ROZSUDEK TRIBUNÁLU (šestého senátu)
6. června 2013(*)
„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – (Průmyslový) vzor Společenství představující hodinkové ciferníky – Starší nezapsané (průmyslové) vzory – Důvod neplatnosti – Novost – Články 4 a 5 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 – Individuální povaha – Odlišný celkový dojem – Články 4 a 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 – Starší autorské právo – Článek 25 odst. 1 písm. f) nařízení č. 6/2002“
Ve věci T‑68/11,
Erich Kastenholz, s bydlištěm v Troisdorf (Německo), zastoupený L. Ackerem, advokátem,
žalobce,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému původně S. Hannem, poté D. Walicka, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Qwatchme A/S, se sídlem v Løsning (Dánsko), zastoupená M. Zöbischem, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 2. listopadu 2010 (věc R 1086/2009‑3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Erichem Kastenholzem a společností Qwatchme A/S,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení H. Kanninen (předseda), S. Soldevila Fragoso (zpravodaj) a A. Popescu, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: S. Spyropoulos, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 25. ledna 2011,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 17. května 2011,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 6. května 2011,
s přihlédnutím ke změně složení senátů Tribunálu,
po jednání konaném dne 8. listopadu 2012,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 28. září 2006 podala vedlejší účastnice, společnost Qwatchme A/S, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) na základě nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1) přihlášku k zápisu průmyslového vzoru Společenství.
2 (Průmyslový) vzor, jehož zápis byl požadován, je v černobílém provedení vyobrazen následovně:
3 (Průmyslový) vzor uvedený v bodě 2 výše byl zapsán tentýž den, kdy byla podána přihláška k zápisu pod číslem 000602636-0003 [dále jen „zpochybněný (průmyslový) vzor“]. (Průmyslový) vzor je určen na použití pro výrobky spadající do třídy 10.07 ve smyslu Lokarnské dohody ze dne 8. října 1968 ustanovující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory, které odpovídají následujícímu popisu: „Hodinkové ciferníky, části hodinkových ciferníků, ručičky ciferníků“.
4 Dne 25. června 2008 žalobce, Erich Kastenholz, podal u OHIM na základě článku 52 nařízení č. 6/2002 návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru. Důvody uplatněnými na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti byl jednak důvod uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, jelikož zpochybněný (průmyslový) vzor údajně nesplňuje podmínky ochrany podle článků 4 a 5 uvedeného nařízení z důvodu, že není nový, a jednak důvod uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení, jelikož zpochybněný (průmyslový) vzor představuje zneužívající užití ciferníku chráněného německými právními předpisy o autorském právu.
5 Žalobce zejména uvedl, že zpochybněný (průmyslový) vzor je shodný s (průmyslovým) vzorem ciferníku, který je chráněn německými právními předpisy o autorském právu, užívajícím techniku vzájemného překrývání barevných disků „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ (Barevná posloupnost II, 12 hodin ve frekvenci 5 minut), který prezentoval a publikoval umělec Paul Heimbach mezi roky 2000 a 2005 a je v barevném a černobílém provedení vyobrazen níže:
„Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ (barevné provedení)
„Farbfolge II“ (2003) (černobílé provedení)
6 Na základě (průmyslového) vzoru „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ umělec Paul Heimbach vyvinul ciferník „Farbzeiger II“, který je v černobílém provedení vyobrazen následovně:
7 Žalobce rovněž uvedl, že „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, „Farbfolge II“ (2003) a „Farbzeiger II“ jsou chráněny německými právními předpisy o autorském právu, neboť „představují ciferník, který se neustále mění s pohybem ručiček a na němž je každá ručička připevněna k částečně průhlednému barevnému disku, který vyvolává různé barvy pokaždé, když se disky překrývají“.
8 Ve svém dodatečném podání před zrušovacím oddělením OHIM ze dne 27. října 2008 žalobce uvedl, pokud jde o podmínky novosti a individuální povahy podle článku 4 nařízení č. 6/2002, že zpochybněný (průmyslový) vzor má tytéž znaky jako (průmyslový) vzor „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, jak je v barevném a černobílém provedení vyobrazen v bodě 5 výše. Žalobce u OHIM předložil rovněž dvě originální díla Paula Heimbacha, a sice „Farbfolge (5/17)“ [Barevná posloupnost (5/17)], které bylo podepsáno a datováno v únoru 2000, a „Farbfolge II (89/100)“ [Barevná posloupnost II (89/100)], které bylo podepsáno a datováno v září 2003, představující varianty (průmyslového) vzoru „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ původně uplatněného žalobcem, která jsou vyobrazena následovně:
„Farbfolge (5/17)“
„Farbfolge II (89/100)“
9 Jednotlivá ztvárnění, rozpracování a varianty „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ uvedené v bodech 5, 6 a 8 výše představují jednak (průmyslové) vzory přezkoumávané v rámci řízení o prohlášení neplatnosti před OHIM [dále jen „starší (průmyslové) vzory“], jednak umělecká díla přezkoumávaná v uvedeném řízení (dále jen „starší umělecká díla“).
