ROZSUDEK SOUDU (čtvrtého senátu)
14. června 2007(*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství EUROPIG – Absolutní důvody pro zamítnutí – Popisný charakter – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 40/94“
Ve věci T‑207/06,
Europig SA, se sídlem v Josselin (Francie), zastoupená D. Massonem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Folliard-Monguiralem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. května 2006 (věc R 1425/2005‑4), týkajícímu se přihlášky k zápisu slovní ochranné známky EUROPIG jako ochranné známky Společenství,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (čtvrtý senát),
ve složení H. Legal, předseda, V. Vadapalas a N. Wahl, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 4. srpna 2006,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 21. září 2006,
po jednání konaném dne 1. března 2007,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 4. května 2004 podala žalobkyně, původně nazývaná Olympig SA, přihlášku k zápisu ochranné známky Společenství u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení EUROPIG.
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 29 a 30 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají pro každou z těchto tříd následujícímu popisu:
– „maso, drůbež (neživá); zvěřina; masové extrakty; masová nebo zeleninová konzervovaná hotová jídla, konzervované maso; klobásy, salámy, párky; uzeniny; šunka; slanina; pomazánka z mletého masa“, spadající do třídy 29;
– „masové pirožky; masové paštiky zapečené v těstě“, spadající do třídy 30.
4 Rozhodnutím ze dne 28. září 2005 průzkumový referent na základě článku 38 nařízení č. 40/94 zamítl přihlášku ochranné známky Společenství.
5 Dne 25. listopadu 2005 podala žalobkyně u OHIM na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta.
6 Rozhodnutím ze dne 31. května 2006 (dále jen „napadené rozhodnutí“), doručeným žalobkyni dne 8. června 2006, čtvrtý odvolací senát toto odvolání zamítl z důvodu, že označení EUROPIG je popisem výrobků, pro které byl zápis požadován, a postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94. Krom toho dokumenty předložené žalobkyní neumožňují podle odvolacího senátu dospět k závěru, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním ve smyslu čl. 7 odst. 3 téhož nařízení.
Návrhová žádání účastníků řízení
7 Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
8 OHIM navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
9 Na podporu své žaloby žalobkyně vznáší tři žalobní důvody vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c), čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94.
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94
Argumenty účastníků řízení
10 Žalobkyně tvrdí, že přihlašovaná ochranná známka, posuzovaná jako celek a sama o sobě, není žádným popisem výrobků uvedených v přihlášce k zápisu.
11 Žalobkyně zaprvé popírá tvrzení odvolacího senátu, podle něhož výraz „euro“ odkazuje na zeměpisný původ nebo na normy výroby výrobků, na které se vztahuje přihláška k zápisu.
12 Prvek „euro“ totiž podle žalobkyně nemůže v žádném případě popisovat zeměpisný původ, protože Evropa nemůže jako taková představovat pro spotřebitele, a o to méně pro odborníky v tomto oboru údaj o zeměpisném původu. Žalobkyně rovněž zdůrazňuje, že vzhledem k označení „francouzské vepřové“ uvedené na obalech výrobků, které uvádí na trh, neexistuje možnost omylu ohledně významu prvku „euro“.
13 Tato zkratka nemůže být veřejností, která hovoří anglicky, vnímána jako označení, podle něhož je výroba dotčených výrobků v souladu s platnými evropskými normami. Nejenže certifikační norma nemůže být podrobena právu ochranných známek, ale též soulad výrobku s těmito normami je spotřebiteli a a fortiori odborníky v tomto oboru identifikován prostřednictvím označení „CE“ nebo „EC“. Prvek „euro“ tedy odkazuje na jednotnou evropskou měnu a představuje nanejvýše evokaci Evropy v širším smyslu.
14 Žalobkyně nakonec tvrdí, že pokud by měla být následována úvaha odvolacího senátu, vedlo by to k zákazu pro každého užívat označení „euro“ jakožto základní prvek ochranné známky. OHIM přitom připustil zápis ochranné známky Euro Ice Cream pro výrobky spadající do tříd 30 a 35, jakož i ochranné známky euro-tea pro výrobky spadající do tříd 5 a 30. Během jednání mimoto žalobkyně uvedla, že dne 23. ledna 2007 připustil OHIM zápis pod č. 4 818 043 obrazové ochranné známky Europig. Tento zápis byl požadován žalobkyní a vztahuje se na výrobky totožné s výrobky, na které se vztahuje přihlašovaná ochranná známka.
