ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
13. června 2012(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství HELLIM – Starší slovní kolektivní ochranná známka Společenství HALLOUMI – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Právo být vyslechnut – Článek 63 odst. 2 nařízení č. 207/2009“
Ve věci T‑534/10,
Organismos Kypriakis Galaktokomikis Viomichanias, se sídlem v Nikósii (Kypr), zastoupený původně C. Milbradtem a H. Van Volxemem, poté C. Milbradtem a A. Schwarzem, advokáty,
žalobce,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému G. Schneiderem, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla
Garmo AG, se sídlem ve Stuttgartu (Německo),
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. září 2010 (věc R 794/2010‑4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Organismos Kypriakis Galaktokomikis Viomichanias a společností Garmo AG,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení L. Truchot, předseda, M. E. Martins Ribeiro (zpravodajka) a H. Kanninen, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Weychert, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 22. listopadu 2010,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 21. března 2011,
s přihlédnutím k rozhodnutí ze dne 15. dubna 2011, kterým nebylo povoleno předložení repliky,
po jednání konaném dne 16. listopadu 2011,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 24. října 2005 podala společnost Garmo AG u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení HELLIM.
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do třídy 29 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají zejména následujícímu popisu: „Mléko a mléčné výrobky“.
4 Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 14/2006 ze dne 3. dubna 2006.
5 Dne 26. června 2006 podal žalobce, Organismos Kypriakis Galaktokomikis Viomichanias, na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009) námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky uvedené v bodě 3 výše.
6 Námitky byly založeny na starší slovní kolektivní ochranné známce Společenství HALLOUMI, jejíž přihláška byla podána dne 22. února 1999 a byla zapsána dne 14. července 2000 pod číslem 1082965, vztahuje se na výrobky spadající do třídy 20 a odpovídá následujícímu popisu: „Sýr“.
7 Důvodem uplatněným na podporu námitek byl důvod uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009].
8 Rozhodnutím ze dne 10. března 2010 námitkové oddělení námitky zamítlo z důvodu, že i přes totožnost nebo podobnost dotčených výrobků mezi označeními HELLIM a HALLOUMI neexistuje nebezpečí záměny. Námitkové oddělení konstatovalo, že kolidující označení nejsou vzhledově a foneticky podobná. Z pojmového hlediska kolidující označení pro spotřebitele vykazují určitou podobnost, jelikož jsou oba výrazy používány k označení speciálního sýra. Kromě toho je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky na Kypru nízká, jelikož výraz „halloumi“ označuje speciální kyperský sýr. Z důvodu této popisné povahy starší ochranné známky pojmová podobnost nemůže vyvážit vzhledové a fonetické rozdíly mezi kolidujícími označeními, takže nebezpečí záměny neexistuje.
9 Dne 7. května 2010 podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení k OHIM odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
10 Rozhodnutím ze dne 20. září 2010 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát odvolání zamítl. Zaprvé se v bodě 18 napadeného rozhodnutí připojil k závěrům námitkového oddělení, které účastníci řízení nezpochybnili, podle nichž jsou dotčené výrobky totožné nebo podobné. Zadruhé měl odvolací senát v bodech 21 a 22 napadeného rozhodnutí za to, že ze vzhledového a fonetického hlediska je podobnost kolidujících označení nízká. Z pojmového hlediska v bodě 23 napadeného rozhodnutí konstatoval, že turečtina není úředním jazykem Evropské unie, takže případný význam slova „hellim“ v turečtině pro posouzení nebezpečí záměny určujícím není. Kromě toho i za předpokladu, že by veřejnost rozpoznala označení speciálního kyperského sýra, nemělo by to žádný dopad, jelikož jde o čistě popisný význam, který nemůže být používán jako základ pro srovnání označení. Pojmové srovnání je tedy neutrální. Zatřetí, pokud jde o nebezpečí záměny, odvolací senát měl v bodě 26 napadeného rozhodnutí za to, že důsledkem skutečnosti, že starší ochranná známka je kolektivní, není to, že uvedená ochranná známka má průměrnou rozlišovací způsobilost. Odvolací senát uvedl, že se kolektivní ochranná známka odlišuje od individuální ochranné známky tím, že se na ni nevztahuje důvod pro zamítnutí popisného zeměpisného označení, jelikož kolektivní ochranná známka odlišuje výrobky, které chrání, podle toho, že pocházejí od kolektivu regionálních výrobců. Odvolací senát, který zohlednil nízkou rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, jakož i nízkou vzhledovou a fonetickou podobnost kolidujících označení, v bodě 30 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že nebezpečí záměny neexistuje, a to i v případě, že výrobky jsou totožné nebo podobné.
