Žaloba podaná dne 8. května 2013 – Polská republika v. Komise

(Věc T- T-257/13)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise 2013/123/EU ze dne 26. února 2013 (oznámeno pod číslem C[2013] 981), kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 67, s. 20) v rozsahu, v němž byly z financování vyloučeny částky ve výši 28 763 238,60 eur a 5 688 440,96 eur, vynaložené platební agenturou schválenou Polskou republikou;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 4 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1258/1999¹ a čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005² , neboť k finanční opravě došlo na základě nesprávného konstatování skutkového stavu.

Komise provedla finanční opravu na základě nesprávného zjištění skutkového stavu resp. výkladu práva, ačkoli výdaje byly polskými orgány provedeny v souladu s předpisy práva Společenství. Polská republika vytýká Komisi výklad práva a konstatování skutkového stavu ohledně údajných nedostatků v systému správy opatření „Předčasný odchod do důchodu”, které se zaprvé týkaly požadavku, aby byla před předáním závodu ve vztahu k předčasnému odchodu do důchodu vykonávána profesní činnost, zadruhé nesprávnosti prokazování profesní činnosti ve formě prohlášení, které polské orgány akceptovaly, a zatřetí nestanovení sankcí pro nabyvatele podniků při nesplnění povinnosti provozovat zemědělskou činnost nejméně pět let.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 4 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1258/1999 a čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 jakož i z porušení zásady proporcionality, neboť paušální oprava je v poměru k nebezpečí finančních ztrát pro rozpočet Společenství extrémně nadsazená.

Žádná z namítaných nesprávností nevedla k finančním ztrátám pro Společenství či k nim nemohla vést, každopádně však bylo nebezpečí takových finančních ztrát zcela marginální.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU, neboť napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno.

Komise nepředložila na podporu svých závěrů z kontroly tří zemědělských podniků žádné důkazy a neuvedla ani žádná skutková či právní tvrzení.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady subisidiarity.

Komise hrubě porušila zásadu subsidiarity zakotvenou v politice podpory rozvoje venkova. Zasáhla do prostoru pro uvážení členských států vymezeného pro prostředky k uskutečňování cílů stanovené v programových dokumentech tím, že vyložila programové dokumenty a kladla požadavky na způsob provedení programu.

____________

¹ Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103).

² Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1).