených z čl. 108 odst. 2 SFEU.