ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
8. listopadu 2018 (*)
„Směrnice 2010/30/EU – Uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku – Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje směrnice – Uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů – Podstatný prvek zmocňovacího aktu“
Ve věci T‑544/13 RENV,
Dyson Ltd, se sídlem v Malmesbury (Spojené království), zastoupená F. Carlin, barrister, E. Batchelorem a M. Healy, solicitors, ve spolupráci s A. Patsa, avocat,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zastoupené L. Flynnem, K. Herrmann a K. Talabér-Ritz, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU, který směřuje ke zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 1),
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení D. Gratsias, předseda, I. Labucka (zpravodajka) a I. Ulloa Rubio, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: N. Schall, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. března 2018,
vydává tento
Rozsudek
1 Předmětem projednávané žaloby je návrh na zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 1, dále jen „napadené nařízení“), který podala žalobkyně, společnost Dyson Ltd založená podle anglického práva, která ve světě zaměstnává 4 400 osob a ve více než šedesáti zemích navrhuje, vyrábí a uvádí na trh vysavače pro domácí použití, jejichž zásobníky na prach fungují se schránkami bez sáčků.
Právní rámec
2 Evropská komise přijala napadené nařízení za účelem doplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. 2010, L 153, s. 1), pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů.
Směrnice 2010/30
3 Podle svého čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 2010/30 „stanoví rámec pro harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se zejména označování energetickými štítky a uvádění normalizovaných informací o výrobku jako prostředků, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání[,] a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům možnost volby výrobků s vyšší účinností“, přičemž se vztahuje „na výrobky spojené se spotřebou energie, které mají významný přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během používání“.
4 Podle čl. 5 písm. a) směrnice 2010/30 členské státy zajistí, aby „dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, na které se vztahuje akt v přenesené pravomoci, dodávali energetický štítek a informační list v souladu se […] směrnicí a aktem v přenesené pravomoci“.
5 Článek 10 směrnice 2010/30, nadepsaný „Akty v přenesené pravomoci“, stanoví:
„1. Komise stanoví podrobnosti týkající se energetického štítku a informačního listu akty v přenesené pravomoci v souladu s články 11, 12 a 13 ve vztahu ke každému druhu výrobku v souladu s tímto článkem.
Pokud výrobek splní kritéria uvedená v odstavci 2, vztahuje se na něj akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 4.
Ustanovení aktů v přenesené pravomoci týkající se informací o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během používání uváděných na energetickém štítku a v informačním listu umožní konečným uživatelům, aby se při koupi výrobku na základě větší informovanosti lépe rozhodli, a orgánům dohledu nad trhem, aby si ověřily, zda se výrobky shodují s poskytnutými informacemi.
Pokud akt v přenesené pravomoci uvádí ustanovení týkající se energetické účinnosti výrobku a jeho spotřeby hlavních zdrojů, grafické provedení a obsah energetického štítku zdůrazní energetickou účinnost výrobku.
2. Kritéria podle odstavce 1 jsou následující:
a) výrobky mají podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál k úspoře energie a případně jiných hlavních zdrojů;
b) u výrobků, které mají rovnocenné použití a jsou dostupné na trhu, existují velké rozdíly v příslušných úrovních funkčnosti;
c) Komise zohlední příslušné právní předpisy Unie a samoregulaci, např. dobrovolné dohody, u nichž lze předpokládat, že dosáhnou cílů politiky rychleji nebo méně nákladným způsobem než závaznými požadavky;
3. Při vypracování návrhu aktu v přenesené pravomoci Komise:
a) zohlední ty parametry životního prostředí uvedené v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES, které jsou určeny jako významné v příslušném prováděcím opatření přijatém podle směrnice 2009/125/ES a které jsou během používání významné pro konečného uživatele;
b) posoudí dopad aktu na životní prostředí, konečné uživatele a výrobce, včetně malých a středních podniků, s ohledem na konkurenceschopnost, včetně na trzích mimo Unii, inovaci, přístup na trh a náklady a výnosy;
c) provede náležité konzultace se zúčastněnými stranami;
d) stanoví jednu nebo více lhůt pro provedení, případná postupná nebo přechodná opatření nebo období, přičemž zohlední zejména možný dopad na malé a střední podniky nebo na zvláštní skupiny výrobků vyráběných hlavně malými a středními podniky.
