Věc T‑456/10
Timab Industries
a
Cie financière et de participations Roullier (CFPR)
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh fosfátů používaných ve výživě zvířat – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Přidělování prodejních kvót, koordinace cen a obchodních podmínek, jakož i výměna citlivých obchodních informací – Odstoupení žalobkyň z postupu při narovnání – Pokuty – Povinnost uvést odůvodnění – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Spolupráce – Neuplatnění rozpětí možných pokut sděleného během postupu při narovnání“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) ze dne 20. května 2015
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Postup při narovnání – Postup nezahrnující všechny účastníky kartelové dohody – Odstoupení podniku z postupu při narovnání – Přijetí dvou rozhodnutí určených rozdílným osobám podle dvou samostatných postupů ze strany Komise – Použitelnost pokynů pro výpočet pokut – Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení
[Článek 101 SFEU; nařízení Rady (ES) č. 1/2003; nařízení Komise č. 773/2004, čl. 10a, a nařízení Komise č. 622/2008; sdělení Komise 2006/C 210/02 a 2008/C 167/01]
2. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Snížení částky pokuty z důvodu spolupráce – Nutnost podniku spolupracovat při správním řízení, jež se týká dotčeného protiprávního jednání – Posouzení kvality a užitečnosti přeložených informací
[Článek 101 SFEU; nařízení Rady (ES) č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03 a 2006/C 210/02]
3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Dodržení práva na obhajobu – Sdělení hlavních skutkových a právních okolností, které mohou vést k uložení pokuty – Sdělení postačující s ohledem na právo být vyslechnut v souvislosti s určením výše pokuty
(Nařízení Rady č. 1/2003, články 23 a 27)
4. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Předběžná povaha – Povinnost Komise vysvětlit v konečném rozhodnutí rozdíly existující mezi tímto rozhodnutím a jejími předběžnými posouzeními – Neexistence
(Nařízení Rady č. 1/2003, článek 27)
5. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Postup při narovnání – Sdělení rozpětí pokut – Odstoupení podniku z postupu při narovnání – Nepoužití uvedeného rozpětí v konečném rozhodnutí ze strany Komise – Přípustnost
[Nařízení Komise č. 773/2004, čl. 10a odst. 2, a nařízení Komise č. 622/2008; sdělení Komise 2002/C 45/03, 2006/C 210/02 a 2008/C 167/01]
6. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Použití prohlášení jiných podniků, které se účastnily protiprávního jednání, jako důkazů – Přípustnost – Důkazní hodnota dokumentů dobrovolně předložených hlavními účastníky kartelové dohody za účelem uplatnění oznámení o spolupráci
(Článek 101 SFEU; sdělení Komise 2002/C 45/03)
7. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání porušující pravidla hospodářské soutěže
(Články 101 SFEU a 296 SFEU)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Posouzení – Přednostní postavení úmyslného aspektu chování na jeho účinky
(Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Stanovení pokuty přiměřeně k faktorům vzatým v úvahu za účelem posouzení závažnosti protiprávního jednání
(Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02)
10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Snížení pokuty z důvodu spolupráce obviněného podniku – Podmínky – Posuzovací pravomoc Komise – Důkazní břemeno
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc přezkumu v plné jurisdikci unijního soudu – Rozsah
(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
1. Pokud v oblasti kartelových dohod postup při narovnání nezahrnuje všechny účastníky protiprávního jednání, například v případě, že jeden z podniků odstoupí z tohoto postupu, Komise přijme podle zjednodušeného řízení (postup při narovnání) rozhodnutí určené účastníkům protiprávního jednání, kteří se rozhodli přistoupit na narovnání, jež odráží jejich jednotlivé závazky, a podle řádného řízení rozhodnutí určené účastníkům protiprávního jednání, kteří se rozhodli nepřistoupit na narovnání.
I v takovém hybridním případě zahrnujícím přijetí dvou rozhodnutí určených rozdílným osobám podle dvou samostatných postupů se však jedná o účastníky jedné a téže kartelové dohody, takže je nutné dodržet zásadu rovného zacházení. Tato zásada vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno.