Návrhová žádání účastníků řízení
11 Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení včetně nákladů vynaložených v rámci řízení před odvolacím senátem.
12 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
13 Na podporu žaloby žalobce uplatňuje dva důvody, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 z důvodu, že existuje nebezpečí záměny, a čl. 63 odst. 2 uvedeného nařízení z důvodu, že nebylo dodrženo jeho právo být vyslechnut.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009
14 Žalobce odvolacímu senátu hlavně vytýká, že měl za to, že kolidující označení mají nízký stupeň vzhledové a fonetické podobnosti a že je pojmové srovnání neutrální.
15 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se na základě námitek majitele starší ochranné známky přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud „z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.“
16 Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených [viz rozsudek Tribunálu ze dne 10. září 2008, Boston Scientific v. OHIM – Terumo (CAPIO), T‑325/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 70 a citovaná judikatura; obdobně rovněž viz rozsudky Soudního dvora ze dne 29. září 1998, Canon, C‑39/97, Recueil, s. I‑5507, bod 29, a ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer, C‑342/97, Recueil, s. I‑3819, bod 17].
17 Kromě toho je nesporné, že nebezpečí záměny u veřejnosti musí být posuzováno globálně, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu (viz rozsudek CAPIO, bod 16 výše, bod 71 a citovaná judikatura; obdobně rovněž viz rozsudky Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C‑251/95, Recueil, s. I‑6191, bod 22; Canon, bod 16 výše, bod 16 a Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 16 výše, bod 18).
18 Toto globální posouzení předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [rozsudek Soudního dvora ze dne 13. září 2007, Il Ponte Finanziaria v. OHIM, C‑234/06 P, Sb. rozh. s. I‑7333, bod 48; rozsudek Tribunálu ze dne 23. října 2002, Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T‑6/01, Recueil, s. II‑4335, bod 25; obdobně rovněž viz rozsudek Canon, bod 16 výše, bod 17]. Vzájemná závislost mezi těmito faktory je vyjádřena v osmém bodě odůvodnění nařízení č. 207/2009, podle kterého je třeba pojem „podobnost“ vykládat ve vztahu k nebezpečí záměny, jehož posouzení závisí na celé řadě faktorů, a zejména na tom, jak je ochranná známka na trhu známá, k jaké asociaci s užívaným nebo zapsaným označením by mohlo dojít a na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi výrobky či službami, na které se ochranná známka a označení vztahují (viz rozsudek CAPIO, bod 16 výše, bod 72 a citovaná judikatura).
19 Vzhledem k tomu, že je nebezpečí záměny tím vyšší, čím větší je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, ochranné známky, které mají vysokou rozlišovací způsobilost – ať již inherentně, anebo z důvodu jejich známosti na trhu – požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je nižší (viz rozsudek Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 16 výše, bod 20 a citovaná judikatura).
20 Pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 tedy nebezpečí záměny může existovat i přes nízký stupeň podobnosti ochranných známek, je-li podobnost výrobků nebo služeb, na něž se ochranné známky vztahují, velká, a je-li rozlišovací způsobilost starší ochranné známky vysoká (viz rozsudek Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 16 výše, bod 21 a citovaná judikatura).
21 Konečně je třeba připomenout, že pro účely globálního posouzení nebezpečí záměny se má za to, že průměrný spotřebitel dotčených výrobků je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný. Kromě toho je třeba zohlednit skutečnost, že průměrný spotřebitel má pouze zřídka možnost provést přímé srovnání různých ochranných známek, ale musí se spolehnout na nedokonalou představu, kterou si o nich uchoval v paměti. Je rovněž třeba vzít v úvahu skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [rozsudky Tribunálu ze dne 23. října 2002, Oberhauser v. OHIM – Petit Liberto (Fifties), T‑104/01, Recueil, s. II‑4359, bod 28, a ze dne 30. června 2004, BMI Bertollo v. OHIM – Diesel (DIESELIT), T‑186/02, Sb. rozh. s. II‑1887, bod 38; obdobně rovněž viz rozsudek Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 16 výše, bod 26].