15 Zadruhé žalobkyně uplatňuje, že přihlašovaná ochranná známka nemůže být popisná, neboť označení „euro“ je spojována s výrazem „pig“.
16 Anglicky hovořící veřejnost by totiž pro označení vepřového masa použila výraz „pork“, a nikoliv výraz „pig“. Pouze název „european pork“ by tudíž mohl být považován za popis dotčených výrobků. Použití výrazu „pig“ by nanejvýše mohlo představovat prvek evokující, a v žádném případě popisující výrobky, pro které je zápis požadován. To dokládá skutečnost, že ochranná známka EUROPIG byla zapsána pod číslem 2 380 867 ve Spojeném království dne 21. prosince 2004 pro výrobky a služby totožné s výrobky a službami, na které se vztahuje přihláška ochranné známky. Rovněž byla obdobně v roce 1988 ve Francii zapsaná ochranná známka EUROVEAU, ačkoliv výraz „veau“ [telecí] je pro francouzského spotřebitele bezprostředně pochopitelný. Přestože OHIM není jistě vázán rozhodnutími přijatými vnitrostátními úřady, představují tato rozhodnutí důležitý nepřímý důkaz toho, že přihlašovaná ochranná známka nemá popisný charakter.
17 Žalobkyně dospívá k závěru, že ochranná známka EUROPIG, posuzovaná jako celek, nemá pro anglicky hovořící veřejnost konkrétní, trvalý a bezprostřední význam, a nemůže být tudíž považována za popisnou ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94. Tato ochranná známka může být naopak předmětem různých výkladů. Z judikatury přitom vyplývá, že na základě tohoto ustanovení by měl být zamítnut zápis pouze těch označení, která umožňují veřejnosti bezprostředně a bez dalšího přemýšlení rozpoznat popis některé z vlastností dotčených výrobků [rozsudky Soudu ze dne 31. ledna 2001, Wrigley v. OHIM (DOUBLEMINT), T‑193/99, Recueil, s. II‑417; ze dne 7. června 2001, DKV v. OHIM (EuroHealth), T‑359/99, Recueil, s. II‑1645, a ze dne 12. ledna 2005, Deutsche Post EURO EXPRESS v. OHIM (EUROPREMIUM), T‑334/03, Sb. rozh. s. II‑65]. Soudní dvůr rovněž upřesnil, že případný popisný charakter musí být shledán nejen pro každý z výrazů tvořících ochrannou známku, ale rovněž pro celek, který tvoří (rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM, C‑383/99 P, Recueil, s. I‑6251, bod 40).
18 OHIM má za to, že s ohledem na vnímání prvků „euro“ a „pig“ dotčenou veřejností, a sice průměrného anglicky hovořícího spotřebitele, odvolací senát správně dospěl k závěru, že přihlašovaná ochranná známka je popisem dotčených výrobků.
19 Pokud jde zaprvé o prvek „euro“, OHIM uplatňuje, že přinejmenším jeden z jeho potenciálních významů označuje relevantní vlastnost dotčených potravin, a sice jejich zeměpisný původ. Mimoto by mohl být tento prvek chápán jako odkaz na právní úpravu použitelnou na výrobu výrobků pocházejících z chovu prasat v Evropském společenství.
20 Zadruhé pokud jde o slovní prvek „pig“, má OHIM za to, že skutečnost, že anglické slovo „pork“ by se mohlo jevit jako vhodnější pro označení potravin, je irelevantní, neboť nevylučuje, že pro průměrného spotřebitele hovořícího anglicky výraz „pig“ popisuje surovinu, ze které pocházejí tyto potraviny.
21 Konečně pokud jde o složené slovo „europig“, OHIM upozorňuje na to, že skutečnost, že toto slovo je neologismem, jak to konstatoval sám odvolací senát, neznamená, že odpovídá slovnímu novotvaru, který je svou strukturou nezvyklý.
22 Přihlašovaná ochranná známka je tedy pouhou kombinací dvou popisných prvků, která nevyvolává dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením prvků, které ji tvoří. Krom toho žalobkyně neprokázala, že se složené slovo „europig“ dostalo do běžného jazyka a že tam získalo vlastní význam.
