Kasační opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2015 The Tea Board proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 2. října 2015 ve věci T-624/13, The Tea Board v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-673/15 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: The Tea Board (zástupci: M.C. Maier, A. Nordemann, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2015, T-624/13, v rozsahu, v němž Tribunál zamítl žalobu týkající se služeb zahrnutých přihlašovanou ochrannou známkou pro třídy 35 a 38:

Obchodní poradenství zaměřené na vytváření a provozování maloobchodních řetězců a nákupních center, na maloobchodní prodej a reklamu; podpora prodeje (pro druhé), reklama, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa, online reklama v počítačové síti, šíření reklamního materiálu (letáků, prospektů, bezplatných novin, vzorků), předplatné na noviny pro druhé; obchodní informace a průzkum; organizování obchodních nebo reklamních akcí, výstav, správa reklamy, pronájem reklamního prostoru, rozhlasová, televizní reklama, reklamní sponzorování. (Třída 35)

Telekomunikace, přenos zpráv a obrazu prostřednictvím počítače, interaktivní dálkové přenosy s prezentací výrobků, komunikace prostřednictvím počítačových terminálů, komunikace (přenos) prostřednictvím otevřených nebo uzavřených celosvětových počítačových sítí. (Třída 38)

a případně vrátil věc zpět Tribunálu,

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel se domáhá částečného zrušení rozsudku Tribunálu, T-624/13, ze dne 2. října 2015, v rozsahu, v němž Tribunál zamítl žalobu, pokud jde o služby pokryté spornou ochrannou známkou pro třídy 35 a 38.

Kasační opravný prostředek má dva důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009¹ a porušení čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení.

Podle navrhovatele má kolektivní ochranná známka Společenství podle čl. 66 odst. 2) nařízení č. 207/2009 základní funkci spočívající v tom označovat zeměpisný původ zboží a neslouží k označení obchodního původu, ale pouze jako záruka kolektivního původu zboží a služeb nabízených a prodávaných pod touto kolektivní ochrannou známkou, tj. že výrobky pochází od podniku nacházejícího se v zeměpisném regionu, který je akceptován jako kolektivní ochranná známka a je oprávněn tuto známku používat.

Podle navrhovatele musí být zeměpisný původ v rámci čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 zohledněn jako relevantní faktor při posuzování podobnosti zboží či služeb nebo při celkovém posuzování pravděpodobnosti záměny.

Je-li srovnáváno zboží či služby označených starší kolektivní ochrannou známkou Společenství na základě čl. 66 odst. 2, kterou představuje zeměpisné označení, se zbožím či službami označenými individuální ochrannou známkou Společenství, podle navrhovatele nerozhoduje, zda si je předmětné zboží nebo služby podobné co do povahy, účelu, koncových uživatelů či distribučních kanálů. Spíše je třeba se tázat, zda ono zboží či služby mají stejný zeměpisný původ.

Výklad čl. 66 2) nařízení č. 207/2009 navrhovaný navrhovatelem vyplývá z

vnitřní systematiky nařízení č. 207/2009, a konkrétně z toho, že

článek 66 odst. 2) nařízení č. 207/2009 představuje výjimku v rámci nařízení No. 207/2009, neboť podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 nebudou zapsány ochranné známky sestávající výlučně z označení či znaků, které mohou v obchodě sloužit k označení zeměpisného původu zboží či služby,

podle čl. 67 odst. 2) nařízení č. 207/2009 musí stanovy regulující používání kolektivní ochranné známky Společenství spočívající v zeměpisném označení povolovat komukoli, jehož zboží a služby pochází z této zeměpisné oblasti, aby se stal členem sdružení, jež je majitelem ochranné známky, a proto kolektivní ochranná známka společenství spočívající v zeměpisném označení nikdy nemůže odlišovat zboží či služby členů sdružení, které je majitelem této ochranné známky, od zboží či služeb jiných podniků.

výkladu tohoto ustanovení podle nařízení č. 1151/2012² a Dohody TRIPS, podle něhož požívá zeměpisné označení vysoké úrovně ochrany a je zakázána prezentace zboží, které uvádí nebo naznačuje, že předmětné zboží pochází z jiné zeměpisné oblasti, než je skutečné místo původu, a uvádí tak veřejnost v omyl, co se týče zeměpisného původu tohoto zboží.

Podle navrhovatele jsou vlastnosti, které Tribunál uvedl ve vztahu k DARJEELING, převoditelné na takové služby, jako je obchodní poradenství a telekomunikace, a mohou posílit přitažlivost sporné ochranné známky. Navrhovatel dále podotýká, že Tribunál v rozsudku neodůvodnil, proč by nemohly být vlastnosti spojované s ochrannou známkou DARJEELING přeneseny na služby zařazené do tříd 35 a 38, takže se podle navrhovatele již tím dopustil nesprávného právního posouzení.

____________

¹ Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

² Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, s. 1).