10 Rozhodnutím ze dne 16. července 2009 zrušovací oddělení návrh na prohlášení neplatnosti zamítlo, když dospělo k závěru, že zpochybněný (průmyslový) vzor a starší (průmyslové) vzory jsou odlišné z důvodu rozdílů existujících mezi disky. Tento závěr založilo na skutečnosti, že žádná z konfigurací znázorněných v rámci příslušných pohledů na zpochybněný (průmyslový) vzor nebyla ztvárněna v některém ze starších (průmyslových) vzorů, přičemž tedy tyto starší (průmyslové) vzory nemohou bránit novosti zpochybněného (průmyslového) vzoru, a dále že starší (průmyslové) vzory vyvolávají širokou škálu různých barev, zatímco zpochybněný (průmyslový) vzor vyvolává maximálně pouze tři barevné odstíny, a tedy vyvolává dojem odlišný od dojmu vytvořeného staršími (průmyslovými) vzory, který mu umožňuje přiznat individuální povahu. Kromě toho zrušovací oddělení upřesnilo, že z důvodu odlišností mezi dotčenými (průmyslovými) vzory zpochybněný (průmyslový) vzor neužívá dílo chráněné německým autorským právem.
11 Dne 25. října 2009 podal žalobce proti rozhodnutí zrušovacího oddělení k OHIM odvolání na základě článků 55 až 60 nařízení č. 6/2002.
12 Rozhodnutím ze dne 2. listopadu 2010 (dále jen „napadené rozhodnutí“) třetí odvolací senát odvolání zamítl, když měl zaprvé za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor je odlišný od starších (průmyslových) vzorů, jelikož barvy ciferníku znázorněné v kolidujících (průmyslových) vzorech jsou vzájemně značně odlišné a u informovaného uživatele vyvolávají odlišný celkový dojem. Odvolací senát uvedl, že zpochybněný (průmyslový) vzor má proto individuální povahu, a nemůže tedy být shodný se staršími (průmyslovými) vzory pro účely článku 5 nařízení č. 6/2002. Zadruhé měl za to, že z důvodu rozdílů existujících mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory nemůže být zpochybněný (průmyslový) vzor považován za reprodukci ani za úpravu starších uměleckých děl.
Návrhová žádání účastníků řízení
13 Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– vrátil věc k novému projednání za účelem přezkumu ochrany podle autorského práva;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
14 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
15 Žalobce na jednání vzal svůj druhý bod návrhových žádání zpět, což bylo zaznamenáno do protokolu z jednání.
Právní otázky
K návrhu žalobce směrujícímu k provedení znaleckého posouzení
16 Žalobce navrhuje, aby Tribunál v řízení povolil účast profesora v oblasti umění jakožto znalce za účelem prokázání, že originální myšlenka, na níž jsou založena starší umělecká díla, a sice znázornění času prostřednictvím barev a jejich různých odstiňování, požívá ochrany podle autorského práva a aby tomuto znalci byla případně poskytnuta možnost uvést na jednání dodatečná vysvětlení týkající se znaleckého posudku, který byl předložen v rámci správního řízení.
17 OHIM má za to, že není namístě připustit v řízení před Tribunálem účast profesora v oblasti umění jakožto znalce, neboť vyjádření uvedená ve znaleckém posudku nejsou relevantní za účelem prokázání, že uvedená umělecká díla mají být chráněna proti zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru.
18 Vedlejší účastnice má za to, že návrh směřující k provedení znaleckého posouzení, tak jak požaduje žalobce, postrádá relevanci.
19 V tomto ohledu je třeba uvést, že jednací řád přiznává Tribunálu diskreční pravomoc, aby rozhodl, zda je třeba nařídit takové opatření, jako je znalecké posouzení, či nikoli. Podle článku 65 tohoto řádu totiž Tribunál může nařídit znalecké posouzení buď z úřední povinnosti, nebo na návrh některého z účastníků řízení. Jestliže návrh na provedení znaleckého posouzení uvedený v žalobě přesně uvádí důvody, které mohou takové opatření odůvodnit, přísluší Tribunálu, aby posoudil relevanci tohoto návrhu s ohledem na předmět řízení a nezbytnost takové opatření provést.
20 V projednávané věci by se činnost profesora v oblasti umění jakožto znalce omezila na přezkoumání skutkových okolností sporu a na poskytnutí kvalifikovaného stanoviska k těmto okolnostem na základě jeho profesních kompetencí.
21 Otázka prokázání existence ochrany originální myšlenky, na níž je založeno umělecké dílo, podle autorského práva je však posouzením právní povahy, které v rámci tohoto řízení nespadá do pravomoci znalce v oblasti umění.
22 Návrh žalobce je tedy třeba zamítnout.
K přípustnosti argumentů žalobce vznesených poprvé před Tribunálem
23 OHIM uvádí, že skutková vysvětlení žalobce týkající se relevantní oblasti trhu nebyla uvedena v rámci řízení před odvolacím senátem a nemohou být uplatněna poprvé před Tribunálem.
24 Těmito argumenty se žalobce snaží poukázat na vývoj odvětví dekorativních hodinek, v němž byl princip ciferníku měnícího barvy rozvinut poprvé ve starších (průmyslových) vzorech, což žalobce považuje za významné za účelem posouzení celkového dojmu, který u informovaného uživatele vyvolávají kolidující (průmyslové) vzory.
