Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ustavno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 20. dubna 2023 – INTERZERO Trajnostne rešitve za svet brez odpadkov d.o.o., Interzero Circular Solutions Europe GmbH in drugi v. Državni zbor Republike Slovenije
(Věc C-254/23, Interzero a další)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Ustavno sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: INTERZERO Trajnostne rešitve za svet brez odpadkov d.o.o., Interzero Circular Solutions Europe GmbH in drugi
Odpůrce: Državni zbor Republike Slovenije
Předběžné otázky
Lze za podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (ve světle článku 14 SFEU, Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, jakož i článků 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic1 ) považovat právnickou osobu, která je držitelem výlučného práva vykonávat činnost kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce u výrobků stejného druhu na území Republiky Slovinsko, přičemž tato činnost zahrnuje:
uzavírání smluv s výrobci určitých výrobků, na základě nichž tito výrobci pověřují tuto právnickou osobu, aby jejich jménem zajistila řádné nakládání s odpady, které z těchto výrobků vznikají;
organizaci systému sběru a zpracování odpadu (uzavření smluv s obchodními společnostmi, které jménem organizace sbírají a řádně zpracovávají veškerý sebraný odpad pocházející z výrobků, na které se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce), a
vedení registru výrobků, na které se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce a které jsou uváděny na trh v Republice Slovinsko, jakož i vedení registru sebraných a zpracovaných odpadů vzniklých z výrobků, na které se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, a předávání těchto údajů ministerstvu,
a tato právnická osoba je povinna v rámci této činnosti uzavírat smlouvy jak s výrobci, kteří mají povinnost rozšířené odpovědnosti výrobce, tak s obchodními společnostmi, které budou provádět sběr a zpracování odpadu?
Musí být články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu1 a články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které může být činnost kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce u výrobků stejného druhu zákonně vykonávána jedinou právnickou osobou na území členského státu neziskovým způsobem, což znamená, že příjmy nepřesahují skutečné náklady na kolektivní plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce a že tato právnická osoba musí zisk použít výhradně na výkon činností a provádění opatření ke kolektivnímu plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce?
V případě záporné odpovědi na druhou otázku, musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jakož i články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které členský stát změní činnost kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce u výrobků stejného druhu z regulované, tržně orientované, výdělečné činnosti, kterou vykonává více hospodářských subjektů, na činnost, kterou je oprávněna vykonávat jediná organizace a kterou musí tato organizace vykonávat na neziskovém základě ve smyslu druhé otázky?
Musí být ustanovení unijního práva uvedená ve třetí otázce vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, podle které, v důsledku vstupu nové právní úpravy týkající se kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce v platnost, vzniká ze zákona (ex lege) zásah do individuálních vztahů v tom smyslu, že přestávají platit všechny smlouvy uzavřené mezi hospodářskými subjekty, které vykonávaly činnost kolektivního plnění rozšířené odpovědnosti výrobce podle předchozí právní úpravy, a výrobci, kteří mají povinnost rozšířené odpovědnosti výrobce, jakož i mezi hospodářskými subjekty, které vykonávali činnost kolektivního plnění rozšířené odpovědnosti výrobce podle předchozí právní úpravy, a hospodářskými subjekty, které provádějí sběr a zpracování odpadů z výrobků, které jsou předmětem kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce?
Musí být zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, v případě přijetí nové právní úpravy popsané ve třetí a čtvrté otázce, vykládány v tom smyslu, že zákonodárce musí stanovit přechodné období nebo zavést systém náhrad? V případě kladné odpovědi, jaká kritéria je třeba splnit pro přiměřenost přechodného období nebo systému náhrad?
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu a články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které jsou výrobci, kteří mají povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce a kteří uvádějí na trh 51 % výrobků stejného druhu, na něž se vztahuje povinnost rozšířené odpovědnosti výrobce, povinni založit právnickou osobu pověřenou výkonem činnosti kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce a podle níž musí výrobci výrobků stejného druhu v případě případného odnětí povolení takovou právnickou osobu znovu založit, anebo je třeba tato ustanovení unijního práva vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle níž mohou mít podíl v této právnické osobě pouze výrobci?
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu a články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které výrobci, kteří mají podíl v právnické osobě zajišťující kolektivní plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, nemohou být osobami, které provádějí sběr nebo zpracování odpadů z výrobků, které jsou předmětem kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobců v této právnické osobě?
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu a články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které výrobce, který má podíl v právnické osobě vykonávající kolektivní plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, a právnická osoba vykonávající činnost kolektivního plnění povinností vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce, nemohou:
mít přímé nebo nepřímé kapitálové propojení s osobou, která shromažďuje nebo zpracovává odpad z výrobků, které jsou předmětem kolektivního plnění povinností v právnické osobě zajišťující kolektivní plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, ani mít v této osobě řídící nebo kontrolní práva;
kapitálové propojení nebo příbuzenské vazby s osobou, která drží nebo ovládá hlasovací práva ve správním nebo kontrolním orgánu osoby uvedené v předchozí odrážce nebo která tuto osobu zastupuje?
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, články 49, 56 a 106 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu a články 8 a 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které se omezení uvedená v sedmé a osmé otázce vztahují rovněž na člena správního orgánu právnické osoby vykonávající činnost kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, člena kontrolního orgánu této právnické osoby nebo zástupce této právnické osoby?
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie a články 49 SFEU a 56 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, podle které musí výrobci, na které se vztahuje povinnost rozšířené odpovědnosti výrobce a kteří uvádějí na trh výrobky určené pro domácí použití, povinně uzavřít smlouvu, kterou pověří právnickou osobu oprávněnou ke kolektivnímu plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce plněním povinností těchto výrobců vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce?
____________
1 Úř. věst. 2008, L 312, s. 3.
1 Úř. věst. 2006, L 376, s. 36.