ROZSUDEK SOUDU (druhého senátu)
9. července 2007(*)
„Hospodářská soutěž – Spojování podniků – Evropský trh s kalafunovými pryskyřicemi určenými k použití v odvětví tiskových barev – Rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem – Pokyny pro posuzování horizontálních spojení – Podíly na trhu a úroveň koncentrace trhu – Nekoordinované účinky – Koordinované účinky – Povinnost odůvodnění“
Ve věci T‑282/06,
Sun Chemical Group BV, se sídlem ve Weesp (Nizozemsko),
Siegwerk Druckfarben AG, se sídlem v Siegburgu (Německo),
Flint Group Germany GmbH, se sídlem ve Stuttgartu (Německo),
zastoupené N. Dodeem a K. H. Eichhornem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené A. Whelanem, S. Noëm a V. Bottkou, jako zmocněnci,
žalované,
podporované
The Apollo Group, se sídlem v New Yorku, New York (Spojené státy),
Hexion Specialty Chemicals, Inc., se sídlem v Columbus, Ohio (Spojené státy),
zastoupené I. M. Sinanem, barrister, a J. Uphoffem, solicitor,
vedlejšími účastnicemi řízení,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 29. května 2006, kterým se spojení podniků, směřující k získání společností Hexion Specialty Chemicals (The Apollo Group) úplné kontroly nad divizí „Tiskové barvy a adhezní pryskyřice“ společnosti Akzo Nobel, prohlašuje za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP (věc COMP/M.4071 – Apollo v. Akzo Nobel, IAR),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (druhý senát),
ve složení J. Pirrung, předseda, N. J. Forwood a S. Papasavvas, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kantza rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 27. února 2007,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
1 Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40, dále jen „nařízení o spojování“) stanoví zejména:
„2. Spojení, které zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude prohlášeno za slučitelné se společným trhem.
3. Spojení, které zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude prohlášeno za neslučitelné se společným trhem.“
2 Článek 6 odst. 1 nařízení o spojování stanoví, že Komise přezkoumá oznámení o spojení podniků, jakmile ho obdrží, a v písmeni b) stanoví:
„Pokud zjistí, že oznámené spojení, ačkoliv spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, nevyvolává vážné pochybnosti o své slučitelnosti se společným trhem, rozhodne, že proti němu nevznese námitky, a prohlásí je za slučitelné se společným trhem.
[...]“
3 Komise popsala analytický přístup svého posuzování spojování podniků v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. C 31, s. 5, dále jen „pokyny“).
Skutkový základ sporu
A – Účastnice řízení a účastnice spojení podniků
4 Sun Chemical Group BV (dále jen „Sun“) vyrábí tiskové barvy určené k použití v odvětví balírenství, publikace, obchodu a průmyslu, pigmentů, disperzí, jakož i bezpečnosti a ochrany značek. Je nepřímo stoprocentně kontrolovaná společností Dainippon Ink and Chemicals Inc. Společnost Sun zaměstnává přes 12 000 osob a její obrat za poslední finanční rok přesáhl tři miliardy eur. V roce 2005 Sun odebrala v Evropě přibližně [důvěrné(1)] tun kalafunových pryskyřic.
5 Siegwerk Druckfarben AG (dále jen „Siegwerk“) je výrobce světové velikosti tiskových barev specializovaný na barvy pro balírenství, gravírování a ofsetový rotační tisk. Je mateřskou společností skupiny Siegwerk. Zaměstnává přibližně 4 000 osob a její obrat za poslední finanční rok dosáhl přibližně 830 milionů eur. Ročně Siegwerk odebírá v Evropě přibližně [důvěrné] tun kalafunových pryskyřic u třetích nezávislých dodavatelů.
6 Flint Group Germany GmbH (dále jen „Flint“) je dodavatel pro průmysl tiskárenský, transformační a barvírenský. Vznikla v roce 2005 spojením XSYS Print Solutions a Flint Ink Corp. Flint zaměstnává téměř 7 500 osob a její obrat za poslední finanční rok dosáhl přibližně 2,2 miliardy eur. Ročně Flint odebírá v Evropě přibližně [důvěrné] tun kalafunových pryskyřic u třetích nezávislých dodavatelů.
7 Hexion Specialty Chemicals, Inc. (dále jen „Hexion“) vyrábí a uvádí na trh řadu tepelně tvrditelných a zvláštních pryskyřic, zejména kalafunových pryskyřic, uhlovodíkových pryskyřic, hybridních kalafuno-uhlovodíkových pryskyřic, alkydových pryskyřic, akrylových disperzí, akrylových pryskyřic a dalších pryskyřic, jako například aminoplastových pryskyřic, epoxidových pryskyřic, fenolických pryskyřic a polyesterových pryskyřic. Vlastní více než 90 výrobních a distribučních jednotek nacházejících se v 18 zemích Severní a Jižní Ameriky, Evropy a Asijsko-pacifického regionu a zaměstnává přibližně 7 000 osob.
8 Apollo Group (dále jen „Apollo“) spravuje několik investičních fondů, jež mají zájmy v mnoha různých činnostech ve světovém měřítku. Apollo kontroluje Hexion.
9 Divize „Tiskové barvy a adhezní pryskyřice“ společnosti Akzo Nobel (dále jen „Akzo“) vyrábí hlavně výrobky na základě kalafuny, zejména kalafunové pryskyřice, hybridní pryskyřice a jiné deriváty kalafuny, určené hlavně pro tiskové barvy a adheziva. Její výrobní jednotky se nacházejí v Nizozemsku, Portugalsku, Číně, Novém Zélandu, Argentině, Kanadě a Spojených státech.
B – Výrobkový trh
10 Kalafunová pryskyřice je přírodní pryskyřice získávaná z borovic. Existují tři druhy: extrahovaná kalafuna, gumová kalafuna a pryskyřice z tálového oleje. Surovina je zhodnocena chemickým zpracováním zahrnujícím hydrogenaci, esterifikaci, polymerizaci a purifikaci. Z chemického či technického pohledu mohou být uvedené kalafunové pryskyřice zařazeny do kategorií kalafunových mýdel, rezinátů, esterů kalafuny, maleinových a fumarových modifikovaných pryskyřic. Kalafunová pryskyřice je základní složkou při výrobě tiskových barev. Podniky vyrábějící tiskové barvy jsou na zásobování kalafunovými pryskyřicemi závislé a podle žalobkyň vyvíjejí každý rok značné úsilí na zajištění nezbytného zásobování pro svoji výrobu tiskových barev. Podle jejich vlastních údajů žalobkyně odebírají 90 % kalafunových pryskyřic určených k použití v odvětví barviv dostupných v Evropě. Kalafunová pryskyřice se rovněž používá k výrobě dalších výrobků, jako například laků, adheziv (lepidel), léčiv, žvýkací gumy a mýdla.
C – Správní řízení
11 Zamýšlené spojení podniků, v jehož rámci Hexion, která spadá pod kontrolu Apollo, zamýšlela nákupem akcií a aktiv získat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování, buď přímo, nebo prostřednictvím stoprocentně vlastněných poboček, kontrolu nad všemi činnostmi Akzo, nemělo význam pro celé Společenství ve smyslu čl. 1 odst. 2 či 3 nařízení o spojování. Účastnice řízení věděly, že zamýšlené spojení může být přezkoumáno podle vnitrostátních právních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků ve čtyřech členských státech, přičemž dne 3. února 2006 podaly Komisi žádost o postoupení na základě čl. 4 odst. 5 nařízení o spojování. Vzhledem k tomu, že žádný ze členských států nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas, mělo se za to, že spojení má význam pro celé Společenství a Komise dne 18. dubna 2006 obdržela oznámení o zamýšleném spojení podniků.
12 Dne 25. dubna 2006 Komise rozeslala podrobné dotazníky jednadvaceti soutěžitelům (dále jen „dotazník pro soutěžitele“) a třinácti zákazníkům (dále jen „dotazník pro zákazníky“) účastnic spojení na trzích kalafunových, uhlovodíkových a hybridních pryskyřic. Na dotazníky se mělo odpovědět do 2. května 2006. Komise obdržela odpovědi od třinácti soutěžitelů a deseti zákazníků.
13 Dne 28. dubna 2006 předložila společnost Flint svoji odpověď na dotazník pro zákazníky. Tentýž den Komise zveřejnila sdělení v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. C 102, s. 9), jímž vyzvala dotčené třetí osoby, aby jí nejpozději dne 8. května 2006 předaly svá případná vyjádření ohledně zamýšleného spojení podniků.
14 Dne 4. května 2006, po prodloužení lhůty o dva dny, předložila společnost Sun svoji odpověď na dotazník pro zákazníky. Dne 10. května 2006 vstoupila Sun do styku s týmem Komise pověřeným touto věcí a zanechala hlasovou zprávu za účelem domluvení schůzky k projednání spojení a odpovědi Sun na dotazník. Dne 11. května 2006 zaslala Sun elektronickou zprávu jednomu členovi týmu pověřenému dokumentací, aby mu oznámila, že byla připravena setkat se v nejbližší době s Komisí za účelem projednání věci.
15 Dne 12. května 2006 předložila společnost Siegwerk svoji odpověď na dotazník pro zákazníky. Tentýž den Sun předložila doplňující informace a vysvětlení ohledně důvodů, proč ji spojení znepokojovalo. Komise oznamovatelku požádala o sdělení jejích komentářů k problémům vzneseným Sun v jejím vyjádření.
16 Dne 16. května 2006 oznamovatelka zaslala poštou své komentáře. Dne 17. května 2006 předložila Sun dva dokumenty obsahující její vyjádření, v nichž uváděla důvody, proč by Komise měla prohlásit spojení za neslučitelné se společným trhem. Poskytnuté informace se týkaly nedávných zvýšení cen, tlaků na stávající kapacity na trhu a obtíží zákazníků účastnic spojení při změně dodavatele. Komise vyzvala oznamovatelku k zaslání komentářů k uvedeným vyjádřením společnosti Sun.
17 Dne 18. a 19. května 2006 oznamovatelka zaslala svá vyjádření prostřednictvím tří dopisů.
D – Napadené rozhodnutí
18 Dne 29. května 2006 na základě čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování Komise přijala své rozhodnutí ve věci COMP/M.4071 – Apollo v. Akzo Nobel IAR, jímž prohlásila oznámené spojení podniků za slučitelné se společným trhem (dále jen „napadené rozhodnutí“).
19 V napadeném rozhodnutí Komise především v bodech 10 až 45 odůvodnění přezkoumala dotčené výrobkové trhy a zeměpisný trh a poté v bodech 51 až 80 odůvodnění analyzovala účinky spojení na hospodářskou soutěž na uvedených trzích.
20 Ohledně dotčených výrobkových trhů Komise v bodech 8 až 24 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala překrývání činností výroby kalafunových pryskyřic, uhlovodíkových pryskyřic, alkydových pryskyřic a akrylových disperzí účastnic spojení. Uvedla, že toto překrývání se týkalo pouze pryskyřic používaných k výrobě tiskových barev. Otázku přesného vymezení dotčeného výrobkového trhu nechala Komise otevřenou, protože měla za to, že spojení nevyvolává problémy v oblasti hospodářské soutěže bez ohledu na její definici, přičemž přezkoumala jednotlivé pryskyřice určené k použití v odvětví tiskových barev a měla za to, že kalafunové pryskyřice určené k použití v odvětví tiskových barev náleží všechny do stejného výrobkového trhu.
21 Ohledně dotčeného zeměpisného trhu Komise měla v bodech 35 až 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že se jedná nejméně o Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“), ale že uvedený trh může být i světový. Otázku přezného vymezení nechala otevřenou a poznamenala, že konečné posouzení zůstává nezměněno bez ohledu na otázku, zda by měl být trh vymezen jako pokrývající přinejmenším EHP, či jako světový trh.
22 Ohledně posouzení dopadu spojení na trh EHP kalafunové pryskyřice určené k použití v odvětví tiskových barev, Komise v bodech 51 a 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí ohodnotila podíly účastnic spojení a jejich konkurentů na uvedeném trhu v roce 2005 takto: Hexion [10–20] %, Akzo Nobel IAR [20–30] % – tedy kombinovaný podíl na trhu [30–50] % –, Arizona [10-20] %, Cray Valley [10–20] %, Respol [0–10] %, DRT [0–10] %, Euro-Yser [0–10] %, Kraemer [<5] %, Westvaco [<5] %, další [0–10] %. V měřítku světového trhu kalafunových pryskyřic ohodnotila Komise kombinované tržní podíly účastnic spojení na [20–30] % z důvodu významného počtu nových subjektů.
23 Ohledně protisoutěžních účinků na uvedeném trhu začala Komise v bodě 59 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřením, že jedenáct ze třinácti soutežitelů účastnic spojení mělo za to, že spojení takové účinky mít nebude, ale že přibližně polovina zákazníků, již se účastnili průzkumu trhu, prohlásila, že následkem snížení počtu aktérů a relativně významného tržního podílu entity vytvořené spojením by mohlo dojít ke zvýšení cen a omezení vývoje výrobků.
24 V bodě 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí je zdůrazněno, že průzkum trhu potvrdil, že většina zákazníků potřebovala pro svoji činnost zvláštní kategorie kalafunových pryskyřic a že občas byla pryskyřice pro zákazníka vyrobena na objednávku, což je postup, který mohl trvat několik měsíců. To podle Komise prokazovalo, že výrobky prodávané na dotčeném trhu nebyly homogenní a že existoval velký počet výrobců na trhu, jež se vyznačoval neexistencí symetrie ohledně podílů na trhu. V bodě 60 odůvodnění jsou rovněž zdůrazněny obavy vyjádřené přibližně 30 % výrobců ohledně narůstajícího vlivu ostatních výrobců usazených mimo EHP, jako například Arez (Čína). Komise měla tedy za to, že v zásadě bylo málo pravděpodobné, že by dotčené spojení mělo za následek protisoutěžní koordinované jednání. Nicméně s ohledem na skutečnost, že mělo dojít ke spojení dvou významných aktérů, podle Komise mohlo spojení vyvolat protisoutěžní účinky na tomto trhu následkem jednostranného jednání podniků účastnících se spojení.
25 V bodech 62 až 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise především přezkoumala kapacitu výroby a poznamenala, že podle výsledků průzkumu trhu nebyl uvedený trh předmětem omezení kapacity. V bodě 64 je zdůrazněno, že s ohledem na skutečnost, že výroba na trhu EHP s kalafunovými pryskyřicemi určenými k použití v odvětví tiskových barev dosahovala přibližně 144 000 t, výrobci účastnící se průzkumu trhu (Arizona, Cray Valley, Respol, Kraemer, Megara, Union Resinera a Eastman) zastupovali 28 200 t dostupné výrobní kapacity, tedy 19,5 % celkové výroby na trhu. Podle napadeného rozhodnutí, pokud byly přesné odhady účastnic řízení týkající se ostatních výrobců (včetně DRT a Euro-Yser), dostupné kapacity odpovídaly 41 % celkové výroby na trhu. V bodě 65 odůvodnění se tvrdí, že průzkum trhu potvrdil, že na trhu existovala nadbytečná výrobní kapacita, což většina zákazníků přiznala.
26 Body 66 a 67 odůvodnění se dále týkají obav vyjádřených zákazníky, jež se týkaly jednak zvýšení cen kalafunové pryskyřice ze strany Akzo a Hexion, a jednak problémů se zásobováním mezi zářím a prosincem, jež měly za následek omezení nabídky v průběhu dotčených měsíců, kdy je sezónní poptávka po kalafunové pryskyřici nejvyšší. V tomto ohledu bod 67 odůvodnění zdůrazňuje, že důkazy předložené účastnicemi spojení podniků prokazují, že uvedené problémy se zásobováním nebyly způsobeny protisoutěžní situací na dotčeném trhu. Zaprvé totiž byly způsobeny spíše zvýšením cen surovin, jež jsou základními prvky pro výrobu kalafunových pryskyřic, jako například nafta, gumová kalafuna a pryskyřice z tálového oleje, jež byly předmětem významného zvýšení cen v průběhu posledních let, přičemž cena gumové kalafuny vzrostla z 500 USD za tunu v lednu 2004 na přibližně 1 250 USD za tunu ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Zadruhé se uvádí, že se zdá, že dostupné informace týkající se výše dovolávaných problémů se zásobováním naznačují, že byly způsobeny zejména technickými problémy na straně dodavatelů či zastavením výroby z důvodu plánované údržby, a nikoli obecným nedostatkem výrobní kapacity na celém trhu v dotčeném období. Mimoto se ukazuje, že dotčený zákazník našel alternativní zdroje zásobování, jež zmírnily dopad tohoto neočekávaného nedostatku.
27 V bodě 68 odůvodnění napadeného rozhodnutí se tvrdí, že s ohledem na výše uvedené se zdá pravděpodobné, že jakýkoli pokus ze strany entity vytvořené spojením jednostranně zvýšit ceny by mohl být blokován významnými soutěžiteli přítomnými na trhu, jako například Arizona, Cray Valley, Respol, a dalšími výrobci menší velikosti, jež měli jak dostupnou kapacitu, tak technické know-how, nezbytné k zabránění jakémukoli protisoutěžnímu chování.
28 V bodech 69 až 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise přezkoumává případné působení vyrovnávací kupní síly výrobců tiskových barev vůči výrobcům pryskyřice. V bodě 69 odůvodnění uvádí, že účastnice spojení vysvětlily, že jejich zákazníci byli v postavení, v němž mohli ovlivňovat ceny, a že někteří z nich, již interně vyráběli kalafunovou pryskyřici, své dodavatele úspěšně ukáznili. Ohledně dopadu interní výroby kalafunových pryskyřic některými výrobci tiskových barev se v témže bodě odůvodnění uvádí, že podle odhadů účastnic měli tři významní zákazníci interní výrobu značného rozsahu: Flint a Siegwerk, kteří měli odhadovanou výrobní kapacitu přibližně 25 000 t a 12 000 t a společnost Huber, jež nedávno převzala společnost Micro Inks a informovala její dodavatele, že se chystá zahájit převod jejích nákupů na svoji pobočku. Dále je v bodě 70 odůvodnění zdůrazněno, že průzkum určil, že obecně se prodeje výrobců kalafunových pryskyřic soustředí na dva nebo tři velké zákazníky, přičemž pět největších výrobců tiskových barev představuje přibližně [80–90] % prodejů společnosti Hexion kalafunových, hybridních a uhlovodíkových pryskyřic určených k použití v odvětví tiskových barev a [90–100] % prodejů společnosti Akzo. Mimoto dva největší zákazníci představovali [50–60] % a [70–80] % prodejů uvedených dvou společností kalafunových, hybridních a uhlovodíkových pryskyřic určených k použití v odvětví tiskových barev. V důsledku toho Komise v bodě 71 odůvodnění odhaduje, že silná závislost účastnic vůči omezenému počtu významných zákazníků a schopnost jiných výrobců zásobovat uvedené zákazníky představují významnou překážku případného jednostranného protisoutěžního chování.
29 V bodě 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí je uveden závěr, že s ohledem na výše uvedené nevyvolává navrhované spojení podniků problém v oblasti hospodářské soutěže týkající se kalafunových pryskyřic určených k použití v odvětví tiskových barev.
Řízení
30 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 9. října 2006 žalobkyně podaly tuto žalobu.
31 Samostatným podáním ze stejného dne podaly žalobkyně návrh na základě článku 76a jednacího řádu Soudu, aby byla věc projednána ve zrychleném řízení.
32 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 31. října 2006 Apollo a Hexion podaly návrh na vstup do řízení na podporu Komise.
33 Téhož dne Komise předložila své vyjádření k návrhu, aby byla věc projednána ve zrychleném řízení, v němž uvedla, že za účelem výkonu svého práva na obhajobu se musí spolehnout na důvěrné informace a dokumenty předložené účastnicemi spojení a třetími osobami.
34 Samostatným podáním došlým kanceláři Soudu téhož dne Komise podala návrh na organizační procesní opatření podle čl. 64 odst. 4 jednacího řádu.
35 V rámci organizačních procesních opatření se žalobkyně, Komise a vedlejší účastnice řízení účastnily dne 8. listopadu 2006 neformálního setkání se třemi soudci druhého senátu Soudu, jemuž byla věc přidělena za účelem přezkumu možnosti vyhovět návrhu na zrychlené řízení. V průběhu tohoto setkání žalobkyně prohlásily, že s ohledem na požadavky zrychleného řízení nemají v úmyslu napadnout vymezení trhu uvedené v napadeném rozhodnutí.
36 Dne 14. listopadu 2006 se druhý senát Soudu rozhodl vyhovět návrhu na zrychlené řízení.
37 Dne 16. listopadu 2006 druhý senát Soudu přijal organizační procesní opatření ohledně postupu předložení důvěrných informací či dokumentů jako důkazů v projednávané věci.
38 Na základě usnesení předsedy druhého senátu Soudu ze dne 17. listopadu 2006 byly vyslechnuty hlavní účastnice řízení a společnostem Apollo a Hexion bylo povoleno vedlejší účastenství na podporu Komise a předložení spisu vedlejších účastnic, což učinily dne 8. prosince 2006.
39 Na základě zprávy soudce zpravodaje Soud rozhodl o zahájení ústní části řízení a v rámci organizačních procesních opatření položil účastnicím řízení písemné dotazy, na které měly odpovědět v průběhu jednání.
40 Řeči a odpovědi účastnic řízení na písemné a ústní otázky položené Soudem byly vyslechnuty na jednání dne 27. února 2007.
41 V průběhu jednání Komise rozdala členům Soudu a ostatním účastnicím řízení nedůvěrné znění nového dokumentu. Po vyslechnutí účastnic řízení si Soud vyhradil rozhodnutí o přípustnosti uvedeného dokumentu jako důkazu. Soud se rozhodl jej nezaložit do spisu.
Návrhová žádání účastnic řízení
42 Žalobkyně navrhují, aby Soud:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
43 Komise navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za nepřípustnou v rozsahu, v jakém se týká společností Siegwerk a Flint;
– ve zbývající části žalobu zamítl;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
44 Vedlejší účastnice řízení navrhují, aby Soud:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyním, aby nesly vlastní náklady řízení a nahradily náklady vynaložené vedlejšími účastnicemi řízení.
Právní otázky
A – K přípustnosti žaloby
1. Argumenty účastnic řízení
45 Komise tvrdí, že Siegwerk a Flint nejsou osobně dotčeny napadeným rozhodnutím. Zda je třetí strana osobně dotčena rozhodnutím o slučitelnosti spojení podniků se společným trhem závisí jednak na její aktivní účasti ve správním řízení, a jednak na dopadu uvedeného rozhodnutí na její postavení na trhu. Pouhá účast ve správním řízení sama o sobě nepostačuje, protože kontrola spojování podniků vyžaduje pravidelný kontakt s více podniky. Pouze aktivní účast na správním řízení představuje skutečnost běžně zohledňovanou za účelem určení, ve spojení s dalšími specifickými okolnostmi, přípustnosti žaloby tím spíše, pokud má tato aktivní účast dopad na vývoj řízení a na obsah napadeného aktu.
46 Přitom v projednávané věci se účast Flint a Siegwerk na správním řízení omezila na odpověď na dotazník Komise pro zákazníky a jejich odpovědi byly lakonické a obecné. Jejich omezená účast neměla žádný konkrétní dopad na průběh řízení či na obsah napadeného rozhodnutí. V důsledku toho nelze jejich účast ve správním řízení hodnotit jako aktivní. Žaloba neupřesňuje žádnou další okolnost, jež by tyto dva podniky odlišila od ostatních zákazníků účastnic spojení. Spojení ovlivňuje postavení na trhu společností Siegwerk a Flint stejným způsobem jako všechny ostatní odběratele kalafunových pryskyřic.
47 Podle Komise by nebylo v projednávané věci odůvodněné povolit Siegwerk a Flint jednat v rámci žaloby, kterou by samy nikdy nemohly podat. Žaloba ve velké míře spočívá na prohlášeních Siegwerk v její odpovědi na dotazník pro zákazníky ohledně dostupnosti surovin zaslaný Komisí a ani Sun, ani Flint nevznesly uvedenou otázku dostupnosti v průběhu správního řízení. Tento nedostatek soudržnosti v odpovědích jednotlivých žalobkyň představuje další důvod pro oddělené přezkoumání aktivní legitimace jednotlivých účastnic.
48 Žalobkyně se považují za osobně a bezprostředně dotčené napadeným rozhodnutím, protože toto rozhodnutí se dotkne jejich činnosti a zejména jejich zásobování, přičemž kalafunové pryskyřice představují životně důležitou součást jejich výroby a významně se podílejí na ceně konečného výrobku. Mimoto žalobkyně byly před spojením hlavními zákazníky jak společnosti Hexion, tak společnosti Akzo, a byly hlavními odběrateli kalafunových pryskyřic v průmyslu tiskových barev, kde představovaly dohromady přibližně 90 % kalafunové pryskyřice nakoupené v EHP. Žalobkyně také mají za to, že se aktivně podílely na správním řízení.
2. Závěry Soudu
49 Je namístě bez dalšího uvést, že Komise nezpochybňuje aktivní legitimaci společnosti Sun. Vzhledem k aktivní účasti Sun na správním řízení není totiž pochyb o přípustnosti její žaloby.
50 Přitom podle ustálené judikatury, pokud se jedná o jednu a tutéž žalobu, není třeba zkoumat aktivní legitimaci ostatních žalobců (rozsudky Soudního dvora ze dne 24. března 1993, CIRFS a další v. Komise, C‑313/90, Recueil, s. I‑1125, bod 31, a Soudu ze dne 8. července 2003, Verband der freien Rohrwerke a další v. Komise, T‑374/00, Recueil, s. II‑2275, bod 57; viz rovněž v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 6. července 1995, AITEC a další v. Komise, T‑447/93 až T‑449/93, Recueil, s. II‑1971, bod 82).
51 Žádná ze skutečností uvedených Komisí v projednávané věci není důvodem pro to, aby se Soud od uvedené judikatury odchýlil. V určitých věcech sice Soud odlišil žalobce s ohledem na přípustnost žaloby (rozsudek Soudu ze dne 21. března 2002, Shaw a Falla v. Komise, T‑131/99, Recueil, s. II‑2023, bod 12, a usnesení Soudu ze dne 10. března 2005, Gruppo ormeggiatori del porto di Venezia a další v. Komise, T‑228/00, T‑229/00, T‑242/00, T‑243/00, T‑245/00 až T‑248/00, T‑250/00, T‑252/00, T‑256/00 až T‑259/00, T‑265/00, T‑267/00, T‑268/00, T‑271/00, T‑274/00 až T‑276/00, T‑281/00, T‑287/00 a T‑296/00, Sb. rozh., s. II‑787, body 38 a 45). Uvedená odlišení však byla založena, stejně jako veškerá judikatura uvedená v předchozím bodě, na úvahách vycházejících z hospodárnosti řízení.
52 Přitom přezkum navrhovaný Komisí v projednávané věci by byl v rozporu s takovými úvahami, neboť i za předpokladu, že by oddělený přezkum přípustnosti žaloby společností Flint a Siegwerk odhalil, že nejsou aktivně legitimovány, Soud by nicméně musel přezkoumat žalobu v plném rozsahu. V takovém případě totiž není namístě vyloučit prohlášení Flint a Siegwerk ze soudního přezkumu. Vzhledem k tomu, že uvedená prohlášení byla předložena k posouzení Komisi v průběhu správního řízení, musejí být v každém případě zohledněna v projednávaném řízení a Soud musí přezkoumat veškeré žalobní důvody a argumenty vznesené v rámci projednávané žaloby.
53 Z důvodů hospodárnosti řízení tedy není namístě přezkoumat odděleně přípustnost žaloby podané Flint a Siegwerk.
B – K žalobě
54 Na podporu své žaloby žalobkyně vznášejí dva žalobní důvody. První vychází ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů, a druhý ze skutkových omylů a nesprávných posouzení, jichž se dopustila Komise. V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně rovněž v zásadě uplatňují žalobní důvod vycházející z údajného nedostatečného odůvodnění.
1. Úvodní poznámky
55 Je třeba připomenout, že Komise je vázána oznámeními, která přijme v oblasti kontroly spojování podniků, pokud se neodchylují od ustanovení Smlouvy a nařízení o spojování podniků (rozsudky Soudu ze dne 3. dubna 2003, BaByliss v. Komise, T‑114/02, Recueil, s. II‑1279, bod 143, a Royal Philips Electronics v. Komise, T‑119/02, Recueil, s. II‑1433, bod 242).
56 Přitom z bodu 5 pokynů vyplývá, že představují analytický přístup používaný Komisí při posuzování horizontálních spojení, který Komise používá na konkrétní skutečnosti a okolnosti každého případu. Bod 13 upřesňuje, že se nejedná o kontrolní seznam, který by se měl mechanicky použít na každý případ, ale že analýza hospodářské soutěže v konkrétním případě by měla vycházet spíše z celkového posouzení předvídatelného dopadu spojení na základě významných činitelů a podmínek. Podle téhož bodu totiž „[n]e všechny prvky […] budou vždy významné […] a nemusí být nutné analyzovat všechny prvky věci do stejné hloubky“.
57 Z toho vyplývá, že pokyny každopádně nepožadují přezkum všech skutečností uvedených v pokynech, vzhledem k tomu, že Komise má posuzovací pravomoc, která jí umožňuje vzít nebo nevzít v úvahu některé skutečnosti (viz obdobně rozsudek Soudu ze dne 8. července 2004, JFE Engineering a další v. Komise, T‑67/00, T‑68/00, T‑71/00 a T‑78/00, Sb. rozh. s. II‑2501, bod 553).
58 Mimoto z povinnosti odůvodnění nelze odvodit, že Komise je povinna uvést odůvodnění svého posuzování veškerých skutkových či právních okolností, které by se případně mohly týkat oznámeného spojení podniků, anebo které byly vzneseny v průběhu správního řízení. Požadavek odůvodnění musí být přizpůsoben především povaze dotčeného aktu a musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání vysvětlení. Pokud tedy z odůvodnění musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné strany mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum, Komise neporušuje svoji povinnost odůvodnění, pokud ve svém rozhodnutí neuvádí přesné odůvodnění některých aspektů spojení podniků, které se jí zdají být zjevně irelevantní, nevýznamné či jasně podružné pro posouzení uvedeného spojení (rozsudek Verband der freien Rohrwerke a další v. Komise, bod 50 výše, body 184 až 186).
59 Rovněž je třeba připomenout, že existuje presumpce platnosti aktů orgánů Společenství (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. června 1994, Komise v. BASF a další, C‑137/92 P, Recueil, s. I‑2555, bod 48, a rozsudek Soudu ze dne 28. září 2004, MCI v. Komise, T‑310/00, Sb. rozh. s. II‑3253, bod 55), a že legalita napadeného individuálního aktu musí být posuzována v závislosti na skutkovém a právním stavu, který existoval ke dni, kdy byl akt přijat. V důsledku toho musí být legalita napadeného rozhodnutí přezkoumána s ohledem na skutečnosti existující ke dni jeho přijetí, a nikoli s ohledem na pozdější skutečnosti (viz v tomto smyslu, rozsudek Soudu ze dne 4. července 2006, easyJet v. Komise, T‑177/04, Sb. rozh. s. II‑1931, body 203 a 204).
60 Konečně je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musí být přezkum složitých hospodářských posouzení provedených Komisí při výkonu posuzovací pravomoci, kterou jí přiznává nařízení o spojování, vykonávaný soudem Společenství omezen na ověření dodržení procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, jakož i věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci (rozsudky Soudu ze dne 3. dubna 2003, Petrolessence a SG2R v. Komise, T‑342/00, Recueil, s. II‑1161, bod 101; ze dne 21. září 2005, EDP v. Komise, T‑87/05, Sb. rozh. s. II‑3745, bod 151, a easyJet v. Komise, bod 59 výše, bod 44). V tomto ohledu je třeba připomenout, že soud Společenství musí ověřit nejen věcnou správnost uplatňovaných důkazů, jejich věrohodnost a soudržnost, ale rovněž přezkoumat, zda tyto důkazy představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které nich byly vyvozeny (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. února 2005, Komise v. Tetra Laval, C‑12/03 P, Sb. rozh. s. I‑987, bod 39).
61 Konečně z výše uvedeného vplývá, že soudní přezkum vykonávaný Soudem ohledně napadeného rozhodnutí se nemůže omezit na pouhý přezkum zohlednění či nezohlednění Komisí prvků uvedených v pokynech jako relevantní pro posouzení dopadu spojení podniků na hospodářskou soutěž. Soud musí rovněž v rámci tohoto přezkumu zvážit, zda případná opomenutí Komise mohou zpochybnit její závěr, podle kterého projednávané spojení nevyvolává vážné pochybnosti o své slučitelnosti se společným trhem (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 14. prosince 2005, General Electric v. Komise, T‑210/01, Sb. rozh. s. II‑5575, body 42 až 44 a 48).
2. K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů
62 První žalobní důvod má tři části týkající se podílů na trhu, jakož i úrovně koncentrace trhu, nekoordinovaných účinků spojení a koordinovaných účinků spojení. Je namístě přezkoumat druhou a třetí část tohoto důvodu před jeho první částí.
a) Ke druhé části, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně nekoordinovaných účinků spojení
63 V rámci druhé části prvního žalobního důvodu, týkající se nekoordinovaných účinků sporného spojení, žalobkyně uplatňují pět bodů týkajících se zaprvé kvalifikace účastnic spojení jako blízkých soutěžitelů, zadruhé věrohodnosti alternativních dodavatelů označených Komisí, zatřetí možností zákazníků účastnic spojení změnit dodavatele, začtvrté kapacit dostupných na trhu a zapáté schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování svých soutěžitelů.
64 V tomto ohledu je namístě připomenout hlavní prvky odůvodnění Komise v napadeném rozhodnutí týkající se nekoordinovaných účinků. Komise svůj závěr, podle kterého navrhované spojení nepředstavuje problém hospodářské soutěže, založila na čtyřech posuzovaných skutečnostech. Zaprvé uvedla, že u soutěžitelů Arizona, Cray Valley, Respol, jakož i u jiných menších výrobců existovala nadbytečná výrobní kapacita. Zadruhé měla za to, že zvýšení cen a problémy se zásobováním během období nejvyšší poptávky, na které poukázal jeden ze zákazníků, byly podle předložených důkazů výsledkem zvýšení cen surovin a dočasných technických obtíží jednoho výrobce. Zatřetí měla Komise za to, že Arizona, Cray Valley, Respol a další menší výrobci měli dohromady kapacitu a znalosti, které jim umožnily blokovat protisoutěžní jednání entity vytvořené spojením. Začtvrté uvedla, že zákazníci entity vytvořené spojením mohli uplatňovat vyrovnávací sílu plynoucí z jejich významu, z interní výroby kalafunových pryskyřic některých z nich (včetně Flint a Siegwerk), z vertikálního spojení výroby kalafunových pryskyřic dalších (Huber) a ze závislosti výrobců kalafunových pryskyřic na jejich prodejích dvěma či třem velkým zákazníkům.
K prvnímu důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně blízkosti soutěžních vztahů účastnic spojení
– Argumenty účastnic řízení
65 Žalobkyně tvrdí, že Komise měla přezkoumat, zda účastnice spojení byly blízkými soutěžiteli, zda mezi nimi v minulosti došlo k soupeření a zda by spojení mohlo odstranit významnou konkurenční sílu. Žalobkyně poznamenávají, že odpověděly na dotazník Komise pro zákazníky a že v něm zaprvé uvedly, že Hexion a Akzo byly jejich hlavními dodavateli. Zadruhé zdůraznily, že uvedené dva podniky byly nepostradatelnými dodavateli považovanými za první a druhou volbu velkých výrobců tiskových barev, protože byly více než jejich soutěžitelé schopné dodávat velké objemy. Zatřetí žalobkyně ohledně určitých kategorií kalafunových pryskyřic určených k použití v odvětví tiskových barev uvedly, že účastnice spojení měly vysoce důvěrné know-how a jako jediné měly přístup k surovinám a zákazníkům nezbytným pro jejich vývoj.
66 Žalobkyně uplatňují, že Komise nezohlednila jejich poznámky a nepřezkoumala, zda účastnice spojení byly blízkými soutěžiteli ve smyslu pokynů ani zda omezení hospodářské soutěže následkem spojení vyústí ve zvýšení cen, ačkoli se činnosti obou účastnic spojení překrývaly. Žalobkyně uvádí, že čím vyšší je stupeň nahraditelnosti mezi výrobky účastnic spojení, včetně jejich technických schopností a výrobních kapacit jejich továren, tím je pravděpodobnější, že spojující se podniky významně zvýší ceny. Vzhledem ke své velikosti a své dostupné výrobní kapacitě, seskupení mezi společnostmi Hexion a Akzo učinilo z entity vytvořené spojením nevyhnutelného partnera žalobkyň, pokud jde o zásobování, což mu umožnilo chovat se zcela nezávisle vůči všem ostatním aktérům na trhu, včetně zákazníků.
67 Komise odpovídá, že kvalifikace účastnic spojení jako hlavních dodavatelů nedokazuje, že účastnice byly blízkými soutěžiteli ve smyslu pokynů. Nejméně tři další dodavatelé rovněž byli kvalifikovaní jako hlavní dodavatelé (bez stanovení pořadí) žalobkyněmi, jinými zákazníky, jakož i soutěžiteli. Vzhledem k tomu, že Arizona a Cray Valley měly tržní podíl ve výši [důvěrné] % a sedm z osmi výrobců uvedlo, že mohli snadno vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic, žalobkyně dostatečně neprokázaly své tvrzení, podle kterého soutěžitelé entity vytvořené spojením nemohli investovat do rozvoje nových, potenciálně ziskových, typů pryskyřice. Nepředložily ani důkaz o existenci blízkosti řad jejich výrobků či strategií v oblasti hospodářské soutěže.
68 Vedlejší účastnice dodávají, že konstatování Komise v bodě 68 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého by mohli ostatní výrobci blokovat jakýkoli pokus ze strany entity vytvořené spojením jednostranně zvýšit ceny, implikuje, že výrobky vyráběné účastnicemi spojení nejsou vzájemně více zastupitelné než výrobky jejich soutěžitelů.
– Závěry Soudu
69 Úvodem je třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí výslovně nepřezkoumalo, zda byly účastnice spojení blízkými soutěžiteli. V tomto ohledu je namístě uvést, že podle bodu 28 pokynů je tato blízkost hodnocena v závislosti na úrovni nahraditelnosti výrobků obou účastnic. Tentýž bod upřesňuje, že údaje o úrovni nahraditelnosti plynou zejména ze skutečnosti, že značný počet zákazníků považuje účastnice spojení za svou první a druhou volbu jako dodavatele, že soupeření mezi účastnicemi bylo významnou příčinou hospodářské soutěže a že jejich soutěžitelé vyrábějí vzdálenější náhrady výrobků účastnic spojení.
70 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise nedržela pokynů, když nepřezkoumala, zda účastnice spojení byly blízkými soutěžiteli.
71 Zaprvé, ohledně argumentu žalobkyň, podle kterého Komisi sdělily, že účastnice spojení byly jejich hlavními dodavateli, ze spisu vyplývá, že žalobkyně jako své hlavní dodavatele označily rovněž podniky Arizona, Cray Valley a Respol a že další zákazníci na tento seznam přidali podniky Arez, Westvaco, Resinall a DRT (odpovědi na otázky 35 a 36 dotazníku pro zákazníky). Navíc ze žalobkyň pouze Siegwerk jasně uvedla, že účastnice spojení byly první volbou mezi jejími dodavateli, přičemž Flint a Sun žádné hodnocení svých hlavních dodavatelů neprovedly. Z ostatních zákazníků pouze dva prezentovali účastnice spojení jako první či druhou volbu mezi svými dodavateli (Ciba Specialty Chemicals uvádí Hexion a Akzo, Van Son uvádí Hexion), ale žádný z nich nespecifikoval, zda v daném případě šlo o kalafunové pryskyřice. Ostatní zákazníci hodnocení neprovedli. Mimoto Huber uvádí, že Hexion ztratila podíl na trhu, Van Son uvádí, že Akzo ztratila podíl na trhu a Epple Druckfarben uvádí, že obě účastnice spojení ztratily podíly na trhu.
72 S ohledem na souhrn výše uvedených odpovědí je namístě učinit závěr, že tvrzení žalobkyň a dalších zákazníků, podle kterých účastnice spojení byly před spojením jejich hlavními dodavateli neprokazuje, že značný počet zákazníků považoval účastnice spojení za svou první a druhou volbu ve smyslu bodu 28 pokynů (viz bod 69 výše). V rozporu s tím, co tvrdí žalobkyně, tedy uvedená tvrzení nepodporují jejich předpoklad, podle kterého jsou účastnice spojení blízkými soutěžiteli ve smyslu pokynů.
73 Zadruhé, ohledně argumentu, podle kterého jsou účastnice spojení nepostradatelnými dodavateli pro velké výrobce tiskových barev, protože jsou více než jejich soutěžitelé schopné dodávat nezbytné velké objemy, je namístě uvést, že Flint a Sun ve svých odpovědích na otázky 40 a 45 (Flint), jakož i 42 (Sun) dotazníku pro zákazníky odkázaly na význam objemů kalafunových pryskyřic, které mohou výrobci dodat. Ze spisu správního řízení vyplývá, že tři ze soutěžitelů účastnic spojení prohlašují, že objemy jsou významné kvůli omezenému počtu zákazníků, kteří mají vysokou celkovou potřebu a kteří odebírají 90 % pryskyřice určené pro odvětví tiskových barev (odpovědi Neville, Cray Valley a Respol na otázku 40 dotazníku pro soutěžitele).
74 Přitom ze správního spisu vyplývá rovněž, že žalobkyně se zásobovala také u menších výrobců, jako například Megara a Kraemer (odpovědi Megara a Kraemer na otázku 48 dotazníku pro soutěžitele). Tato skutečnost znamená, že přinejmenším ohledně určitých druhů kalafunových pryskyřic mohou poptávku žalobkyň uspokojit menší soutěžitelé účastnic spojení. V tomto ohledu je namístě uvést, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že menší podniky dohromady drží nezanedbatelný podíl na trhu (přibližně 21 % podle Komise) a že disponují nadbytečnou výrobní kapacitou. Mimoto podíly na trhu společností Arizona, Cray Halley, jakož i Respol naznačují, že jsou schopny dodat veškerý požadovaný objem. Krom toho ze spisu vyplývá, že disponují také významnou nadbytečnou výrobní kapacitou. Mimoto Arez byla dvěma zákazníky, kteří odpověděli na otázku 35 dotazníku pro zákazníky, označena jako jeden z jejich hlavních dodavatelů a Komise v bodě 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůrazňuje narůstající vliv Arez na trhu. Konečně skutečnost, že ostatní zákazníci uvedli Westvaco, Resinall a DRT (menší dodavatele) jako své hlavní dodavatele prokazuje, že potřeba velkých objemů namítaná žalobkyněmi se netýká veškeré poptávky existující na trhu.
75 S ohledem na souhrn uvedených odpovědí je namístě učinit závěr, že tvrzení žalobkyň a některých soutěžitelů, podle kterého mají žalobkyně potřebu velkých objemů tedy neprokazují, že výrobky soutěžitelů jsou pro zákazníky vzdálenějšími náhradami než výrobky účastnic spojení. V důsledku toho v rozporu s tím, co uplatňují žalobkyně, uvedená tvrzení nepodporují jejich předpoklad, podle kterého jsou účastnice spojení blízkými soutěžiteli ve smyslu pokynů.
76 Zatřetí, ohledně argumentu, podle kterého pouze účastnice spojení disponovaly vysoce důvěrným know-how, surovinami a zákazníky nezbytnými pro vývoj určitých druhů pryskyřice, je třeba uvést, že téměř všichni soutěžitelé účastnic spojení uvedli, že mohli snadno vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic (odpovědi na otázku 25 dotazníku pro soutěžitele). Ačkoli žalobkyně tuto skutečnost zpochybňují, zejména ohledně společnosti Arizona, je nicméně třeba poznamenat, že nepředložily žádný důkaz v tomto ohledu a že Arizona rovněž v odpovědi na otázku 25 dotazníku pro soutěžitele uvedla, že mohla snadno vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic. Mimoto podíly na trhu Arizona a Cray Valley naznačují, že disponují zákazníky v míře srovnatelné z pohledu množství se společností Hexion před spojením. Navíc žalobkyně neupřesnily v čem v projednávané věci spočívaly obtíže s přístupem k nezbytným surovinám. Žalobkyně tedy svůj argument dostatečně neprokázaly.
77 Konečně je namístě konstatovat, že žalobkyně neposkytly žádné další údaje, kromě údajů uvedených v předchozích bodech, které by mohly podpořit zvláštní argument, podle kterého mezi účastnicemi v minulosti došlo k soupeření. Stejně tak nepodpořily ani své tvrzení, podle kterého spojení odstraňuje významnou konkurenční sílu ve smyslu bodů 37 a 38 pokynů.
78 Z uvedených důvodů je třeba učinit závěr, že žalobkyně neprokázaly, že účastnice spojení byly blízkými soutěžiteli ve smyslu pokynů. V důsledku toho a s ohledem na skutečnosti uvedené účastnicemi a přezkoumané výše, nelze vytýkat Komisi, že se v napadeném rozhodnutí nezabývala blízkostí soutěžních vztahů mezi účastnicemi spojení. Vzhledem k tomu, že neexistence takové analýzy nezpochybňuje závěr Komise, musí být tento bod žalobního důvodu zamítnut.
K druhému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně věrohodnosti alternativních dodavatelů
– Argumenty účastnic řízení
79 Žalobkyně uplatňují, že Komise správně nepřezkoumala, zda zbývající soutěžitelé na trhu mohou být považováni za věrohodné dodavatele pro průmyslové odvětví tiskových barev. Když v bodě 68 odůvodnění napadeného rozhodnutí tvrdí, že „se zdá pravděpodobné, že [...] ostatní méně významní aktéři [...] mají dohromady výrobní kapacitu a znalosti [aby mohli být věrohodnými dodavateli]“, Komise ignorovala vyjádření žalobkyň, že před spojením existovalo pouze pět či šest (hlavních) aktérů na trhu, kteří si zasloužili být zohledněni. Komise však odhadla počet věrohodných dodavatelů na třináct. V rozporu s dosavadní praxí dospěla Komise k závěru, že lze mít za to, že dodavatelé představující méně než 5 % celkového objemu zásobování jsou věrohodnými soutěžiteli, a že tedy vykonávají dostatečný konkurenční tlak.
80 Podle žalobkyň z dřívějších rozhodnutí jasně vyplývá, že Komise měla zohlednit činitele, jako například věrohodnost „okrajových“ dodavatelů [rozhodnutí Komise 2002/174/ES ze dne 3. května 2000, kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné se společným trhem a dohodou o EHP (věc COMP/M.1693 – Alcoa v. Reynolds) (Úř. věst. L 58, s. 25, dále jen „rozhodnutí Alcoa v. Reynolds“)], jejich spolehlivost jako dlouhodobých dodavatelů dostatečných množství, pokud z nich nepravidelné dodávky malých množství po částech nečiní volbu pro zákazníky (rozhodnutí Alcoa v. Reynolds), možnost velkých zákazníků převést své nákupy uskutečněné u velkých dodavatelů na větší počet malých dodavatelů [rozhodnutí Komise 92/553/EHS ze dne 22. července 1992 v řízení podle nařízení o spojování (věc IV/M.190 – Nestlé v. Perrier) (Úř. věst. L 356, s. 1, dále jen „rozhodnutí Nestlé v. Perrier“)] a kapacity ostatních menších dodavatelů uspokojit objednávky podstatné části trhu [rozhodnutí Komise 91/535/EHS ze dne 19. července 1991, kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc IV/M068 – Tetra Pak v. Alfa-Laval), dále jen „rozhodnutí Tetra Pak v. Alfa-Laval“].
81 Z uvedených důvodů žalobkyně zpochybňují vymezení trhu provedené Komisí, protože několik menších soutěžitelů by mohlo být schopno zásobovat menší zákazníky, ale nebylo by schopno pokrýt potřeby významnějších zákazníků, jako například žalobkyň. Komise v důsledku toho měla přezkoumat, zda je namístě provést další dělení trhu s kalafunovými pryskyřicemi určenými k použití v odvětví tiskových barev na velké zákazníky na jedné straně a menší zákazníky na druhé straně.
82 Komise má za to, že podle svých podílů na trhu jsou Arizona, Cray Valley a Respol věrohodnými alternativními dodavateli, kteří rovněž disponují významnou nadbytečnou výrobní kapacitou. Ohledně menších dodavatelů není relevantní otázka, zda jednotliví malí dodavatelé mohou soutěžit s hlavními dodavateli, ale zda dohromady mohou vykonávat dostatečný konkurenční tlak na entitu vytvořenou spojením. V tomto ohledu Komise poznamenává, že menší dodavatelé představují 21 až 25 % celkové výrobní kapacity kalafunových pryskyřic, že většina výrobců kalafunových pryskyřic potvrdila, že by mohli snadno vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic a že žalobkyně se zásobuje rovněž u menších soutěžitelů, včetně Megara a Kraemer. V napadeném rozhodnutí je také uvedeno, že výrobci mimo EHP, zejména Arez, mohou být věrohodnými alternativními dodavateli. Konečně věci, v nichž byla vydána rozhodnutí Alcoa v. Reynolds, Nestlé v. Perrier a Tetra Pak v. Alfa-Laval, se podle Komise liší od projednávané věci.
83 Vedlejší účastnice podporují odůvodnění Komise, zejména s odkazem na prohlášení žalobkyň učiněná v průběhu společných setkání, která se uskutečnila po přijetí napadeného rozhodnutí. Tato prohlášení totiž prokazují, že žalobkyně odebírají značná množství kalafunových pryskyřic od různých soutěžitelů účastnic spojení. Vedlejší účastnice rovněž tvrdí, že žalobkyně nepředložily důkaz, že dodavatelé uvedení v napadeném rozhodnutí nejsou věrohodnými alternativními dodavateli.
– Závěry Soudu
84 Úvodem je třeba připomenout, že Komise v bodech 62 až 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumala výrobní kapacitu, zejména nadbytečnou kapacitu dodavatelů přítomných na trhu, včetně menších soutěžitelů účastnic spojení. Z bodu 31 pokynů vyplývá, že zákazníci účastnic spojení mohou mít problémy s přechodem k jiným dodavatelům kvůli tomu, že je jich málo, nebo kvůli značným nákladům na změnu, a že spojení tak může ovlivnit schopnost zákazníků chránit se před zvyšováním ceny.
85 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise držela pokynů, když dospěla k závěru, že menší výrobci byli věrohodnými alternativními dodavateli.
86 Zaprvé je třeba uvést, že žalobkyně v průběhu správního řízení uvedly, že není dost alternativních dodavatelů a že pouze omezený počet výrobců (Akzo, Hexion, Arizona, Respol a Cray Valley) byl schopen vyrobit pryskyřice způsobilé k použití k výrobě tiskových barev (odpovědi Siegwerk na otázky 12 a 15 dotazníku pro zákazníky), že těchto pět podniků bylo hlavními dodavateli kalafunových pryskyřic v Evropě (odpověď Flint na otázku 36 dotazníku pro zákazníky) a že existoval velmi omezený počet dodavatelů (Akzo, Hexion, Arizona a Cray Valley) (odpovědi Sun na otázky 36 a 40 dotazníku pro zákazníky).
87 Přitom již bylo řečeno, že se spisu též vyplývá, že jiní zákazníci rovněž označili další menší výrobce jako své hlavní dodavatele (viz bod 71 výše), že se žalobkyně zásobují také u menších soutěžitelů účastnic spojení (viz body 74 výše), že menší podniky dohromady drží významný podíl na trhu a disponují nadbytečnými kapacitami (viz bod 74 výše), a konečně, že téměř všichni soutěžitelé účastnic spojení uvedli, že by mohli snadno vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic (viz bod 76 výše). Je tudíž třeba konstatovat, že žalobkyně neprokázaly, že se Komise nedržela pokynů, když zahrnula menší soutěžitele účastnic spojení do skupiny věrohodných alternativních dodavatelů. Zejména s ohledem na jejich kombinovaný podíl na trhu a jejich nadbytečnou kapacitu neumožňují skutečnosti vyplývající ze spisu vyloučit, že menší soutěžitelé mohou, přinejmenším ohledně zákazníků, kteří je označili za své hlavní dodavatele, vykonávat konkurenční tlak na entitu vytvořenou spojením.
88 Zadruhé ohledně dřívější rozhodovací praxe Komise, o kterou se opírají žalobkyně, je namístě uvést, že posouzení věrohodnosti alternativních dodavatelů musí být provedeno v závislosti na okolnostech vlastních každé věci. V důsledku toho nelze posouzení provedené Komisí skutkových okolností dřívějších věcí přenést na projednávanou věc. Přitom s ohledem na zjištění uvedená v předchozích bodech nelze Komisi vytýkat, že neprovedla stejné posouzení okolností projednávané věci a věcí, na které je odkazováno (viz v tomto smyslu rozsudek General Electric v. Komise, bod 61 výše, body 118 až 120).
89 Nakonec je třeba připomenout, že ačkoli žalobkyně uplatňují, že několik menších soutěžitelů by mohlo být schopno zásobovat menší zákazníky, ale nebyli by schopni pokrýt potřeby významnějších zákazníků, jako například žalobkyň, na neformálním setkání dne 8. listopadu 2006 nicméně potvrdily, že nezpochybňují vymezení trhu uvedené v napadeném rozhodnutí. V důsledku toho nelze provést posouzení věrohodnosti alternativních dodavatelů pouze s ohledem na údajné potřeby velkých zákazníků, jako například žalobkyň, ale posouzení musí zahrnovat potřeby celkové poptávky existující na trhu. Ve zbývající části je tento argument totožný s argumentem přezkoumaným v bodech 86 a 87 výše a proto musí být ze stejných důvodů zamítnut.
90 S ohledem na výše uvedené žalobkyně neprokázaly, že se Komise nedržela pokynů, když dospěla k závěru že menší soutěžitelé účastnic spojení byli věrohodnými alternativními dodavateli. Tento bod žalobního důvodu tudíž musí být zamítnut.
Ke třetímu bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z toho, že se Komise nedržela pokynů ohledně možnosti zákazníků účastnic spojení změnit dodavatele
– Argumenty účastnic řízení
91 Žalobkyně uplatňují, že Komise měla přezkoumat možnosti zákazníků entity vytvořené spojením změnit dodavatele. Pro podniky vyrábějící tiskové barvy by přechod k alternativním dodavatelům kalafunových pryskyřic byl složitý proces a vyžadoval by obzvláště dlouhé lhůty, jak bylo stanoveno v odpovědích žalobkyň na dotazník pro zákazníky a předložených doplňujících údajích. Žalobkyně uvedly, že z důvodů laboratorních zkoušek a nezbytných dodatečných výrobních zkoušek za účelem schválení nového dodavatele, byla obvykle k uvedení nové pryskyřice zapotřebí lhůta [důvěrné], ale že pro určité typy tiskových barev mohl postup trvat více než [důvěrné]. V důsledku toho, i kdyby se připustila existence věrohodných alternativních dodavatelů, zákazníci by nebyli schopni „hrozit, že se v přiměřeném časovém rámci uchýlí k alternativním zdrojům dodávek, kdyby se dodavatel rozhodl zvýšit ceny“, jak uvádí bod 65 pokynů. Přitom Komise ignorovala vyjádření předložená žalobkyněmi ohledně obtíží a proveditelnosti změny dodavatele.
92 Komise namítá, že žalobkyně dostatečně nepodložily svůj argument, neboť ačkoli se zdá, že určité pryskyřice vyžadují dlouhou lhůtu pro hodnocení, další se zdají umožňovat změnu dodavatele v krátké době. Zejména určité typy výrobků z pryskyřice různých dodavatelů by mohly být předběžně ohodnoceny, což by umožnilo rychlé nahrazení. Mimoto v rozsahu, v jakém jsou smlouvy uzavírány v průměru na dobu tří let, s každoroční možností obnovení, a období hodnocení trvají podle některých zákazníků [důvěrné], by období hodnocení trvající například šest měsíců bez problémů umožnilo změnit dodavatele. Konečně Komise tvrdí, že zohlednila prohlášení žalobkyň v bodech 21 a 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
93 Vedlejší účastnice zdůrazňují, že velcí odběratelé pryskyřice, a zejména žalobkyně, uplatňují strategii zásobování z více zdrojů, a že tudíž při hodnocení důležitých druhů pryskyřic běžně schvalují několik dodavatelů. Mohou tak dodavatele uvedených pryskyřic rychle změnit.
– Závěry Soudu
94 Úvodem je namístě uvést, že z bodů odůvodnění 21 a 60 napadeného rozhodnutí vyplývá, že v rámci vymezení relevantního výrobkového trhu a v rámci přezkumu případných koordinovaných protisoutěžních účinků spojení podniků Komise zohlednila období, ověřování a přizpůsobení nezbytná pro náhradu, z pohledu zákazníků, druhů kalafunových pryskyřic jinými druhy, jakož i zakázkovou výrobu určitých typů kalafunových pryskyřic.
95 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise držela pokynů, když v rámci svého hodnocení nekoordinovaných účinků spojení podniků nepřistoupila k analýze obtíží zákazníků účastnic spojení při změně dodavatele z důvodu hodnocení kalafunové pryskyřice, kterou žalobkyně požadovaly.
96 Zaprvé odpovědi žalobkyň na dotazník pro zákazníky naznačují, že změna dodavatele není možná v krátkých lhůtách (odpověď Sun na otázku 7 dotazníku pro zákazníky), že může trvat [důvěrné] (odpověď Flint na otázku 13 dotazníku pro zákazníky), [důvěrné] (odpověď Sun na otázku 13 dotazníku pro zákazníky) a [důvěrné] (odpovědi Siegwerk na otázky 7 a 13 dotazníku pro zákazníky). Zároveň žalobkyně a Komise uvádí, že doba trvání smluv o zásobování se obecně pohybuje mezi třemi měsíci a třemi roky, s každoroční možností obnovení v případě víceletých smluv. Tudíž vzhledem k tomu, že období hodnocení a doba trvání smluv se v tomto bodě liší, údajné obtíže týkající se převodu objednávek na jiné dodavatele, pokud vůbec existují, se mohou týkat pouze části objednávek, tedy obecně kalafunových pryskyřic, pro něž konkurenční dodavatelé nemají rovnocennou náhradu (viz předchozí bod) a pro něž jsou nezbytná delší období hodnocení. Argument žalobkyň se v každém případě týká pouze jedné části relevantního trhu.
97 Zadruhé je třeba uvést, že z dopisů společnosti Sun v průběhu správního řízení vyplývá, že [důvěrné]. Takže ačkoli Sun při jednání tvrdila, že se jedná o naléhavou situaci, vyplývá z toho, že v případě potřeby lze provést hodnocení typů některých kalafunových pryskyřic rovnocenných s těmi, které používají žalobkyně v krátkých lhůtách, což umožňuje rychlý převod objednávek na jiné dodavatele. V tomto ohledu je třeba rovněž připomenout, že téměř všichni výrobci v odpovědi na otázku 25 dotazníku pro soutěžitele uvedli, že byli schopni vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic.
98 Zatřetí je třeba uvést, že v odpovědi na otázku 42 dotazníku pro zákazníky Sun uvedla, že pro své nejdůležitější výrobky se snažila mít dva až tři předběžně ohodnocené dodavatele. V tomto ohledu je namístě uvést, že předběžné hodnocení kalafunové pryskyřice od několika dodavatelů pro totéž použití umožňuje zásobování toutéž pryskyřicí od více dodavatelů pryskyřice, dokonce i rovnocennými druhy pryskyřic, a rychlejší změnu dodavatele v případě potřeby. V důsledku toho ze správního spisu vyplývá, že na základě předběžného hodnocení několika dodavatelů mohou žalobkyně převést svoje důležité objednávky kalafunových pryskyřic na jiné dodavatele v nejkratších možných lhůtách.
99 S ohledem na výše uvedené je namístě konstatovat, že žalobkyně neprokázaly značné obtíže při změně dodavatele, které uplatňují ve vztahu k potřebě hodnotit kalafunové pryskyřice a které by znemožňovaly zákazníkům hrozit, že se v přiměřeném časovém rámci uchýlí k alternativním zdrojům dodávek, kdyby se dodavatel rozhodl protisoutěžním způsobem zvýšit ceny. V důsledku toho a s ohledem na skutečnosti uvedené účastnicemi a přezkoumané výše, nelze vytýkat Komisi, že nerozšířila analýzu nad rámec zohlednění, v bodech odůvodnění 21 a 60 napadeného rozhodnutí, omezených možností náhrady kalafunových pryskyřic. Vzhledem k tomu, že neexistence analýzy požadované žalobkyněmi nezpochybňuje závěr Komise, musí být tento bod žalobního důvodu zamítnut.
Ke čtvrtému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se kapacity existující na trhu
100 Žalobkyně uplatňují, že Komise měla ověřit existenci dostupné nadbytečné kapacity na trhu. Žalobkyně mají za to, že Komise analyzovala omezení výrobní kapacity a možnost soutěžitelů zvýšit svoji výrobní kapacitu, ale že dospěla k nesprávnému závěru.
101 V tomto ohledu stačí poznamenat, že žalobkyně v rámci tohoto bodu Komisi nevytýkají porušení pokynů, protože neprovedla analýzu dostupné kapacity na trhu, ale vytýkají jí, že se dopustila omylů týkajících se uvedené analýzy. Tuto otázku však vznáší první část druhého žalobního důvodu, a bude tedy přezkoumána v jejím rámci (viz bod 162 a následující níže).
K pátému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování svých soutěžitelů
– Argumenty účastnic řízení
102 Žalobkyně uplatňují, že Komise měla analyzovat, zda by entita vytvořená spojením mohla ztěžovat rozšiřování soutěžitelů. Zpochybňují tvrzení Komise, podle kterého většina soutěžitelů, jedenáct z třinácti, má za to, že spojení nebude mít protisoutěžní účinky. Uplatňují, že Komise byla povinna uvést důvody, proč měla za to, že podniky účastnící se spojení budou omezeny do té míry, že nezvýší ceny ani nepřijmou jiná opatření škodlivá pro hospodářskou soutěž.
103 Komise namítá, že tento argument není nijak odůvodněn a že otázka vznesená žalobkyněmi byla dlouze diskutována v bodech 62 až 74 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
– Závěry Soudu
104 Úvodem je třeba uvést, že napadené rozhodnutí neobsahuje výslovný přezkum schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování soutěžitelů.
105 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise nedržela pokynů, když nepřistoupila k analýze schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování soutěžitelů.
106 V tomto ohledu je namístě uvést, že bod 36 pokynů stanoví, že některá navrhovaná spojení by mohla významně poškodit účinnou hospodářskou soutěž tím, že by ponechala entitu vytvořenou spojením v postavení, které by jí umožnilo ztěžovat rozšiřování soutěžitelů, a že v takovém případě nemohou být soutěžitelé schopni omezit entitu vytvořenou spojením natolik, aby nepřijala opatření škodlivá pro hospodářskou soutěž. Takové postavení může být například výsledkem kontroly nad dodávkami vstupů, možnostmi distribuce či patenty, jakož i finanční síly dotčené entity.
107 V projednávané věci je třeba konstatovat, že žalobkyně nepředkládají důkazy ve smyslu bodu 36 pokynů, aby podpořily svůj specifický argument, podle kterého entita vytvořená spojením bude v postavení, které jí umožní ztěžovat rozšiřování soutěžitelů. Ačkoli v jiné souvislosti uplatňují, že entita vytvořená spojením s ohledem na svoji velikost, infrastrukturu a zkušenosti, může získat vyšší stupeň kontroly či vlivu nad zásobováním gumovou kalafunou a bude mít mnohem silnější vyjednávací pozici než její soutěžitelé (viz bod 148 níže), Komise nicméně uvedla, aniž by to žalobkyně zpochybnily, že entita vytvořená spojením odebírá pouze 5 až 10 % světového objemu výroby gumové kalafuny, což nepředstavuje velkou kupní sílu (viz bod 154 níže). Žalobkyně tudíž neprokázaly, že v projednávané věci měla Komise přezkoumat otázku, zda má entita vytvořené spojením schopnost ztěžovat rozšiřování soutěžitelů.
108 Krom toho Komise v odpovědi na tvrzení, podle kterého měla uvést důvody, proč měla za to, že účastnice spojení nezvýší ceny, správně uvedla, že v napadeném rozhodnutí v bodech 62 až 74 odůvodnění uvedla důvody, proč měla za to, že entita vytvořená spojením bude soutěžiteli omezena natolik, že nebude moci přijmout opatření škodlivá pro hospodářskou soutěž.
109 Za těchto podmínek nelze vytýkat Komisi, že nepřistoupila k analýze schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování soutěžitelů. Vzhledem k tomu, že neexistence analýzy požadované žalobkyněmi nezpochybňuje závěr Komise, musí být tento bod žalobního důvodu zamítnut.
b) Ke třetí části žalobního důvodu, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně koordinovaných účinků sporného spojení
Argumenty účastnic řízení
110 Žalobkyně uplatňují, že Komise neprovedla správnou analýzu koordinovaných účinků, k nimž by mohlo následkem spojení podniků dojít. Podle nich je nedostatečná analýza Komise založená ve velké míře na stejných skutečnostech, o které se Komise opřela při určení, že následkem spojení nedojde ke vzniku dominantního postavení. Pokud by Komise objektivně a kriticky přezkoumala předložené důkazy a držela se ustanovení pokynů týkajících se hodnocení koordinovaných účinků, dospěla by k závěru, že význam kombinovaných podílů na trhu podniků účastnících se spojení, omezený počet dostupných věrohodných alternativních dodavatelů, omezení kapacity a neexistence kupní síly jsou ukazateli jak společného dominantního postavení, tak trhu vykazujícího jisté vlastnosti, které by mohly vést ke koordinovaným účinkům.
111 Přezkum věci podle pokynů by vedl k posouzení, zaprvé schopnosti aktérů na trhu dostatečně kontrolovat, zda byly dodrženy podmínky koordinace, zadruhé existence věrohodných odrazujících mechanismů a zatřetí reakcí třetích stran a jejich schopnosti ovlivnit očekávané výsledky koordinace. I při zohlednění všech subjektů označených Komisí v napadeném rozhodnutí jako životaschopní soutěžitelé, je trh s kalafunovými pryskyřicemi extrémně koncentrovaný, neboť jeho hlavní aktéři drží 60% až 90% podíl. Přitom dřívější rozhodnutí Komise naznačovala, že pokud tři či více velkých dodavatelů představují 60 % prodejů nebo více, může existovat nebezpečí společného dominantního postavení.
112 Komise má za to, že může omezit svoje odůvodnění na určité klíčové otázky vzhledem k tomu, že v projednávané věci je málo pravděpodobné, že by došlo ke koordinovaným účinkům. Bod 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž zdůraznil, že trh není stejnorodý, většina spotřebitelů odebírá specifické druhy pryskyřic někdy vyráběné na zakázku, že na trhu je více výrobců, že mezi podíly na trhu neexistuje žádná symetrie a že narůstající vliv výrobců mimo EHP, jako například Arez (Čína), vzbuzuje u výrobců jisté obavy. Komise trvá na této analýze a má za to, že neexistence stejnorodosti a transparence naznačuje, že není jednoduché dosáhnout koordinace a že je obtížné kontrolovat jednání soutěžitelů. Prostá skutečnost, že málo aktérů dohromady představovalo významnou část trhu nebyla dostatečným příznakem pro závěr, že existuje společné dominantní postavení.
113 Vedlejší účastnice mají za to, že tytéž skutečnosti jsou relevantní pro analýzu koordinovaných účinků a analýzu nekoordinovaných účinků spojení podniků. Poznamenávají dále, že spojení zvýší asymetrii podílů na trhu, což podle pokynů a judikatury (rozsudek Soudu ze dne 25. března 1999, Gencor v. Komise, T‑102/96, Recueil, s. II‑753, bod 134) omezí pravděpodobnost, že podniky dosáhnou koordinace. Mimoto tvrzení žalobkyň ohledně problémů zákazníků při změně dodavatele a neschopnosti soutěžitelů zvýšit objem výroby by podle pokynů byly, pokud jsou přesné, důkazem neexistence iniciativy a schopnosti potrestat jednání odchylující se od podmínek koordinace. Nelze tedy od Komise očekávat provedení hlubší analýzy koordinovaných účinků.
Závěry Soudu
114 Úvodem je třeba připomenout, že Komise svůj závěr, podle kterého bylo přijetí koordinovaného protisoutěžního jednání po uskutečnění spojení velmi nepravděpodobné, založila na posouzení čtyř skutečností. Dospěla k závěru, zaprvé, že relevantní trh se nevyznačuje stejnorodostí prodávaných výrobků, jež byly někdy vyráběné na zakázku, zadruhé, že na trhu je více výrobců, zatřetí, že podíly na trhu se velmi lišily, a začtvrté, že přibližně 30 % výrobců, kteří se účastnili průzkumu trhu, vyjádřilo obavy ohledně narůstajícího vlivu výrobců mimo EHP, jako například Arez (Čína).
115 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise nedržela pokynů, když nepřistoupila k hlubší analýze případných koordinovaných účinků spojení.
116 Zaprvé ohledně argumentu, podle kterého pokyny stanoví přezkum schopnosti aktérů na trhu sledovat odchylky od podmínek případné koordinace, existenci věrohodných odrazujících mechanismů, jakož i reakce případných třetích stran, je třeba konstatovat, že pokyny stanoví přezkum těchto skutečností v bodech 49 až 51, 52 až 55, jakož i 56 a 57. Přitom je třeba uvést, že tato část pokynů také v bodech 44 až 48 zdůrazňuje potřebu společného chápání podmínek koordinace.
117 Zaprvé body 45 a 48 pokynů zdůrazňují, že podniky mohou snadněji dosáhnout společného chápání podmínek koordinace, jsou-li relativně symetrické, zejména pokud jde o struktury nákladů, podíly na trhu, úrovně kapacit a úrovně vertikálního začlenění. Z toho také vyplývá, že čím je hospodářské prostředí jednodušší a stabilnější, tím snadněji podniky dosahují společného chápání podmínek koordinace. Je tak například snadnější koordinovat malý než velký počet hráčů. Také je snadnější koordinovat ceny jediného stejnorodého výrobku než stovky cen na trhu s mnoha různorodými výrobky.
118 Z toho vyplývá, že různorodost prodávaných výrobků, vyšší počet podniků na trhu a asymetrie podílů na trhu ukazují na to, že pro podniky není jednoduché dosáhnout společného chápání podmínek případné koordinace. V tomto ohledu je namístě připomenout, že v bodě 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že relevantní trh se nevyznačuje stejnorodostí prodávaných výrobků, že na trhu je více výrobců a že jejich podíly na trhu byly velmi rozdílné. Z toho vyplývá, že Komise soustředila svoji analýzu na možnosti podniků dosáhnout společného chápání podmínek koordinace a že dospěla z uvedených důvodů k závěru, aniž by to výslovně uvedla, že je málo pravděpodobné, že by podniky takového společného chápání dosáhly.
119 Zadruhé pokyny v bodě 49 zdůrazňují, že pouze věrohodná hrozba rychlých a dostatečných odvetných opatření může odradit podniky koordinující své jednání od odchýlení se. Trhy tedy musejí být natolik transparentní, aby podnikům umožnily dostatečně rozpoznat případná odchýlení se ostatních podniků od podmínek koordinace, a tedy vědět, kdy musejí přistoupit k odvetným opatřením. Komise má v bodě 50 pokynů za to, že transparentnost trhu je často tím vyšší, čím nižší je počet podniků na trhu a že míra transparentnosti často závisí na tom, jakým způsobem probíhají obchodní operace na konkrétním trhu.
120 Z toho vyplývá, že vyšší počet výrobců a nestejnorodost prodávaných výrobků, zejména jsou-li pro zákazníky vyráběny na zakázku, ukazuje na nízkou transparentnost trhu, a že sledování odchylného jednání je tudíž obtížné. V tomto ohledu je třeba připomenout, že Komise v bodě 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že relevantní trh se nevyznačuje stejnorodostí prodávaných výrobků, a upřesnila, že někdy byly pro zákazníky vyráběny na zakázku a že na trhu je více výrobců. V důsledku toho Komise rovněž posoudila schopnost aktérů na trhu sledovat dodržování podmínek koordinace a dospěla z uvedených důvodů k závěru, aniž by to výslovně uvedla, že sledování odchylného jednání bylo v projednávané věci obtížné.
121 Navíc Komise v bodě 60 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že přibližně 30 % výrobců, kteří se účastnili průzkumu trhu, vyjádřilo obavy ohledně narůstajícího vlivu výrobců mimo EHP, jako například Arez. V tomto ohledu, je třeba uvést, že jejich vliv na trh by mohl učinit ještě složitějším dosažení společného chápání podmínek koordinace, jakož i sledování odchylného jednání.
122 Za těchto okolností nelze vytýkat Komisi, že se nedržela pokynů, když dospěla k závěru, že jednak přijetí koordinovaného protisoutěžního jednání po uskutečnění spojení bylo velmi nepravděpodobné, a jednak, že nebyl nutný přezkum odrazujících mechanismů, jakož i reakcí třetích podniků.
123 Zadruhé, ohledně argumentu, podle kterého kombinace tržních podílů podniků účastnících se spojení, nedostatek věrohodných alternativních dodavatelů, omezení kapacity a neexistence kupní síly odhalují společné dominantní postavení, je třeba bez dalšího poznamenat, že uvedené skutečnosti nefigurují mezi skutečnostmi uvedenými v pokynech jako relevantní při posouzení případných koordinovaných účinků spojení podniků.
124 Podle pokynů je zejména kupní síla jednou ze skutečností, které je třeba zohlednit při posuzování existence případné vyrovnávací síly zákazníků účastnic spojení a existence omezení kapacity nehraje v rámci přezkumu nekoordinovaných účinků významnou roli. V každém případě Komise v bodech 62 až 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že existovala nadbytečná kapacita a v bodě 69 odůvodnění konstatovala, že zákazníci disponovali významnou kupní silou. V rozsahu, v jakém žalobkyně vytýkají Komisi, že se v tomto ohledu dopustila nesprávného posouzení, jsou tyto prvky přezkoumány v rámci druhého žalobního důvodu (viz bod 162 a následující, jakož i bod 206 a následující níže).
125 Krom toho ani kombinovaný tržní podíl účastnic spojení ve výši [40–50] %, ani údajný nedostatek věrohodných alternativních dodavatelů neodhalují pravděpodobnost koordinace mezi podniky na relevantním trhu. Nadto již bylo konstatováno, že žalobkyně neprokázaly, že menší dodavatelé nebyli věrohodnou náhradou (viz bod 84 a následující výše). Závěry, jež by ve vztahu k bodu 17 pokynů mohly vyplývat z tržního podílu entity vytvořené spojením, budou přezkoumány v bodě 135 a následujících níže.
126 Zatřetí, ohledně argumentu, podle kterého skutečnost, že čtyři největší aktéři drží mezi 60 a 90 % trhu, ukazuje na možnou existenci nebezpečí společného dominantního postavení, důvěrné znění napadeného rozhodnutí uvádí, že účastnice spojení, Cray Valley a Arizona, drží dohromady [důvěrné] % trhu a [důvěrné] % se společností Respol. V tomto ohledu je namístě uvést, že pro účely prokázání nebezpečí společného dominantního postavení je nezbytné prokázat existenci významného společného podílu na trhu. Nicméně významný společný podíl na trhu sám o sobě nepostačuje k prokázání existence společného dominantního postavení. Jak uvádí pokyny, je mimoto třeba, aby podmínky na trhu byly jeho uskutečnění nakloněny. Přitom již bylo v projednávané věci rozhodnuto, že nelze vytýkat Komisi, že se nedržela pokynů, když dospěla k závěru, že z důvodu obtíží při dosahování koordinace a obtíží při jejím dodržování je přijetí koordinovaného protisoutěžního jednání po uskutečnění spojení velmi málo pravděpodobné (viz body 115 až 122 výše).
127 Začtvrté, ohledně argumentu, podle kterého dřívější rozhodnutí Komise naznačovala, že pokud tři či více velkých dodavatelů představují 60 % nebo více prodejů, může existovat nebezpečí společného dominantního postavení, je namístě uvést, zaprvé, že žalobkyně neodkazují na žádné konkrétní dřívější rozhodnutí, zadruhé, že z výše uvedeného vyplývá, že významný společný podíl na trhu sám o sobě nepostačuje k prokázání existence společného dominantního postavení, ale že je navíc třeba, aby podmínky na trhu byly jeho uskutečnění nakloněny, a zatřetí, že v projednávané věci nelze vytýkat Komisi, že se nedržela pokynů, když dospěla k závěru, že přijetí koordinovaného protisoutěžního jednání po uskutečnění spojení je velmi nepravděpodobné (viz body 115 až 122 výše).
128 Konečně ohledně výtky učiněné žalobkyněmi vůči Komisi, podle které se její analýza případných koordinovaných účinků spojení podniků zakládá v příliš širokém rozsahu na týchž skutečnostech, o které se Komise opírá při určení neexistence dominantního postavení vytvořeného spojením podniků, je třeba poznamenat, že tytéž skutečnosti mohou být relevantní ve vztahu k více různým aspektům posouzení případných účinků spojení podniků Komisí, a že tudíž jejich opětovné zohlednění nijak neomezuje jejich význam v daných souvislostech. V projednávané věci postačí v tomto ohledu uvést, že z úvah uvedených v bodech 115 až 122 výše vyplývá, že Komise svoji analýzu případných koordinovaných účinků spojení podniků založila na skutečnostech relevantních pro uvedenou analýzu.
129 Za těchto podmínek je namístě konstatovat, že žalobkyně neprokázaly, že se Komise nedržela pokynů, když nepřistoupila k hlubší analýze případných koordinovaných účinků spojení podniků. V důsledku toho musí být tato část žalobního důvodu zamítnuta.
c) K první části, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně podílů na trhu a úrovně koncentrace trhu
Argumenty účastnic řízení
130 Žalobkyně uplatňují, že ačkoli Komise správně dospěla k závěru, že spojením podniků vznikne entita tvořená prvním a druhým největším subjektem na trhu kalafunových pryskyřic s významným kombinovaným podílem na trhu ve výši 40 až 50 %, což je důkazem dominantního postavení (rozsudek BaByliss v. Komise, bod 55 výše, bod 329), zatímco třetí a čtvrtý subjekt na trhu jednotlivě nedrží více než 10 až 20 % trhu, nevyvodila z toho závěry, které se nabízely na základě jejích vlastních pokynů (body 16 až 21). Komise ani nezohlednila úroveň koncentrace dotčeného trhu, navzdory skutečnosti, že představuje přesný údaj o podmínkách hospodářské soutěže na trhu. V projednávané věci by vhodné zohlednění tohoto činitele odhalilo, že změna úrovně koncentrace následkem spojení podniků vyvolala skutečné obavy.
131 Komise namítá, že v souladu s bodem 17 pokynů může být jedině podíl na trhu rovný 50 % nebo vyšší sám o sobě důkazem existence dominantního postavení. Mimoto, bod 21 pokynů neobsahuje předpoklad, že úrovně koncentrace přesahující indikativní meze vyvolá problémy v oblasti hospodářské soutěže. Není tedy nezbytné přezkoumat úrovně koncentrace, jestliže existují jiné specifické důvody, jež umožňují dospět k závěru, že neexistují vážné obavy.
132 Vedlejší účastnice zdůrazňují, že podíly na trhu a úrovně koncentrace jsou pouze výchozím bodem analýzy Komise. Krom toho otázka vznesená v rozsudku BaByliss v. Komise, bod 55 výše, není otázka, zda Komise měla předpokládat, že podíl na trhu přesahující 40 % může vytvořit dominantní postavení. Mimoto Soud v rozsudku ze dne 27. listopadu 1997, Kaysersberg v. Komise (T‑290/94, Recueil, s. II‑2137, bod 179) rozhodl, že podíl na trhu ve výši 43,2 % nedostačuje k vytvoření dominantního postavení, pokud dva další hlavní soutěžitelé mají podíly na trhu ve výši 24,5 % a 13,4 %.
Závěry Soudu
133 Úvodem je třeba konstatovat, že Komise popsala podíly na trhu jednotlivých dodavatelů v bodech 51 až 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale že nehodnotila uvedené podíly ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodě 17 pokynů ani nepřistoupila k výpočtu Herfindahl-Hirschmanova indexu (dále jen „HHI“) pro účely porovnání s úrovněmi stanovenými v bodech 19 až 21 pokynů.
134 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise držela pokynů, když v napadeném rozhodnutí nepřistoupila k analýze jednak podílů na trhu ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodě 17 pokynů, a jednak úrovně koncentrace trhu.
135 Zaprvé, ohledně podílů na trhu je třeba uvést, že v souladu s bodem 17 pokynů, pouze značně velký podíl na trhu – 50 % nebo vyšší – může sám o sobě být důkazem existence dominantního postavení na trhu. V případě menšího podílu na trhu může, podle téhož bodu pokynů, spojení vyvolat problémy v oblasti hospodářské soutěže vzhledem k jiným činitelům, jako je síla a počet soutěžitelů, existence kapacitních omezení nebo míra, do jaké jsou výrobky spojujících se stran blízkými náhradami. Z toho vyplývá, že v projednávané věci by analýza podílů na trhu sama o sobě neprokázala existenci dominantního postavení, vzhledem k tomu, že entita vytvořená spojením drží pouze [40–50] % trhu. Analýza ostatních činitelů uvedených v bodě 17 pokynů je nezbytná za účelem celkového určení, zda existují důkazy o dominantním postavení. Přitom z přezkumu druhé a třetí části žalobního důvodu vyplývá, že ostatní činitele uvedené v bodě 17 pokynů a dovolávané žalobkyněmi v projednávané věci rovněž neprokazují existenci dominantního postavení entity vytvořené spojením.
136 Ohledně odkazu na rozsudek BaByliss v. Komise, bod 55 výše (bod 329), je třeba poznamenat, jak uvedly vedlejší účastnice řízení, že otázkou v projednávané věci není, zda podíl na trhu vyšší než 40 % může vytvořit dominantní postavení, ale zda při stanovení uvedené úrovně v projednávané věci Komise vhodně posoudila další činitele. Krom toho vedlejší účastnice správně uvádějí, že z jiné věci vyplývá, že podíl na trhu ve výši 43,2 % nemusí postačovat ke vzniku dominantního postavení (rozsudek Kaysersberg v. Komise, bod 132 výše, bod 179). Z toho vyplývá, že existence dominantního postavení musí být určena individuálně v každé věci v závislosti na okolnostech případu a že nelze posouzení provedené Komisí skutkových okolností spojení podniků, jež vedlo k vydání rozsudku BaByliss v. Komise, bod 55 výše (bod 329), přenést na projednávanou věc.
137 Zadruhé, ohledně úrovní koncentrace je třeba uvést, že body 19 až 21 pokynů v zásadě vymezují úrovně HHI, pod kterými spojení podniků pravděpodobně nevyvolá problémy v oblasti hospodářské soutěže. Komise má zejména za to, že je málo pravděpodobné, že spojení vyvolá problémy v oblasti horizontální hospodářské soutěže na trhu, jehož HHI se po spojení podniků pohybuje mezi 1 000 a 2 000 a delta je nižší než 250, nebo pokud je HHI po spojení vyšší než 2 000 a delta nižší než 150, kromě výjimečných případů. Podle bodu 16 pokynů se HHI rovná součtu čtverců jednotlivých podílů na trhu všech podniků na trhu.
138 V projednávané věci je namístě především uvést, že žalobkyně nerozvinuly svůj argument založený na mezních hodnotách HHI, navzdory skutečnosti, že od okamžiku předložení žalobní odpovědi Komise znaly přesné podíly na trhu vymezené v napadeném rozhodnutí. Nicméně výpočet HHI na základě uvedených údajů prokazuje, že vzrostl z [důvěrné] před spojením na [důvěrné] po spojení, což představuje deltu ve výši [důvěrné]. Tyto hodnoty sice ukazují, že účinky spojení na trhu přesahují úrovně HHI, pod nimiž je v zásadě vyloučeno, aby spojení podniků vyvolalo problémy v oblasti hospodářské soutěže. Nicméně druhá věta bodu 21 pokynů upřesňuje, že z překročení těchto úrovní nevyplývá předpoklad o existenci takových problémů v oblasti hospodářské soutěže. Je nicméně třeba mít za to, že čím větší je překročení uvedených mezí, tím spíše jsou hodnoty HHI ukazatelem problémů v oblasti hospodářské soutěže.
139 Z toho vyplývá, že hodnota HHI po spojení podniků není jasným důkazem existence problémů v oblasti hospodářské soutěže v projednávané věci, neboť významně nepřesahuje úroveň HHI pro rok 2000. Pouze uvedená delta jasně překračuje odpovídající úroveň HHI. Nicméně tato hodnota je jediná, jež může ukazovat na problémy v oblasti hospodářské soutěže, zatímco ani podíly na trhu, ani činitele přezkoumané v rámci druhé a třetí části žalobního důvodu problémy v oblasti hospodářské soutěže nenaznačují. Za těchto podmínek nelze vytýkat Komisi, že se nedržela pokynů, když měla za to, že v napadeném rozhodnutí není třeba se zabývat úrovněmi koncentrace.
140 Konečně je namístě uvést, že bod 14 pokynů uvádí, že podíly na trhu a úroveň koncentrace poskytují užitečné první údaje o struktuře trhu a konkurenčním významu účastnic spojení, ale neukládá Komisi zabývat se těmito skutečnostmi v každém svém rozhodnutí.
141 Z výše uvedeného vyplývá, že nelze vytýkat Komisi, že v napadeném rozhodnutí neprovedla analýzu úrovní koncentrace a podílů na trhu ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodě 17 pokynů. Vzhledem k tomu, že neexistence analýzy požadované žalobkyněmi nezpochybňuje závěr Komise, musí být tato část žalobního důvodu zamítnuta.
142 Z výše uvedeného vyplývá, že první žalobní důvod musí být zamítnut.
3. K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze skutkových omylů a nesprávného posouzení
143 Druhý žalobní důvod má čtyři části, kterými žalobkyně uplatňují, že analýza nekoordinovaných účinků spojení provedená Komisí je stižena omyly týkajícími se zaprvé kapacit dostupných na trhu kalafunových pryskyřic určených k použití v odvětví tiskových barev, zadruhé povahy a dosahu vertikálního začlenění zákazníků, zatřetí dopadu podstatných zvýšení cen surovin a začtvrté údajné vyrovnávací kupní síly zákazníků. V rámci argumentů předložených ohledně první a čtvrté části tohoto žalobního důvodu žalobkyně rovněž uplatňují nedostatečné odůvodnění ohledně závěrů Komise, jež jsou přezkoumány v bodě 218 a následujících níže.
a) K první části, vycházející z omylů týkajících se posouzení kapacit dostupných na trhu
Argumenty účastnic řízení
144 Žalobkyně mají za to, že posouzení Komise nadbytečných kapacit soutěžitelů účastnic spojení není dostatečně odůvodněno a je stiženo zjevně nesprávným posouzením, protože Komise nepřezkoumala dostupnost surovin nezbytných pro výrobu kalafunových pryskyřic. Přitom význam této dostupnosti vyplývá z bodu 71 písm. b) pokynů a z rozhodovací praxe Komise. Nedostatek surovin brání soutěžitelům zvýšit výrobu a je překážkou pro vstup na trh a rozšíření soutěžitelů na trhu.
145 Ve své dřívější rozhodovací praxi Komise dospěla k závěru, že vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže mohou vzniknout na základě nedostatku dostupné kapacity či nedostatečného počtu kvalifikovaných soutěžitelů a přezkoumala, zda soutěžitelé disponují rezervní kapacitou dostatečnou k pokrytí větší části poptávky, zda mohou takovou kapacitu uvolnit a zda by případní soutěžitelé mohli přispět k dostupnosti rezervní kapacity [rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2005, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP (Věc COMP/M.3178 – Bertelsmann v. Springer/JV) (Úř. věst. L 61, s. 17, dále jen „rozhodnutí Bertelsmann v. Springer/JV“)]. Komise provedla podrobná šetření zaměřená na přístup alternativních dodavatelů k surovinám, aby mohli konkurovat entitě vytvořené spojením, přičemž zdůraznila a podrobně přezkoumala potřebu přístupu k nezbytným zdrojům (rozhodnutí Bertelsman v. Springer/JV), snadný přístup k surovinám [rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2006, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP (věc COMP/M.3975 – Cargill v. Degussa Food Ingedients), dále jen „rozhodnutí Cargill v. DFI“], přístup k základním součástem [rozhodnutí Komise 96/177/ES ze dne 19. července 1995, kterým se spojení podniků prohlašuje za neslučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP (věc IV/M.490 – Nordic Satellite Distribution) (Úř. věst. L 53, s. 20, dále jen „rozhodnutí Nordic Satellite Distribution“)], dostupnost zlepšeného zásobování [rozhodnutí Komise 2000/42/ES ze dne 9. března 1999 v řízení podle nařízení o spojování (věc IV/M.1313 – Danish Crown v. Vestjyske Slagterier) (Úř. věst. L 20, s. 1, dále jen „rozhodnutí Danish Crown v. Vestjyske Slagterier“)] a další aspekty, jako například zeměpisné umístění, dostupnou infrastrukturu, přepravní náklady, provozní náklady, politickou stabilitu, pozemky dostupné pro rozšíření továren a omezený přístup k zásobování (rozhodnutí Alcoa v. Reynolds, bod 80 výše).
146 V napadeném rozhodnutí se Komise nedržela své dřívější rozhodovací praxe a ignorovala, neuznala či zamítla důkazy předložené žalobkyněmi bez odůvodnění takového zamítnutí. Žalobkyně Komisi sdělily, že na trhu kalafunových pryskyřic existovalo omezení kapacity, že každoročně vyvíjely velikou snahu k zajištění zásob, jež potřebovaly k výrobě tiskových barev určených pro publikace a že bylo obtížné získat od dodavatelů závazek dodání momentálně nezbytných objemů vzhledem k poklesu jejich výrobní kapacity. Mimoto uvedly, že kapacita je jediným relevantním kritériem při uzavření smlouvy o zásobování, že by byly nuceny zahrnout entitu vytvořenou spojením do svého portfolia dodavatelů, protože ostatní dodavatelé nebyli schopni jim poskytnout objemy, které potřebovaly, že nedostupnost surovin byla hlavní překážkou proniknutí na trh, že v nedávné minulosti měly vážné problémy se zásobováním z důvodu nedostupnosti surovin a že konkurenční dodavatelé museli z důvodu nedostatku surovin zastavit výrobu určitých kalafunových pryskyřic.
147 Komise v napadeném rozhodnutí skutečně zohlednila doplňující vyjádření Sun, jež uváděla konkrétní příklady nedostatků zásobování. Nicméně nevyvodila z nich závěry, které se nabízely, neboť uvedené nedostatky přičetla technickým problémům údržby, a nikoli obecnému nedostatku výrobní kapacity na celém trhu. Komise tuto informaci nepřezkoumala ani poté, co o ní diskutovala s účastnicemi spojení, ani nevysvětlila, jak ojedinělý technický problém jednoho dodavatele mohl vést k naprostému odmítnutí zásobovat zákazníka, zatímco podle samotné Komise všichni dodavatelé měli nadbytečné kapacity. Nebylo ani vysvětleno, jak Komise mohla dospět k závěru, že „[s]e mimoto zdá[lo], že dotčený zákazník mohl nalézt alternativní zdroj zásobování, což [by] zmírnilo dopad uvedeného neočekávaného nedostatku“. Žádná informace v tomto smyslu nebyla Komisi předložena a Komise se společností Sun nevstoupila do styku za účelem jejího ověření.
148 Žalobkyně rovněž trvají na dopisech zaslaných v průběhu správního řízení, jež prokazují, že sama Hexion musela čelit problémům s výrobní kapacitou, neboť nebyla schopna vyrobit požadovaná množství a musela mezi svými zákazníky losovat. Také uplatňují, že vzhledem k nedostatku dostupných surovin entita vytvořená spojením s ohledem na svoji velikost, infrastrukturu a zkušenosti může získat vyšší stupeň kontroly či vlivu nad zásobováním gumovou kalafunou a že to ještě více znevýhodní malé dodavatele, již se velikostí a silou nemohou rovnat společnostem Hexion či Akzo. Jakékoli rozšiřování konkurenčních podniků bude nevyhnutelně ztíženo, ne-li znemožněno. Přitom Komise se nesnažila určit, zda kombinovaná vyjednávací síla Hexion a Akzo vůči dodavatelům gumové kalafuny může být podstatně větší než vyjednávací síla jejich soutěžitelů a jaký účinek to bude mít na trh.
149 Žalobkyně uplatňují, že tři dokumenty dostupné na internetu potvrzují nedostatek surovin v průběhu posledních měsíců roku, jakož i posouzení průmyslové dynamiky provedené žalobkyněmi. Podle nich v nedávné zprávě o pryskyřicích, zveřejněné v Ink World Magazine, vedoucí výroby oddělení „Pryskyřice“ společnosti Hexion prohlásil, že největším problémem, kterému musí v současnosti průmysl v oblasti pryskyřic čelit, je nepravidelná dostupnost klíčových surovin a odpovídající zvýšení jejich nákladů a že z pohledu Hexion byly hlavními problémy zvýšení nákladů a nedostatek pryskyřice z tálového oleje a gumové kalafuny. Podle žalobkyň společné prohlášení společností Megara a Resinall ze dne 2. srpna 2006 stejně tak potvrzuje, že zásobovací situace byla velmi obtížná, neboť prohlašují, že tento rok se průmysl střetl s bezprecedentními výzvami, včetně nedostatku surovin a zvýšení nákladů, že s blížícím se nejaktivnějším obdobím roku se na základě nedávného vývoje předpokládají další přerušení zásobování, a že v důsledku toho až do vydání nového příkazu Resinall nepřijímá nové zákazníky či nové objednávky a vyvine veškeré úsilí nezbytné k zabránění tomu, aby se musela uchýlit ke kvótám. Konečně, podle žalobkyň, internetová stránka podniku DRT ukazuje, že podle nejnovějších zpráv z Číny týkajících se surovin zůstává situace nadále velmi vážná.
150 Žalobkyně mimoto zdůrazňují, že ačkoli zpráva o pryskyřicích a prohlášení Megara a Resinall nebyly dne 29. května 2006 dostupné, je ohromující, že Komise před přijetím napadeného rozhodnutí nezaznamenala nejmenší náznak existence nedostatku surovin. Zatímco v napadeném rozhodnutí je poznamenáno, že Megara a DRT disponují rezervními kapacitami ve výši 5 000 t (což odpovídá 50 % její výrobní kapacity) a 1 000 t (přibližně 6 % její výrobní kapacity), Megara uvedla, že se obává, že nebude schopna splnit své stávající závazky. Podle žalobkyň se krom toho DRT rovněž potýká s vážnými problémy se zásobováním.
151 Žalobkyně se rovněž zabývají metodou Komise použitou k hodnocení kapacity. Ačkoli Komise vnímá sezónní charakter poptávky vedoucí k problémům se zásobováním spojeným s omezením kapacity, přehlíží skutečnost, že průmysl vyznačující se nadbytečnými kapacitami musí být schopen tuto kapacitu použít k uspokojení objednávek zákazníků v obdobích vysoké poptávky.
152 Žalobkyně z toho vyvozují závěr, že informace, které má Komise k dispozici, nepodporují její závěry, podle kterých „většina zákazníků přiznala, že na trhu existuje nadbytečná kapacita“. Mají za to, že tvrzení Komise, podle kterého „pět ze sedmi zákazníků uvedlo, že trh netrpí [netrpěl] omezením kapacity a má [měl] nadbytečnou výrobní kapacitu“ a „dva další zákazníci se nevyjádřili“, je nesprávné, neboť žalobkyně prohlásily, že trh podléhal omezení kapacity.
153 Komise zaprvé poznamenává, že žalobkyně nezpochybňují, že soutěžitelé účastnic spojení měli nadbytečné kapacity nejméně ve výši 19,5 % celkové výroby na trhu, a ve výši 41 % při zohlednění odhadů podílů na trhu výrobců, kteří na tuto otázku neodpověděli.
154 Zadruhé má Komise za to, že podstata argumentu žalobkyň je nesprávná vzhledem k tomu, že nedostatek surovin na trhu se může dotknout všech dodavatelů stejně. Protisoutěžní účinky nastanou, pouze pokud entita vytvořená spojením získá přednostní přístup k surovinám, což by jí umožnilo omezit přístup soutěžitelům. Přitom žalobkyně toto neuplatňují a neexistuje žádný důkaz v tomto smyslu. Z dokumentu staženého Komisí z Internetu totiž vyplývá, že pouze 25 % kalafuny slouží k výrobě pryskyřice určené k použití v oblasti tiskových barev. V důsledku toho by na základě svého podílu na světovém trhu kalafunových pryskyřic [20–30] % (bod 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí) entita vytvořená spojením mohla odebrat pouze 5 až 10 % světové výroby kalafuny, což nepředstavuje velkou kupní sílu.
155 Zatřetí průzkum trhu neumožňuje předpokládat, že nedostatek surovin byl překážkou zvýšení objemu výroby. Ačkoli se zvláště nezeptala soutěžitelů účastnic spojení, zda se setkali s nedostatky určitých druhů kalafuny, má Komise za to, že tato informace byla uvedena v jejich odpovědích na otázky 39 a 40 dotazníku pro soutěžitele, zda se soutěžitelé domnívali, že uvedené nedostatky byly zásadní překážkou ve výrobě pryskyřice. Přitom to není případ projednávané věci. Komise také zdůrazňuje, že jediný zákazník, který v průběhu správního řízení nadnesl otázku nedostatků surovin, je Siegwerk. Ani Flint, ani Sun v průběhu správního řízení nezmínily problém, který nyní považují za klíčový prvek pro účely posouzení spojení podniků. Krom toho informace předložené Komisi ohledně [důvěrné] uváděly technické obtíže a opatření údržby reaktorů. Neobsahovaly žádný odkaz na nedostatky surovin.
156 Začtvrté, ohledně publikací, na které odkazují žalobkyně, Komise připomíná, že legalita napadených aktů musí být posouzena v závislosti na skutkových a právních okolnostech existujících ke dni přijetí uvedeného aktu. Má také za to, že pozorný přezkum uvedených dokumentů prokáže, že v žádném z nich není nedostatek surovin uveden jako překážka zvýšení objemu výroby kalafunových pryskyřic.
157 Zapáté, ohledně dřívější rozhodovací praxe Komise uvádí, že uvedené věci byly ve skutkové rovině velmi odlišné od projednávané věci, a že v důsledku toho je dřívější rozhodovací praxe ve vztahu k projednávané věci irelevantní.
158 Konečně Komise poznamenává, že Siegwerk odpověděla na otázky 35 a 39 dotazníku pro zákazníky tak, že má za to, „že na trhu [byla] jistá nadbytečná kapacita“.
159 Vedlejší účastnice upřesňují, že cena kalafuny silně vzrostla v době spojení z důvodu dočasného poklesu nabídky ve vztahu k poptávce, jež byla následkem kombinace nízkých výchozích skladových zásob, špatného počasí, jež zpozdilo sklizeň kalafuny, a spekulací, ale že bylo možné získat kalafunu za tržní cenu a že ceny poté opět poklesly. S odkazem na setkání se Sun, jež se uskutečnilo po přijetí napadeného rozhodnutí, vedlejší účastnice uplatňují, že žalobkyně při podání žaloby tuto skutečnost znaly.
160 Ohledně dvou z publikací, na které odkazují žalobkyně, vedlejší účastnice vysvětlují, že prohlášení v nich obsažená nejsou relevantní, vzhledem k tomu, že nesouvisí s výrobou kalafunových pryskyřic v Evropě. Třetí publikace uváděla, že Arez v Číně zahájila práce v rámci projektu směřujícího ke zdvojnásobení její výrobní kapacity, což znamená, že tento podnik byl přesvědčen, že má nezbytný přístup k surovinám. Mimoto uvedené publikace, jakož i dohoda o výrobě a prodeji mezi společnostmi Megara a Resinall byly příkladem nových vstupů na trh, jež prokazují, že překážky vstupu a rozšíření podniků byly slabé.
161 Konečně žádné skutečnosti nepodporují závěr, podle kterého by entita vytvořená spojením mohla získat privilegovaný přístup k surovinám. Naopak v průběhu setkání dne 7. dubna 2006 Sun vyjádřila své obavy ohledně skutečnosti, že Hexion nebyla na rozdíl od některých svých soutěžitelů vertikálně začleněna v odvětví kalafuny.
Závěry Soudu
162 První částí tohoto žalobního důvodu žalobkyně ve skutečnosti vznášejí dva body, přičemž první vychází z omylů, jichž se dopustila Komise, když dospěla k závěru, že na trhu existovaly nadbytečné kapacity, a druhý vychází z omylů, jichž se dopustila, když v napadeném rozhodnutí neanalyzovala ani dostupnost surovin nezbytných pro výrobu kalafunových pryskyřic, ani dopad údajného nedostatku uvedených surovin na využití kapacit.
– K prvnímu bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se kapacit existujících na trhu
163 Úvodem je třeba připomenout, že Komise měla v bodech odůvodnění 63 až 67 napadeného rozhodnutí za to, že trh se vyznačoval nadbytečnými kapacitami.
164 Je tedy třeba přezkoumat, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že na trhu existovaly nadbytečné kapacity.
165 Zaprvé ohledně údajných obecných a sezónních omezení, ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně uvedly, že na trhu existovala omezení výrobních kapacit, že kapacita dodavatelů byla možná na sestupu a že Sun vyvíjela každý rok značné úsilí na zajištění nezbytného zásobování, zejména v období od září do prosince, kdy byla vysoká sezónní poptávka, a že výrobní kapacity stávajících výrobců byly nedostatečné (odpovědi Flint na otázku 40 a Sun na otázku 39 dotazníku pro zákazníky). Mimoto Sun ve svých dodatečných vyjádřeních naznačila existenci [důvěrné].
166 V tomto ohledu je namístě připomenout, že napadené rozhodnutí se v bodech 62 až 65 odůvodnění zakládá hlavně na údajích poskytnutých soutěžiteli účastnic spojení, podle kterých existovaly rezervní výrobní kapacity nejméně ve výši 19,5 % celkového objemu výroby na trhu a že podle odhadů mohly dosáhnout až 41 % (viz bod 25 výše). Mimoto podle bodu 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí pět ze sedmi zákazníků, kteří odpověděli na dotazník, uznalo, že trh disponoval nadbytečnými kapacitami. V rozsahu, v jakém žalobkyně napadají tuto skutečnost, Komise správně odkazuje na odpovědi Siegwerk na otázky 35 a 39 dotazníku pro zákazníky, v nichž Siegwerk uznává existenci nadbytečných kapacit. Ze spisu tedy vyplývá, že pouze Flint a Sun v průběhu správního řízení jasně uvedly, že existovala omezení kapacity. Mimoto z doplňujících vyjádření Sun a z odpovědí [důvěrné] vyplývá, že [důvěrné]. Uvádějí totiž, že [důvěrné].
167 Krom toho rovněž z dopisů Sun vyplývá, že [důvěrné]. V důsledku toho neměla Komise povinnost dále vysvětlit, jak [důvěrné], ani ověřit svá tvrzení v tomto ohledu u Sun. Mimoto vzhledem k tomu, že informace poskytnuté [důvěrné] ohledně [důvěrné] dostatečně vysvětlují [důvěrné], Soud má za to, že Komise neměla povinnost ověřit u Sun tuto skutečnost.
168 Za těchto okolností má Soud za to, že Komise neměla povinnost více podložit zjištění uvedená v bodě odůvodnění 67 napadeného rozhodnutí a že se nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že na trhu existovaly nadbytečné kapacity.
169 Zadruhé ohledně údajných omezení kapacity soutěžitelů žalobkyň je třeba uvést, že Flint uvedla, že u ostatních dodavatelů neexistovaly dostatečné dostupné kapacity, že bylo obtížné získat od dodavatelů závazek dodání potřebných relevantních objemů, že kapacita byla hlavním kritériem zohledňovaným při uzavírání smlouvy o zásobování a že byla nucena zahrnout entitu vytvořenou spojením do svého portfolia dodavatelů, protože ostatní dodavatelé nebyli schopni jí poskytnout objemy, které potřebovala (odpovědi na otázky 12, 40, 43 a 45 dotazníku pro zákazníky). Mimoto Sun uvedla, že všichni výrobci kalafunových pryskyřic v současnosti zásobovali průmyslové odvětví tiskových barev, a že v důsledku toho pro odvětví tiskových barev neexistoval žádný dostupný alternativní dodavatel, že požadovaný objem byl jedním z kritérií pro uzavření smlouvy o zásobování, že neexistoval žádný dodavatel schopný okamžitě uspokojit jejich poptávku a že všichni velcí odběratelé pryskyřice uplatňovali strategii zásobování z více zdrojů (odpovědi na otázky 12, 42 a 44 dotazníku pro zákazníky). Konečně Siegwerk uvedla, že v Evropě neexistovali alternativní dodavatelé stávajících dodavatelů (odpověď na otázku 12 dotazníku pro zákazníky).
170 V tomto ohledu je v projednávané věci třeba poznamenat, že jedinou relevantní otázkou je otázka, zda dostupné kapacity umožňovaly zákazníkům účastnic spojení převést své objednávky, doposud zajišťované posledně uvedenými, na jiné stávající dodavatele či na možné nové tržní subjekty. Z odpovědí na dotazník pro zákazníky uvedených v předchozím bodě vyplývá, že pouze Flint v průběhu správního řízení jasně uvedla existenci obtíží spojených s objemy dostupnými u soutěžitelů účastnic spojení. Přitom Flint rovněž uvedla ohledně skutečnosti, že bylo obtížné získat od dodavatelů závazek dodání „relevantních objemů“, že bylo možné získat takový závazek, pokud byl zákazník připraven zaplatit stanovenou cenu („If we pay, we get!“, odpověď na otázku 40 dotazníku pro zákazníky). Uvedené údajné obtíže se tedy zdají být více spojeny s úrovní cen požadovaných dodavateli v závislosti na poptávce než s nedostatkem surovin.
171 Dále je namístě mít za to, že za účelem odrazení entity vytvořené spojením od případného protisoutěžního chování není nezbytné, aby všichni její zákazníci mohli převést všechny své objednávky k jiným dodavatelům. Možnost žalobkyň převést podstatnou část svojí poptávky k jiným dodavatelům lze totiž považovat za hrozbu dostatečně vysokých ztrát pro entitu vytvořenou spojením, způsobilou odradit ji od provádění takové strategie. V projednávané věci vyplývá ze strategie zásobování z více zdrojů uvedené Sun v průběhu správního řízení, že zákazníci se snažili do svého portfolia dodavatelů zahrnout více výrobců. Přitom z podílů na trhu společností Arizona, Cray Valley a Respol, jakož i z jejich výrobních kapacit a významných nadbytečných kapacit, kterými disponovaly a které byly uvedeny v bodech 51 a 62 až 64 odůvodnění napadeného rozhodnutí a nebyly zpochybněny žalobkyněmi, vyplývá, že uvedení dodavatelé mohou dodat velké objemy, které by žalobkyně mohly požadovat. Je třeba rovněž připomenout, že menší dodavatelé dohromady disponovali podílem na trhu přibližně 21 % a významnými nadbytečnými kapacitami. Soud má tedy za to, že Komise se nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když v bodech 68 a 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla za to, že ostatní výrobci na trhu mají kapacitu, která jim umožňuje blokovat protisoutěžní jednání a zásobovat velké zákazníky účastnic spojení.
