ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
16. září 2013(*)
„Rozhodčí doložka – Smlouvy o finanční pomoci uzavřené v rámci pátého a šestého rámcového programu činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje a v rámci programu eTEN – Projekty Highway, J WeB, Care Paths, Cocoon, Secure-Justice, Qualeg, Lensis, E-Pharm Up, Liric, Grace, Clinic a E2SP – Ukončení smluv – Zpětná úhrada vyplacených částek – Oznámení o dluhu – Vzájemná žaloba – Zastupování žalobkyně“
Ve věci T‑435/09,
GL2006 Europe Ltd, se sídlem v Birminghamu (Spojené království), zastoupená M. Gardenalem a E. Bélinguier-Raizem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, původně zastoupené S. Delaude a N. Bambarou, poté S. Delaude, jako zmocněnci, ve spolupráci s R. Van der Houtem, advokátem,
žalované,
jejímž předmětem je žaloba podaná společností GL2006 Europe podle článku 238 ES na základě rozhodčích doložek, kterou žalobkyně zpochybňuje kontroly provedené OLAF v jejích prostorách v prosinci roku 2008, rozhodnutí obsažené v dopise ze dne 10. července 2009, kterým Komise ukončila její účast na dvou projektech výzkumu a technologického vývoje, jakož i dvanáct oznámení o dluhu vydaných Komisí dne 7. srpna 2009 a týkajících se vrácení částek, které jí Komise vyplatila v rámci její účasti na dvanácti projektech výzkumu a vývoje, a dále vzájemná žaloba na vrácení uvedených částek,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení L. Truchot (zpravodaj), předseda, M. E. Martins Ribeiro a A. Popescu, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: S. Spyropoulos, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. prosince 2012,
vydává tento
Rozsudek(1)
Skutečnosti předcházející sporu
[omissis]
2 Mezi lety 2000 a 2006 Evropské společenství, zastoupené Komisí Evropských společenství, uzavřelo s žalobkyní dvanáct smluv, jejichž předmětem byla její účast na projektech výzkumu a vývoje za finanční příspěvek určený k tomu, aby Komise pokryla určité náklady vynaložené v rámci plnění dotčených smluv.
[omissis]
7 V listopadu roku 2007 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) požádal o schůzku s generálním ředitelstvím (GŘ) Komise „Informační společnost a média“ z důvodu podezření z podvodů připisovaných žalobkyni při plnění dotčených smluv. Na základě poznámky ve spise OLAF ze dne 3. prosince 2007 o této schůzce se Komise rozhodla pozastavit hodnocení návrhu auditorské zprávy, aby mohla provést doplňující kontroly.
[omissis]
16 Dne 10. července 2009 Komise zaslala advokátům žalobkyně dopis, ve kterém je informovala o tom, že ukončila účast žalobkyně na projektech Qualeg a Cocoon, které jsou stále realizovány, a dále že bude vymáhat částky, které byly žalobkyni vyplaceny v rámci její účasti na realizaci těchto projektů. Žalobkyně napadla toto rozhodnutí dopisem ze dne 14. července 2009.
17 Dne 7. srpna 2009 Komise zaslala žalobkyni dvanáct oznámení o dluhu, jejichž předmětem bylo vrácení částek, které jí byly vyplaceny v rámci dvanácti smluv, které s ní uzavřela, a to v celkové výši 2 258 456,31 eur.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
18 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 22. října 2009 podala žalobkyně projednávanou žalobu.
19 Samostatným podáním, došlým kanceláři Tribunálu dne 3. listopadu 2009, žalobkyně požádala o odklad vykonatelnosti rozhodnutí obsaženého v dopise Komise ze dne 10. července 2009 a dvanácti oznámení o dluhu ze dne 7. srpna 2009. Jelikož podmínka týkající se naléhavosti nebyla splněna, byla tato žádost zamítnuta usnesením předsedy Tribunálu ze dne 15. března 2010 s tím, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto později.
20 V žalobní odpovědi, došlé kanceláři Tribunálu dne 26. ledna 2010, Komise podala vzájemnou žalobu směřující k tomu, aby byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit jí částky uvedené v oznámeních o dluhu.