25 Podle čl. 135 odst. 4 jednacího řádu nesmí spisy účastníků řízení změnit předmět řízení před odvolacím senátem. Tribunálu totiž přísluší, aby v rámci projednávaného sporu provedl přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů. Přezkum prováděný Tribunálem tudíž nemůže přesáhnout právní a skutkový rámec sporu, tak jak byl předložen odvolacímu senátu [v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek Tribunálu ze dne 22. června 2004, Drie Mollen sinds 1818 v. OHIM – Nabeiro Silveira (Galáxia), T‑66/03, Sb. rozh. s. II‑1765, bod 45]. Stejně tak žalobce nemá pravomoc změnit před Tribunálem podmínky sporu, jak vyplývají z příslušných nároků a tvrzení jeho samého a vedlejší účastnice řízení (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudky Soudního dvora ze dne 26. dubna 2007, Alcon v. OHIM, C‑412/05 P, Sb. rozh. s. I‑3569, bod 43 a ze dne 18. prosince 2008, Les Éditions Albert René v. OHIM, C‑16/06 P, Sb. rozh. s. I‑10053, bod 122).
26 Na rozdíl od toho, co tvrdí OHIM, není účelem argumentu vzneseného žalobcem znovu přezkoumávat skutkové okolnosti sporu s ohledem na skutková vysvětlení předložená poprvé před Tribunálem, ale tento argument představuje rozvinutí žalobcovy argumentace směrující k prokázání neexistence individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru v rozsahu, v němž představuje reprodukci myšlenky nebo nového principu rozvinutého poprvé ve starších (průmyslových) vzorech (v tomto smyslu a obdobně viz výše uvedený rozsudek Alcon v. OHIM, bod 40).
27 Je zajisté pravda, že z přezkumu spisu vyplývá, že výše uvedený argument před odvolacím senátem vznesen nebyl. Z žaloby však vyplývá, že tento argument rozvíjí argumentaci týkající se neexistence individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru, podle níž je posledně uvedený (průmyslový) vzor pouze reprodukcí starších (průmyslových) vzorů, jejichž myšlenkou či originálním principem je ukazovat změnu času změnou barev hodinkového ciferníku. Žalobce však tuto argumentaci směřující ke zpochybnění možnosti přiznat ochranu zpochybněnému (průmyslovému) vzoru v souladu s článkem 4 nařízení č. 6/2002 na základě toho, že není nový a nemá individuální povahu, již uvedl v rámci správního řízení. Žalobce totiž před zrušovacím oddělením v rámci uplatnění článku 4 nařízení č. 6/2002 a ve své replice k vyjádření vedlejší účastnice před Tribunálem, obsažené v jeho dodatečném podání ze dne 27. října 2008, uvedl, že zpochybněný (průmyslový) vzor má přesně tytéž znaky jako díla umělce Paula Heimbacha. Před odvolacím senátem rovněž uvedl s ohledem na uplatnění čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, že kolidující (průmyslové) vzory znázorňují dvě nebo tři barevné plochy týmž způsobem, a že tedy vyvolávají stejný celkový dojem. Na rozdíl od toho, co uvádí OHIM, tato rozvedení – i přes jejich stručnost – umožňují mít za to, že argument vycházející z toho, že zpochybněný (průmyslový) vzor nemá individuální povahu, již byl předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti podaného žalobcem.
28 Je tedy třeba mít za to, že je tento argument přípustný.
K věci samé
29 Žalobce na podporu své žaloby vznáší tři důvody. První žalobní důvod vychází z porušení článků 4 a 5 vykládaných ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, druhý žalobní důvod vychází z porušení článků 4 a 6 vykládaných ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení a třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 25 odst. 1 písm. f) téhož nařízení.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení článků 4 a 5 vykládaných ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002
30 Žalobce má za to, že odvolací senát v napadeném rozhodnutí vycházel hlavně z individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru a že jeho přezkum novosti byl nedostatečný. Odvolací senát tak tato dvě kritéria jasně neodlišil.
31 V tomto ohledu žalobce tvrdí, že pojem novost musí být vykládán objektivním způsobem a že v souladu s článkem 5 nařízení č. 6/2002 je třeba určit pouze to, zda je zpochybněný (průmyslový) vzor shodný se staršími (průmyslovými) vzory, které byly zpřístupněny veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu. Kromě toho upřesňuje, že tuto shodnost nebo podle znění čl. 5 odst. 2 nařízení č. 6/2002 „shodnost, pokud se znaky [průmyslového vzoru] liší jen v nepodstatných podrobnostech“, nelze postavit na roveň totožnosti, pokud jde o celkový dojem vyvolaný kolidujícími (průmyslovými) vzory, tak jak byl přezkoumán za účelem posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002.
32 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobce zpochybňují.
33 Na základě čl. 4 odst. 1 nařízení č. 6/2002 je (průmyslový) vzor Společenství chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.
34 Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení je zapsaný (průmyslový) vzor Společenství považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor „přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, pokud je uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti“.
35 V projednávané věci z bodu 23 napadeného rozhodnutí vyplývá, že starší (průmyslové) vzory byly zpřístupněny veřejnosti před 28. zářím 2006, dnem, kdy byla u OHIM přihláška k zápisu zpochybněného (průmyslového) vzoru podána, což účastníci řízení nezpochybnili.