22 V projednávané věci odvolací senát v bodě 17 napadeného rozhodnutí správně konstatoval, aniž to žalobce zpochybnil, že relevantní veřejnost tvoří široká veřejnost Unie, jelikož jsou dotčenými výrobky potraviny každodenní spotřeby a jelikož je starší ochrannou známkou ochranná známka Společenství.
Ke srovnání označení
23 Zaprvé, pokud jde o vzhledovou podobnost, je třeba konstatovat – jak vyplývá z bodu 21 napadeného rozhodnutí – že kolidující označení mají společné první z písmen, která je tvoří, a sice písmeno „h“, jakož i sled písmen „ll“ a že na konci slova obsahují písmena „i“ a „m“, avšak v opačném sledu, a sice „mi“ a „im“. Ze vzhledového hlediska však rozdíly pocházející z příslušné struktury slov, z použití různých samohlásek, z uspořádání písmen a z jejich délky způsobují, že kolidující označení globálně nejsou vzhledově podobná, jak to ostatně již konstatovalo námitkové oddělení v tomto smyslu [viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. dubna 2003, Durferrit v. OHIM – Kolene (NU-TRIDE), T‑224/01, Recueil, s. II‑1589, bod 46].
24 V tomto ohledu argumentaci žalobce, podle níž existuje průměrný stupeň vzhledového podobnosti z důvodu, že pět ze šesti písmen přihlášené ochranné známky se nachází ve starší ochranné známce, a sice písmena „h“, „i“ a „m“, jakož i dvě písmena „l“, přijmout nelze, a to s ohledem na nezbytnost posouzení jednotlivých prvků tvořících kolidující označení jako celku, zvláště jejich složení a jejich délky, jakož i uspořádání písmen tvořících uvedená označení.
25 Zadruhé, pokud jde o fonetickou podobnost, je pravda – jak uvedl odvolací senát v bodě 22 napadeného rozhodnutí – že přihlášená ochranná známka obsahuje dvě slabiky, zatímco starší ochranná známka obsahuje slabiky tři. Kromě toho zvuky vyplývající z příslušných slabik kolidujících označení jsou odlišné. S výjimkou prvních slabik kolidujících označení, a sice „he“ a „ha“, které mohou být určitým způsobem podobné, jsou totiž následující části uvedených označení s ohledem na použití různých samohlásek, na uspořádání a na počet písmen, která je tvoří, velmi odlišné, takže globálně kolidující označení nejsou foneticky podobná, jak již konstatovalo námitkové oddělení (v tomto smyslu viz rozsudek NU-TRIDE, bod 23 výše, bod 47).
26 V tomto ohledu žalobce na jednání dodal, že přezkum odvolacího senátu byl proveden nesprávně, neboť podle žalobce část relevantní veřejnosti slovo „hellim“ vysloví jako „hellimi“. Kyperská veřejnost má totiž sklon k tomu doplnit na konec slov samohlásku, kterou neobsahují. Z toho vyplývá, že existuje průměrný stupeň fonetické podobnosti.
27 OHIM uvádí, že tato skutková okolnost nebyla vznesena v rámci správního řízení a že jde o novou skutečnost.
28 Je třeba uvést, že podle čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 se v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí zápisu zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky. Z toho vyplývá, že co se týče relativního důvodu zamítnutí zápisu, právními a skutkovými okolnostmi, které jsou uplatňovány u Tribunálu, aniž byly předloženy dříve u odvolacího senátu, nemůže být dotčena legalita rozhodnutí uvedeného senátu [rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM V. Kaul, C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213, bod 54; rozsudky Tribunálu ze dne 15. února 2005, Cervecería Modelo v. OHIM – Modelo Continente Hipermercados (NEGRA MODELO), T‑169/02, Sb. rozh. s. II‑505, bod 22, a ze dne 17. března 2010, Mäurer + Wirtz v. OHIM – Exportaciones Aceiteras Fedeoliva (tosca de FEDEOLIVA), T‑63/07, Sb. rozh. s. II‑957, bod 22].
29 Z toho vyplývá, že v rámci přezkumu legality rozhodnutí odvolacích senátů, která je svěřena Tribunálu na základě článku 65 nařízení č. 207/2009, právní a skutkové okolnosti, které jsou uplatňovány u Tribunálu, aniž byly předloženy dříve u oddělení OHIM, nemohou být přezkoumány k posouzení legality rozhodnutí odvolacího senátu, a musejí být tedy prohlášeny za nepřípustné (rozsudky NEGRA MODELO, bod 28 výše, body 22 a 23, a tosca de FEDEOLIVA, bod 28 výše, bod 23).
