Věc T-88/09
Idromacchine Srl a další
v.
Evropská komise
„Mimosmluvní odpovědnost – Státní podpory – Rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení – Sdělení poškozující třetí osobu-společnost – Dostatečně závažné porušení právního pravidla přiznávajícího práva jednotlivcům – Povinnost profesního tajemství – Nemajetkové újmy – Majetkové újmy – Příčinná souvislost – Úroky z prodlení a kompenzační úroky“
Shrnutí rozsudku
1. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Dostatečně závažné porušení právního pravidla přiznávajícího práva jednotlivcům – Zpřístupnění důvěrných informací v rozhodnutí o státních podporách – Porušení povinnosti profesního tajemství – Zahrnutí
(Článek 287 ES a čl. 288 druhý pododstavec ES)
2. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Skutečná a určitá újma – Újma způsobená zveřejněním informací poškozujících image a dobrou pověst podniku v Úředním věstníku – Zahrnutí
(Článek 288 druhý pododstavec ES)
3. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise vyzvat zúčastněné strany, aby podaly své připomínky – Právo příjemce podpory být vyslechnut – Omezení
(Článek 88 odst. 2 a 3 ES)
4. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise dodržovat profesní tajemství
(Články 88 ES a 287 ES; nařízení Rady č. 659/1999, bod 21 odůvodnění a článek 24)
5. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise dodržovat profesní tajemství – Rozsah
(Články 88 ES a 287 ES; nařízení Rady č. 659/1999, články 24 a 25; sdělení Komise 2003/C 297/03, body 25 a násl.)
6. Mimosmluvní odpovědnost – Újma – Náhrada – Přihlédnutí k měnovému znehodnocení – Úroky z prodlení – Způsob výpočtu
(Článek 288 ES)
7. Žaloba na náhradu škody – Pravomoc soudu Unie – Uložení náhrady škody Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států v oblasti mimosmluvní odpovědnosti – Naturální náhrada formou příkazu jednat nebo se jednání zdržet
(Článek 235 ES a čl. 288 druhý pododstavec ES)
8. Mimosmluvní odpovědnost – Újma – Nahraditelná újma – Výdaje vynaložené v souvislosti se soudním řízením
(Článek 288 druhý pododstavec ES); jednací řád Tribunálu, článek 90a čl. 91 odst. 2)
1. Ke vzniku mimosmluvní odpovědnosti Společenství ve smyslu čl. 288 druhého pododstavce ES za protiprávní jednání jeho orgánů musí být splněn souhrn podmínek, a to protiprávnost jednání vytýkaného orgánu, existence skutečné škody a příčinná souvislost mezi tvrzeným jednáním a tvrzenou újmou.
Pokud jde o podmínku týkající se protiprávného jednání vytýkaného dotyčnému orgánu, judikatura požaduje, aby bylo prokázáno dostatečně závažné porušení právní normy, jejímž předmětem je přiznání práv jednotlivcům. Co se týče požadavku, podle které ho musí být porušení dostatečně závažné, rozhodujícím kritériem, jež umožňuje dojít k závěru o jeho splnění, je otázka, zda dotyčný orgán Společenství zjevným a závažným způsobem nedodržel meze své posuzovací pravomoci. Pokud tento orgán disponuje pouze velice malým, či dokonce žádným prostorem pro uvážení, může k prokázání existence dostatečně závažného porušení postačovat prosté porušení práva Společenství.
Zveřejní-li Komise v rozhodnutí o státních podporách informaci důvěrného charakteru, která poškozuje dobrou pověst podniku, aniž je to pro účely uvedeného rozhodnutí nutné, a poruší-li tak povinnost profesního tajemství stanovenou v článku 287 ES, jelikož tato povinnost má chránit práva přiznaná jednotlivcům a Komise nedisponuje širokým prostorem pro uvážení v otázce, zda se v konkrétním případě odklonit od pravidla důvěrnosti, dopouští se v tomto ohledu porušení práva Společenství postačujícího k prokázání existence dostatečně závažného porušení.