36 Odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí zdůraznil, že novost a individuální povaha jsou odlišnými podmínkami, které se však v určité míře překrývají. Měl tak za to, že jestliže dva (průmyslové) vzory vyvolávají u informovaného uživatele odlišný celkový dojem, nemohou být pro účely posouzení novosti pozdějšího (průmyslového) vzoru považovány za shodné.
37 Z článku 5 odst. 2 nařízení č. 6/2002 vyplývá, že dva (průmyslové) vzory jsou pokládány za shodné, pokud se jejich znaky liší jen v nepodstatných podrobnostech, to znamená v podrobnostech, které nebudou bezprostředně vnímatelné, a které tedy mezi uvedenými (průmyslovými) vzory nebudou vyvolávat odlišnosti, byť nepatrné. A contrario je za účelem posouzení novosti (průmyslového) vzoru třeba posoudit existenci odlišností, které mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory nejsou nepodstatné, byť jsou tyto odlišnosti nepatrné.
38 Jak uvádí žalobce, znění článku 6 jde nad rámec znění článku 5 nařízení č. 6/2002. Odlišnosti konstatované mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory v rámci článku 5 tak nemusí – zejména jsou-li nepatrné – stačit k tomu, aby u informovaného uživatele vyvolaly odlišný celkový dojem ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002. V tomto případě bude možné mít za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor je nový ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002, ale nebude se mít za to, že má individuální povahu ve smyslu článku 6 uvedeného nařízení.
39 Naproti tomu jelikož podmínka stanovená v článku 6 nařízení č. 6/2002 jde nad rámec podmínky stanovené v článku 5 téhož nařízení, odlišný celkový dojem u informovaného uživatele ve smyslu uvedeného článku 6 může být založen pouze na existenci objektivních odlišnosti mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory. Tyto objektivní odlišnosti tedy musejí být dostačující ke splnění podmínky novosti podle článku 5 nařízení č. 6/2002 v souladu s tím, co bylo uvedeno v bodě 37 výše. Jak uvedl odvolací senát v bodě 27 napadeného rozhodnutí, podmínky novosti a individuální povahy se tedy v určité míře překrývají.
40 V projednávaném případě kolidující (průmyslové) vzory nejsou shodné ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002. Jak uvedl odvolací senát v bodě 25 napadeného rozhodnutí, starší (průmyslové) vzory se totiž vyznačují odstupňovanou posloupností širokého spektra barev, jejichž kombinace a intenzita se mění podle času, zatímco zpochybněný (průmyslový) vzor vykazuje pouze dva jednotné odstíny nebo barvy v pozicích označujících 12 hodin a 6 hodin nebo čtyři jednotné odstíny v pozicích označujících jiné hodiny, a v každém případě tedy bez variace intenzity odstínů. Tyto podrobnosti představují z objektivního hlediska a nezávisle na jejich důsledcích na celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele podstatné odlišnosti mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, které umožní posoudit novost zpochybněného (průmyslového) vzoru.
41 Tento závěr nemůže vyvrátit argument žalobce, podle něhož se (průmyslový) vzor „Farbfolge (5/17)“, vyobrazený v bodě 8 výše, skládá ze dvou disků, které jsou vybarveny pouze z poloviny, a které tedy musejí vyvolávat tentýž efekt jako dva poloviční disky představující zpochybněný (průmyslový) vzor.
42 Odlišnosti mezi zpochybněným (průmyslovým) vzorem a starším (průmyslovým) vzorem „Farbfolge (5/17)“ totiž nevyplývají z toho, že barevné disky tvořící součást každého z uvedených (průmyslových) vzorů jsou polovičními disky nebo plnými disky vybarvenými z poloviny, ale vyplývají ze způsobu, jakým jsou vybarveny. Z bodu B2 rozhodnutí zrušovacího oddělení, shrnutého v bodě 10 napadeného rozhodnutí, tak vyplývá, že v případě starších (průmyslových) vzorů „Farbfolge (5/17)“ a „Farbfolge II (89/100)“ vyobrazených v bodě 8 výše byly disky vybarveny se vzestupnou intenzitou ve směru hodinových ručiček, zatímco v případě zpochybněného (průmyslového) vzoru byly disky vybarveny jednotně. Kromě toho oba tyto (průmyslové) vzory obsahují třetí disk, který se ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru nevyskytuje a který přispívá rovněž k tomu, že je vyvolán vzhledový efekt odlišný od vzhledového efektu vyvolaného zpochybněným (průmyslovým) vzorem. Jak vyplývá z bodů B1 a B2 rozhodnutí zrušovacího oddělení a z bodu 25 napadeného rozhodnutí, tyto znaky se vyskytují ve všech starších (průmyslových) vzorech a zakládají odstupňovanou posloupnost širokého spektra barev, jejichž kombinace a intenzita se mění podle času. Tato posloupnost představuje charakteristický prvek starších (průmyslových) vzorů, a to nezávisle na skutečnosti, že barevné disky tvořící součást každého z uvedených (průmyslových) vzorů jsou polovičními disky nebo plnými disky vybarvenými z poloviny.
43 Odvolací senát tedy právem v bodě 25 napadeného rozhodnutí shledal, že mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory existují odlišnosti, které mu umožnily posoudit novost zpochybněného (průmyslového) vzoru a právem dospěl k závěru, že zpochybněný (průmyslový) vzor je nový.