4. V aktech v přenesené pravomoci se uvedou zejména:
a) přesná definice typu výrobku, který má být zahrnut;
b) normy a metody měření, které se mají použít pro získání informací uvedených v čl. 1 odst. 1;
c) podrobnosti technické dokumentace požadované podle článku 5;
d) provedení a obsah energetického štítku, jak je uvedeno v článku 4, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech jasně viditelné a čitelné. Ve formátu energetického štítku zůstane jako základ zachována klasifikace využívající stupnici písmen A–G; stupně klasifikace odpovídají významné úspoře energie a nákladů z hlediska konečného uživatele.
Vyžaduje-li to technologický pokrok, lze klasifikaci doplnit dalšími třemi třídami. Těmto třídám bude odpovídat označení A+, A++ a A+++ v nejúčinnější třídě; celkový počet tříd bude v zásadě omezen na sedm, pokud nebudou používány ještě další třídy.
Barevná stupnice se skládá z nejvýše sedmi různých barev od tmavě zelené po červenou. Barevné označení pouze té nejvyšší třídy je vždy tmavě zelené. Při existenci více než sedmi tříd lze opakovaně použít pouze červenou barvu.
Klasifikace se přezkoumá zejména tehdy, pokud významný poměr výrobků na vnitřním trhu dosáhne dvou nejvyšších tříd energetické účinnosti a pokud lze další diferenciací výrobků dosáhnout další úspory energie.
Podrobná kritéria pro možnou změnu klasifikace výrobků se případně určí podle jednotlivých případů v příslušném aktu v přenesené pravomoci;
e) […]
f) obsah a podle potřeby též úprava a jiné podrobnosti týkající se informačního listu nebo dalších informací uvedených v článku 4 a čl. 5 písm. c). Informace uvedené na energetickém štítku musí být též v informačním listu;
g) konkrétní obsah energetického štítku pro reklamu, dle potřeby včetně energetické třídy a jiných příslušných úrovní funkčnosti daného výrobku v čitelné a viditelné formě;
h) případně doba trvání klasifikace/klasifikací energetického štítku v souladu s písmenem d);
i) úroveň přesnosti informací na energetickém štítku a informačních listech;
j) datum vyhodnocení a případné revize aktu v přenesené pravomoci s přihlédnutím k rychlosti technologického pokroku.“
6 Článek 11 směrnice 2010/30, nadepsaný „Výkon přenesení pravomoci“, stanoví následující:
„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem 19. června 2010. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 12.
2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
[…]“
Napadené nařízení
7 Komise přijala k doplnění směrnice 2010/30, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů, dne 3. května 2013 napadené nařízení.
8 Napadené nařízení podle svého čl. 1 odst. 1 „stanoví požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a poskytování doplňujících informací o výrobku u vysavačů napájených z elektrické sítě včetně hybridních vysavačů“.
9 Článek 3 napadeného nařízení, nadepsaný „Povinnosti dodavatelů a časový plán“, stanoví:
„1. Dodavatelé zajistí, aby od 1. září 2014:
a) každý vysavač byl dodán s tištěným štítkem majícím provedení a obsahujícím informace stanovené v příloze II;
b) byl k dispozici informační list výrobku stanovený v příloze III;
c) byla orgánům členských států a Komisi na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze IV;
d) každá reklama na konkrétní model vysavače v případě, že jsou uváděny informace související se spotřebou energie nebo cenou, obsahovala údaj o třídě energetické účinnosti výrobku;
e) každý propagační materiál technického charakteru pro konkrétní model vysavače, který popisuje konkrétní technické parametry výrobku, obsahoval údaj o třídě energetické účinnosti daného modelu.
