Věc T‑204/11

(zveřejnění formou výňatků)

Španělské království

v.

Evropská komise

„Ochrana spotřebitele – Nařízení (EU) č. 15/2011 – Metody zjišťování lipofilních toxinů v mlžích – Nahrazení metody biologické zkoušky na myších metodou kapalinové chromatografie v kombinaci s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) – Článek 168 SFEU – Proporcionalita – Legitimní očekávání“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 11. února 2015

1.      Veřejné zdraví – Prováděcí opatření – Posuzovací pravomoc unijních orgánů – Nařízení Komise, které vyžaduje komplexní posouzení – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení nebo zneužití pravomoci – Nezbytnost předložit důkazy, které mohou zbavit věrohodnosti posouzení uvedená v tomto aktu

(Nařízení Komise č. 15/2011)

2.      Žaloba na neplatnost – Nařízení Komise, které vyžaduje komplexní posouzení – Soudní přezkum – Meze – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí

(Článek 263 SFEU)

3.      Veřejné zdraví – Zhodnocení rizik – Posouzení vědeckých metod hodnocení různých sloučenin – Aplikace zásad excelence, transparentnosti a nezávislosti

(Nařízení Komise č. 15/2011)

4.      Veřejné zdraví – Prováděcí opatření – Metody zjišťování lipofilních toxinů v mlžích – Nařízení č. 15/2011 – Rozhodující význam ochrany veřejného zdraví ve srovnání s negativními hospodářskými důsledky, které mohou být i značné

(Nařízení Komise č. 15/2011)

1.      Unijní orgány mají při uplatňování opatření, které je třeba přijmout k ochraně lidského zdraví, širokou posuzovací pravomoc zejména, pokud jde o definici sledovaných cílů a volbu vhodných nástrojů činnosti. Vzhledem k této široké posuzovací pravomoci může unijní soud provádět pouze omezený přezkum. Uvedená posuzovací pravomoc má totiž za následek, že se meritorní přezkum prováděný soudem omezuje na přezkum toho, zda není výkon pravomocí orgánů stižen zjevným pochybením, zda nedošlo ke zneužití pravomoci nebo zda tyto orgány navíc zjevně nepřekročily meze své posuzovací pravomoci.

Za účelem prokázání, že se orgán dopustil zjevně nesprávného posouzení komplexního skutkového stavu, které může odůvodnit zrušení aktu, musí být důkazy předložené žalobcem dostatečné na to, aby posouzení skutkových okolností uvedených v tomto aktu byla zbavena věrohodnosti. S výhradou tohoto přezkumu věrohodnosti Tribunálu nepřísluší, aby posouzení orgánu, který toto rozhodnutí vydal, nahradil svým posouzením komplexních skutkových okolností. Omezení přezkumu soudu Unie však nemá vliv na jeho povinnost ověřit věcnou správnost dovolávaných důkazů, jejich věrohodnost a soudržnost, jakož ani na povinnost zkoumat, zda tyto důkazy představují veškeré rozhodné údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které z nich byly vyvozeny.

(viz body 30–33)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 123)

3.      V oblasti ochrany veřejného zdraví musí být – obdobně jako u dodržování zásady obezřetnosti – vědecké hodnocení přijatých vyšetřovacích metod zjišťování různých sloučenin provedeno na základě vědeckých názorů stojících na zásadách excelence, transparentnosti a nezávislosti. Tyto požadavky totiž představují významnou procesní záruku pro zajištění vědecké objektivity opatření a vyloučení přijetí svévolných opatření.

(viz bod 131)

4.      Ochrana veřejného zdraví má ve srovnání s hospodářskými důvody rozhodující význam, takže může odůvodnit i značné negativní hospodářské důsledky pro určité hospodářské subjekty.

(viz bod 141)