Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. června 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Köln - Německo) - Planzer Luxembourg Sàrl v. Bundeszentralamt für Steuern
[Šestá směrnice o DPH - Článek 17 odst. 3 a 4 - Vracení DPH - Osmá směrnice o DPH - Vracení DPH osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku - Článek 3 písm. b) a článek 9 druhý pododstavec - Příloha B - Potvrzení o statusu osoby povinné k dani - Právní dosah - Třináctá směrnice o DPH - Vracení DPH osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství - Článek 1 bod 1 - Pojem "sídlo hospodářské činnosti"]
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Köln
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Planzer Luxembourg Sàrl
Žalovaný: Bundeszentralamt für Steuern
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Finanzgericht Köln - Výklad čl. 3 písm. b) a přílohy B, osmé směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku (Úř. věst. L 331, s. 11; Zvl. vyd. 09/01, s. 79), a článku 1 odst. 1 třinácté směrnice Rady 86/560/EHS ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství (Úř. věst. L 326, s. 40; Zvl. vyd. 09/01, s. 129) - Vrácení DPH osobě povinné k dani usazené na území jiného členského státu, která je pobočkou společnosti usazené ve třetím státě - Kritéria týkající se provozovny určená k posouzení, zda jde o usazení v tuzemsku - Pojem "sídlo hospodářské činnosti" a "stálá provozovna, z níž se uskutečňují obchodní operace"
Výrok
Článek 3 písm. b) a článek 9 druhý pododstavec osmé směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku musí být vykládány v tom smyslu, že potvrzení podle vzoru uvedeného v příloze B uvedené směrnice v zásadě umožňuje předpokládat nejen, že dotčená osoba je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty v členském státě, jehož daňová správa jí vydala uvedené potvrzení, ale rovněž, že je v tomto členském státě usazena.
Uvedená ustanovení nicméně nezakazují daňové správě členského státu vrácení, která má pochybnosti ohledně skutečné hospodářské existence provozovny, jejíž adresa je uvedena v tomto potvrzení, ujistit se o této skutečné existenci prostřednictvím správních opatření stanovených za tím účelem právní úpravou Společenství v oblasti daně z přidané hodnoty.
Článek 1 odst. 1 třinácté směrnice Rady 86/560/EHS ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že sídlo hospodářské činnosti společnosti je místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obecného řízení této společnosti a kde jsou vykonávány funkce její ústřední správy.
____________1 - Úř. věst. C 201, 7.8.2004.