Žaloba podaná dne 27. ledna 2012 - Spojené království v. ECB

(Věc T-45/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: K. Beal, barrister, a E. Jenkinson, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

zrušit prohlášení Evropské centrální banky o standardech zveřejněné dne 18. listopadu 2011 v rozsahu, v němž stanovuje politiku pro umístění zúčtovacích systémů s ústřední smluvní stranou (central counterparty clearing systems, "CCPs"); a

uložit žalované náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že žalovaná nemá pravomoc zveřejnit napadený akt, a to buď vůbec nebo bez vyhlášení legislativního aktu, jako je například nařízení vydané Radou, nebo Evropskou centrální bankou ("ECB") samotnou.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadený akt stanoví de jure nebo de facto podmínku sídla, kterou musí splňovat zúčtovací systémy s ústřední smluvní stranou ("CCPs"), které hodlají provádět zúčtovací nebo vypořádací operace v eurech, jejichž denní obchody překročí určitý objem. Napadený akt je v rozporu se všemi, nebo s některými z článků 48, 56 nebo 63 SFEU v rozsahu, v němž:

systémy CCP se sídlem v členských státech, které nejsou členy eurozóny, jako je například Spojené království, budou muset přemístit svoje správní a řídící ustředí do členských států, které jsou členy Eurosystému. Rovněž budou muset být znovu založeny jako právnické osoby, které uznává vnitrostátní právní řád jiného členského státu;

v případě, že tyto systémy CCP nepřemístí své sídlo, jak je to požadováno, bude jim zamezeno v přístupu na finanční trhy členských států Eurosystemu za stejných podmínek, které mají systémy CCP se sídlem na jejich území, nebo jim bude v tomto přístupu zamezeno zcela;

takovéto systémy CCP, které nejsou rezidenty, nebudou mít nárok na podporu nabízenou ze strany ECB nebo vnitrostátních centrálních bank ("NCBs") Eurosystému za stejných podmínek, nebo na ni nebudou mít nárok vůbec; a

v důsledku toho bude možnost těchto systémů CCP nabízet zákazníkům v Unii zúčtovací nebo vypořádací služby v eurech omezena nebo dokonce zcela zakázána.

Třetí žalobní důvod vychází z rozporu napadeného aktu s články 101 nebo 102 SFEU ve spojení s článkem 106 SFEU a článkem 13 SEU, neboť:

ve skutečnosti požaduje, aby všechny zúčtovací operace uskutečňované v eurech převyšující určitou hodnotu byly provedeny systémy CCP, které mají sídlo v členském státě eurozóny;

národním centrálním bankám eurozóny ukládá, aby systémům CCP, které mají sídlo v členském státě, jež není členem eurozóny, neposkytovaly měnové rezervy v eurech, pokud překročí prahové hodnoty stanovené v uvedeném rozhodnutí.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že požadavek uložený systémům CCP mající své sídlo v členských státech, jež nejsou členy eurozóny, aby změnily svou právní formu a sídlo, je projevem přímé nebo nepřímé diskriminace na základě státní příslušnosti. Je rovněž v rozporu s obecnou unijní zásadou rovnosti, neboť systémy CCP se sídlem v jiném členském státě jsou bez jakéhokoli objektivního důvodu vystaveny rozdílnému zacházení.

Pátý žalobní důvod vychází z rozporu napadeného aktu se všemi nebo některými z článků II, XI, XVI a XVII Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS).

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že bez ohledu na důkazní břemeno ohledně prokázání neexistence odůvodnění takového omezení veřejným zájmem (břemeno spočívá na ECB, aby mohla, pokud se tak rozhodne, uplatnit ve svém případě výjimku), Spojené království tvrdí, že jakákoli ochrana veřejného zájmu, na který poukázala ECB, není slučitelná s požadavkem proporcionality, neboť existují méně omezující prostředky zabezpečení kontroly finančních institucí se sídlem v Unii, ale mimo eurozónu.

____________