Závěry Soudu
23 Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 se nezapíšou „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“. Krom toho čl. 7 odst. 2 téhož nařízení stanoví, že „odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části Společenství“.
24 Podle ustálené judikatury sleduje čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány [rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑2447, bod 31; rozsudky Soudu ze dne 27. února 2002, Ellos v. OHIM (ELLOS), T‑219/00, Recueil, s. II‑753, bod 27; a ze dne 27. listopadu 2003, Quick v. OHIM (Quick), T‑348/02, Recueil, s. II‑5071, bod 27, a ze dne 7. června 2005, Münchener Rückversicherungs-Gesellschaft v. OHIM (MunichFinancialServices), T‑316/03, Sb. rozh. s. II‑1951, bod 25; viz rovněž obdobně rozsudky Soudního dvora ze dne 4. května 1999, Windsurfing Chiemsee, C‑108/97 a C‑109/97, Recueil, s. I‑2779, bod 25; ze dne 12. února 2004, Koninklijke KPN Nederland, C‑363/99, Recueil, s. I‑1619, body 54 a 95, a Campina Melkunie, C‑265/00, Recueil, s. I‑1699, bod 35].
25 Krom toho se čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 týká označení, která nejsou způsobilá plnit základní funkci ochranné známky, tedy označovat obchodní původ výrobku nebo služby tak, aby spotřebitel, který získá výrobek nebo službu označené ochrannou známkou, mohl při dalším nabytí nebo využití učinit stejnou volbu, pokud byla jeho zkušenost pozitivní, nebo jinou volbu, pokud byla tato zkušenost negativní (výše uvedený rozsudek ELLOS, bod 28).
26 Označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 jsou totiž pouze taková označení a údaje, které mohou za normálního užívání z hlediska cílové veřejnosti sloužit k označení výrobku nebo služby, pro něž je zápis požadován, buď přímo, nebo označením jejich podstatných vlastností [viz rozsudek Soudu ze dne 22. června 2005, Metso Paper Automation v. OHIM (PAPERLAB),T‑19/04, Sb. rozh. s. II‑2383, bod 24 a uvedená judikatura).
27 Z toho vyplývá, že k tomu, aby označení spadalo pod zákaz upravený v tomto ustanovení, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která dotyčné veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků nebo služeb nebo některé z jejich vlastností (viz výše uvedený rozsudek PAPERLAB, bod 25 a uvedená judikatura).
28 Aby mohla být ochranná známka tvořená neologismem nebo slovem vytvořeným spojením několika složek považována za popisnou ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, nestačí, aby případný popisný charakter byl shledán u každé z těchto složek. Takový charakter musí být rovněž shledán u samotného neologismu nebo slova (viz výše uvedený rozsudek PAPERLAB, bod 26 a uvedená judikatura).
29 Ochranná známka tvořená neologismem nebo slovem složeným ze složek, které všechny popisují vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, je sama popisem vlastností těchto výrobků nebo těchto služeb ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, vyjma případu, kdy existuje viditelný rozdíl mezi neologismem nebo slovem a prostým souhrnem složek, ze kterých se skládá. Předpokladem toho je, že z důvodu neobvyklé povahy složeniny vzhledem k uvedeným výrobkům nebo službám vyvolává neologismus nebo slovo dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením údajů, které poskytují složky, ze kterých se skládá, takže převažuje nad souhrnem uvedených složek. V tomto ohledu je rovněž relevantní analýza dotčeného pojmu s ohledem na příslušná lexikální a gramatická pravidla (viz výše uvedený rozsudek PAPERLAB, bod 27 a uvedená judikatura).
30 Je nutné rovněž připomenout, že posouzení popisného charakteru označení může být provedeno pouze jednak ve vztahu k jeho chápání dotčenou veřejností, a jednak ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám (viz výše uvedený rozsudek MunichFinancialServices, bod 26 a uvedená judikatura).
31 V projednávaném případě jsou výrobky, pro které byl zápis požadován, „maso, drůbež (neživá); zvěřina; masové extrakty; masová nebo zeleninová konzervovaná hotová jídla, konzervované maso; klobásy, salámy, párky; uzeniny; šunka; slanina; pomazánka z mletého masa“, spadající do třídy 29, a „masové pirožky; masové paštiky zapečené v těstě“, spadající do třídy 30.
