ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)
10. července 2013(*)
„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Společenství MEMBER OF €e euro experts – Absolutní důvod pro zamítnutí – Emblémy Unie a oblasti její činnosti – Symbol eura – Článek 7 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑3/12,
Heinrich Kreyenberg, s bydlištěm v Ratingenu (Německo), zastoupený J. Krenzelem, advokátem,
žalobce,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Poch, jako zmocněnkyní,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla
Evropská komise,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. října 2011 (věc R 1804/2010‑2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Evropskou komisí a Heinrichem Kreyenbergem,
TRIBUNÁL (třetí senát),
ve složení O. Czúcz, předseda, I. Labucka a D. Gratsias (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 3. ledna 2012,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 18. května 2012,
s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 23. srpna 2012,
s přihlédnutím k duplice došlé kanceláři Tribunálu dne 12. prosince 2012,
s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté, co za těchto okolností na základě zprávy soudce zpravodaje a podle článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 9. července 2007 podal Heinrich Kreyenberg, žalobce, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:
3 Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 9, 16, 35, 36, 39, 41, 42, 44 a 45 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 9: „Nosiče dat a záznamové nosiče se zapsanými daty či bez zapsaných dat; nosiče dat se zapsanými počítačovými programy (obsažené ve třídě 9)“;
– třída 16: „Tiskoviny“;
– třída 35: „Obchodní poradenství; poradenství při organizování obchodní činnosti“;
– třída 36: „Pojištění; bankovnictví; bankovnictví finanční operace; záležitosti související s nemovitostmi“;
– třída 39: „Doprava; balení a skladování zboží; organizace zájezdů“;
– třída 41: „Vydávání tiskovin (rovněž v elektronické formě), vyjma pro reklamní účely; vzdělávání, programy osobního rozvoje (vzdělávání a trvalé vzdělávání); organizování a vedení seminářů“;
– třída 42: „Kontrola kvality; technické expertizy; vědecké expertizy; vědecký a průmyslový výzkum; vytváření programů pro zpracování dat“;
– třída 44: „Lékařské a veterinární služby, zdravotní a zkrášlovací služby pro lidi a zvířata; služby v oblasti zemědělství, zahradnictví a lesnictví“;
– třída 45: „Právnické (komerční) služby, bezpečnostní služby na ochranu majetku nebo osob; služby osobního a sociálního charakteru nabízené třetími osobami k pokrytí individuálních potřeb; právní služby“.
4 Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 5/2008 ze dne 4. února 2008.
5 Dne 25. dubna 2008 Komise Evropských společenství zaslala OHIM v souladu s článkem 41 nařízení č. 40/94 (nyní článek 40 nařízení č. 207/2009) písemné vyjádření uvádějící důvody, pro které musí být podle ní zápis ochranné známky z úřední povinnosti odepřen.
6 I přes toto vyjádření byla dne 4. srpna 2008 dotčená ochranná známka zapsána jako ochranná známa Společenství pod číslem 6110423.
7 Komise podala v souladu s článkem 55 nařízení č. 40/94 (nyní článek 56 nařízení č. 207/2009) dne 24. února 2009 návrh na prohlášení neplatnosti sporné ochranné známky. Podle ní byla tato ochranná známka zapsána v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. h), i) a c) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. h), i) a c) nařízení č. 207/2009].
8 Komise nejprve v rámci své argumentace týkající se čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 40/94 uplatnila emblémy s označeními QO 188 a QO 189, jejichž ochrana byla dne 4. října 1979 přiznána Radě Evropy. Oba tyto emblémy byly totiž podle ní chráněny na základě článku 6ter úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví podepsané v Paříži dne 20. března 1883, revidované naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967 a změněné dne 28. září 1979 (Recueil, des traités des Nations unies, svazek 828, č. 11851, s. 305, dále jen „Pařížská úmluva).
9 Emblémy uvedené v předcházejícím bodě, tak jak vyplývají z databáze mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), jsou vyobrazeny níže:
10 Dále Komise v rámci své argumentace týkající se čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 40/94 uplatnila symbol jednotné měny, euro, jak je uveden ve sdělení Komise ze dne 23. července 1997, nazvaném „Používání symbolu €ura“ [COM (97) 418] (dále jen „sdělení o používání symbolu eura“):
11 Konečně Komise v rámci své argumentace týkající se čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 uvedla, že použití koruny vytvořené z hvězd v dotčené ochranné známce má uvést veřejnost v omyl, pokud jde o původ výrobků a služeb, na které se vztahuje tato ochranná známka.