2. Požadavky na provedení energetického štítku uvedené v příloze II se použijí podle tohoto časového plánu:
a) pro vysavače uvedené na trh od 1. září 2014 musí být energetické štítky v souladu s energetickým štítkem 1 přílohy II;
b) pro vysavače uvedené na trh od 1. září 2017 musí být energetické štítky v souladu s energetickým štítkem 2 přílohy II.“
10 V článku 5 napadeného nařízení, nadepsaném „Metody měření“, je uvedeno, že „informace, které se poskytují podle článků 3 a 4, musí být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů, jak je stanoveno v příloze VI“.
11 Článek 7 napadeného nařízení, nadepsaný „Revize“, stanoví:
„Komise přezkoumá toto nařízení nejpozději pět let od jeho vstupu v platnost s ohledem na technický pokrok. Přezkoumání posoudí zejména přípustné odchylky při ověřování stanovené v příloze VII, zda by plnohodnotné vysavače napájené bateriemi měly být zahrnuty do působnosti tohoto nařízení a zda je proveditelné používat pro roční spotřebu energie, schopnost odstraňování prachu a emise prachu z vysavače metody měření, které vycházejí z částečně naplněné místo prázdné schránky vysavače na prach.“
12 V bodě 1 přílohy VI napadeného nařízení je uvedeno:
„Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se provádějí měření a výpočty pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují všeobecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů, včetně harmonizovaných norem, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Musí splňovat technické definice, podmínky, rovnice a parametry stanovené v této příloze.“
13 Napadené nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. července 2013.
Řízení před Tribunálem a Soudním dvorem
14 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 7. října 2013 žalobkyně navrhla, aby Tribunál zrušil napadené nařízení.
15 Na podporu žaloby uvedla tři žalobní důvody vycházející zaprvé z nedostatku pravomoci Komise, zadruhé z nedostatku odůvodnění napadeného nařízení a zatřetí z porušení zásady rovného zacházení.
16 Komise předložila soudní kanceláři Tribunálu dne 18. listopadu 2013 žalobní odpověď, v níž navrhla, aby Tribunál žalobu zamítl a uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
17 Rozsudkem ze dne 11. listopadu 2015, Dyson v. Komise (T‑544/13, dále jen „původní rozsudek“, EU:T:2015:836), Tribunál žalobu zamítl a uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
18 Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 25. ledna 2016 podala žalobkyně proti původnímu rozsudku kasační opravný prostředek.
19 Rozsudkem ze dne 11. května 2017, Dyson v. Komise (C‑44/16 P, dále jen „rozsudek o kasačním opravném prostředku“, EU:C:2017:357), Soudní dvůr původní rozsudek zrušil v rozsahu, v němž zamítl první část prvního žalobního důvodu a třetí žalobní důvod vznesené v prvním stupni, a vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o první části prvního žalobního důvodu a o třetím žalobním důvodu vznesených v prvním stupni a zároveň rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení pro vrácení věci
20 Po vydání rozsudku o kasačním opravném prostředku byla podle článku 215 jednacího řádu Tribunálu tato věc přidělena pátému senátu Tribunálu.
21 Podle čl. 217 odst. 1 jednacího řádu předložily žalobkyně a Komise ve stanovené lhůtě písemná vyjádření k závěrům, které je třeba vyvodit z rozsudku Soudního dvora o kasačním opravném prostředku pro vyřešení sporu.
22 Podle čl. 217 odst. 3 jednacího řádu požádala žalobkyně o možnost předložit doplňující písemné vyjádření k písemnému vyjádření Komise.
23 Rozhodnutím předsedy pátého senátu Tribunálu ze dne 9. srpna 2017 Tribunál žádost žalobkyně zamítl.
24 V souladu s čl. 67 odst. 2 jednacího řádu žalobkyně požádala Tribunál o přednostní projednání věci.
25 Rozhodnutím předsedy pátého senátu Tribunálu ze dne 9. srpna 2017 rozhodl Tribunál o přednostním projednání této věci.
26 Podle čl. 106 odst. 2 jednacího řádu podaly navrhovatelka a Komise ve dnech 29. a 30. srpna 2017 žádost o vyslechnutí na jednání.