21 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– rozhodl, že žaloba je přípustná;
– určil, že kontrola na místě provedená OLAF ve dnech 8. až 12. prosince 2008, následný návrh zprávy o auditu a následná závěrečná zpráva o auditu, rozhodnutí o ukončení smluv, na základě kterých byla žalobkyně zapojena do projektů Qualeg a Cocoon, obsažené v dopise ze dne 10. července 2009, jakož i oznámení o dluhu ze dne 7. srpna 2009 jsou stižena vadami, a aby je tudíž prohlásil za nezákonná a neplatná;
– určil, že všechny smlouvy, které žalobkyně uzavřela s Komisí, jsou platné;
– kromě toho určil, že tvrzení Komise jsou neopodstatněná;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
22 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– prohlásil žalobu za nepřípustnou;
– prohlásil, že rozhodnutí o ukončení smluv, na základě kterých byla žalobkyně zapojena do projektů Qualeg a Cocoon, obsažené v dopise ze dne 10. července 2009, jakož i oznámení o dluhu ze dne 7. srpna 2009, jsou v souladu s dotčenými smlouvami;
– v rámci vzájemné žaloby uložil žalobkyni, aby jí vrátila částku 2 258 456,31 eur odpovídající částce uvedené v oznámeních o dluhu, navýšenou o úroky ode dne splatnosti platby stanoveného v uvedených oznámeních;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
23 V replice žalobkyně v podstatě opakuje návrhová žádání, která jsou uvedena v žalobě, a dále připojuje návrhové žádání, v jehož rámci se domáhá, aby Tribunál zamítl návrhy Komise.
Právní otázky
I – K žalobě
24 Podle článku 113 svého jednacího řádu může Tribunál kdykoliv bez návrhu po vyslechnutí účastníků řízení rozhodnout, zda jsou splněny nepominutelné podmínky řízení, nebo vyslovit, že ve věci již nerozhodne.
25 Článek 19 statutu Soudního dvora, který se použije na řízení před Tribunálem podle článku 53 uvedeného statutu, stanoví, že jiní účastníci řízení než členské státy, státy, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“), Kontrolní úřad ESVO a orgány Evropské unie musejí být zastoupeni advokátem oprávněným k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je smluvní stranou Dohody o EHS.
26 Dopisem ze dne 6. března 2012 informovali advokáti oprávnění zastupovat žalobkyni Tribunál, že si nadále nepřejí ji zastupovat z důvodu, že s ní nemohou navázat kontakt, že již není zapsána v obchodním rejstříku a že vůči nim neplnila své peněžité závazky.
27 Dopisem ze dne 26. března 2012 informovala kancelář Tribunálu uvedené advokáty, že jim bude nadále zasílána veškerá korespondence týkající se této věci, dokud žalobkyně neustanoví nové zástupce.
28 Organizačním procesním opatřením ze dne 13. června 2012 vyzval Tribunál uvedené advokáty, aby:
– předložili důkaz o tom, že žalobkyni oznámili své rozhodnutí, že ji nadále nebudou zastupovat v projednávané věci;
– doporučeným dopisem s doručenkou;
– požádali žalobkyni, aby nejpozději do 2. července 2012 ustanovila nové zástupce;
– informovali ji, že pokud ve stanovené lhůtě neustanoví své zástupce, má Tribunál v úmyslu rozhodnout bez návrhu, že žaloba se stala bezpředmětnou;
– předložili důkaz o zaslání výše uvedeného dopisu.
29 Uvedení advokáti vyhověli žádosti Tribunálu dopisem ze dne 20. června 2012.
30 Lhůta stanovená žalobkyni pro ustanovení nových zástupců uplynula o půlnoci dne 2. července 2012, aniž žalobkyně Tribunál informovala o tom, že ustanovila nové zástupce.
31 Organizačním procesním opatřením ze dne 10. července 2012 Tribunál vyzval účastníky řízení, aby předložili vyjádření k možnosti Tribunálu vyslovit bez návrhu, že žaloba se stala bezpředmětnou a že již není namístě o ní rozhodovat, jelikož žalobkyně nadále není zastoupena advokátem, neboť nového zástupce neurčila ve lhůtě, kterou jí stanovil Tribunál.
32 Komise předložila své vyjádření dopisem ze dne 25. července 2012. Žalobkyně vyjádření nepředložila.
33 S ohledem na nečinnost žalobkyně v návaznosti na organizační procesní opatření ze dne 13. června 2012, uvedené v bodě 28 výše, je třeba v souladu s článkem 113 jednacího řádu bez návrhu vyslovit, že žaloba se stala bezpředmětnou a že již není namístě o ní rozhodovat [v tomto smyslu viz usnesení Tribunálu ze dne 20. června 2008, Leclercq v. Komise, T‑299/06, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 15; ze dne 2. září 2010, Spitzer v. OHMI – Homeland Housewares (Magic Butler), T‑123/08, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 8, a ze dne 16. května 2012, La City v. OHMI – Bücheler a Ewert (citydogs), T‑444/09, bod 12].