12 Rozhodnutím ze dne 22. července 2010 zrušovací oddělení tento návrh na prohlášení neplatnosti zamítlo. Zaprvé mělo za to, že veřejnost nemůže poloviční korunu vytvořenou z hvězd, kterou obsahuje dotčená ochranná známka, vnímat jako „z heraldického hlediska napodobeninu“ emblémů uplatněných Komisí. Odmítlo tak vytýkanou skutečnost vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009. Zadruhé mělo zrušovací oddělení za to, že dotčená ochranná známka identicky nereprodukuje symbol eura, takže čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 porušen nebyl. Zatřetí zrušovací oddělení uvedlo, že okolnost, že by ochranná známka mohla uvést veřejnost v omyl, pokud jde o původ výrobků a služeb, na které se vztahuje, nenasvědčuje tomu, že by byl porušen čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.
13 Dne 17. září 2010 Komise podala proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009. Uplatnila porušení čl. 7 odst. 1 písm. h), i) a g) nařízení č. 207/2009.
14 Komise především v rámci své argumentace týkající se čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009 již neuplatnila emblémy uvedené ve svém návrhu na prohlášení neplatnosti. Naproti tomu uplatnila emblém Evropské centrální banky (ECB). Tento emblém, chráněný článkem 6ter Pařížské úmluvy od 4. srpna 2004, je uveden v databázi mezinárodního úřadu WIPO pod označením QO 867 a odpovídá následujícímu popisu:
15 Následně Komise, pokud jde o čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, v podstatě převzala argumentaci, kterou rozvinula ve fázi návrhu na prohlášení neplatnosti.
16 Nakonec Komise v rámci své argumentace týkající se čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009 v podstatě znovu zopakovala argumentaci uvedenou v bodě 11 výše, týkající se odst. 1 písm. c) téhož článku.
17 Rozhodnutím ze dne 5. října 2011 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát OHIM rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil a dotčenou ochrannou známku prohlásil za neplatnou.
18 Odvolací senát měl nejprve za to, že je odvolání nepřípustné v rozsahu, v němž je založeno na ustanoveních čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, neboť emblém, jehož se Komise u něj dovolávala na základě těchto ustanovení, nebyl uplatněn dříve. Následně měl za to, že dotčená ochranná známka obsahuje prvek, který může veřejnost pokládat za identickou reprodukci symbolu eura, jakož i jiné prvky, jako je například poloviční koruna vytvořená z hvězd, které „navozují myšlenku Evropské unie“. Kromě toho odvolací senát uvedl, že s ohledem na „rozmanitost služeb a výrobků, které spadají pod činnosti a pravomoci orgánů a jiných institucí Evropské unie“ je možné, že tyto služby a výrobky odpovídají výrobkům nebo službám, na něž se vztahuje dotčená ochranná známka. Za těchto podmínek měl odvolací senát za to, že nelze vyloučit, že by se relevantní veřejnost domnívala, že mezi žalobcem a orgány a institucemi Evropské unie existuje souvislost. Tento dojem je posílen slovním prvkem „member of euro experts“, který podle něj odkazuje na okruh osob, jehož členové byli oficiálně schváleni. Odvolací senát tedy dospěl k závěru, že je dotčenou ochrannou známku třeba prohlásit za neplatnou na základě čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, aniž by bylo nezbytné „provést posouzení ostatních důvodů, na nichž je návrh na prohlášení neplatnosti založen“.
Návrhová žádání účastníků řízení
19 Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
20 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
21 Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje tři důvody.
22 Zaprvé uvádí, že vyobrazení symbolu eura, který je uveden v dotčené ochranné známce, nepatří mezi vyobrazení, která jsou zakázána čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009.
23 Zadruhé tvrdí, že i kdyby toto vyobrazení symbolu eura předmětem takového zákazu bylo, neexistuje souvislost mezi majitelem dotčené ochranné známky a orgány hospodářské a měnové unie, či obecně orgány Evropské unie.