27 Dopisem ze dne 21. února 2018 požádala navrhovatelka o možnost použít na jednání technické prostředky za účelem doplnění své řeči o prezentaci ve formátu PowerPoint.
28 Rozhodnutím předsedy pátého senátu Tribunálu ze dne 26. února 2018 Tribunál povolil žalobkyni použití požadovaných technických prostředků.
29 Komise navrhla Tribunálu, aniž vznesla formální námitku proti použití technických prostředků při ústním jednání, aby bylo žalobkyni nařízeno pod sankcí nepřípustnosti jasně v prezentaci PowerPoint identifikovat body spisu, na které bylo odkazováno.
30 Komise dále Tribunálu navrhla, aby žalobkyni nařídil předložit kopii prezentace ve formátu PowerPoint dva pracovní dny před ústním jednáním.
31 Organizačním procesním opatřením ze dne 7. března 2018 požádal Tribunál (pátý senát) žalobkyni, aby před ústním jednáním předložila tištěnou verzi prezentace PowerPoint.
32 Dne 12. března 2018 předala žalobkyně kanceláři Tribunálu tištěnou verzi své prezentace ve formátu PowerPoint.
33 Řeči účastnic řízení byly vyslechnuty na jednání konaném dne 13. března 2018.
34 Při jednání Komise uvedla, že diagramy vztahující se ke třetímu žalobnímu důvodu obsažené v prezentaci ve formátu PowerPoint neodpovídají spisům ve věci T‑544/13 a v této věci a navrhla, aby je Tribunál prohlásil za nepřípustné.
35 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené nařízení;
– uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.
36 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K rozsahu žaloby po vrácení věci
37 Na podporu své žaloby v prvním stupni uvádí žalobkyně tři žalobní důvody. První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci Komise, druhý z nedostatečného odůvodnění napadeného nařízení a třetí z porušení zásady rovného zacházení.
38 Rozsudkem o kasačním opravném prostředku přitom Soudní dvůr zrušil původní rozsudek v rozsahu, v němž jím byla zamítnuta první část prvního žalobního důvodu a třetí žalobní důvod, které žalobkyně předložila v prvním stupni, a dále vrátil věc Tribunálu, aby o první části prvního žalobního důvodu a o třetím žalobním důvodu vznesených v prvním stupni znovu rozhodl (rozsudek o kasačním opravném prostředku, body 1 a 2 výroku).
39 U prvního žalobního důvodu je rozsah zrušení původního rozsudku omezen na jeho první část.
40 Podle Soudního dvora kasační opravný prostředek podaný žalobkyní nesměřoval ke zpochybnění úvah Tribunálu, které vedly k zamítnutí druhé části tohoto žalobního důvodu (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 48).
41 V této věci je proto třeba zkoumat legalitu napadeného nařízení pouze z hlediska první části prvního žalobního důvodu a třetího žalobního důvodu.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z nedostatku pravomoci Komise
Ke kvalifikaci prvního žalobního důvodu
42 V rozsudku o kasačním opravném prostředku Soudní dvůr rozhodl, že se Tribunál tím, že nerozhodl o jednom ze žalobních důvodů, dopustil nesprávného právního posouzení (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 54).
43 Toto nesprávné právní posouzení plyne podle Soudního dvora z toho, že Tribunál překvalifikoval první žalobní důvod, jelikož žalobkyně podle jeho názoru nenamítala nedostatek pravomoci Komise k přijetí napadeného nařízení jako takový, ale zpochybňovala výkon této pravomoci. Tribunál tak dospěl k závěru, že první žalobní důvod vycházel ze zjevně nesprávného posouzení (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 51).
44 Podle Soudního dvora však ze žaloby nesporně vyplývá, že její první důvod neplatnosti vycházel z toho, že Komise nemá pravomoc přijmout napadené nařízení (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 50).