32 Pokud jde o veřejnost, ve vztahu ke které je třeba posuzovat dotčený absolutní důvod pro zamítnutí, ta je tvořena, jak uvedl odvolací senát v bodu 10 napadeného rozhodnutí a aniž by to žalobkyně popřela, průměrným anglicky hovořícím spotřebitelem. Výrobky, na které se vztahuje přihláška ochranné známky a které jsou určeny jak pro odborníky v tomto oboru, tak i konečné spotřebitele, jsou jednak totiž určeny k běžné spotřebě, a jednak je dotčené označení tvořeno anglickými výrazy.
33 Je tedy namístě zkoumat, zda z hlediska této veřejnosti existuje dostatečně přímá a konkrétní spojitost mezi označením EUROPIG a výrobky, pro které byl zápis požadován.
34 V tomto ohledu je nutné konstatovat, že jak správně uvedl odvolací senát, označení EUROPIG spočívá v kombinaci zkratky „euro“, která odkazuje na přídavné jméno „evropský“ jakožto jeden z těchto potenciálních významů, a výrazu „pig“, který označuje prase. Toto označení je tak tvořeno výlučně údaji, které mohou sloužit k označení určitých vlastností dotčených výrobků. Ve spojení s těmito výrobky bude toto označení totiž moci být dotčenou veřejností vnímáno jako údaj o tom, že se jedná o výrobky pocházející z prasat a evropského původu. Tento závěr není zpochybněn skutečností, že prvky „euro“ a „pig“ mohou mít, jak tvrdí žalobkyně, jiné významy.
35 Mimoto neologismus „europig“ není nezvyklý svou stavbou, ale s ohledem na lexikální pravidla anglického jazyka je běžný. Přihlašovaná ochranná známka tedy nevyvolává u cílové veřejnosti dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým umístěním slovních prvků, které ji tvoří, vedle sebe tak, že by docházelo ke změně jejího smyslu nebo dosahu.
36 Z toho vyplývá, že označení EUROPIG, posuzované jako celek, vykazuje dostatečně přímou a konkrétní spojitost s výrobky, na které se vztahuje přihláška k zápisu.
37 Žádný z argumentů vznesených žalobkyní nemůže zpochybnit tento závěr.
38 Především je nutné odmítnout argument vycházející z toho, že vepřové maso je v angličtině označováno slovem „pork“, a nikoliv výrazem „pig“, neboť živočišný druh, ze kterého pochází vepřové maso, je označován posledně jmenovaným slovem a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 kvalifikuje jako popisné údaje týkající se vlastností výrobku, jako je surovina, z níž výrobek pochází.
39 Dále je irelevantní argument, podle něhož výraz „euro“ nemůže být chápán jako údaj o zeměpisném původu výrobků z důvodu umístění označení „porc français“ na obalech. Uplatněním tohoto argumentu žalobkyně odkazuje na podmínky, za kterých hodlá uvádět své výrobky na trh. Popisný charakter označení ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 musí být přitom posuzován samostatně ve vztahu ke každé z kategorií výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce k zápisu. Pro účely posouzení popisného charakteru označení ve vztahu k určité kategorii výrobků nebo služeb je tudíž otázka, zda přihlašovatel dotčené ochranné známky zamýšlí nebo provádí určitý prodejní koncept, bezvýznamná [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 20. března 2002, DaimlerChysler v. OHIM (TELE AID), T‑355/00, Recueil, s. II‑1939, bod 42; DaimlerChrysler v. OHIM (CARCARD), T‑356/00, Recueil, s. II‑1963, bod 46, a DaimlerChrysler v. OHIM (TRUCKCARD), T‑358/00, Recueil, s. II‑1993, bod 47].
40 Dále, pokud jde o argument žalobkyně, podle něhož OHIM připustil zápis jednak řady ochranných známek obsahujících slovní prvek „euro“, a jednak obrazové ochranné známky Europig, stačí připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že rozhodnutí o zápisu označení jako ochranné známky Společenství, která odvolací senáty přijímají na základě nařízení č. 40/94, jsou přijímána v rámci přesně stanovené pravomoci, a nikoliv v rámci diskreční pravomoci. Legalita rozhodnutí odvolacích senátů musí být tudíž posuzována výlučně na základě tohoto nařízení tak, jak je vykládáno soudem Společenství, a nikoli na základě rozhodovací praxe odvolacích senátů [rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 2005, BioID v. OHIM, C‑37/03 P, Sb. rozh. s. I‑7975, bod 47, a rozsudek Soudu ze dne 9. října 2002, Glaverbel v. OHIM (Povrch skleněné desky), T‑36/01, Recueil, s. II‑3887, bod 35].