34 V důsledku toho již není namístě rozhodnout o návrhovém žádání Komise, aby Tribunál prohlásil žalobu za nepřípustnou.
II – Ke vzájemné žalobě předložené Komisí
35 Dopisy ze dne 2. a 25. července 2012 Komise navrhla, aby Tribunál rozhodl o její vzájemné žalobě i v případě, kdy rozhodne, že již není namístě rozhodovat o žalobě podané žalobkyní. Ve vzájemné žalobě Komise navrhuje, aby Tribunál žalobkyni uložil povinnost vrátit jí částku 2 258 456,31 eur odpovídající souhrnu všech částek, které jí byly vyplaceny v rámci plnění dvanácti smluv, které s ní uzavřela, navýšenou o úroky ode dne splatnosti platby stanoveného v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009.
A – Úvodní poznámky
36 Před přezkoumáním otázky, zda toto rozhodnutí o nevydání rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní brání tomu, aby Tribunál rozhodl o vzájemné žalobě Komise, je třeba určit, zda má Tribunál pravomoc rozhodnout o tomto sporu.
37 Podle článku 238 ES mají soudy Unie pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouvě uzavřené Unií nebo jejím jménem.
38 Podle judikatury se pravomoc Tribunálu rozhodnout na základě rozhodčí doložky spor týkající se určité smlouvy posuzuje z hlediska tohoto ustanovení a ustanovení samotné rozhodčí doložky (rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 1992, Komise v. Feilhauer, C‑209/90, Recueil, s. I‑2613, bod 13, a rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2010, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑340/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 76). Tato pravomoc se odchyluje od obecného práva, a tudíž musí být vykládána restriktivně (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 1986, Komise v. Zoubek, 426/85, Recueil, s. 4057, bod 11, a rozsudek Tribunálu ze dne 16. prosince 2010, Komise v. Arci Nuova associazione comitato di Cagliari a Gessa, T‑259/09, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 39). Tribunál tak může rozhodovat smluvní spor pouze v případě projevu vůle smluvních stran přiznat mu tuto pravomoc (výše uvedený rozsudek Komise v. Arci Nuova associazione comitato di Cagliari a Gessa, bod 39) a dále pouze o žalobách, které jsou odvozeny od smlouvy obsahující rozhodčí doložku nebo které mají přímý vztah k povinnostem, jež ze smlouvy vyplývají (výše uvedený rozsudek Komise v. Zoubek, bod 11).
39 V projednávané věci je nesporné, že každá z dvanácti smluv uzavřených mezi žalobkyní a Komisí obsahuje rozhodčí doložku, která Tribunálu přiznává pravomoc rozhodovat o sporech týkajících se platnosti, používání a výkladu uvedených smluv. Taková doložka je uvedena v článku 13 smluv uzavřených v rámci šestého rámcového programu a v článku 5 smluv uzavřených v rámci pátého rámcového programu a v rámci programu eTEN.
40 Dále je třeba uvést, že Komise ve své žalobní odpovědi zmínila ustanovení smlouvy, o která opírá svou vzájemnou žalobu, a sice čl. 26 odst. 3 všeobecných podmínek použitelných na smlouvy uzavřené v rámci pátého rámcového programu, bod II.29 odst. 1 a bod II.31 odst. 1 všeobecných podmínek použitelných na smlouvy uzavřené v rámci šestého rámcového programu a čl. 17 odst. 4 všeobecných podmínek použitelných na smlouvy uzavřené v rámci programu eTEN. Tato ustanovení opravňují Komisi požadovat vrácení částek, které jejich příjemci získali neoprávněně.
41 Vzájemná žaloba se tedy opírá o dotčené smlouvy a práva a povinnosti, které z nich vyplývají, ve smyslu judikatury připomenuté výše v bodě 38.
42 Navíc podle judikatury v systému opravných prostředků ve Společenství zahrnuje pravomoc rozhodovat o hlavní žalobě také existenci pravomoci rozhodnout o každé vzájemné žalobě podané v průběhu téhož řízení, která vyplývá z téhož jednání či téže skutečnosti, která je předmětem žaloby. Tato pravomoc vyplývá ze zájmu na hospodárnosti řízení a na přednosti přiznané soudu, kterému byla věc předložena jako prvnímu, tedy na úvahách, které jsou také běžně uznány v procesních systémech členských států (viz usnesení Soudního dvora ze dne 27. května 2004, Komise v. IAMA Consulting, C‑517/03, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 17 a citovaná judikatura)
43 Z toho vyplývá, že Tribunál má v zásadě pravomoc rozhodnout o vzájemné žalobě předložené Komisí.
44 Dále je třeba konstatovat, že vzájemná žaloba Komise má jiný předmět než pouhé zamítnutí návrhů žalobkyně, které směřují zejména ke zrušení oznámení o dluhu, neboť jejím cílem je uložit žalobkyni povinnost zaplatit částky uvedené v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009.