24 Zatřetí i když žalobce připouští, že napadeným rozhodnutím odvolací senát prohlásil dotčenou ochrannou známku za neplatnou pouze na základě čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, „podpůrně“ zdůrazňuje, že tuto ochrannou známku nelze prohlásit za neplatnou na základě ustanovení odst. 1 písm. g) téhož článku.
Úvodní poznámky
25 Článek 7 odst. 1 nařízení č. 207/2009 stanoví:
„Do rejstříku se nezapíšou:
[…]
h) ochranné známky, k nimž nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty podle článku 6 ter Pařížské úmluvy […];
i) ochranné známky, které obsahují znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6 ter Pařížské úmluvy, a jež představují zvláštní veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jejich zápisu;
[…]“
26 Článek 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009 stanoví:
„Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části [Unie].“
27 Článek 6ter Pařížské úmluvy stanoví:
„1) a) [Smluvní strany této úmluvy] se shodly na tom, že odmítnou nebo zruší zápis a že vhodnými opatřeními zakáží, aby bez zmocnění příslušných míst bylo užíváno jako tovární nebo obchodní známky nebo jako částí těchto známek, erbů, vlajek a jiných znaků státní svrchovanosti […] zemí, [které jsou smluvními stranami této úmluvy,] úředních zkušebních, puncovních a záručních značek u nich zavedených, jakož i každých napodobení z hlediska heraldického.
b) Ustanovení uvedená pod bodem a) se vztahují rovněž na erby, vlajky a jiné symbolické znaky, zkratky nebo názvy mezinárodních mezivládních organizací, jichž je jedna nebo více […] zemí[, které jsou smluvními stranami této úmluvy,] členem, s výjimkou těch erbů, vlajek a jiných symbolických znaků, zkratek a názvů, jejichž ochrana byla již předmětem platných mezinárodních dohod.
c) [...] země[, které jsou smluvními stranami této úmluvy,] nejsou povinny použít […] ustanovení [uvedených pod písm. b) výše], jestliže užívání nebo zápis, které jsou zavedeny pod písm. a) shora, nejsou takového druhu, aby mohly ve veřejnosti vzbudit dojem o souvislosti mezi příslušnou organizací a znaky, vlajkami, znaky státní svrchovanosti, zkratkami nebo názvy, nebo není-li užívání nebo zápis pravděpodobně takového druhu, že by byl s to klamat veřejnost o souvislosti mezi uživatelem a organizací.
[…]
3) […]
b) Ustanovení uvedená v prvním odstavci pod písm. b) se vztahují jen na erby, vlajky a jiné symbolické znaky, zkratky nebo názvy mezinárodních mezivládních organizací, které byly zmíněnými organizacemi oznámeny […] zemím[, které jsou smluvními stranami této dohody,] prostřednictvím Mezinárodního úřadu.
[…]“
28 Z předcházejícího vyplývá, že čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, vykládaný ve spojení s článkem 6ter Pařížské úmluvy, na který odkazuje, chrání dvě kategorie emblémů.
29 Zaprvé toto ustanovení zakazuje zápis státních emblémů, nejen jakožto ochranných známek, ale rovněž jakožto prvků ochranných známek, bez ohledu na to, zda jsou tyto emblémy reprodukovány identicky nebo jsou pouze předmětem napodobení z heraldického hlediska [rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011, SIMS – École de ski internationale v. OHIM – SNMSF (esf francouzská lyžařská škola), T‑41/10, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 21 a rozsudek ze dne 15. ledna 2013, Welte‑Wenu v. OHIM – Komise (EUROPEAN DRIVESHAFT SERVICES), T‑413/11, bod 36].
30 Za účelem určení, zda ochranná známka obsahuje napodobení emblému z heraldického hlediska, je třeba posoudit heraldický popis tohoto emblému. Průměrný spotřebitel, který i přes odlišnosti na úrovni některých heraldických podrobností může v ochranné známce spatřovat napodobení předmětného emblému, však nebude nezbytně vnímat odlišnost mezi uvedenou ochrannou známkou a emblémem, kterou zjistí odborník v oblasti heraldiky (rozsudek EUROPEAN DRIVESHAFT SERVICES, bod 29 výše, bod 37).