41 V každém případě se zdá, že zápisy, které uvádí žalobkyně, se týkají obrazových ochranných známek, což je okolnost, která může změnit posouzení způsobilosti označení k zápisu. Existence doplňkového obrazového prvku může totiž změnit vnímání ochranné známky posuzované jako celek.
42 Konečně, pokud jde o argument vycházející ze zápisu jednak ochranné známky EUROPIG ve Spojeném království, a jednak ochranné známky EUROVEAU ve Francii, stačí připomenout, že režim ochranných známek je autonomním systémem, který sestává ze souboru pravidel a sleduje cíle, které jsou pro něj specifické, přičemž jeho použití je nezávislé na jakémkoliv vnitrostátním systému [rozsudek Soudu ze dne 5. prosince 2000, Messe München v. OHIM (electronica), T‑32/00, Recueil, s. II‑3829, bod 47]. V důsledku toho musí být způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Společenství posuzována pouze na základě relevantní právní úpravy. OHIM, a popřípadě soud Společenství nejsou tedy vázány, i když je mohou zohlednit, rozhodnutími přijatými na úrovni členských států, zejména těmi rozhodnutími, která shledávají způsobilost uvedeného označení k zápisu, a to i v případě, kdy tato rozhodnutí byla přijata za použití vnitrostátní právní úpravy harmonizované na základě první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989 L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92), nebo ještě v zemi, která patří k jazykové oblasti, ze které dotčené slovní označení pochází [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 16. března 2006, Telefon & Buch v. OHIM – Herold Business Data (WEISSE SEITEN), T‑322/03, Sb. rozh. s. II‑835, bod 30 a uvedená judikatura].
43 Z výše uvedeného vyplývá, že první žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 musí být zamítnut.
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94
44 Podle žalobkyně má přihlašovaná ochranná známka rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Nejenže totiž název „europig“ není běžný v oboru nasoleného masa, ale také žádný konkurent žalobkyně neužívá tento název pro označení výrobků totožných nebo podobných s výrobky uvedenými v přihlášce ochranné známky.
45 Soud v tomto ohledu připomíná, že jak vyplývá velmi jasně z čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94, postačuje k tomu, aby označení nemohlo být zapsáno jako ochranná známka Společenství, uplatnění jednoho z uvedených absolutních důvodů pro zamítnutí (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 2002, DKV v. OHIM, C‑104/00 P, Recueil, s. I‑7561, bod 29).
46 V projednávaném případě tedy není namístě tento žalobní důvod zkoumat, neboť první žalobní důvod byl zamítnut.
47 Ostatně podle ustálené judikatury platí, že slovní ochranná známka, která je popisem vlastností výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, z tohoto důvodu nezbytně postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k těmto stejným výrobkům nebo službám ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení [viz rozsudek Soudu ze dne 12. ledna 2005, Wieland-Werke v. OHIM (SnTEM, SnPUR, SnMix), T‑367/02 až T‑369/02, Sb. rozh. s. II‑47, bod 46 a uvedená judikatura].
48 Za těchto okolností nelze každopádně druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, přijmout.
K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94
Argumenty účastníků řízení
49 Žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od rozhodnutí odvolacího senátu získala přihlašovaná ochranná známka rozlišovací způsobilost užíváním v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94.
50 Toto užívání je potvrzeno dokumenty, které předložila během jednání před OHIM. Skutečnost, že ochranná známka zmíněná v těchto dokumentech je na rozdíl od přihlašované ochranné známky obrazovou ochrannou známkou, není určující, jelikož název „europig“ se používá v obchodě v ústní formě, a právě to jí poskytlo rozlišovací způsobilost nezávislou na jejím grafickém ztvárnění.
51 OHIM uplatňuje, že ochranná známka může být zapsána na základě tohoto ustanovení pouze za určitých podmínek. Získání rozlišovací způsobilosti ochranné známky užíváním totiž vyžaduje, aby podstatná část veřejnosti mohla díky této ochranné známce identifikovat výrobky pocházející od určitého podniku. Tato rozlišovací způsobilost musí být krom toho prokázána v podstatné části Společenství, v níž ji uvedená ochranná známka postrádala, s ohledem na čl. 7 odst. 1 písm. b) a d) nařízení č. 40/94.