45 Rozhodnutí o nevydání rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní však Komisi nemůže uspokojit, neboť nevede k uložení povinnosti žalobkyni, aby zaplatila částky uvedené v oznámeních o dluhu.
46 Z toho vyplývá, že vzájemná žaloba Komise si zachovává předmět navzdory skutečnosti, že žaloba podaná žalobkyní je bezpředmětná, a že Komise má nadále zájem na tom, aby bylo její vzájemné žalobě vyhověno.
47 Kromě toho je třeba uvést, že skutečnost, že je rozhodováno o vzájemné žalobě Komise, ji osvobozuje od povinnosti podat novou žalobu, zvláště když účastníci řízení již měli možnost uvést veškerá tvrzení, na která se chtěli v rámci projednávané věci odvolat, jak Komise uvedla ve svém dopise ze dne 25. července 2012. Takové řešení je tedy odůvodněno hospodárností řízení.
48 Jak navíc Komise správně uvedla ve výše uvedeném dopise, skutečnost, že je rozhodováno o její vzájemné žalobě, nezasahuje do práva žalobkyně na obhajobu. Když nastal důvod pro nevydání rozhodnutí o žalobě, a to k neustanovení nových zástupců ve stanovené lhůtě, byla písemná část řízení skončena. Žalobkyně tedy měla možnost uvést v replice tvrzení jako odpověď na vzájemnou žalobu Komise, což též učinila. Žalobkyně byla navíc prostřednictvím svých zástupců informována o zahájení ústní části řízení a o jednání určeném k přednesu řečí, které se konalo dne 13. prosince 2012.
49 Z předcházejících úvah vyplývá, že je třeba rozhodnout o vzájemné žalobě předložené Komisí.
B – K opodstatněnosti vzájemné žaloby
50 Vzájemná žaloba Komise směřuje k tomu, aby byla žalobkyni uložena povinnost jednak vrátit Komisi všechny částky, které žalobkyně neoprávněně získala v rámci plnění dvanácti smluv, které s ní byly uzavřeny, a jednak zaplatit Komisi úroky z prodlení z těchto částek, které narostly ode dne splatnosti platby stanoveného v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009.
51 Podrobné údaje o částkách uvedených v oznámeních o dluhu týkajících se každého z dotčených projektů jsou následující:
– Lensis: 257 598,49 eura;
– E-Pharm Up: 153 227,00 eur;
– Liric: 36 694,12 eura;
– Grace: 493 735,91 eura;
– Cocoon: 201 387,39 eura;
– Secure-Justice: 217 564,26 eura;
– Qualeg: 291 371,53 eura;
– Care Paths: 144 352,41 eura;
– Highway: 76 000,00 eura;
– J WeB: 70 807,45 eura;
– E2SP: 120 717,75 eura;
– Clinic: 195 000,00 eura;
1. K vydání bezdůvodného obohacení
[omissis]
148 Je tedy třeba konstatovat, že Komise postupuje v souladu se smlouvami, které s žalobkyní uzavřela, když se prostřednictvím dvanácti oznámení o dluhu, které byly žalobkyni zaslány dne 7. srpna 2009, domáhá vrácení částky 2 258 456,31 eura odpovídající souhrnu všech částek, které jí byly vyplaceny na základě těchto smluv.
149 Jelikož žalobkyně kromě jiného nezpochybňuje částky uvedené v oznámeních o dluhu, je třeba vyhovět návrhu Komise, aby byla žalobkyni uložena povinnost vrátit jí částku ve výši 2 258 456,31 eura, kterou neoprávněně získala.
2. K úrokům z prodlení
150 Komise se domáhá, aby byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit jí úroky z prodlení z částek uvedených v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009, které narostly ode dne splatnosti platby stanoveného v uvedených oznámeních o dluhu.
[omissis]
155 Žalobkyni je tudíž třeba uložit povinnost zaplatit úroky, které jsou podle dotyčných smluv uvedeny v ustanoveních zmíněných výše v bodech 152, 153 a 154, a to ode dne splatnosti plateb stanoveného v příslušných oznámeních o dluhu.
[omissis]
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Již není namístě vydat rozhodnutí o žalobě podané společností GL2006 Europe Ltd.
2) Společnosti GL2006 Europe se ukládá povinnost vrátit Evropské komisi částku 2 258 456,31 eura navýšenou o úroky ode dne splatnosti platby stanoveného v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009.
3) Společnosti GL2006 Europe se ukládá náhrada nákladů řízení.
Truchot | Martins Ribeiro | Popescu |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 16. září 2013.
Podpisy.