31 Zadruhé čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009 zakazuje zápis ochranné známky, která z heraldického hlediska obsahuje reprodukci nebo napodobení emblému mezinárodní mezivládní organizace, byl-li tento emblém oznámen státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy, prostřednictvím mezinárodního úřadu WIPO. Tento zákaz se však má použít pouze v případě uvedeném v článku 6ter odst. 1 písm. c) Pařížské úmluvy, tedy jestliže dotčená ochranná známka posuzovaná jako celek u veřejnosti vzbuzuje dojem o souvislosti mezi jejím majitelem nebo uživatelem a dotčenou mezinárodní mezivládní organizací, nebo klame veřejnost o existenci takové souvislosti (v tomto smyslu viz rozsudek EUROPEAN DRIVESHAFT SERVICES, bod 29 výše, bod 59).
32 Pokud jde o čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, je zakázán zápis ochranných známek, které obsahují jiné emblémy než ty, jež jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení, to znamená jiné emblémy, než jsou emblémy států nebo mezinárodních mezivládních organizací, které jsou řádně oznámeny státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy, jestliže tyto emblémy představují zvláštní veřejný zájem a příslušný orgán nedal souhlas k uvedenému zápisu.
33 Je nutno určit, zda ochrana přiznaná posledně uvedeným ustanovením podléhá týmž podmínkám jako ochrana poskytnutá emblémům uvedeným v čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009.
34 V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 výslovně neomezuje působnost zákazu, který zavádí, na ochranné známky, které emblém reprodukují identicky. Znění tohoto ustanovení jej umožňuje vykládat v tom smyslu, že zakazuje nejen identickou reprodukci, ale rovněž napodobení emblému ochrannou známkou. Pokud by se takový výklad nepoužil, byl by ostatně ve značné míře oslaben užitečný účinek čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009: stačilo by, že by byl emblém nepatrně změněn, byť způsobem, který je pro osobu, která není odborníkem v oblasti heraldiky, nepostřehnutelný, aby mohl být zapsán jako ochranná známka nebo prvek ochranné známky.
35 Zadruhé je nutno zdůraznit, že unijní zákonodárce nikterak neupřesnil, že na základě čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 může být zakázán zápis pouze ochranné známky tvořené výlučně emblémem. Unijní zákonodárce tím, že v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 použil sloveso „obsahovat“, uvedl, že za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení je užívání jiných emblémů, než jsou ty, které jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, zakázáno ne jen jakožto ochranná známka, ale rovněž jakožto prvek ochranné známky. To je ostatně v souladu s užitečným účinkem uvedeného ustanovení, jehož cílem je zajistit co nejúplnější ochranu emblémů, na které odkazuje.
36 Z úvah uvedených v bodech 34 a 35 výše vyplývá, že na čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 je třeba nahlížet tak, že zakazuje zápis jiných emblémů, než jsou ty, jež jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení, jakožto ochranných známek nebo prvků ochranných známek, bez ohledu na to, zda jsou tyto emblémy reprodukovány identicky nebo jsou pouze předmětem napodobení.
37 Takový zákaz však není bezpodmínečný.
38 V tomto ohledu – jak bylo uvedeno v bodě 31 výše – emblémy mezinárodních mezivládních organizací, které jsou řádně oznámeny státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy, jsou chráněny čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, jestliže dotčená ochranná známka posuzovaná jako celek u veřejnosti vzbuzuje dojem o souvislosti mezi jejím majitelem nebo uživatelem a dotčenou mezinárodní mezivládní organizací. Jestliže by mohla být uplatněna ochrana přiznaná čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 i v případě, kdy by posledně uvedená podmínka nebyla splněna, byla by rozsáhlejší než ochrana, kterou odst. 1 písm. h) téhož článku přiznává emblémům mezinárodních mezivládních organizací, které jsou řádně oznámeny státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy.
39 Žádná skutečnost přitom nenasvědčuje tomu, že unijní zákonodárce chtěl přiznat emblémům uvedeným v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 větší ochranu než emblémům uvedeným v čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení, takže rozsah ochrany přiznané čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 nemůže být větší než rozsah ochrany poskytnuté čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2009, American Clothing Associates v. OHIM a OHIM v. American Clothing Associates, C‑202/08 P a C‑208/08 P, Sb. rozh. s. I‑6933, bod 80).
