Věc T‑54/14
Goldfish BV a další
proti
Evropské komisi
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský a nizozemský trh s krevetami ze Severního moře – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Stanovení cen a rozdělení objemů prodeje – Přípustnost důkazů – Použití tajné nahrávky telefonických rozhovorů jako důkazu – Posouzení platební schopnosti – Soudní přezkum v plné jurisdikci“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 8. září 2016
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Důkazy, které lze přijmout – Důkazy, které Komise obdržela legálně a které byly předtím protiprávně získané třetí osobou – Přípustnost – Podmínky – Dodržení zásad spravedlivého procesu a práva na obhajobu
(Články 101 SFEU a 263 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 47; nařízení Rady č. 1/2003, články 2 a 20)
2. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Stupeň přesnosti vyžadovaný u důkazů použitých Komisí – Soubor nepřímých důkazů – Důkazní povinnosti podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání
(Článek. 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Zásada volného hodnocení důkazů – Meze – Dodržování základních práv a obecných právních zásad – Omezené využití pravidel a pojmů vnitrostátního práva
(Článek. 101 SFEU)
4. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Použití prohlášení jiných podniků, které se účastnily protiprávního jednání, jako důkazů – Přípustnost – Důkazní síla dobrovolných výpovědí uskutečněných ze strany hlavních účastníků kartelové dohody za účelem získání výhody na základě sdělení o spolupráci
(Článek. 101 SFEU; sdělení Komise 2006/C 210/02)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Povinnost zohlednit skutečnost, že se dotčený podnik nachází ve ztrátě – Neexistence – Skutečná platební schopnost podniku, který se nachází ve zvláštní hospodářsko-společenské situaci – Zohlednění – Podmínky – Soudní přezkum spadající do pravomoci přezkumu v plné jurisdikci
(Články 101 SFEU a 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3, a čl. 31; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 35)
1. Při neexistenci unijní právní úpravy týkající se pojmu důkaz jsou přípustné všechny důkazní prostředky, které procesní právo členských států v obdobných řízeních v zásadě připouští.
Nicméně některé důkazy mohou být odstraněny ze spisu, zejména pokud přetrvávají pochybnosti jak o samotné povaze napadeného dokumentu, tak o otázce, zda ten, kdo jej uplatňuje, jej získal zákonným způsobem.
Krom toho přezkum legality zpochybněných důkazů nemůže odhlédnout od povinnosti orgánů dodržovat základní práva žalobkyň. V unijním právu tedy nelze připustit důkazy získané ve zjevném rozporu s postupem pro jejich sestavování, jehož cílem je chránit základní práva dotčených osob. Použití tohoto postupu musí být tedy považováno za podstatnou formální náležitost ve smyslu čl. 263 odst. 2 SFEU.
V tomto kontextu nahrávky telefonních rozhovorů, které zaprvé Komise získala při šetření v kancelářích jednoho z podniků účastnících se kartelové dohody v rozporu s unijními pravidly hospodářské soutěže, a proto je neprovedla ani Komise ani jiný orgán veřejné moci, ale soukromá osoba, která se účastnila těchto rozhovorů, a které zadruhé Komise získala legálně, představují důkazy, které Komise řádně získala, a jsou v rámci vyšetřování porušení práva hospodářské soutěže v zásadě přípustné.
Pokud jde o otázku, zda Komise může použít důkazy, které řádně získala, i když byly původně získané třetí osobou, případně protiprávně, například za porušení práva na respektování soukromého života osoby, které se sporné nahrávky týkají, použití protiprávní nahrávky jako důkazu není samo o sobě v rozporu se zásadami spravedlnosti zakotvenými čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tedy článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, včetně případu, kdy byl tento důkaz získán za porušení požadavků článku 8 této Úmluvy, který se shoduje s článkem 7 Listiny základních práv, jestliže zaprvé žalobkyně nebyla zbavena práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu a zadruhé tento důkaz nepředstavuje jediný důkazní prostředek použitý pro odůvodnění odsouzení.
(viz body 43–45, 47, 57–60, 62, 73, 76)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 71, 91–95, 112–114, 127)
3. Posouzení důkazů Komisí ve sporech týkajících se hospodářské soutěže je upraveno unijním právem. V tomto ohledu, i když má zásada volného hodnocení důkazů prioritu, je třeba zohlednit základní práva, jakož i obecné zásady unijního práva.
V tomto rámci je zajisté pravda, že se unijní soud může inspirovat rovněž právem členských států. Nicméně to neznamená, že musí použít právo členského státu, jehož právní úprava hodnocení důkazů je přísnější, tím spíše, že se předpokládá, že jak vnitrostátní právní řády, tak unijní právo budou zahrnovat záruky zakotvené Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Jestliže totiž nemůže být z právních řádů členských států unie vyvozena žádná převládající tendence ve vztahu k právní otázce, jsou jednotný výklad a použití zásady volného hodnocení důkazů v Unii nezbytné, aby šetření prováděná Komisí v rámci řízení v oblasti kartelových dohod mohla probíhat v podmínkách rovného zacházení s dotyčnými podniky. Kdyby tomu tak nebylo, mělo by použití pravidel a pojmů vnitrostátního práva spadajících do právní úpravy členského státu za následek ohrožení jednoty práva Unie.
(viz body 77–79)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 96–100, 123, 125)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 134–148)