45 Společnost Dyson podle Soudního dvora Komisi konkrétně vytýká, že přijetím napadeného nařízení pominula podstatný prvek zmocňovacího právního předpisu, jelikož jako metodu výpočtu energetické náročnosti vysavačů použila metodu založenou na testech s prázdnou schránkou, ačkoli článek 10 směrnice 2010/30 vyžaduje, aby uvedená metoda odrážela běžné podmínky používání (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 50).
46 Soudní dvůr dodává, že rozsah posuzovací pravomoci přiznané zmocňovacím právním předpisem je právní otázkou odlišnou od otázky týkající se dodržení mezí mandátu svěřeného [zmocnění založeného] zmocňovacím právním předpisem (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 52).
47 Podle rozsudku o kasačním opravném prostředku je proto třeba mít za to, že první žalobní důvod vychází z toho, že Komise nedodržela podstatný prvek zmocňovacího právního předpisu, který obsahuje směrnice 2010/30, a nikoli ze zjevně nesprávného posouzení Komise při přijetí napadeného nařízení.
K první části prvního žalobního důvodu vycházejícího ze skutečnosti, že Komise nedodržela podstatný prvek zmocňovacího právního předpisu, který obsahuje směrnice 2010/30
48 V první části prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené nařízení bude uvádět spotřebitele v omyl ohledně energetické účinnosti vysavačů, neboť účinnost čištění je měřena testy uskutečňovanými s prázdnými schránkami, tudíž nikoli „při používání“, takže napadené nařízení porušuje obsah, cíle a celkovou systematiku směrnice 2010/30, pokud jde o energetickou účinnost vysavačů.
49 Pro účely tvrzení nedostatku pravomoci Komise poukazuje žalobkyně nejprve na to, že cílem směrnice 2010/30 je podpora energetické účinnosti tím, že jsou konečným uživatelům poskytovány přesné informace o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů „během používání“.
50 Účelem směrnice 2010/30 je proto zaprvé umožnit konečným uživatelům volbu výrobků s vyšší účinností a zadruhé přimět výrobce vysavačů k přijetí opatření za účelem snížení spotřeby energie.
51 Žalobkyně dále tvrdí, že napadené nařízení neodráží obsah, cíl ani celkovou systematiku směrnice 2010/30.
52 Podle tvrzení žalobkyně neumožňuje napadené nařízení poskytnutí přesných informací spotřebitelům o energetické účinnosti, jelikož testy k prokázání energetické náročnosti vysavačů upravené v napadeném nařízení vedou k chybným výsledkům, neboť jsou prováděny s prázdnou, a nikoli plnou schránkou, a testy prováděné s prázdnou schránkou nejsou s to náležitě zohlednit energetickou náročnost, neboť nejsou prováděny za skutečných podmínek používání.
53 Napadené nařízení navíc podle názoru žalobkyně nenutí výrobce k volbě nejlepší koncepce, jelikož je nepobízí k investicím umožňujícím bránit ztrátě schopnosti sání, a tedy ke snížení nárůstu spotřeby energie v důsledku z plné schránky.
54 Konečně žalobkyně tvrdí, že napadené nařízení může vést k nárůstu spotřeby energie, zatímco cílem směrnice 2010/30 je snížení této spotřeby.
55 Ve svém vyjádření k rozsudku o kasačním opravném prostředku, žalobkyně uvádí, že jej chápe tak, že Tribunál musí ověřit, zda Komise může k tomu, aby vyloučila, že se dopustila „překročení pravomoci“, prokázat, že v době přijetí napadeného nařízení nemohla být použita žádná vědecky platná metoda k určení energetické náročnosti vysavače s naplněnou schránkou.
56 Žalobkyně dodává, že Komise uznává, že test prováděný s plnou schránkou je dostatečně spolehlivý, přesný a reprodukovatelný, že tato metoda byla testována ve více laboratořích, které potvrdily její reprodukovatelnost, že vnitrostátní orgány a vnitrostátní soudy uznaly, že testy prováděné s plnou schránkou jsou vědecky platné, a že Komise měla setrvat na vypracování metody výpočtu vycházející z testů prováděných s plnou schránkou.