(viz body 23–24, 56)
2. Mimosmluvní odpovědnost Společenství ve smyslu čl. 288 druhého pododstavce ES za protiprávní jednání jeho orgánů může být založena pouze tehdy, když žalobci skutečně vznikla skutečná a určitá škoda. Žalobci přísluší, aby soudu Unie předložil důkazy za účelem prokázání existence a rozsahu takové škody.
Pouhé zveřejnění sdělení týkajících se jmenovitě určitého podniku v rozhodnutí Komise o státních podporách v Úředním věstníku Evropské unie, která prezentují tento podnik v nepříznivém světle a mohou poškodit jeho image a dobrou pověst, stačí k tomu, aby bylo prokázáno, že tento podnik utrpěl skutečnou a určitou škodu.
(viz body 25, 60–61)
3. Řízení o kontrole státních podpor je vzhledem ke své obecné logice řízením zahájeným vůči členskému státu odpovědnému, s ohledem na jeho povinnosti vyplývající z práva Společenství, za poskytnutí podpory. Kromě toho se v řízení o kontrole státních podpor nemohou jiné zúčastněné strany než členský stát samy zúčastnit kontradiktorní diskuse s Komisí, obdobné té, která je zahájena ve prospěch zmíněného členského státu. Konečně v rámci řízení o kontrole státních podpor, stanoveného v článku 88 ES, musí být rozlišována předběžná fáze přezkumu podpor zavedená odstavcem 3 tohoto článku, jejímž cílem je pouze umožnit Komisi, aby si mohla utvořit své prvotní stanovisko ohledně částečné nebo plné slučitelnosti dotčené podpory, a fáze vyšetřování ve smyslu odstavce 2 téhož článku. Pouze v rámci této fáze, která má umožnit Komisi, aby získala úplné informace o všech okolnostech věci, ukládá Smlouva o ES Komisi povinnost vyzvat zúčastněné strany, aby podaly své připomínky. Z toho vyplývá, že Komise není povinna v rámci předběžné fáze přezkumu státních podpor podnik, jenž není příjemcem dotčených podpor, vůbec vyslechnout, neboť tento podnik navíc není v daném řízení třetí osobou, jelikož není ani příjemcem, ani konkurentem příjemce uvedených podpor.
(viz body 33–36)
4. Podle článku 287 ES jsou členové orgánů Unie, členové výborů, jakož i úředníci a jiní zaměstnanci Unie povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat takové informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, o jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů. Nařízení č. 659/1999 týkající se provádění článku 88 ES opakuje povinnost Komise dodržovat profesní tajemství v rámci jejího přezkumu státních podpor.
Informacemi, které jsou profesním tajemstvím, mohou být jak důvěrné informace, tak i obchodní tajemství. Pokud jde obecně o povahu informací, které jsou obchodním tajemstvím, nebo jiných informací, které jsou profesním tajemstvím, je nejprve nutné, aby toto obchodní tajemství nebo tyto důvěrné informace byly známy pouze omezenému počtu osob. Dále se musí jednat o informace, jejichž zpřístupnění může způsobit vážnou újmu osobě, která je poskytla, nebo třetím osobám. Konečně je třeba, aby zájmy, jež by mohly být zasaženy zpřístupněním informace, byly objektivně hodné ochrany. Posouzení důvěrné povahy informace tak vyžaduje zvážení individuálních oprávněných zájmů, které brání jejímu zpřístupnění, a obecného zájmu, který požaduje, aby činnost orgánů Společenství probíhala při co nejširším dodržování zásady otevřenosti.
