Žaloba podaná dne 24. září 2009 - Itálie v. Komise

(Věc T-379/09)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: F. Arena, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 5497 ze dne 13. července 2009, které se týká režimů státních podpor č. C 6/2004 (ex NN 70/01) a C 5/2005 (ex NN 71/04), které provedla Itálie ve prospěch pěstitelů skleníkových kultur (osvobození paliva používaného pro vytápění skleníků od spotřební daně);

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Italská vláda napadla u Soudu prvního stupně Evropských společenství rozhodnutí Komise K(2009) 5497 ze dne 13. července 2009, které se týká režimu státních podpor č. C 6/2004 (ex NN 70/01) a C 5/2005 (ex NN 71/04), který provedla Itálie ve prospěch pěstitelů skleníkových kultur (osvobození paliva používaného pro vytápění skleníků od spotřební daně).

Žaloba je založena na pěti žalobních důvodech.

Prvním žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, neboť právní předpisy, považované za státní podpory neslučitelné se společným trhem, nejsou selektivní, a to jak z důvodu, že jakýkoliv subjekt v zemědělském odvětví může mít prospěch ze zvýhodněných sazeb spotřební daně z paliva určeného k vytápění skleníků, tak z důvodu zásadní rozdílnosti mezi pěstováním ve skleníku a volným pěstováním plodin, kde výrobní náklady představující palivo pro vytápění neexistují.

Druhým žalobním důvodem žalobkyně, jež uplatňuje porušení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, tvrdí, že nedošlo k žádnému narušení hospodářské soutěže způsobenému dotčenými právními předpisy. Na podporu svého tvrzení připomíná rovněž obecné zásady Společenství pro zemědělské a lesnické odvětví 2007-2013, které v bodě 167 výslovně potvrzují, že úplné nebo částečné osvobození paliv určených k primárním zemědělským činnostem od daně nemůže narušovat hospodářskou soutěž z důvodu malého rozměru struktur zemědělských podniků Evropské unie.

Třetím žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje nedostatečné odůvodnění co se týče údajného narušení hospodářské soutěže.

Čtvrtým žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení článku 8 směrnice 92/81/ES¹, článku 15 směrnice 2003/96/ES², jakož i článků 33, 36 a 87 Smlouvy o ES. Konkrétně tvrdí, že osvobození od daně byla výslovně povolena uvedenými směrnicemi a že v každém případě posouzení slučitelnosti s právem Společenství musí být provedeno při vzetí v úvahu nejen pravidel hospodářské soutěže, nýbrž především ustanovení o společné zemědělské politice. V tomto ohledu uvádí, že společná zemědělská politika má přednost před pravidly hospodářské soutěže. Z toho plyne, že jelikož jsou napadená opatření v souladu s cíli uvedenými v článku 33 Smlouvy, neexistuje žádný prostor k tomu, aby mohlo mít přednost použití právních předpisů v oblasti státních podpor.

Pátým žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES majíc za to, že je nicméně použitelná odchylka uvedená v tomto ustanovení, přičemž specificky odkazuje na použitelnost odchylky z důvodu ochrany životního prostředí stanovené v bodě 3.5 obecných zásad Společenství o státních podporách v zemědělském odvětví v roce 2000.

____________

¹ - Směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů (Úř. věst. 316, 31.10.1992, s. 12).

² - Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).