57 Komise ve svém vyjádření k rozsudku o kasačním opravném prostředku chápe tento rozsudek tak, že Tribunál musí posoudit, zda se metoda zvolená v napadeném nařízení co nejvíce blížila, k datu jeho přijetí, skutečným podmínkám používání.
58 Komise má za to, že jednala v mezích své pravomoci, pokud jde o podstatný prvek směrnice 2010/30, tedy přijetí zkušební metody, která se co nejvíce blíží skutečným podmínkám používání.
59 Podle jejího tvrzení to vyplývá ze zmocnění svěřeného Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec), z grantové dohody uzavřené s tímto výborem a následných výzkumů, jelikož všechny studie provedené výborem Cenelec, bez předchozího stanovení konkrétní metody, vedly k závěru, že pouze test s prázdnou schránkou může vykazovat výsledky, které jsou vědecky srovnatelné mezi vícero laboratořemi.
60 Tento závěr nemůže být podle Komise zpochybněn skutečností, že připouští test s plnou schránkou pro účely posouzení životnosti motoru podle nařízení Komise (EU) č. 666/2013 ze dne 8. července 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 24).
61 V rámci prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž vychází z nedostatku pravomoci Komise, tak žalobkyně v první části tohoto důvodu tvrdí, že Komise porušila přenesenou pravomoc, která jí byla svěřena čl. 10 odst. 1 směrnice 2010/30.
62 Nejdříve je proto třeba ověřit, zda napadené nařízení porušilo podstatné prvky směrnice 2010/30, a to z hlediska jejího obsahu, a pokud ano, ověřit pak dopad tohoto porušení.
63 Na prvním místě je nutné konstatovat, že v rozsudku o kasačním opravném prostředku Soudní dvůr konkrétně rozhodl, že informování spotřebitele o energetické účinnosti přístrojů během používání, jak vyplývá z článku 1 a čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 2010/30, představuje zásadní cíl této směrnice a odráží politické rozhodnutí, za které je odpovědný unijní zákonodárce (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 64).
64 Z bodů 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30 totiž plyne, že „získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie“ výrobků „hraje klíčovou roli v působení tržních sil“, a tudíž ve schopnosti orientovat spotřebu na přístroje „s nižší spotřebou energie, […] během používání“ (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 64).
65 Dále čl. 1 odst. 1 směrnice 2010/30 stanoví, že tato směrnice harmonizuje vnitrostátní opatření týkající se informování konečných uživatelů o spotřebě energie „během používání“, aby si mohli zvolit výrobky „s vyšší účinností“ (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 64).
66 Jak navíc vyplývá z rozsudku o kasačním opravném prostředku, chápání pojmu „během používání“ uvedeného v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2010/30 v tom smyslu, že se týká skutečných podmínek používání, nepředstavuje „přílišně extenzivní“ výklad článku 10 uvedené směrnice, ale samotný smysl uvedeného upřesnění (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 66).
67 Toto tvrzení nelze podle rozsudku o kasačním opravném prostředku zpochybnit skutečností, že napadené nařízení má směrnici pouze doplnit, a nikoli ji měnit (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 65).
68 Podle Soudního dvora proto z výše uvedeného vyplývá, že aby nepominula podstatný prvek směrnice 2010/30, měla Komise povinnost zvolit v rámci napadeného nařízení metodu výpočtu, která umožní měřit energetickou náročnost vysavačů za podmínek co nejbližších skutečným podmínkám jejich používání s tím, že schránka vysavače na prach musí být do určité míry plná, avšak s ohledem na požadavky spojené s vědeckou platností získaných výsledků a správností informací poskytovaných spotřebitelům, které jsou uvedeny zejména v bodě 5 odůvodnění a v čl. 5 písm. b) uvedené směrnice (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 68).
69 V této souvislosti z bodu 68 rozsudku o kasačním opravném prostředku vyplývá, že k tomu, aby metoda zvolená Komisí byla v souladu s podstatnými prvky směrnice 2010/30, musí být splněny dvě kumulativní podmínky.