44 Žalobce odvolacímu senátu vytýká, že při posuzování novosti zpochybněného (průmyslového) vzoru na základě skutečností zmíněných v bodě 40 výše neprovedl srovnání pohledů na uvedený (průmyslový) vzor 3.1 až 3.7 znázorněných v bodě 2 výše s jedním ze starších (průmyslových) vzorů, a sice „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, který je v barevném provedení vyobrazen v bodě 5 výše, když dospěl k závěru, že kolidující (průmyslové) vzory nejsou shodné, takže se dopustil procesního pochybení. Podle žalobce ze srovnání zpochybněného (průmyslového) vzoru a staršího (průmyslového) vzoru „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ vyplývá, že všechna vyobrazení ciferníků jsou téměř stejná ve všech případech, přičemž jediným rozdílem je to, že v uváděném starším (průmyslovém) vzoru jsou hranice mezi barvami méně zřetelné.
45 Z bodu 25 napadeného rozhodnutí však vyplývá, že odvolací senát srovnal zpochybněný (průmyslový) vzor se starším (průmyslovým) vzorem „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, vyobrazeným v barevném provedení v bodě 5 výše, a že při tomto srovnání zohlednil všechny pohledy na zpochybněný (průmyslový) vzor. Z uvedeného bodu 25 totiž vyplývá, že odvolací senát konstatoval, že v případě zpochybněného (průmyslového) vzoru „[jsou] na ciferníku v pozicích označujících 12 hodin a 6 hodin viditelné dva odstíny nebo barvy“ a „ve všech jiných hodinách [jsou] viditelné čtyři odlišné odstíny“. Konstatoval rovněž, že „starší (průmyslový) vzor [je] způsobilý vyvolat prostřednictvím pohybu kontrolovaného ručičkami široké spektrum barev, jejichž kombinace a intenzita se mění podle času“. Odvolací senát tedy syntetickým způsobem popsal různé pohledy na starší (průmyslový) vzor „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, který jako jediný umožňuje bezprostředně posoudit změnu barev a intenzitu odstínů každých pět minut, a srovnal jej se zpochybněným (průmyslovým) vzorem.
46 Kromě toho odvolací senát v bodě 25 napadeného rozhodnutí upřesnil, že „dva jednotné odstíny nebo barvy [nejsou] možné v pozicích označujících 12 hodin a 6 hodin na starších (průmyslových) vzorech“, což mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory představuje významný rozdíl. Vyobrazení ciferníku v pozici označující 12 hodin ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, kdy je polovina znázorněna bílou barvou a druhá polovina černou barvou, přičemž jsou obě barvy jednotné, je totiž odlišné od vyobrazení prvního pohledu na starší (průmyslový) vzor „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ nalevo v barevném provedení v bodě 5 výše, který představuje odstupňovanou kombinaci tmavých barev a bílé barvy. Jak ostatně uznává sám žalobce, zpochybněný (průmyslový) vzor nemůže dosáhnout pozice označující 12 hodin, která se objevuje ve starším (průmyslovém) vzoru „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“. Stejně tak na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, pozice označující 6 hodin ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, která je znázorněna ve dvou jednotných odstínech šedé barvy, je odlišná od sedmého pohledu na starší (průmyslový) vzor „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“ nalevo, který představuje odstupňovanou kombinaci červené a zelené barvy zakládající přinejmenším čtyři různé odstíny.
47 Z předcházejícího vyplývá, že odvolací senát provedl srovnání zpochybněného (průmyslového) vzoru se starším (průmyslovým) vzorem „Farbfolge II, 12 Stunden im 5-Minuten Takt“, který je v barevném provedení vyobrazen v bodě 5 výše, a že v rámci tohoto srovnání dospěl k závěru, že se znaky kolidujících (průmyslových) vzorů značně liší.
48 Kromě toho žalobce tvrdí, že odvolací senát měl při srovnání kolidujících (průmyslových) vzorů zohlednit skutečnost, že byl zpochybněný (průmyslový) vzor zapsán v černobílém provedení, a měl tedy konstatovat, že barevné provedení nemůže mít v oblasti novosti žádnou roli.
49 Tento argument je třeba odmítnout jako postrádající relevanci. Jak bylo uvedeno v bodě 40 výše, odvolací senát své posouzení týkající se novosti, jak je uvedeno v bodě 27 napadeného rozhodnutí, založil na odlišnostech konstatovaných při přezkumu individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru, jak vyplývá z bodu 25 napadeného rozhodnutí. Odvolací senát tak měl za to, že v případě starších (průmyslových) vzorů může odstupňovaná posloupnost disků, které je tvoří, vyvolat široké spektrum barev, jejichž kombinace a intenzita se mění podle času, zatímco v případě zpochybněného (průmyslového) vzoru tento vykazuje pouze dvě jednotné barvy v pozicích označujících 12 hodin a 6 hodin nebo čtyři barvy v pozicích označujících jiné hodiny, a to bez variace intenzity. Úvahy odvolacího senátu jsou tedy založeny na schopnosti kolidujících (průmyslových) vzorů vyvolat určité více či méně široké spektrum barev, jakož i stálou změnu odstínů, a nikoli na odlišnosti barev, která mezi nimi existuje. Odvolacímu senátu tedy nelze v rámci posouzení odlišností existujících mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory vytýkat, že nezohlednil skutečnost, že zpochybněný (průmyslový) vzor byl zapsán v černobílém provedení a že nekonstatoval, že barva v projednávané věci nehraje žádnou roli.