52 Dokumenty předložené žalobkyní přitom neumožňují prokázat, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním. Tyto dokumenty nejsou zaprvé datovány nebo pocházejí z období následujícího po podání přihlášky k zápisu, zadruhé se týkají prodejů výrobků v zeměpisných oblastech, v nichž angličtina není úředním jazykem, a zatřetí se vztahují pouze na obrazové označení, jež se od přihlašované ochranné známky liší nebo se vztahují na obchodní firmu. Tyto dokumenty, které neumožňují vymezit část trhu s výrobky prodávanými pod touto ochrannou známkou, v každém případě neprokazují, že anglicky hovořící veřejnost bude vnímat označení jako ukazatel původu.
Závěry Soudu
53 Podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 nebrání absolutní důvody pro zamítnutí zápisu, uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d) uvedeného nařízení, zápisu ochranné známky, jestliže tato ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.
54 Z tohoto ustanovení vyplývá, že označení nebo ochranné známky mohou navzdory nedostatku vnitřní rozlišovací způsobilosti získat rozlišovací způsobilost užíváním.
55 Z judikatury týkající se výkladu čl. 3 odst. 3 směrnice 89/104, jehož normativní obsah je v podstatě totožný s obsahem čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, vyplývá, že získání rozlišovací způsobilosti užíváním ochranné známky vyžaduje, aby alespoň podstatná část relevantní veřejnosti identifikovala díky ochranné známce dotyčné výrobky nebo služby jako pocházející od určitého podniku. Nicméně okolnosti, za kterých může být podmínka získání rozlišovací způsobilosti užíváním považována za splněnou, nemohou být prokázány pouze na základě obecných a abstraktních údajů, jako jsou určité procentní míry [viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Soudního dvora Windsurfing Chiemsee, bod 52, a ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, Recueil, s. I‑5475, body 61 a 62; viz rovněž, pokud jde o nařízení č. 40/94, rozsudek Soudu ze dne 29. dubna 2004, Eurocermex v. OHIM (Tvar pivní láhve), T‑399/02, Recueil, s. II‑1391, bod 42].
56 Podle ustálené judikatury je třeba pro posouzení získání rozlišovací způsobilosti užíváním vzít v úvahu takové faktory, jako jsou zejména podíl na trhu, který ochranná známka zaujímá, intenzita, geografické rozšíření a doba užívání této ochranné známky, výše investic vynaložených podnikem na její propagaci, poměr zúčastněných kruhů, které identifikují výrobek jako pocházející od určitého podniku díky ochranné známce. Vhodnými důkazními prostředky jsou v tomto smyslu prohlášení obchodních a průmyslových komor nebo jiných profesních sdružení (výše uvedený rozsudek Tvar pivní lahve, bod 44; viz rovněž obdobně v tomto smyslu výše uvedené rozsudky Windsurfing Chiemsee, bod 51, a Philips, bod 60).
57 Právě s přihlédnutím k těmto faktorům je třeba zkoumat, zda odvolací senát v projednávaném případě porušil čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, když se domníval, že přihlašovaná ochranná známka nemůže být na základě tohoto ustanovení zapsána.
58 V tomto ohledu je nutné konstatovat, že všechny dokumenty předložené žalobkyní, jež se v podstatě skládají z faktur a obchodních příruček, nejsou buď datovány, nebo pocházejí z období následujícího po datu podání přihlášky k zápisu ochranné známky EUROPIG, a sice po 4. květnu 2004. Mimoto tyto dokumenty, které se týkají prodejů uskutečněných v oblastech, kde se nehovoří anglicky, neumožňují učinit závěr, že alespoň podstatná část relevantní veřejnosti identifikuje díky přihlašované ochranné známce dotyčné výrobky nebo služby jako pocházející od určitého podniku.
59 Odvolací senát tedy správně dospěl k závěru, že dokumenty předložené žalobkyní nejsou dostatečné, aby prokázaly, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost.
60 Z toho vyplývá, že žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 musí být rovněž zamítnut.
61 V důsledku toho je třeba zamítnout žalobu v plném rozsahu.
K nákladům řízení
62 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 14. června 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |