Language of document : ECLI:EU:T:2015:654

Věc T‑421/07 RENV

Deutsche Post AG

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Doručování pošty – Opatření přijatá německými orgány ve prospěch společnosti Deutsche Post AG – Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES – Právní zájem na podání žaloby – Znovuzahájení ukončeného řízení – Účinky zrušujícího rozsudku“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 18. září 2015

1.      Kasační opravný prostředek – Právní zájem na podání žaloby – Podmínka – Kasační opravný prostředek, který může přinést prospěch straně, která jej podala

2.      Akty orgánů – Zpětvzetí – Protiprávní akty – Rozhodnutí Komise ukončit formální vyšetřovací řízení – Podmínky – Dodržení přiměřené lhůty a zásady ochrany legitimního očekávání – Možnost zrušení, která se neomezuje pouze na situaci uvedenou v článku 9 nařízení č. 659/1999

(Článek 88 odst. 2, ES; nařízení Rady č. 659/1999, článek 9)

3.      Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise znovu zahájit ukončené formální vyšetřovací řízení – Nezrušení rozhodnutí o ukončení řízení – Nepřípustnost

(Článek 88 odst. 2, ES; nařízení Rady č. 659/1999)

4.      Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise znovu zahájit ukončené formální vyšetřovací řízení – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí – Retrospektivní úvahy – Neexistence vlivu

(Článek 88 odst. 2, ES)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 29, 33 až 35)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 45 až 47)

3.      Žádné ustanovení nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES, Komisi nedává možnost znovu zahájit ukončené formální vyšetřovací řízení, jakým je řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES, a přijmout nové rozhodnutí, aniž by předtím zrušila ukončující rozhodnutí.

Je pravda, že takové znovuzahájení řízení není nařízením č. 659/1999 výslovně zakázáno. Avšak znovuzahájení řízení by bylo v rozporu se zásadou právní jistoty, jakož i s duchem uvedeného nařízení, jehož třetí bod odůvodnění poukazuje na to, že potřeba zvýšit právní jistotu byla jedním z důvodů jeho přijetí, přičemž jeho bod 9 odůvodnění uvádí, že formální vyšetřovací řízení je uzavřeno konečným rozhodnutím.

Na jedné straně by totiž takové znovuzahájení řízení znamenalo, že v právním řádu by současně existovala dvě neslučitelná rozhodnutí. Na druhé straně by připuštění možnosti, že Komise znovu zahájí ukončené formální vyšetřovací řízení a přijme nové rozhodnutí, aniž předtím zruší ukončující rozhodnutí, tomuto orgánu umožnilo změnit kdykoli své rozhodnutí, což by osobám dotčeným ukončeným formálním vyšetřovacím řízením znemožňovalo mít jakoukoli jistotu o jejich právní situaci.

Proto musí být prohlášení neplatnosti rozhodnutí ukončujícího formální vyšetřovací řízení unijním soudem považováno, vzhledem k neexistenci zrušení tohoto rozhodnutí jeho autorem, za nezbytnou formální podmínku, která musí být splněna před znovuzahájením uvedeného řízení. Strany, kterých se formální vyšetřovací řízení týká, by se jinak nacházely v nejisté situaci, pokud jde o povahu rozhodnutí o znovuzahájení řízení, která by byla neslučitelná s potřebou zvýšit právní jistotu, která je jedním z důvodů přijetí nařízení č. 659/1999.

(viz body 50 až 52, 62)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 55)