50 S ohledem na vše předcházející je třeba dospět k závěru, že odvolací senát měl v bodě 27 napadeného rozhodnutí správně za to, že kolidující (průmyslové) vzory nelze považovat za shodné ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002.
51 Tento první žalobní důvod je tedy třeba zamítnout.
Ke druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení článků 4 a 6 vykládaných ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002
52 Žalobce má zaprvé za to, že odvolací senát měl uplatnit méně striktní výklad pojmu individuální povaha a neměl totožnost, pokud jde o celkový dojem vyvolaný kolidujícími (průmyslovými) vzory ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002, postavit na roveň shodnosti nebo „shodnosti, pokud se znaky [průmyslového vzoru] liší jen v nepodstatných podrobnostech“ ve smyslu článku 5 uvedeného nařízení. Zadruhé má za to, že odvolací senát neměl zohledňovat barevné odlišnosti existující mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory za účelem posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru.
53 Kromě toho žalobce uvádí, že odvolací senát v napadeném rozhodnutí nepřezkoumal celkový dojem, který kolidující (průmyslové) vzory vyvolávají u informovaného uživatele, ale že se omezil na konstatování, že některé odlišnosti způsobují odlišné vnímání informovaným uživatelem.
54 Vedlejší účastnice tvrdí, že míra volnosti původce vzoru je omezena technickými požadavky vyžadovanými v důsledku výskytu barevných snímatelných filmů, které se překrývají a které jsou nezbytně součástí ciferníku, jehož barvy se mění v závislosti na pohybu ručiček. Nepatrné odlišnosti tak stačí k prokázání individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru.
55 Podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 musí být individuální povaha v případě zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství posuzována s ohledem na celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele, který se musí lišit od celkového dojmu vyvolaného (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti. Článek 6 odst. 2 nařízení č. 6/2002 uvádí, že při tomto posuzování se musí brát v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.
56 V tomto ohledu je třeba uvést, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, odvolací senát totožnost, pokud jde o celkový dojem vyvolaný kolidujícími (průmyslovými) vzory ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002, nepostavil na roveň shodnosti nebo „shodnosti, pokud se znaky [průmyslového vzoru] liší jen v nepodstatných podrobnostech“ ve smyslu článku 5 uvedeného nařízení. Odvolací senát v bodě 25 napadeného rozhodnutí konstatoval odlišnosti existující mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, a sice možnost získat rozsáhlejší kombinaci barev a variaci intenzity těchto barev, pokud jde o starší (průmyslové) vzory, a v bodě 26 napadeného rozhodnutí měl za to, že z hlediska informovaného uživatele jsou tyto odlišnosti dostatečně podstatné k vyvolání odlišného celkového dojmu.
57 Podle judikatury je informovaný uživatel zvláště obezřetnou osobou, která má určité znalosti o předchozím stavu, to znamená o portfoliu (průmyslových) vzorů týkajících se dotčeného výrobku, které byly zpřístupněny ke dni podání přihlášky zpochybněného (průmyslového) vzoru [rozsudky Tribunálu ze dne 18. března 2010, Grupo Promer Mon Graphic v. OHIM – PepsiCo (Vyobrazení kulatého reklamního nosiče), T‑9/07, Sb. rozh. s. II‑981, bod 62 a ze dne 9. září 2011, Kwang Yang Motor v. OHIM – Honda Giken Kogyo (Motor s vnitřním spalováním), T‑11/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 23].
58 Postavení „uživatele“ znamená, že dotyčná osoba výrobek, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn, užívá v souladu s účelem, ke kterému je tento výrobek určen [rozsudek Tribunálu ze dne 22. června 2010, Shenzhen Taiden v. OHIM – Bosch Security Systems (Komunikační zařízení), T‑153/08, Sb. rozh. s. II‑2517, bod 46 a výše uvedený rozsudek Motor s vnitřním spalováním, bod 24].
59 Přívlastek „informovaný“ kromě toho naznačuje, že uživatel, ač není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v dotyčném odvětví, má určitý stupeň znalostí prvků, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují, a díky svému zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání relativně vysoký stupeň pozornosti (výše uvedený rozsudek Komunikační zařízení, bod 47 a výše uvedený rozsudek Motor s vnitřním spalováním, bod 25).
60 V projednávané věci z bodu 10 napadeného rozhodnutí vyplývá, že zrušovací oddělení mělo za to, že informovaným uživatelem je osoba, která dobře zná (průmyslové) vzory hodinek. Žalobce tento závěr před odvolacím senátem nezpochybnil. Podle judikatury je rozhodnutí zrušovacího oddělení, jakož i jeho odůvodnění, součástí kontextu, ve kterém bylo napadené rozhodnutí přijato, se kterým se žalobce seznámil a který umožňuje soudu vykonat v plném rozsahu přezkum legality, pokud jde o opodstatněnost posouzení individuální povahy dotčeného (průmyslového) vzoru [v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 6. října 2011, Industrias Francisco Ivars v. OHIM – Motive (Mechanický omezovač rychlosti), T‑246/10, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 20]. Je tedy třeba mít za to, že odvolací senát ke konstatování, že odlišnosti mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory jsou dostatečně podstatné k vyvolání odlišného celkového dojmu, a tedy k uznání toho, že zpochybněný (průmyslový) vzor má individuální povahu, uplatnil hledisko informovaného uživatele, jak byl definován zrušovacím oddělením.
