Language of document :

Žaloba podaná dne 17. února 2014 – Burazer a další v. Evropská unie

(Věc T-108/14)

Jednací jazyk: chorvatština

Účastníci řízení

Žalobci: Drago Burazer (Záhřeb, Chorvatsko), Nikolina Nežić (Záhřeb), Blaženka Bošnjak (Sveti Ivan Zelina, Chorvatsko), Bosiljka Grbašić (Križevci, Chorvatsko), Tea Tončić (Pula, Chorvatsko), Milica Bijelić (Dubrovník, Chorvatsko), Marijana Kruhoberec (Varaždín, Chorvatsko) (zástupce: Mato Krmek, advokát)

Žalovaná: Evropská unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

vydal rozsudek, kterým určí odpovědnost Evropské unie za újmu, která byla žalobcům způsobena tím, že Evropská komise nesplnila v případě zavedení úřadu soudního exekutora do právního řádu Chorvatské republiky svou povinnost monitorovat dodržování smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, kterou má na základě článku 36 aktu o přistoupení (příloha VII bod 1);

přerušil rozhodování o výši návrhových žádání do okamžiku, kdy tento rozsudek nabude právní moci;

rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v pozdějším rozsudku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci následující žalobní důvody.

Evropská komise tím, že nezabránila zrušení zákonů zavádějících a upravujících úřad soudního exekutora, které Chorvatsko přijalo v době jednání o přistoupení k Evropské unii, porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 36 aktu o přistoupení (příloha VII bod 1), který je nedílnou součástí smlouvy o přistoupení k Evropské unii, uzavřené mezi Chorvatskou republikou a členskými státy Evropské unie (Narodne novine – Međunarodni ugovori broj 2/12; Úř. věst. 2013 L 300, s. 7). Článek 36 aktu o přistoupení ukládá Komisi povinnost podrobně monitorovat všechny závazky, které Chorvatská republika přijala v rámci přístupových jednání, a tedy i právní závazky Chorvatské republiky související s institutem soudního exekutora a s vytvořením veškerých podmínek nezbytných k úplnému zavedení tohoto úřadu do chorvatského právního řádu do 1. ledna 2012. Evropská komise nemá ovšem pravomoc připustit jakékoli jednostranné pozměnění závazku přijatého Chorvatskou republikou.V důsledku nesplnění této povinnosti Evropské komise vznikla žalobcům, kteří byli jmenováni soudními exekutory a kteří měli legitimní očekávání, že od 1. ledna 2012 začnou tento úřad zastávat, přímá škoda. Komise tím, že nesplnila své povinnosti podle smlouvy o přistoupení, zjevně a závažně porušila meze diskreční pravomoci jí stanovené, v důsledku čehož vznikla žalobcům (jmenovaným soudním exekutorům), ve spojení s porušením jejich legitimních očekávání, značná majetková i nemajetková újma, kterou Komise musí v souladu s čl. 340 druhým pododstavcem SFEU nahradit.