30 Ze spisu OHIM přitom nevyplývá, že by žalobce v rámci správního řízení uvedl, že kyperská veřejnost slovo „hellim“ vysloví tak, že na konec tohoto slova doplní „i“. Navíc třebaže námitkové oddělení na rozdíl od odvolacího senátu konstatovalo, že mezi kolidujícími označeními neexistuje žádná fonetická podobnost, příslušelo žalobci, aby v rámci odvolání před odvolacím senátem uvedl, že přihlášená ochranná známka může být vyslovena jako „hellimi“, což neučinil.
31 Z toho vyplývá, že v souladu s judikaturou uvedenou v bodech 28 a 29 výše musí být argument vznesený žalobcem ve fázi ústní části řízení odmítnut jako nepřípustný.
32 Je ostatně nutno konstatovat, že žalobce konkrétními důkazy nikterak nedoložil tvrzení, podle něhož kyperská veřejnost slovo „hellim“ vysloví jako „hellimi“.
33 V každém případě i za předpokladu, že by žalobce mohl tento argument uplatnit ve fázi žaloby, jak tvrdí, že učinil, je třeba uvést, že žaloba je v tomto specifickém bodě vypracována následovně: „Navíc je možné si klást otázku, z jakého jazyka odvolací senát vycházel, když dospěl k závěru, že sled samohlásek ve slově ,Hellim‘ má jasnější zvučnost než zvučnost slova ,Halloumi‘. V angličtině se výslovnost písmene ,a‘ podobá písmenu ,e‘, což podstatně posiluje zvukovou podobnost.“
34 Na rozdíl od toho, co tvrdil žalobce na jednání, z tohoto vyjádření nikterak nevyplývá, že by žalobce uplatňoval, že kyperská veřejnost údajně dané slovo vyslovuje jako „hellimi“.
35 Kromě toho je nutno konstatovat, že kdyby žalobce zamýšlel u Tribunálu uplatnit tuto údajnou výslovnost kyperskou veřejností, nezbytně by zpochybnil konstatování odvolacího senátu uvedené v bodě 22 napadeného rozhodnutí, zabývajícím se přezkumem fonetické podobnosti, podle něhož starší ochranná známka obsahuje tři slabiky a přihlášená ochranná známka slabiky dvě, jelikož na rozdíl od slova „hellim“ se slovo „hellimi“ skládá ze tří slabik, a sice „hel“, „li“ a „mi“. Ani toto konstatování však v rámci své žaloby nezpochybnil.
36 Zatřetí, pokud jde o pojmovou podobnost, měl odvolací senát v bodě 23 napadeného rozhodnutí za to, že je pojmové srovnání neutrální. V tomto ohledu nejprve konstatoval, že turečtina nepatří mezi úřední jazyky Unie, takže případný význam tureckého slova „hellim“ pro posouzení nebezpečí záměny určující není. Odvolací senát měl následně za to, že i kdyby veřejnost rozpoznala označení speciálního kyperského sýra, nemělo by to na posouzení podobnosti označení vliv, jelikož jde o čistě popisný význam, který nemůže být používán jako základ pro srovnání označení.
37 Tuto analýzu potvrdit nelze.
38 Jak ostatně OHIM uznal ve svém vyjádření k žalobě, ačkoli turečtina nepatří mezi úřední jazyky Unie, je nesporné, že patří mezi úřední jazyky Kyperské republiky. Z toho je tedy třeba vyvodit, že část obyvatelstva Kypru turečtině rozumí a tímto jazykem hovoří.
39 V rámci pojmové podobnosti je třeba zohlednit hledisko spotřebitele na území Unie, pro kterého mají obě slova určitý význam.
40 Pokud jde přitom o analýzu týkající se přesného významu slov tvořících kolidující označení, je třeba konstatovat, že pojmové srovnání nemůže být neutrální, jelikož existuje přesný význam označení v jazyce relevantní veřejnosti [viz a contrario rozsudek Tribunálu ze dne 23. října 2002, Institut für Lernsysteme v. OHIM – Educational Services (ELS), T‑388/00, Recueil, s. II‑4301, bod 74].