61 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, odvolací senát nezohlednil barevnou odlišnost existující mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory za účelem posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru. Jak bylo uvedeno v bodě 49 výše, odvolací senát své posouzení založil na skutečnosti, že v případě starších (průmyslových) vzorů může odstupňovaná posloupnost disků, které je tvoří, vyvolat široké spektrum barev, jejichž kombinace a intenzita se mění podle času, zatímco v případě zpochybněného (průmyslového) vzoru tento vykazuje pouze dvě jednotné barvy v pozicích označujících 12 hodin a 6 hodin nebo čtyři barvy v pozicích označujících jiné hodiny, a to bez variace intenzity. Úvahy odvolacího senátu jsou tedy založeny na schopnosti kolidujících (průmyslových) vzorů vyvolat určité více či méně široké spektrum barev, jakož i stálou změnu odstínů, a nikoli na odlišnosti barev, která mezi nimi existuje.
62 I za předpokladu – jak tvrdí žalobce – že lze odlišnosti mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory považovat za nepatrné, je informovaný uživatel bude snadno vnímat. V tomto ohledu je třeba připomenout, že při posouzení, zda má (průmyslový) vzor individuální povahu, je třeba přihlížet k povaze výrobku, pro který je (průmyslový) vzor použit nebo v němž je ztělesněn, a zvláště pak k průmyslovému odvětví, do něhož spadá (výše uvedený rozsudek Komunikační zařízení, bod 43). V projednávané věci je třeba mít za to, pokud jde o hodinkové ciferníky, části hodinkových ciferníků a ručičky ciferníků, že jsou určeny k tomu, aby byly viditelně nošeny na zápěstí a že informovaný uživatel jejich vzhledu bude věnovat zvláštní pozornost. Bude je totiž pozorně zkoumat a bude tedy moci vnímat – jak bylo uvedeno v bodě 56 výše – že starší (průmyslové) vzory vyvolávají širší kombinaci barev než zpochybněný (průmyslový) vzor a na rozdíl od posledně uvedeného (průmyslového) vzoru variaci intenzity barev. Vzhledem k tomu, že je vzhled uvedených výrobků pro informovaného uživatele důležitý, tyto odlišnosti – i za předpokladu, že by byly nepatrné – nebudou informovaným uživatelem považovány za bezvýznamné.
63 Je tedy třeba dospět k závěru, že odvolací senát měl správně za to, že odlišnosti uvedené v bodě 56 výše mají významný dopad na celkový dojem vyvolaný kolidujícími (průmyslovými) vzory, takže tyto (průmyslové) vzory vyvolávají u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.
64 Kromě toho žalobce uvádí, že vzory hodinkových ciferníků mohou být předmětem prakticky neomezeného počtu reprodukcí nebo ztvárnění, a že původce zpochybněného (průmyslového) vzoru tedy měl možnost nereprodukovat originální myšlenku starších (průmyslových) vzorů, která v nich byla rozvinuta poprvé, a sice označování času prostřednictvím změny barev.
65 Odvolací senát v bodě 22 napadeného rozhodnutí zdůraznil, že míra volnosti původce vzoru je omezena pouze nezbytností sledovat a zobrazovat změnu času.
66 Vedlejší účastnice v odpovědi na otázku Tribunálu formulovanou na jednání upřesnila, že svými argumenty týkajícími se míry volnosti původce vzoru s ohledem na skutečnost, že podle ní je míra volnosti původce omezena technickými důvody, zamýšlela zpochybnit posouzení odvolacího senátu v tomto ohledu, což bylo zaznamenáno do protokolu z jednání.
67 V rozsahu, v němž bylo vedlejší účastnici vyhověno ohledně otázky existence podobnosti mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, která byla zpochybněna v projednávané žalobě, je odůvodněn její zájem na tom, aby podle čl. 134 odst. 2 druhého pododstavce jednacího řádu podala nezávislé návrhové žádání směřující ke změně napadeného rozhodnutí, pokud jde o míru volnosti původce vzoru, která hraje významnou roli při posuzování individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru [obdobně viz rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Powerserv Personalservice v. OHIM – Manpower (MANPOWER), T‑405/05, Sb. rozh. s. II‑2883, bod 24]. Tento závěr nemůže vyvrátit čistě formální okolnost, že vedlejší účastnice ve svých písemnostech výslovně změnu napadeného rozhodnutí nenavrhla [obdobně viz rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2011, Olive Line International v. OHIM – Knopf (O-live), T‑485/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 65].
68 Na rozdíl od toho, co tvrdí vedlejší účastnice, však míra volnosti původce vzoru není v projednávané věci omezena. Jak vyplývá z bodu 3 výše, výrobky, pro něž byl zpochybněný (průmyslový) vzor zapsán, odpovídají následujícímu popisu: „Hodinkové ciferníky, části hodinkových ciferníků, ručičky ciferníků“. Tento popis je značně široký, neboť neobsahuje žádné upřesnění týkající se typu hodinek nebo způsobu, jakým uvádějí čas. Vedlejší účastnice tedy nemůže tvrdit, že míra volnosti původce vzoru je omezena technickými důvody.