40 Je tedy třeba dospět k závěru, že se ochrana přiznaná emblémům uvedeným v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 má použít pouze v případě, že je splněna podmínka uvedená v bodě 38 výše, tedy jestliže ochranná známka obsahující takový emblém může, posuzována jako celek, veřejnost uvést v omyl, pokud jde o souvislost mezi jejím majitelem nebo uživatelem a orgánem, na který dotčený emblém odkazuje.
41 Všechny tři žalobní důvody vznesené žalobcem je třeba přezkoumat ve světle těchto úvodních úvah.
K prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z nedodržení působnosti čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009
42 Žalobce v prvním žalobním důvodu uvádí, že vyobrazení symbolu eura, který je uveden v dotčené ochranné známce, nepatří mezi vyobrazení, která jsou zakázána čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009. Tento žalobní důvod obsahuje čtyři části.
Pokud jde o první část
43 Žalobce uvádí, že „se [čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009] vztahuje pouze na symboly, jejichž ochrana vychází z dohody/smlouvy, jejímiž účastníky jsou všechny smluvní strany“. V projednávané věci se však na symbol eura čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 „nevztahuje“ vzhledem k tomu, že členské státy Evropské unie „[všechny] nejsou členy evropské měnové unie“ .
44 V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 chrání emblémy jiné než ty, jež jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení, to znamená jiné emblémy než emblémy států a emblémy mezinárodních mezivládních organizací, které jsou řádně oznámeny státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy, za podmínky, že uvedené emblémy představují zvláštní veřejný zájem. S ohledem na širokou formulaci tohoto ustanovení je třeba mít za to, že toto ustanovení chrání ne jen emblémy mezinárodních mezivládních organizací, které nebyly oznámeny státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy, ale rovněž emblémy, které – třebaže neoznačují veškeré činnosti mezinárodní mezivládní organizace – nicméně s některou z těchto činností vykazují zvláštní souvislost. Skutečnost, že emblém souvisí s některou z činností mezinárodní mezivládní organizace, totiž stačí k prokázání toho, že se s jeho ochranou pojí veřejný zájem.
45 S ohledem na to, co bylo uvedeno v předcházejícím bodě, je třeba mít za to, že jsou čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 2007/2009 chráněny zvláště – s výhradou dodržování ostatních podmínek stanovených v tomto ustanovení – ne jen emblémy Evropské unie jako takové, ale rovněž emblémy, které evokují pouze některou z oblastí činnosti Evropské unie.
46 Kromě toho čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009 stanoví, že odst. 1 tohoto článku se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části Evropské unie. Je tak třeba chápat, že veřejný zájem, na který je v čl. 7 odst. 1 písm. i) téhož nařízení odkazováno, nemusí být nezbytně konstatován na celém území Unie. Stačí, že existuje v její části. Za těchto podmínek je třeba mít za to, že čl. 7 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení chrání zejména každý emblém, který – ač neoznačuje Unii jako celek – souvisí s některou činností prováděnou Unií, a to i když se uvedená činnost týká pouze některých členských států Evropské unie.
47 V tomto ohledu čl. 3 odst. 4 SEU stanoví, že „Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.“ Symbol eura je tedy zajisté symbolem činnosti prováděné Evropskou unií. Pouhá okolnost, že některé členské státy Evropské unie jako měnu euro nemají, tedy neumožňuje dospět k závěru, že je tento symbol – u něhož žádná skutečnost ve spisu nenasvědčuje tomu, že byl řádně oznámen státům, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy – vyloučen z působnosti ochrany zavedené čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009.
48 Žalobce se snaží tento závěr zpochybnit uplatněním tří argumentů.
49 Zaprvé žalobce uvádí, že OHIM ve své „Manual of Trade Mark Practice“ (dále jen „příručka OHIM“), vydané pouze v angličtině (část B nadepsaná „Přezkoumání“, bod 7.8.3.3.a), výslovně připustil, že článkem 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 jsou chráněny pouze emblémy uvedené v bodě 43 výše. Nejprve je však třeba poznamenat, že takto uplatněná ustanovení příručky OHIM již v každém případě nebyla použitelná k datu přijetí napadeného rozhodnutí. Následně a především je třeba uvést, že je jejich uplatnění irelevantní. Příručka OHIM totiž představuje pouze kodifikaci postupů, které má tento úřad sám v úmyslu uplatňovat. Její ustanovení tak nemohou mít přednost před ustanoveními nařízení č. 207/2009 a ani ovlivnit výklad těchto ustanovení unijním soudem. Naopak mají být vykládána v souladu s ustanoveními nařízení č. 207/2009 [rozsudek Tribunálu ze dne 27. června 2012, Interkobo v. OHIM – XXXLutz Marken (my baby), T‑523/10, bod 29].