Z toho vyplývá že, postup při narovnání je alternativním správním řízením k řádnému správnímu řízení kontradiktorní povahy, jež se od posledně uvedeného řízení liší a vykazuje určité zvláštnosti, jako je například časnější oznámení námitek a sdělení rozpětí možných pokut. Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 se však v tomto kontextu i nadále plně použijí. To znamená, že při stanovení výše pokuty nesmí dojít k diskriminaci mezi stranami, které se účastnily téže kartelové dohody, pokud jde o prvky a metody výpočtu, které nejsou dotčeny zvláštnostmi postupu při narovnání, jako je například použití 10 % snížení za narovnání.
(viz body 71–74)
2. Snížení částky pokuty z důvodu spolupráce ve správním řízení je odůvodněno, pouze pokud chování dotyčného podniku umožňuje Komisi shledat existenci protiprávního jednání s menšími potížemi a případně zajistit jeho ukončení.
Týká-li se žádost o uplatnění oznámení o spolupráci jiné kartelové dohody, než kterou Komise projednává a která je navíc patrně promlčená, nejedná se o žádnou přidanou hodnotu a Komise nemá povinnost přiznat odměnu za tuto spolupráci, neusnadňuje-li šetření. Stejné odůvodnění platí v případě tzv. spolupráce „nad rámec shovívavosti“.
(viz body 92, 93)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 98)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 99)
5. V oblasti hospodářské soutěže je rozpětí pokut nástroj pouze a výhradně spojený s postupem při narovnání. Článek 10a odst. 2 nařízení č. 773/2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 [ES] a 82 [ES] výslovně poskytuje útvarům Komise možnost informovat účastníky jednání o narovnání o odhadu výše pokuty, která jim může být uložena s ohledem na pravidla obsažená v pokynech pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003, v oznámení o postupu při narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů a případně v oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů.
Nepředloží-li podnik návrh na narovnání a odstoupí tak z postupu při narovnání, bude se postup vedoucí ke konečnému rozhodnutí řídit namísto ustanovení, kterými se řídí postup při narovnání, obecnými ustanoveními nařízení č. 773/2004. Jedná se tedy zde o tzv. situaci „tabula rasa“, ve které musí být odpovědnost teprve prokázána. Z toho vyplývá, že rozpětí sdělené v průběhu postupu při narovnání je napříště irelevantní, jelikož je nástrojem vlastním tomuto postupu. Bylo by proto nelogické, a dokonce nesprávné, aby byla Komise povinna v oznámení námitek uplatnit rozpětí pokut, které souviselo s jiným řízením, od kterého se již upustilo, nebo na takové rozpětí odkazovat. Uvedení rozpětí pokut již v oznámení námitek by totiž bylo v rozporu s čistě přípravným charakterem takového aktu a zbavilo by Komisi možnosti uložit pokutu přizpůsobenou novým okolnostem existujícím v době přijetí jejího rozhodnutí, a to přesto, že musí zohlednit nové argumenty a důkazy, se kterými byla seznámena v řádném správním řízení a které mohou mít dopad na stanovení výše pokuty, která má být uložena.
Při sledování stejné logiky nepřísluší Komisi žádná přísnější povinnost odůvodnění, pokud využije postup při narovnání, který má usnadnit urovnání sporů a od něhož se později upustí, než je povinnost, která jí přísluší při přijímání rozhodnutí v řádném řízení.
(viz body 100, 101, 104–107)
6. Zásadou, která se v unijním právu uplatňuje, je zásada volného hodnocení důkazů, a jediným relevantním kritériem pro posouzení předložených důkazů je jejich hodnověrnost. Žádné ustanovení ani žádná obecná zásada unijního práva Komisi nezakazují, aby vůči podniku použila prohlášení jiných podniků. Prohlášení učiněná v rámci žádosti o ochranu před pokutami a snížení pokut v případech kartelu (oznámení o spolupráci) přitom mají sama o sobě zanedbatelnou důkazní hodnotu. Takovou úvahu lze použít i na prohlášení namítaná vůči samotnému podniku, který podal žádost o uplatnění oznámení o spolupráci. Nic to ale nemění na tom, že pokud takový podnik přehodnotí své prohlášení nebo později podá jeho jiný výklad, pro Komisi a později pro soud bude obtížné, nebudou-li k dispozici jiné důkazy, zohlednit toto prohlášení, a to z důvodu snížení jeho důkazní hodnoty. V takovém případě se od Komise neočekává, že bude vůči podniku nutně namítat jeho první prohlášení.
(viz bod 115)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 132, 133)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 154, 155)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 161)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 177, 178, 184)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 215)