70 Zaprvé ke změření energetické náročnosti vysavačů za podmínek co nejbližších skutečným podmínkám používání musí být schránka vysavače do určité míry naplněna.
71 Zadruhé musí zvolená metoda splňovat určité požadavky na vědeckou platnost získaných výsledků a na správnost informací poskytovaných spotřebitelům.
72 V projednávaném případě přitom jak z článku 7 napadeného nařízení, tak z celého spisu v této věci vyplývá, že Komise zvolila metodu výpočtu energetické náročnosti vysavačů, která vychází z prázdné schránky.
73 Je tedy třeba konstatovat, že první podmínka upravená ve zmocňovacím právním předpisu, jak je vyložen v rozsudku o kasačním opravném prostředku, není splněna.
74 Toto konstatování postačí k závěru, že Komise nedodržela podstatný prvek zmocňovacího právního předpisu.
75 Vzhledem k tomu, že metoda zvolená Komisí nesplňuje první podmínku, není tedy nezbytné vyjadřovat se k otázce, zda tato metoda splňuje druhou podmínku upravenou ve zmocňovacím aktu, který obsahuje směrnice 2010/30.
76 Kdyby navíc metoda výpočtu prováděná se schránkou, která je do určité míry naplněná, nesplňovala požadavky spojené s vědeckou platností získaných výsledků a správností informací poskytovaných spotřebitelům, zůstala by Komisi možnost využít svého práva legislativní iniciativy podle čl. 289 odst. 1 SFEU za účelem navržení změny zmocňovacího právního předpisu unijnímu zákonodárci.
77 První části prvního žalobního důvodu je tedy třeba vyhovět.
78 Na druhém místě podle judikatury platí, že pouhá skutečnost, že Tribunál považuje žalobní důvod uplatněný žalobkyní na podporu své žaloby na neplatnost za opodstatněný, mu neumožňuje automaticky zrušit napadený akt v plném rozsahu. Zrušení v plném rozsahu je totiž nepřípustné v případě, že je zcela zjevné, že daný důvod týkající se výhradně konkrétního aspektu napadeného aktu může vést pouze k částečnému zrušení (rozsudek ze dne 11. prosince 2008, Komise v. Département du Loiret, C‑295/07 P, EU:C:2008:707, bod 104).
79 Podle ustálené judikatury je částečné zrušení unijního aktu možné, pouze pokud jsou části, jejichž zrušení je požadováno, oddělitelné od zbývající části aktu. Tento požadavek oddělitelnosti není splněn, jestliže částečné zrušení aktu způsobí změnu jeho podstaty (rozsudek ze dne 11. prosince 2008, Komise v. Département du Loiret, C‑295/07 P, EU:C:2008:707, body 105 a 106 a citovaná judikatura).
80 V projednávaném případě je nutno konstatovat, že nelze dospět k závěru o částečném zrušení napadeného nařízení, tedy pouze v rozsahu, v němž tímto nařízením Komise zvolila metodu výpočtu založenou na prázdné schránce.
81 Tento posledně uvedený prvek nelze totiž oddělit od zbývající části aktu, jelikož na základě takové metody výpočtu musí být shromážděny veškeré údaje, které musí obsahovat energetický štítek vysavačů.
82 V důsledku toho je třeba zrušit napadené nařízení v plném rozsahu, aniž je nezbytné vyjádřit se ke třetímu žalobnímu důvodu nebo k návrhovým žádáním týkajícím se nepřípustnosti diagramů předložených na ústním jednání, které se vztahují ke třetímu žalobnímu důvodu.
K nákladům řízení
83 Podle článku 219 jednacího řádu Tribunál v rozhodnutích vydaných po zrušení jeho rozhodnutí a vrácení věci rozhoduje o nákladech souvisejících s řízeními zahájenými před ním a s řízením o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.
84 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní, včetně nákladů řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích, se zrušuje.
2) Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení včetně nákladů řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.
Gratsias | Labucka | Ulloa Rubio |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 8. listopadu 2018.
Podpisy.