50 Zadruhé žalobce uvádí, že k dnešnímu dni existuje pouze jediné rozhodnutí OHIM, které uvádí, že symbol eura je chráněn ustanoveními čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009. Tato skutečnost však samozřejmě nemůže mít žádný vliv na výklad uvedených ustanovení, který je třeba poskytnout.
51 Zatřetí žalobce tvrdí, že OHIM odmítl poskytnout ochranu přiznanou čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 „jiným významným symbolům, jako je mezinárodní symbol identifikující recyklovatelný výrobek“. Legalita rozhodnutí odvolacích senátů však musí být posuzována výlučně na základě nařízení č. 207/2009 a jiných ustanovení použitelných ve sporu tak, jak jsou vykládána unijním soudem, a nikoli na základě dřívější rozhodovací praxe OHIM [rozsudek Soudního dvora ze dne 26. dubna 2007, Alcon v. OHIM, C‑412/05 P, Sb. rozh. s. I‑3569, bod 65 a rozsudek Tribunálu ze dne 2. května 2012, Universal Display v. OHIM (UniversalPHOLED), T‑435/11, bod 37], přičemž žalobce navíc neuvádí, jak by řešení uplatněné OHIM, pokud jde o „mezinárodní symbol identifikující recyklovatelný výrobek“, bylo uplatnitelné na konkrétní případ.
52 První část žalobního důvodu musí být tedy zamítnuta.
Pokud jde o druhou část
53 Žalobce uvádí, že symbol eura „veřejnost každodenně vnímá jako pouhé označení měny“. I kdyby první část žalobního důvodu byla zamítnuta, tento symbol by nemohl být jakožto označení měny podle jeho názoru chráněn čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009.
54 Kromě toho uvádí, že Komise ve sdělení o používání symbolu eura „výslovně povolila používání symbolu [eura] jakožto označení měny“.
55 Nejprve je však třeba uvést, že žádná skutečnost neumožňuje z působnosti čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 vyloučit symbol eura, to znamená emblém, který souvisí s oblastí činnosti Evropské unie, pouze v důsledku toho, že představuje „označení měny“. Dále pak sdělení o používání symbolu eura nepovoluje reprodukci nebo napodobení symbolu eura jakožto ochranné známky nebo prvku ochranné známky. V tomto dokumentu se Komise omezuje na to, že vyzývá „uživatele měny, aby užívali symbol [eura] pokaždé, kdy je rozlišovací symbol nezbytný k popisu peněžních částek v eurech, například pro sazebníky a faktury, pro šeky, jakož i pro jakýkoli jiný právní nástroj“.
56 Druhou část žalobního důvodu je tedy třeba zamítnout.
Pokud jde o třetí část
57 Žalobce tvrdí, že se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 nechrání emblémy pouze proti jejich identické reprodukci, ale rovněž proti jejich napodobením.
58 V tomto ohledu uvádí tři argumenty.
59 Zaprvé uvádí, že se odvolací senát odchýlil od výkladu čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 poskytnutého v příručce OHIM (část B nadepsaná „Přezkoumání“, bod 7.8.3.3.b).
60 Zadruhé uvádí, že z úvah uvedených v bodě 80 rozsudku American Clothing Associates v. OHIM a OHIM v. American Clothing Associates (bod 39 výše) vyplývá, že čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 má menší rozsah působnosti než je rozsah působnosti čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení.
61 Zatřetí tvrdí, že odvolací senát nerespektoval znění čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009. Použití slovesa „obsahovat“ v tomto ustanovení totiž jasně nasvědčuje tomu, že jsou dotčeny pouze identické reprodukce emblémů. Toto znění se liší od znění uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, který odkazuje na článek 6ter Pařížské úmluvy.
62 Žalobce se však mýlí, pokud jde o rozsah ochrany přiznané čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009: jak bylo uvedeno v bodě 34 výše, toto ustanovení zakazuje zápis ochranných známek zahrnujících jiné emblémy než ty, jež jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) téhož nařízení, včetně případu, kdy emblémy nejsou reprodukovány věrně, ale jsou pouze předmětem napodobení.
