Žaloba podaná dne 19. února 2008 - Řecká republika v. Komise Evropských společenství
(Věc T-86/08)
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: B. Kondolaimos a S. Haritaki, ve spolupráci s M. Tassopoulou)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
zrušit, nebo případně změnit rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2007 oznámené pod číslem K(2007) 6514 konečné a zveřejněné pod č. 2008/68/ES (Úř. věst. L 18, s. 12), v části, ve které ukládá Řecké republice finanční opravu, z důvodů uvedených v žalobě;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise, které vylučuje z financování Společenství některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rozsahu, v němž jí ukládá finanční opravu v následujících odvětvích: a) ovoce a zelenina, b) doprovodná opatření rozvoje venkova a c) opožděné platby.
Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je protiprávní pro porušení zákona spočívající v nesprávném výkladu a použití právních předpisů Společenství, nebo v nesprávném skutkovém zjištění nebo nesprávném posouzení skutkového stavu, nebo v nedostatečném a nepřesném odůvodnění, čímž je dotčen právní základ rozhodnutí. Mimoto tím, že toto rozhodnutí ukládá sporné opravy, Komise porušila zásadu proporcionality a překročila meze své diskreční pravomoci.
Konkrétněji se žalobkyně dovolává následujících žalobních důvodů směřujících ke zrušení:
Co se týče opravy použitelné na ovoce a zeleninu, žalobkyně zaprvé s odkazem na skutkové okolnosti a vzhledem k okolnosti, že stanovená oprava ve výši 2 % se týká revize řízení počínaje fází dvoustranných jednání, po zrušení obdobného rozhodnutí Komise Soudním dvorem Evropských společenství (dále jen "Soudní dvůr") ve věci C-5/03
1, uvádí, že Komise porušila svou povinnost vyhovět rozsudkům Soudního dvora na základě článku 233 ES a překážky věci rozsouzené, jakož i pravidla Společenství a hlavní zásady ve věci účetního auditu. Žalobkyně rovněž napadá nepříslušnost Komise
ratione temporis, protiprávní uložení opravy z důvodu nedostatečné další kontroly a konečně porušení pravidla 24 měsíců, jelikož dopis z roku 1999 byl chybně považován za konečný.
Zadruhé se žalobkyně dovolává nesprávného skutkového zjištění, nedostatečného odůvodnění, porušení zásady proporcionality a překročení mezí diskreční pravomoci s ohledem na skutečnost, že přičítané porušení (platba šeky namísto prostřednictvím převodu) se týká nedostatečného provedení další kontroly, a nikoliv jejího neprovedení, aniž by byla zjištěna jakákoliv protiprávnost v platbách z hlediska dat provedení plateb.
Zatřetí, co se týče opravy doprovodných opatření rozvoje venkova, žalobkyně se dovolává porušení podstatných procesních náležitostí; podpůrně uvádí nepříslušnost Komise ratione temporis ke zpětnému uložení finančních oprav pro období předcházející 24 měsícům před zasláním dopisu o dohodě. Začtvrté žalobkyně tvrdí, že je napadené rozhodnutí stiženo nedostatečným odůvodněním, jelikož se omezuje na uvedení mezer v dopise o dohodě a jelikož zpráva není jasná, pokud jde o přesné důvody opravy.
Zapáté žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného skutkového zjištění a že uložila opravu ve výši 5 % pro opatření na podporu a udržení rozvoje venkova v rozporu s pravidly Společenství a hlavními zásadami v oblasti účetního auditu bez jakéhokoliv odůvodnění a v rozporu se zásadou proporcionality při překročení mezí své diskreční pravomoci.
Zašesté, s ohledem na automatické použití škály snížení uvedené v nařízení (ES) 296/96
2, které se týká záloh na platby, žalobkyně, aniž by zpochybňovala pravdivost důvodů nedodržení splátkových termínů, což vedlo k celkovému vyloučení výdajů na opožděné platby, se dovolává porušení pravidel Společenství a hlavních zásad v oblasti účetního auditu.