Žaloba podaná dne 5. dubna 2016 – Le Pen v. Parlament

(Věc T-140/16)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean-Marie Le Pen (La Trinité-sur-Mer, Francie) (zástupci: M. Ceccaldi a J.-P. Le Moigne, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2016, oznámené dopisem č. D 302191 ze dne 5. února 2016 a přijaté podle článku 68 rozhodnutí 2009/C 159/01 předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května a 9. července 2008, „kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ v pozměněném znění, jímž byla konstatována pohledávka za žalobcem ve výši 320 026,23 eur z titulu částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a zdůvodněno její vrácení,

zrušil oznámení o dluhu č. 2016-195 ze dne 4. února 2016, jímž byl žalobce informován, že byla vůči němu konstatována na základě rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2016 pohledávka, vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a uplatnění článku 68 prováděcích opatření ke statutu poslanců a článků 78, 79 a 80 finančního nařízení,

uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení,

uložil Evropskému parlamentu zaplatit Jean-Marie Le Penovi částku 50 000,00 eur z titulu náhrady nahraditelných nákladů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z vad postihujících formální legalitu napadených aktů. Tento žalobní důvod se dělí na dvě části.

První část, podle níž pravomoc v oblasti finančních rozhodnutí týkajících se politických stran, a tudíž i poslanců, přísluší předsednictvu Evropského parlamentu, a nikoliv generálnímu tajemníkovi.

Druhá část, podle níž předsednictvo Evropského parlamentu nemůže změnit a rozšířit své pravomoci. Generální tajemník přitom neprokázal žádné řádné zmocnění předsedy předsednictva Parlamentu, které by mu dávalo pravomoc přijímat a oznamovat napadené akty, pokud jde o vyřizování finančních otázek týkajících se poslanců.

Druhý žalobní důvod vychází z vad postihujících materiální legalitu napadených aktů. Tento žalobní důvod se dělí na čtyři části.

První část, podle níž jsou napadené akty stiženy zjevně nesprávným posouzením.

Druhá část, podle níž předsednictvo Parlamentu nepředložilo žádný důkaz na podporu napadených aktů.

Třetí část, podle níž jsou napadené akty stiženy zneužitím pravomoci a použitím nesprávného postupu.

Čtvrtá část, podle níž jsou napadené akty diskriminační.

____________