41 V projednávané věci je nesporné, že z pojmového hlediska lze řecké slovo „halloumi“ do turečtiny přeložit slovem „hellim“. Z tohoto hlediska nelze zpochybnit, že průměrný spotřebitel na Kypru, kde jsou řečtina a turečtina úředními jazyky, pochopí, že obě slova „halloumi“ nebo „hellim“ odkazují na tentýž speciální kyperský sýr [v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. března 2005, Osotspa v. OHIM – Distribution & Marketing (Hai), T‑33/03, Sb. rozh. s. II‑763, bod 51, a pokud jde o kolektivní ochrannou známku Rioja a přihlášenou ochrannou známku Riojavina, rozsudek Tribunálu ze dne 9. června 2010, Muñoz Arraiza v. OHIM – Consejo Regulador de la Denominación de Origen Califícada Rioja (RIOJAVINA), T‑138/09, Sb. rozh. s. II‑2317, bod 52].
42 Z toho vyplývá, že existuje určitá pojmová podobnost, která vyžaduje předchozí překlad (v tomto smyslu viz rozsudek Hai, bod 41 výše, bod 53).
43 Je tedy třeba ověřit, zda mezi kolidujícími označeními neexistuje nebezpečí záměny, jak odvolací senát uvedl v napadeném rozhodnutí.
K nebezpečí záměny
44 Z ustálené judikatury vyplývá, že je nebezpečí záměny tím vyšší, čím větší je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky. Nelze tedy vyloučit, že pojmová podobnost vyplývající z toho, že obě ochranné známky používají označení, která mají shodný významový obsah, může vyvolat nebezpečí záměny v případě, kdy starší ochranná známka má zvláštní rozlišovací způsobilost buď inherentně, či z důvodu její známosti na trhu [viz rozsudek Hai, bod 41 výše, bod 56 a citovaná judikatura; rovněž viz rozsudek SABEL, bod 17 výše, bod 24, a rozsudek Tribunálu ze dne 18. února 2004, Koubi v. OHIM – Flabesa (CONFORFLEX), T‑10/03, Recueil, s. II‑719, bod 50].
45 Podle téže judikatury pouhá pojmová podobnost mezi ochrannými známkami nestačí k vytvoření nebezpečí záměny za okolností, kdy starší ochranná známka nepožívá zvláštní proslulosti a je tvořena označením vykazujícím málo imaginárních prvků (rozsudky SABEL, bod 17 výše, bod 25, a Hai, bod 41 výše, bod 55).
46 V bodech 25 až 27 napadeného rozhodnutí měl odvolací senát v podstatě za to, že rozlišovací způsobilost starší ochranné známky je oslabena popisným významem slova „halloumi“, takže starší ochranná známka popisuje dotčený výrobek, a sice sýr. Podle bodu 27 napadeného rozhodnutí toto označení popisuje „povahu a druh takto označeného sýra, a nikoli jeho zeměpisný původ či jiné vlastnosti vyplývající z regionálních zvláštností“.
47 Žalobce naopak tvrdí, že nebyly dostatečně zohledněny zvláštnosti vyplývající ze skutečnosti, že starší ochranná známka je kolektivní ochrannou známkou, která uvádí nejen to, že sýr pochází od určitých podniků, a sice jejích členů, ale rovněž a nezbytně to, že uvedený sýr má určitý zeměpisný původ (specifické místo výroby, speciální recept na základě mléka pocházejícího z Kypru). Zvláštní charakteristické rysy kolektivní ochranné známky, jejíž podání je podle čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 zvýhodněno, tak nemohou být žalobci na újmu nebo způsobit oslabení rozlišovací způsobilosti uvedené ochranné známky, ale měly by vést spíše k domněnce o existenci přinejmenším průměrné rozlišovací způsobilosti.
48 Tuto argumentaci přijmout nelze.
49 Úvodem je totiž třeba poznamenat, že čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009, který stanoví výjimku z důvodu pro zamítnutí stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, musí být vykládán striktně [rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011, Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava a další v. OHIM (TXAKOLI), T‑341/09, Sb. rozh. s. II-2323, bod 35].
50 Jak OHIM správně uvedl, ačkoli je pravda, že čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 umožňuje zápis kolektivních ochranných známek i přes skutečnost, že se na ně může vztahovat čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, z čl. 66 odst. 2 druhé věty téhož nařízení výslovně vyplývá, že majitel kolektivní ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu; zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí straně, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.
51 Z toho vyplývá, že s ohledem na nezbytnost striktního výkladu čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 byly podmínky pro získání ochranné známky zmírněny pouze ve fázi zápisu, jelikož popisné ochranné známky mohou být zapsány, a to odchylně od podmínek uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.