172 Konečně je třeba připomenout, že pouze Flint a Sun v průběhu správního řízení uplatnily omezení kapacity, zatímco ostatní zákazníci, včetně Siegwerk, a soutěžitelé účastnic spojení všichni uznali, že existují nadbytečné kapacity. Z uvedených důvodů má Soud za to, že Komise se nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že soutěžitelé žalobkyň neměli omezenou kapacitu, jež by mohla bránit uvedeným zákazníkům převést dostatečně významnou část svých objednávek na jiné dodavatele.
173 S ohledem na výše uvedené má Soud za to, že Komise mohla právem dospět k závěru, že na trhu existovaly nadbytečné kapacity. V důsledku toho musí být tento bod žalobního důvodu zamítnut.
– Ke druhému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se dostupnosti surovin
174 Úvodem je třeba připomenout, že v bodě 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise určila, že v průběhu posledních let před spojením podniků došlo ke zvýšení cen surovin, jež jsou základními prvky pro výrobu kalafunových pryskyřic, jako například nafta, gumová kalafuna a pryskyřice z tálového oleje, přičemž cena gumové kalafuny vzrostla z 500 USD za tunu v lednu 2004 na přibližně 1 250 USD za tunu ke dni vydání napadeného rozhodnutí.
175 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když v napadeném rozhodnutí neprovedla analýzu dostupnosti surovin nezbytných k výrobě kalafunových pryskyřic ani účinků údajného nedostatku surovin na využití kapacit.
176 Zaprvé ohledně důkazů existence nedostatků surovin je třeba uvést, že Siegwerk v odpovědi na otázky 36 a 39 dotazníku pro zákazníky uvedla, že zvýšený charakter cen a dostupnost surovin byly v současnosti hlavní překážkou proniknutí na trh a že v nedávné minulosti měla vážné problémy se zásobováním z důvodu nedostupnosti surovin. V odpovědi na otázku 15 dotazníku pro zákazníky Siegwerk mimoto uvedla, že v únoru 2006 Arizona přestala dodávat většinu modifikovaných fenolických pryskyřic, neboť posledně uvedená přerušila svoji výrobu kvůli trvajícímu omezení dostupnosti dvou nezbytných surovin, surové pryskyřice z tálového oleje a gumové kalafuny. Mimoto již bylo připomenuto, že napadené rozhodnutí v bodě 67 odůvodnění odkazuje na významné zvýšení cen surovin v průběhu posledních let před přijetím napadeného rozhodnutí. Konečně vedlejší účastnice uznávají, že následkem kombinace několika činitelů došlo k dočasnému poklesu nabídky ve vztahu k poptávce.
177 Nicméně Komise správně zdůrazňuje, že Siegwerk je jediným z deseti zákazníkům, kteří odpověděli na dotazník pro zákazníky, který uvedl problémy spojené s dostupností surovin. Žádný jiný zákazník, dokonce ani Flint a Sun, v průběhu správního řízení neuplatnil takové obtíže. Stejně tak žádný z třinácti soutěžitelů účastnic spojení, kteří odpověděli na dotazník pro soutěžitele, neuvedl takové problémy ve vztahu k surové pryskyřici z tálového oleje či gumové kalafuně, ačkoli jim Komise položila otázky ohledně využití kapacit pro výrobu hybridních pryskyřic (jež sestávají z uhlovodíkových pryskyřic a z pryskyřic na základě tálového oleje či gumové kalafuny) a ohledně obtíží týkajících se zejména vstupu na trh s kalafunovými pryskyřicemi (otázky 39 a 40 dotazníku pro soutěžitele). Jediný náznak v tomto smyslu totiž pochází od Cray Valley, jež tvrdila, že „omezený přístup k levným surovinám (zejména uhlovodíkům)“ byl překážkou vstupu na trh. Konkrétně Arizona neuvedla žádné obtíže v tomto ohledu. Přitom pro výrobce kalafunových pryskyřic je nejsnazší objevit problémy se zásobováním týkající se jejich surovin. Mimoto vedlejší účastnice rovněž zdůrazňují, že navzdory zaznamenanému dočasnému poklesu nabídky ve vztahu k poptávce bylo vždy možné získat gumovou kalafunu za tržní cenu.
178 S ohledem na výše uvedené má Soud za to, že vzhledem k jediným náznakům Siegwerk v situaci, kdy všichni výrobci museli čelit stejným obtížím, se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když se v napadeném rozhodnutí nezabývala dostupností surovin.
179 Jednak, zadruhé, ohledně dokumentů dostupných na internetu, na které odkazují žalobkyně, je namístě uvést, že nemohou být zohledněny jako důkazy existence údajného nedostatku surovin, neboť žádný z uvedených dokumentů nebyl předložen Komisi v průběhu správního řízení. Navíc oznámení dohody mezi Megara a Resinall, jakož i zpráva o pryskyřicích byly zveřejněny po přijetí napadeného rozhodnutí, kdežto prohlášení DRT není datováno.
180 Dále v rozsahu, v jakém se žalobkyně hodlají opřít o uvedené dokumenty za účelem prokázání skutečnosti údajně všeobecně známé v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí, tedy nedostatku surové pryskyřice z tálového oleje a gumové kalafuny, je třeba poznamenat, že oznámení Resinall neupřesňuje suroviny dotčené údajným nedostatkem ani jeho původ a že vedlejší účastnice uvedly, aniž by to bylo žalobkyněmi zpochybněno, že Resinall v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí a oznámení neprodávala kalafunové pryskyřice v Evropě. Mimoto prohlášení DRT odkazuje na terpenové deriváty a vedlejší účastnice uplatnily, aniž by to bylo žalobkyněmi zpochybněno, že co platí pro terpenové deriváty, nemusí nutně platit pro kalafunové pryskyřice. Krom toho v rozsahu, v jakém uvedené prohlášení odkazuje na gumovou kalafunu, je třeba poznamenat, že z uvedeného prohlášení jasně nevyplývá, zda odkazuje na zvýšení objemu výroby či zvýšení cen, a že ani důkaz zvýšení cen nezbytně neprokazuje existenci nedostatku. Konečně ze zprávy o pryskyřicích vyplývá, že se netýká konkrétně surové pryskyřice z tálového oleje a gumové kalafuny, ale všech surovin a zejména uhlovodíků, že obecně uvádí existenci obtíží v roce 2005, ale stabilitu v zásobování v roce 2006 a že obtíže v roce 2005 byly spojeny spíše se zvýšením cen a jejich nestálostí než s nedostupností dvou dotčených surovin. Jediný odkaz na nedostatek uvedených dvou surovin se totiž týká právě roku 2005 a vysvětluje jej, jakož i zvýšené náklady zejména vyššími náklady na energie. Tudíž je namístě mít za to, že uvedené dokumenty neprokazují, že nedostatek surové pryskyřice z tálového oleje a gumové kalafuny byl při přijetí napadeného rozhodnutí všeobecně známou skutečností a že Komise proto měla povinnost tuto otázku přezkoumat.
181 Z uvedených důvodů má Soud za to, že dokumenty dostupné na internetu, na které odkazují žalobkyně, neprokazují, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když se v napadeném rozhodnutí nezabývala dostupností surovin.
182 Zatřetí, ohledně tvrzení, podle kterého údajné nedostatky surovin bránily soutěžitelům zvýšit objem výroby a byly překážkou vstupu na trh a rozšíření soutěžitelů na trhu, Komise správně poznamenává, že žalobkyně nevysvětlily jak protisoutěžní účinky mohly vyplývat z nedostatku surovin, jež, jak se zdálo, se dotýkal všech dodavatelů stejným způsobem. V tomto ohledu je třeba připomenout, že Siegwerk v odpovědi na otázku 12 dotazníku pro zákazníky uvedla, že největší objem kalafuny byl vyroben v Číně a že pokud by čínská kalafuna zdražila, všichni dodavatelé na světové úrovni by čelili stejnému problému. Pokud by totiž nebyla gumová kalafuna dostupná, žádný výrobce, dokonce ani entita vytvořená spojením, by nemohl vyrábět kalafunové pryskyřice na základě gumové kalafuny. Naproti tomu, pokud je dostupná, všichni výrobci ji mohou získat v rozsahu, v jakém jsou ochotni za ni zaplatit stanovenou cenu (viz bod 170 výše).
183 Jak tvrdí Komise, pouze přednostní přístup účastnic spojení ve srovnání s jejich soutěžiteli by mohl mít dopad na hospodářskou soutěž. Žalobkyně však neuplatňují, že jím účastnice spojení disponují. Omezují se na tvrzení, že entita vytvořená spojením může vzhledem ke své velikosti, infrastruktuře a zkušenostem získat vyšší stupeň kontroly či vlivu na zásobování gumovou kalafunou. Nicméně Komise uvedla, aniž by to žalobkyně zpochybnily, že entita vytvořená spojením odebírá pouze 5 až 10 % světového objemu výroby gumové kalafuny (viz bod 154 výše).
184 Z uvedených důvodů má Soud za to, že argumenty žalobkyň, podle kterých jednak nedostatky surovin bránily soutěžitelům zvýšit objem výroby a představovaly překážku vstupu na trh a rozšíření soutěžitelů na trhu, a jednak entita vytvořená spojením měla velkou kupní sílu, nebyly dostatečně prokázány.
185 Začtvrté, ohledně odkazu na pokyny a na dřívější rozhodovací praxi Komise postačí připomenout, že je třeba posoudit každou věc s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti a že z výše uvedeného vyplývá, že skutečnosti uvedené žalobkyněmi neprokazují, že v projednávané věci měla Komise povinnost zabývat se v napadeném rozhodnutí dostupností surovin a dopadem jejich údajného nedostatku na využití kapacit.
186 S ohledem na výše uvedené má Soud za to, že žalobkyně neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když se v napadeném rozhodnutí nezabývala dostupností surovin ani dopadu údajného nedostatku surovin na využití kapacit. V důsledku toho musí být tento bod žalobního důvodu zamítnut.
187 Z toho vyplývá, že tato část žalobního důvodu musí být zamítnuta.
b) Ke druhé části, vycházející z omylů týkajících se povahy a dosahu vertikálního začlenění zákazníků entity vytvořené spojením
Argumenty účastnic řízení
188 Žalobkyně uplatňují, že Komise nepřezkoumala povahu a dosah vertikálního začlenění zákazníků. Tvrzení uvedené v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že podniky jako například Siegwerk a Flint, jež „interně vyráběly kalafunovou pryskyřici [,...] své dodavatele úspěšně ukáznily“, Komise založila na údajích týkajících se kapacity výroby vycházejících z odhadů provedených účastnicemi spojení, aniž by se dotázala žalobkyň na povahu jejich výroby. Dotčená interní výroba zahrnovala pouze jeden konkrétní druh kalafunové pryskyřice, jenž lze použít pouze k výrobě omezené řady tiskových barev. Mimoto místo 25 000 t a 12 000 t, Flint a Siegwerk ve skutečnosti vyráběly pouze [důvěrné] t. Řádné šetření zaměřené na potvrzení uvedených údajů by odhalilo, že uvedená výroba nemohla představovat hrozbu pro účastnice spojení, neboť žalobkyně byly nadále závislé na vnějších zdrojích zásobování. Komise opomněla ověřit, zda informace, jimiž disponovala, byly věrohodné, relevantní či objektivní. Vzhledem k tomu, že obě žalobkyně ve svých vyjádřeních uvedly, že mají vážné pochybnosti ohledně spojení podniků, a zdůraznily hospodářskosoutěžní tlaky vyplývající ze spojení, bylo překvapující, že Komise nepřezkoumala údaje poskytnuté účastnicemi spojení.
189 Komise poznamenává, že žalobkyně nepopírají, že Flint a Siegwerk mají významnou interní výrobu, a má za to, že rozdíl mezi odhady uvedenými v napadeném rozhodnutí a údaji poskytnutými žalobkyněmi je malý. Argument žalobkyň, podle kterého interní výroba slouží pouze k výrobě omezené řady tiskových barev by měl být zamítnut jako nedostatečně podložený vzhledem k tomu, že výrobci kalafunových pryskyřic určených k výrobě tiskových barev jsou obecně schopni vyrobit kompletní řadu. V každém případě argumenty uvedené žalobkyněmi nezpochybňují posouzení uvedené v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého existovala hrozba vertikálního začlenění části zákazníků.
190 Vedlejší účastnice uvádějí, že kombinovaná kapacita Flint a Siegwerk je podle jejich vlastních údajů [důvěrné] t, což je významný objem ve srovnání s objemem 35 000 t, jenž odpovídá kapacitě Hexion před spojením. Mimoto Komise díky oznámení o spojení podniků věděla, že Flint a Siegwerk vyrábějí pouze rezináty. S ohledem na snadnost nahrazení zdrojů zásobování mohly Flint a Siegwerk využít svoje interní výrobní kapacity k ukáznění svých dodavatelů jednak hrozbou ukončení objednávek pryskyřic určených ke gravírování a pro „offsetové“ tiskové barvy, a jednak uvolněním výrobní kapacity, jíž disponovali ostatní dodavatelé, aby jim umožnili výrobu dalších druhů pryskyřic určených pro trh s tiskovými barvami. Konečně žalobkyně si byly zcela vědomy toho, že mohou hrozit vertikálním začleněním, neboť Sun uvedenou hrozbu použila na setkání s Hexion dne 5. května 2006.
Závěry Soudu
191 Úvodem je namístě připomenout, že v rámci přezkumu vyrovnávací síly zákazníků účastnic spojení Komise poznamenala v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že podle odhadů účastnic měli tři významní zákazníci interní výrobu značného rozsahu: Flint a Siegwerk, které měly odhadovanou výrobní kapacitu přibližně 25 000 t a 12 000 t, a společnost Huber, která nedávno získala společnost Micro Inks a informovala její dodavatele, že se chystá zahájit převod jejích nákupů na svoji pobočku.
192 Je tedy třeba přezkoumat, zda se Komise dopustila omylů týkajících se vertikálního začlenění Flint a Siegwerk, jež mohly ovlivnit její závěr ohledně existence vyrovnávací síly zákazníků účastnic spojení.
193 Zaprvé, ohledně rozdílu mezi vyrobenými množstvími uvedenými v napadeném rozhodnutí a množstvími podle údajů předložených žalobkyněmi je třeba konstatovat, že tento rozdíl je minimální. I na základě údajů předložených žalobkyněmi kombinovaná výroba Flint a Siegwerk dosahuje více než [důvěrné] % výrobní kapacity Hexion před spojením. Z uvedených důvodů je namístě mít za to, že rozdíl uplatňovaný žalobkyněmi je irelevantní pro posouzení vyrovnávací síly, jež provedla Komise a jež je uvedeno v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
194 Zadruhé, ohledně argumentu, podle kterého výroba Flint a Siegwerk byla omezena na určité pryskyřice, a že proto byly závislé na dodavatelích na trhu, vedlejší účastnice uvádějí, že interní výroba, ačkoli omezená na určité druhy kalafunové pryskyřice, jim umožňuje na dodavatele vyvíjet tlak. V každém případě Komise správně uplatňuje, že případná omezení interní výroby Flint a Siegwerk se nedotýkají podstaty jejího odůvodnění uvedeného v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Používá totiž příklad společností Flint, Siegwerk a Huber za účelem prokázání, že vyrovnávací síla zákazníků účastnic spojení je posílena skutečností hrozby vertikálního začlenění. Z uvedených důvodů je namístě mít za to, že skutečnost, že Komise v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedla případná omezení výroby Flint a Siegwerk, je irelevantní pro posouzení vyrovnávací síly, které provedla Komise.
195 Konečně z výše uvedeného vyplývá, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že za okolností projednávané věci není nutné ověřit údaje týkající se interní výroby společností Siegwerk a Flint.
196 S ohledem na výše uvedené žalobkyně neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že zákazníci účastnic spojení mají vyrovnávací sílu, či ohledně hrozby vertikálního začlenění Flint a Siegwerk, skutkového omylu, který mohl ovlivnit uvedený závěr.
197 V důsledku toho musí být tato část žalobního důvodu zamítnuta.
c) Ke třetí části, vycházející z omylů týkajících se dopadu podstatného zvýšení cen surovin
Argumenty účastnic řízení
198 Žalobkyně mají za to, že Komise neprovedla řádné šetření ohledně dopadu na hospodářskou soutěž zvýšení ceny gumové kalafuny z 500 na 1 250 USD za tunu v průběhu 29 měsíců předcházejících spojení podniků. Sun informovala Komisi o výrazném zvýšení cen kalafunové pryskyřice, a zejména o zvýšení cen ze strany účastnic spojení od února 2005 do 15. května 2006. Přitom Komise nepřezkoumala dopad na výrobce a odběratele kalafunových pryskyřic zvýšení cen spojených s rostoucí poptávkou, ačkoli v jiných věcech měla za to, že „možnost zvýšení [...] cen [...] je nejlepším důkazem nedostatečné hospodářské soutěže v minulosti, která bude po spojení bezpochyby ještě menší k tomu, aby značně omezila sílu“ entity vytvořené spojením (viz rozhodnutí Nestlé v. Perrier) a že zvýšení cen „protiřečí argumentu, podle kterého jsou ceny omezeny existencí nadbytečných kapacit“ [rozhodnutí Komise 2002/244/ES ze dne 14. března 2000, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem a dohodou o EHP (věc COMP/M.1663 – Alcan v. Alusuisse) (Úř. věst. 2002, L 90, s. 1, dále jen „rozhodnutí Alcan v. Alusuisse“)].
