Věc T‑174/11

Modelo Continente Hipermercados, SA, sucursal en España

v.

Evropská komise

„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Režim podpor umožňující daňové odpisy finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích – Rozhodnutí, kterým se prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a kterým se nenařizuje navrácení podpor – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise, jímž je zakázán odvětvový režim podpor – Žaloba podniku, který byl příjemcem individuální podpory poskytnuté na základě tohoto režimu, avšak nebyla mu uložena povinnost navrátit podporu – Nepřípustnost

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

2.      Unijní právo – Zásady – Právo na účinnou soudní ochranu – Žaloba na neplatnosti proti rozhodnutí v oblasti státních podpor, která byla Tribunálem prohlášena za nepřípustnou – Možnost navrhnout vnitrostátnímu soudu, aby podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce

1.      Podnikem podaná žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise, jímž je zakázán režim podpor v určitém odvětví, v zásadě nemůže být přípustná, jestliže je tímto rozhodnutím podnik dotčen pouze z důvodu své příslušnosti k dotčenému odvětví a svého postavení potenciálního příjemce uvedeného režimu. Takové rozhodnutí je totiž ve vztahu k tomuto podniku obecně závazným opatřením, které se uplatní v objektivně vymezených situacích a které zakládá právní účinky pro určitou kategorii osob vymezených obecně a abstraktně. Je-li však žalující podnik předmětným rozhodnutím dotčen nejen jako podnik v dotyčném odvětví, který je potenciálně příjemcem režimu podpor, ale rovněž ve svém postavení skutečného příjemce individuální podpory, která byla v rámci tohoto režimu poskytnuta a jejíž navrácení Komise nařídila, je uvedeným rozhodnutím osobně dotčen a jeho žaloba směřující proti němu je přípustná. Z této formulace, která klade stejný důraz na povinnost navrátit podporu jako na žalobcovo postavení skutečného příjemce, nelze dovodit, že by první ze zmíněných požadavků byl podřadného významu, nebo dokonce nadbytečný.

Jelikož žalobkyně neměla povinnost k navrácení, nemůže být považována za osobně dotčenou napadeným rozhodnutím.

(viz body 22–23, 27, 31)

2.      Unie je unií práva, v rámci níž její orgány podléhají přezkumu, zda jsou jejich akty v souladu se Smlouvou a s obecnými právními zásadami, jejichž součástí jsou základní práva. Jednotlivci tedy musejí mít nárok na účinnou soudní ochranu práv, která jim přiznává právní řád Unie.

Pokud je žaloba podniku na neplatnost proti rozhodnutí Komise, kterým se prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a kterým se nenařizuje navrácení podpor, Tribunálem prohlášena za nepřípustnou, nic nebrání tomu, aby tento podnik v rámci případných sporů před vnitrostátním soudem navrhl vnitrostátnímu soudu, aby podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU za účelem zpochybnění platnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž shledává neslučitelnost sporného režimu. V takovém případě podnik není nijak zbaven účinné soudní ochrany.

(viz bod 32)