52 Zápis jakožto kolektivní ochranné známky tedy nemůže sám o sobě – na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce – představovat domněnku o existenci průměrné rozlišovací způsobilosti, takže odvolací senát měl správně za to, že je třeba rozlišovací způsobilost starší ochranné známky považovat za nízkou.
53 V tomto ohledu je třeba připomenout, že i v případě starší ochranné známky s nízkou rozlišovací způsobilostí může existovat nebezpečí záměny, zejména jestliže jsou dotčené výrobky totožné a kolidující označení podobná [viz rozsudek Tribunálu ze dne 13. dubna 2011, Sociedad Agricola Requingua v. OHIM – Consejo Regulador de la Denominación de Origen Toro (TORO DE PIEDRA), T‑358/09, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 45 a citovaná judikatura].
54 Je však třeba konstatovat, že s ohledem na neexistenci fonetické a vzhledové podobnosti kolidujících označení i přes totožnost či podobnost dotčených výrobků u dotčené veřejnosti nemůže existovat nebezpečí záměny, jelikož existence pojmové podobnosti mezi kolidujícími označeními v případě starší popisné ochranné známky není dostačující k závěru, že takové nebezpečí záměny existuje.
55 V projednávané věci přitom i přes totožnost nebo podobnost dotčených výrobků v případě neexistence zvláštní rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky a z důvodu její popisné povahy pouhá pojmová podobnost k vytvoření nebezpečí záměny nestačí.
56 Ze všeho předcházejícího vyplývá, že odvolací senát právem dospěl k závěru, že mezi přihlášenou ochrannou známkou a starší ochrannou známkou neexistuje nebezpečí záměny na základě čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, takže první žalobní důvod musí být zamítnut.
Ke druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 63 odst. 2 nařízení č. 207/2009
57 Žalobce uvádí, že odvolací senát tím, že nezohlednil jeho repliku ze dne 20. září 2010, kterou podal v den, kdy bylo přijato napadené rozhodnutí, porušil čl. 63 odst. 2 nařízení č. 207/2009 z důvodu, že nebylo dodrženo jeho právo být vyslechnut.
58 Je třeba uvést, že žalobce ve své žalobě neuvedl argumentaci, kterou uplatnil v replice podané u odvolacího senátu proti argumentům společnosti Garmo týkajícím se pojmové podobnosti, na niž podle žalobce odvolací senát neodpověděl, ačkoli tak učinit měl.
59 Žalobce v odpovědi na otázku položenou Tribunálem na jednání zdůraznil, že nebyl vyslechnut ohledně pojmové podobnosti, když odkázal rovněž na otázku neutrální povahy této podobnosti. Jak bylo zaneseno do protokolu z jednání, žalobce specifikoval, že odvolací senát neodpověděl na bod 3 repliky, jež u něj byla podána, který byl nadepsán „K podobnosti z pojmového hlediska“ a který obsahoval úvahy týkající se existence pojmové podobnosti.
60 Je třeba uvést, že v bodě 3 repliky podané u odvolacího senátu žalobce uvedl, že zpochybňuje to, jak společnost Garmo popsala politickou situaci na Kypru. Připomněl, že ačkoli je severní část Kypru okupována Tureckem, celé toto území je součástí Unie a řecká a turecká jazyková společenství jsou navzájem stále méně izolovaná, jelikož demarkační oblastí procházejí miliony řeckých nebo tureckých Kypřanů. Z toho vyvodil, že tito Kypřané vědí, že „halloumi“ a „hellim“ označují tentýž výrobek, a sice kyperský národní sýr.
61 V tomto ohledu je třeba bez dalšího konstatovat, že Tribunál v bodech 36 až 42 výše rozhodl, že odvolací senát pochybil, když měl za to, že pojmová podobnost mezi kolidujícími označeními je neutrální.
62 V každém případě z bodu 60 výše ostatně vyplývá, že bod 3 uvedené repliky neobsahuje žádnou argumentaci týkající se neutrální povahy pojmového srovnání kolidujících označení.
63 Z předcházejícího vyplývá, že druhý žalobní důvod musí být zamítnut, přičemž i žaloba musí být v plném rozsahu zamítnuta.
K nákladům řízení
64 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Organismos Kypriakis Galaktokomikis Viomichanias se ukládá náhrada nákladů řízení.
Truchot | Martins Ribeiro | Kanninen |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 13. června 2012.
Podpisy.