Žaloba podaná dne 7. července 2011 - Makhlouf v. Rada
(Věc T-359/11)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Hafez Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: P. Grollet a G. Karouni, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
zrušil nařízení Rady (EU) č. 442/2011 ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii v rozsahu, v němž se týká žalobce;
zrušil rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii v rozsahu, v němž se týká žalobce;
zrušil prováděcí rozhodnutí 2011/302/SZBP, kterým se příloha rozhodnutí 2011/273/ SZBP nahrazuje zněním uvedeným v příloze rozhodnutí ze dne 23. května 2011 v rozsahu, v němž se týká žalobce;
uložil Radě Evropské unie na základě článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Žalobce tvrdí, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, jelikož mu byly uloženy dotčené sankce, aniž byl předem vyslechnut, byla mu dána příležitost se hájit a aniž se seznámil se skutečnostmi, na jejichž základě byla tato opatření přijata.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU. Žalobce Radě vytýká, že vůči němu vydala omezující opatření, aniž mu sdělila důvody, aby byl s to uplatnit prostředky obhajoby. Žalobce vytýká žalované, že se spokojila s obecnou a stereotypní formulací, aniž přesným způsobem uvedla faktické a právní skutečnosti, na nichž spočívá právní odůvodnění jejího rozhodnutí, a úvahy, které ji vedly k přijetí tohoto rozhodnutí.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení záruky související s právem na účinnou soudní ochranu. Žalobce tvrdí, že nejenže nemohl před Radou užitečně uplatnit své stanovisko, ale bez uvedení jakýchkoli zvláštních a konkrétních důvodů v napadeném rozhodnutí, které rozhodnutí odůvodňují, nemohl ani využít prostředků nápravy před Tribunálem.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení obecné zásady proporcionality.
Pátý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva v rozsahu, v němž omezující opatření, a konkrétněji zmrazení finančních prostředků, představují nepřiměřený zásah do základního práva žalobce volně nakládat se svým majetkem.
Šestý žalobní důvod vychází z porušení práva na soukromí v rozsahu, v němž zmrazení finančních prostředků a omezení pohybu představují rovněž nepřiměřený zásah do základního práva žalobce.
____________