Co se týče zveřejnění informací v rozhodnutí Komise o státních podporách, je třeba za důvěrnou informaci považovat takovou informaci, podle níž nebyl určitý podnik, jenž není příjemcem dotčené podpory, schopen dodat svému subdodavateli výrobky odpovídající platným normám a smluvním podmínkám, jelikož tato informace byla Komisi sdělena dotyčným členským státem pouze pro účely dotčeného správního řízení zabývajícího se přezkumem podpor a mimoto se tato informace týká obchodních styků mezi dotyčnými podniky. Kromě toho mohou takové informace způsobit dotyčnému podniku vážnou újmu, jelikož jej jmenovitě prezentují v nepříznivém světle. Dále vzhledem k tomu, že zveřejnění informací může poškodit image a dobrou pověst podniku, je zájem tohoto podniku, aby taková informace nebyla zveřejněna, objektivně hoden ochrany. Konečně je takové zveřejnění neúměrné s ohledem na předmět rozhodnutí Komise, jelikož stačí, aby uvedla, že se jednalo o porušení smlouvy, a to buď velmi obecně nebo případně konkrétně, aniž je nutné v prvním či druhém případě uvést jméno podniku, tak aby legitimní zájmy této osoby mohly být ochráněny.
(viz body 42–43, 45, 47–51)
5. I když články 24 a 25 nařízení č. 659/1999 týkajícího se provádění článku 88 ES a bod 25 a násl. sdělení Komise o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách v podstatě stanoví, že Komise oznámí své rozhodnutí dotyčnému členskému státu, který má v zásadě patnáct dnů na to, aby namítnul důvěrnost informací, které považuje za profesní tajemství, nezbavují tato ustanovení Komisi její povinnosti podle článku 287 ES nevyzrazovat profesní tajemství a nebrání tomu, aby Komise z vlastní iniciativy rozhodla nezpřístupnit informace, které považuje za profesní tajemství, i když od dotyčného členského státu neobdržela žádost v tomto smyslu.
(viz bod 55)
6. Pokud jsou splněny podmínky mimosmluvní odpovědnosti Společenství, nelze nezohlednit nepříznivé důsledky vyplývající z časového úseku, který uplynul mezi poškozujícím jednáním, a dnem uhrazení škody, neboť je třeba přihlédnout k měnovému znehodnocení. Toto měnové znehodnocení se odráží v roční sazbě inflace stanovené pro dotyčné období Eurostatem v členském státě, v němž mají společnosti sídlo. Částka přiznané náhrady škody může být doplněna o úroky z prodlení ode dne vyhlášení rozsudku, který ukládá povinnost nahradit újmu. Použitý úrok se vypočítá na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace, která se použila v daném období, zvýšené o dva procentní body.
(viz body 77, 79)
7. Z článku 288 druhého pododstavce ES a článku 235 ES – které nevylučují poskytnutí naturální náhrady – vyplývá, že soud Unie má pravomoc ukládat Společenství jakoukoli formu náhrady, která je v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států v oblasti mimosmluvní odpovědnosti, včetně, jeví-li se jako slučitelná s těmito zásadami, naturální náhrady, případně formou příkazu jednat nebo se jednání zdržet.
(viz bod 81)
8. Podle čl. 91 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu jsou nahraditelnými náklady nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením.
Výdaje spojené s odborným posudkem, který žalobce vynaložil v rámci žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti Komise, aby prokázal výši škod, jež údajně utrpěl, představují v tomto ohledu výdaje vynaložené v souvislosti se soudním řízením, které nemohou být považovány za újmu odlišnou od břemene nákladů řízení. Není tudíž opodstatněné, aby žalobce získal na základě čl. 288 odst. 2 ES náhradu výdajů spojených s odborným posudkem, který nechal vypracovat pro účely takového řízení.
Stran výdajů za právní zastoupení a cestovních výdajů, které žalobce vynaložil během postupu předcházejícího soudnímu řízení, platí, že i když je podstatná část právní práce obecně vykonána během tohoto postupu, uznat, že takové výdaje jsou újmou nahraditelnou v rámci žaloby na náhradu škody, by bylo v rozporu s nenávratným charakterem nákladů vzniklých během postupu předcházejícího soudnímu řízení. Článek 91 jednacího řádu se totiž týká pouze řízení před Tribunálem, s vyloučením fáze, která mu předchází. To vyplývá zejména z článku 90 téhož jednacího řádu, který hovoří o „řízení před Tribunálem“.
(viz body 97–100)