69 Proto je třeba potvrdit závěr odvolacího senátu, podle něhož je míra volnosti původce vzoru omezena pouze nezbytností sledovat a zobrazovat změnu času.
70 Pokud jde o argument žalobce, podle něhož původce zpochybněného (průmyslového) vzoru neměl reprodukovat originální myšlenku starších (průmyslových) vzorů, je třeba jej odmítnout jako neopodstatněný. Je zajisté pravda, že možnosti designu hodinkového ciferníku jsou prakticky neomezené a zahrnují zejména takové ciferníky, jejichž barva či barvy se mění. Některé vzory mohou mít složitější formu, jako je tomu v případě formy starších (průmyslových) vzorů, v nichž je čas představován barvami nebo barevnými odstíny, které vznikají vzájemným překrýváním se disků nebo polovičních disků s jedinou barvou, což uživateli umožňuje určit čas v závislosti na vývoji uvedených barev či jejich odstínů. Forma starších (průmyslových) vzorů je koncipována tak, aby se intenzita barev zvyšovala či snižovala po celé délce disku.
71 Zpochybněný (průmyslový) vzor představuje méně složitou formu hodinkového ciferníku, který mění barvu a který – jak bylo uvedeno v bodě 62 výše – informovaný uživatel odlišuje od starších (průmyslových) vzorů na základě podstatných, a nikoli bezvýznamných prvků týkajících se vzhledu ciferníků. Nelze jej tedy považovat za reprodukci starších (průmyslových) vzorů nebo originální myšlenky, která byla údajně rozvinuta poprvé v těchto starších (průmyslových) vzorech.
72 Kromě toho je třeba zdůraznit, že jak vyplývá z článků 1 a 3 nařízení č. 6/2002, právo (průmyslových) vzorů v zásadě chrání vzhled výrobku nebo části výrobku, avšak nikoli výslovně myšlenky, které byly využity při jeho koncepci. Žalobce tedy nemůže tvrdit, že na základě starších (průmyslových) vzorů získal ochranu pro myšlenku, na níž jsou tyto (průmyslové) vzory založeny, a to myšlenku hodinkového ciferníku, který umožňuje určit čas v závislosti na barvách disků, které jej tvoří.
73 S ohledem na vše výše uvedené je třeba druhý žalobní důvod zamítnout.
Ke třetímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 25 odst. 1 písm. f) nařízení č. 6/2002
74 Žalobce má za to, že odvolací senát nezohlednil skutečnost, že starší (průmyslové) vzory tvoří umělecké dílo chráněné německými právními předpisy v oblasti autorského práva, jehož hlavní myšlenka, a sice zobrazování času prostřednictvím barev a jejich různých odstiňování, byla ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru použita bez povolení.
75 Kromě toho žalobce tvrdí, že odvolací senát nezohlednil znalecký posudek vypracovaný znalcem děl Paula Heimbacha, třebaže je relevantní pro účely určení rozsahu ochrany přiznané autorským právem.
76 Úvodem je třeba konstatovat, že jak vyplývá ze správního spisu, znalecký posudek byl předložen po uplynutí stanovené lhůty, a příslušelo tedy odvolacímu senátu, aby se vyjádřil k jeho přípustnosti.
77 Je třeba rovněž zdůraznit, že jak bylo uvedeno v bodě 21 výše, nepřísluší znalci, aby poskytl právní posouzení týkající se rozsahu ochrany přiznané autorským právem a existence porušení uvedeného práva.
78 Odvolací senát tedy správně nezohlednil úvahy právní povahy obsažené ve znaleckém posudku předloženém žalobcem v rámci správního řízení.
79 Pokud jde o porušení autorského práva ke starším uměleckým dílům namítané žalobcem, je třeba konstatovat, že v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. f) nařízení č. 6/2002 lze (průmyslový) vzor Společenství prohlásit za neplatný, pokud představuje neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů dotyčného členského státu. Tuto ochranu tak majitel autorského práva může uplatnit v případě, že v souladu s právními předpisy členského státu, které mu ochranu přiznávají, může zakázat zmíněné užívání uvedeného (průmyslového) vzoru.
80 Žalobce však i přes ustanovení vnitrostátního práva, která uvedl v bodě 39 žaloby, v projednávané věci neuvedl žádný údaj týkající se rozsahu ochrany podle autorského práva v Německu, zvláště pokud jde o otázku, zda ochrana podle autorského práva zakazuje na základě německých právních předpisů nepovolenou reprodukci myšlenky, na níž jsou založena starší umělecká díla, aniž se tato ochrana omezuje na ochranu konfigurace nebo znaků uvedených děl.
81 Jak odvolací senát uvedl v bodě 32 napadeného rozhodnutí, v souladu s mezinárodními dohodami v oblasti ochrany autorských práv, jichž je Německo smluvní stranou, se ochrana podle autorského práva vztahuje na konfiguraci nebo znaky děl, a nikoli na myšlenky.
82 S ohledem na předcházející je třeba třetí žalobní důvod zamítnout, a tudíž zamítnout žalobu v plném rozsahu.
K nákladům řízení
83 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Erichu Kastenholzovi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Kanninen | Soldevila Fragoso | Popescu |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 6. června 2013.
Podpisy.