199 Komise poznamenává, že žalobkyně nevysvětlují, proč bylo nezbytné podrobné šetření ohledně zvýšení cen surovin, jež se dotklo všech výrobců dotčených výrobků. Tvrdí, že zvýšení cen nemá žádnou vazbu s projednávaným spojením podniků a že uvedené spojení není jeho příčinou. Vzhledem k tomu, že ceny surovin nezbytných k výrobě kalafunových pryskyřic výrazně vzrostly v průběhu posledních let, vzrostly následně také ceny kalafunových pryskyřic.
200 Vedlejší účastnice rovněž zdůrazňují, že v žalobě nebylo uvedeno, jak mohou být zvýšení cen surovin spjata s oznámeným spojením podniků. Mimoto mají za to, že skutkové okolnosti věcí, v nichž byla vydána rozhodnutí Alcan v. Alusuisse a Nestlé v. Perrier, nejsou srovnatelné se skutkovými okolnostmi projednávané věci. Konečně je třeba poznamenat, že důkazy týkající se zvýšení cen předložené Sun byly přezkoumány v bodech 66 a 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Závěry Soudu
201 Úvodem je namístě připomenout, že Komise v bodě 66 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že Akzo a Hexion v minulosti zvýšily ceny kalafunové pryskyřice. V bodě 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že dotčená zvýšení v průběhu posledních let před spojením podniků byla následkem zvýšení cen surovin, jež jsou základními prvky pro výrobu kalafunových pryskyřic, jako například nafta, gumová kalafuna a pryskyřice z tálového oleje, přičemž cena gumové kalafuny vzrostla z 500 USD za tunu v lednu 2004 na přibližně 1 250 USD za tunu ke dni vydání napadeného rozhodnutí.
202 Je tedy třeba ověřit, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když v napadeném rozhodnutí nepřistoupila, jak tvrdí žalobkyně, k analýze dopadu na výrobce a odběratele kalafunových pryskyřic zvýšení jednak cen kalafunové pryskyřice, zejména zvýšení ze strany účastnic spojení, a jednak cen surovin.
203 Zaprvé, ohledně zvýšení cen kalafunové pryskyřice již bylo v bodě 201 výše připomenuto, že napadené rozhodnutí vysvětluje v bodě 67 odůvodnění, že jejich zvýšení je následkem zvýšení cen surovin. Žalobkyně toto vysvětlení nezpochybňují. Z toho vyplývá, že na základě uvedených skutečností nelze vytýkat Komisi, že v projednávané věci měla za to, že v rozporu se svým posouzením skutkových okolností ve věcech, v nichž byla vydána rozhodnutí Alcan v. Alusuisse a Nestlé v. Perrier, nebyla zvýšení cen důkazem nedostatečné úrovně hospodářské soutěže a tržní síly. Vzhledem k tomu, že nepředložily žádné jiné vysvětlení na podporu údajné relevance uvedených obecných zvýšení cen, které se a priori dotkly všech zákazníků stejným způsobem, pro posouzení protisoutěžních účinků spojení podniků, žalobkyně neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když nepřezkoumala dopad uvedených zvýšení cen na odběratele kalafunových pryskyřic.
204 Zadruhé, ohledně cen surovin je v bodě 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí upřesněno jednak, že jejich zvýšení je následkem zvýšení cen nafty. Krom toho je namístě připomenout, že Siegwerk uvedla, že není pochyb o tom, že uvedená zvýšení se dotkla všech výrobců dotčených výrobků stejným způsobem (viz bod 181 výše). Není tedy namístě mít za to, že uvedená obecná zvýšení cen surovin mají za následek problémy v oblasti hospodářské soutěže (viz body 181 až 183 výše). Přitom žalobkyně nepředložily konkrétní důvody vysvětlující, proč Komise měla zkoumat dopad zvýšení cen surovin na výrobce a odběratele kalafunových pryskyřic.
205 Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když nepřistoupila k analýze dopadu zvýšení cen na výrobce a odběratele kalafunových pryskyřic. Tato část žalobního důvodu musí tudíž být zamítnuta.
d) Ke čtvrté části, vycházející z omylů týkajících se vyrovnávací kupní síly
Argumenty účastnic řízení
206 Žalobkyně uplatňují, že Komise nepřezkoumala správně argumenty týkající se otázky vyrovnávací kupní síly. Nestačí prokázat, že poptávka na trhu je koncentrovaná nebo že zákazníci se zásobují u více dodavatelů. Komise se měla soustředit na schopnost zákazníků přijmout opatření za účelem zabránit jakémukoli pokusu o zvýšení cen ze strany dodavatelů. S ohledem na důkazy uvedené ve spise, jež protiřečí argumentu Komise vycházejícímu z vyrovnávací kupní síly, přísluší Komisi provést hlubší analýzu rozšířenou na strukturu průmyslu a další činitele jeho dynamiky, jakož i na přesné strategie, jež by mohly přijmout odběratelé v odvětví za účelem zabránění jakémukoli zvýšení cen v návaznosti na spojení podniků [rozhodnutí Komise 1999/641/ES ze dne 25. listopadu 1998, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem a dohodou o EHP (věc IV/M.1225 – Elso v. Tora) (Úř. věst. L 254, s. 9, dále jen „rozhodnutí Elso v. Tora“)]. Napadené rozhodnutí se tedy nevyjádřilo ke všem uvedeným otázkám, neboť Komise se omezila na tvrzení, že silná závislost účastnic spojení na několika velkých zákaznících zabrání jakémukoli protisoutěžním jednání, přestože žalobkyně zdůraznily, že dotčený trh se nevyznačuje existencí kupní síly, a zdůraznily, že skutečnost, že se zásobují u dvou podniků účastnících se spojení, je vůči nim činí zvláště zranitelné. Žalobkyně ve svých vyjádřeních předložených Komisi uvedly, že se jedná o trh prodejců a že ony nemohou vůči dodavatelům v odvětví uplatňovat významnou vyjednávací sílu z důvodu neexistence alternativních dodavatelů a technických omezení. S ohledem na tato vyjádření měla Komise odůvodnit své závěry, což neučinila a ani se argumenty žalobkyň nezabývala v napadeném rozhodnutí.
207 Komise zdůrazňuje, že žalobkyně nezpochybňují, že poptávka na trhu je velmi koncentrovaná a připomíná, že pět hlavních výrobců tiskových barev přestavuje přibližně [80–90] % příjmů Hexion a [90–100] % příjmů Akzo. Rovněž poznamenává, že nabídka je méně koncentrovaná a prodeje entity vytvořené spojením žalobkyním představují [důvěrné] % celkových prodejů Hexion a [důvěrné] % celkových prodejů Akzo, ale pouze [důvěrné] % celkové potřeby Sun. Z toho vyplývá, že účastnice spojení jsou více závislé na žalobkyních než naopak. Odběratelé mimoto disponují podstatným počtem věrohodných alternativních dodavatelů, vlastní výrobou a možností vertikálního začlenění. Za těchto okolností má Komise za to, že zjištění uvedené v napadeném rozhodnutí, podle kterého silná závislost účastnic spojení vůči několika velkým zákazníkům představuje překážku případného protistoutěžního jednání entity vytvořené spojením, je odůvodněné.
208 Vedlejší účastnice mají za to, že Komise v napadeném rozhodnutí pečlivě přezkoumala otázku kupní síly. Rozhodnutí Elso v. Tora nestanovilo politiku, kterou by Komise byla povinna sledovat, a okolnosti uvedené věci nejsou dostatečně podobné, aby bylo relevantní provést rovnocennou podrobnou analýzu v projednávané věci. Odpovědi na otázky, na které odkazují žalobkyně, nejsou zcela jednoznačné, neprotiřečí skutečnostem uvedeným a analyzovaným Komisí a nejsou dostatečně doloženy.
Závěry Soudu
209 Je třeba přezkoumat, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když omezila svoji analýzu vyrovnávací síly na skutečnosti uvedené v napadeném rozhodnutí.
210 Především je třeba uvést, že body 64 a 65 pokynů uvádí, že ani podniky s velmi vysokými podíly na trhu nemusejí být po spojení podniků schopny bránit výrazným způsobem účinné hospodářské soutěži, pokud jejich zákazníci disponují vyrovnávací kupní silou. Vyrovnávací kupní silou je třeba chápat vyjednávací sílu, kterou má kupující vůči prodávajícímu při obchodním jednání díky své velikosti, obchodnímu významu pro dotyčného prodávajícího a své schopnosti věrohodně hrozit, že se v přiměřeném časovém rámci uchýlí k alternativním zdrojům dodávek nebo že jinak zhorší kvalitu či podmínky dodávky, pokud by se dodavatel rozhodl zvýšit ceny. Takový případ by nastal, kdyby kupující mohl věrohodně hrozit svým vertikálním začleněním na trhu navazujícím o úroveň výš nebo podporou rozšiřování či vstupu soutěžitelů na trhu navazujícím o úroveň výš. Konečně je pravděpodobnější, že tento druh vyrovnávací kupní síly budou mít spíše velcí zákazníci než menší podniky v roztříštěném průmyslovém odvětví
211 Dále ohledně údajů předložených samotnými žalobkyněmi, Flint prohlásila, že podle jejích vědomostí neexistuje žádná vyjednávací síla ze strany odběratelů kalafunových pryskyřic (odpověď na otázku 40 dotazníku pro zákazníky). Siegwerk měla za to, že jde o trh prodávajících, a nikoli o trh kupujících (odpověď na otázku 40 dotazníku pro zákazníky). Sun poznamenala, že podle jejího názoru odběratelé nemohli vůči dodavatelům v odvětví uplatňovat vyjednávací sílu z důvodu existence velmi omezeného počtu dodavatelů, což bylo pro odběratele spojeno s obtížemi při rychlé změně zdroje zásobování či využití alternativních chemických výrobků (odpověď na otázku 40 dotazníku pro zákazníky).
212 Pouze Sun tak uvedla důvody neexistence vyrovnávací síly, jimiž jsou velmi omezený počet dodavatelů a obtíže při převádění objednávek na jiné dodavatele. Přitom již bylo uvedeno, že žalobkyně uvedená tvrzení dostatečně neprokázaly (viz bod 84 a následující a 94 a následující výše). Totéž platí pro argumenty týkající se nedostatku nezbytných objemů a klesající kapacity dodavatelů, jež podle žalobkyně v této souvislosti předložila společnost Flint (viz bod 73 a následující výše).
213 Ohledně argumentu, podle kterého Komise měla přezkoumat schopnost zákazníků přijmout opatření proti jakémukoli pokusu ze strany dodavatelů zvýšit ceny a příslušelo jí provést hlubší analýzu rozšířenou na strukturu průmyslu a další činitele jeho dynamiky, jakož i na přesné strategie, jež by mohly přijmout odběratelé v odvětví za účelem zabránění jakémukoli zvýšení cen v návaznosti na spojení podniků, je namístě zaprvé připomenout, že napadené rozhodnutí v tomto ohledu spočívá na existenci interní výroby u určitých zákazníků, která jim do určité míry umožňuje ukáznit své dodavatele. Zadruhé zdůrazňuje možnost zákazníků zásobovat se u jiných velkých a malých dodavatelů, jež disponují významnými nadbytečnými kapacitami a mohou vyrábět každou řadu kalafunových pryskyřic. Zatřetí poznamenává, že poptávka se koncentruje na velmi omezený počet velkých zákazníků, což zejména s ohledem na již uvedené skutečnosti zákazníkům dává významnou vyjednávací sílu. Začtvrté zdůrazňuje existenci věrohodné hrozby vertikálního začlenění, jež rovněž umožňuje uvedeným zákazníkům ukáznit své dodavatele (viz bod 28 výše).
214 Mimoto uvedené úvahy napadeného rozhodnutí v podstatě odpovídají skutečnostem relevantním pro posouzení vyrovnávací kupní síly uvedeným v bodech 64 a 65 pokynů (viz bod 210 výše). Napadené rozhodnutí totiž zdůrazňuje vysoký stupeň závislosti dodavatelů vůči několika velkým zákazníkům. Soud má v tomto ohledu za to, že není nezbytné, aby se takoví zákazníci postavili proti případnému protisoutěžnímu chování entity vytvořené spojením tak, že dotyčného dodavatele zcela opustí. Možnost žalobkyň převést podstatnou část svojí poptávky k jiným dodavatelům lze totiž považovat za hrozbu dostatečně vysokých ztrát pro entitu vytvořenou spojením, způsobilou odradit ji od provádění takové strategie (viz bod 171 výše).
215 V projednávané věci je třeba uvést, že žalobkyně figurují ohledně kalafunové pryskyřice určené k použití v odvětví tiskových barev mezi největšími zákazníky účastnic spojení podniků. V důsledku toho převedení pouhé části jejich objednávek představuje významnou část objemu výroby entity vytvořené spojením. Je třeba mimoto připomenout, že Soud již určil, že Komise se nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když v bodech 68 a 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla za to, že ostatní výrobci na trhu mají kapacitu, která jim umožňuje blokovat protisoutěžní jednání a zásobovat velké zákazníky účastnic spojení (viz body 170 až 172 výše), a že žalobkyně neprokázaly značné obtíže při změně dodavatele, které uplatňují ve vztahu k potřebě hodnotit kalafunové pryskyřice a které by věrohodně znemožňovaly zákazníkům hrozit, že se v přiměřeném časovém rámci uchýlí k alternativním zdrojům dodávek, kdyby se entita vytvořená spojením rozhodla zvýšit ceny (viz body 96 až 99 výše).
216 Krom toho, ačkoli skutkové okolnosti věci, v níž bylo vydáno rozhodnutí Elso v. Tora, mohly z důvodu výjimečné struktury trhu vyžadovat hlubší analýzy struktury průmyslu a strategií, které by kupující mohli přijmout za účelem zabránit jakémukoli zvýšení cen v návaznosti na spojení podniků, z výše uvedeného vyplývá, že totéž neplatí v projednávané věci. S ohledem na výše uvedená zjištění má totiž Soud za to, že nelze požadovat, aby Komise za okolností projednávané věci provedla hlubší přezkum vyrovnávací síly zákazníků účastnic spojení.
217 S ohledem na výše uvedené musí být tato část žalobního důvodu zamítnuta.
e) K údajně nedostatečnému odůvodnění
218 V rozsahu, v jakém mají žalobkyně za to, že posouzení Komise nadbytečných kapacit dostupných u soutěžitelů účastnic spojení není dostatečně odůvodněné, zejména protože Komise v napadeném rozhodnutí nepřezkoumala dostupnost surovin nezbytných k výrobě kalafunové pryskyřice ani účinky údajného nedostatku uvedených surovin na využití kapacity a že ignorovala či bez odůvodnění zamítla důkazy předložené žalobkyní, je třeba uvést, že z bodů 165 až 185 výše vyplývá, že Komise dostatečně odůvodnila svůj závěr, podle něhož existovala na trhu nadbytečná kapacita. Z bodů 62 až 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou totiž jasně a jednoznačně patrny důvody Komise v tomto ohledu, což umožnilo Soudu provést soudní přezkum, jakož i dotčeným osobám hájit svá práva.
219 Konečně ze zjištění v bodech 213 a 214 výše vyplývá, že Komise dostatečně odůvodnila své závěry ohledně vyrovnávací kupní síly zákazníků účastnic spojení. Body 69 až 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž jasně a jednoznačně uvádějí odůvodnění Komise v tomto ohledu a umožnily Soudu provést jeho přezkum, jakož i zúčastněným osobám hájit svá práva.
220 Z toho vyplývá, že argumenty vycházející z údajného nedostatku odůvodnění musejí být zamítnuty.
221 Ze souhrnu výše uvedeného vyplývá, že druhý žalobní důvod musí být zamítnut.
222 Za těchto podmínek musí být žaloba zamítnuta.
K nákladům řízení
223 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch je namístě posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (druhý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Sun Chemical Group BV, Siegwerk Druckfarben AG a Flint Group Germany GmbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí a vedlejšími účastnicemi řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 9. července 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |
Obsah
Právní rámec
Skutkový základ sporu
A – Účastnice řízení a účastnice spojení podniků
B – Výrobkový trh
C – Správní řízení
D – Napadené rozhodnutí
Řízení
Návrhová žádání účastnic řízení
Právní otázky
A – K přípustnosti žaloby
1. Argumenty účastnic řízení
2. Závěry Soudu
B – K žalobě
1. Úvodní poznámky
2. K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů
a) Ke druhé části, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně nekoordinovaných účinků spojení
K prvnímu důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně blízkosti soutěžních vztahů účastnic spojení
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Soudu
K druhému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně věrohodnosti alternativních dodavatelů
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Soudu
Ke třetímu bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z toho, že se Komise nedržela pokynů ohledně možnosti zákazníků účastnic spojení změnit dodavatele
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Soudu
Ke čtvrtému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se kapacity existující na trhu
K pátému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně schopnosti entity vytvořené spojením ztěžovat rozšiřování svých soutěžitelů
– Argumenty účastnic řízení
– Závěry Soudu
b) Ke třetí části žalobního důvodu, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně koordinovaných účinků sporného spojení
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
c) K první části, vycházející ze skutečnosti, že se Komise nedržela pokynů ohledně podílů na trhu a úrovně koncentrace trhu
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
3. K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze skutkových omylů a nesprávného posouzení
a) K první části, vycházející z omylů týkajících se posouzení kapacit dostupných na trhu
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
– K prvnímu bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se kapacit existujících na trhu
– Ke druhému bodu žalobního důvodu, vycházejícímu z omylů týkajících se dostupnosti surovin
b) Ke druhé části, vycházející z omylů týkajících se povahy a dosahu vertikálního začlenění zákazníků entity vytvořené spojením
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
c) Ke třetí části, vycházející z omylů týkajících se dopadu podstatného zvýšení cen surovin
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
d) Ke čtvrté části, vycházející z omylů týkajících se vyrovnávací kupní síly
Argumenty účastnic řízení
Závěry Soudu
e) K údajně nedostatečnému odůvodnění
K nákladům řízení