63 Je ostatně třeba poznamenat, že žalobce nemůže uplatňovat příručku OHIM, aby změnil smysl, který je třeba přiznat uvedenému ustanovení (viz bod 49 výše). Dále je třeba uvést, že žalobce bod 80 rozsudku American Clothing Associates v. OHIM a OHIM v. American Clothing Associates (bod 39 výše) vyložil nesprávně: není v něm uvedeno, že ochrana přiznaná ustanoveními uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009 je nezbytně širší než ochrana přiznaná ustanoveními uvedenými v písm. i) téhož článku, ale je v něm uvedeno pouze to, že ochrana stanovená v písm. h) je přinejmenším stejně rozsáhlá jako ochrana zavedená v písm. i).
64 Za těchto podmínek je třeba dospět k závěru, že se odvolací senát nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 28 napadeného rozhodnutí upřesnil, že identická reprodukce emblémů uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 není „výslovně požadována zněním tohoto článku“.
65 Třetí část žalobního důvodu tedy musí být zamítnuta.
Pokud jde o čtvrtou část
66 V bodech 29 až 31 napadeného rozhodnutí měl odvolací senát za to, že dotčená ochranná známka zahrnuje vyobrazení symbolu eura, které – ač přesně neodpovídá tomuto symbolu – může veřejnost zaměnit s „identickou reprodukcí“ tohoto symbolu.
67 Žalobce uvádí, že odvolací senát pochybil, když takto rozhodl. Podle něj totiž dotčená ochranná známka obsahuje nikoli „identickou“ reprodukci symbolu eura, ale pouze „změněné“ ztvárnění tohoto symbolu. Toto ztvárnění nemá totéž barevné provedení jako symbol eura, jak je popsán ve sdělení o používání symbolu eura. Na rozdíl od tohoto symbolu obsahuje odstiňované barvy. Kromě toho je „sloučeno“ s písmenem „e“. Konečně je jeho spodní křivka delší než spodní křivka uvedeného symbolu.
68 Žalobce tak argumentací uvedenou v předcházejícím bodě tvrdí, že odvolací senát pochybil, když měl za to, že dotčená ochranná známka obsahuje „identickou“ reprodukci symbolu eura.
69 Taková argumentace však vychází z nesprávného předpokladu. Z první věty bodu 29 napadeného rozhodnutí, jakož i z obecné systematiky tohoto rozhodnutí totiž vyplývá, že odvolací senát neměl za to, že dotčená ochranná známka obsahuje identickou reprodukci symbolu eura, ale uvedl, že obsahuje napodobení tohoto symbolu, které je ostatně natolik věrné, že by jej neinformované osoby mohly zaměnit s identickou reprodukcí uvedeného symbolu. Pokud by totiž odvolací senát zamýšlel konstatovat, že dotčená ochranná známka obsahuje identickou reprodukci symbolu eura, v bodě 28 napadeného rozhodnutí by neuváděl, že čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 zakazuje ne jen identickou reprodukci jiných emblémů, než jsou ty, které jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, ale zakazuje rovněž jejich napodobení. V bodě 29 napadeného rozhodnutí by ani nezdůraznil „odlišnost“, která podle něj existuje mezi symbolem eura a jeho vyobrazením na dotčené ochranné známce.
70 V každém případě, i kdyby žalobce zamýšlel tvrdit, že odvolací senát pochybil, když měl za to, že dotčená ochranná známka obsahuje napodobení symbolu eura, je třeba jeho argumentaci odmítnout.
71 Rozdíly existující mezi vyobrazením symbolu eura uvedeného v dotčené ochranné známce a tímto symbolem totiž nejsou takového rozsahu, aby toto vyobrazení nemohlo být kvalifikováno jako napodobení.
72 Zaprvé je zajisté pravda, že symbol vyobrazený v dotčené ochranné známce nemá přesně rozměry stanovené ve sdělení o používání symbolu eura: obsahuje konkrétně delší spodní křivku, než je spodní křivka symbolu eura, jak je popsán v tomto sdělení. Tuto odlišnost, kterou by mohl zjistit odborník v oblasti heraldiky, však nebude nezbytně vnímat průměrný spotřebitel.
73 Zadruhé, třebaže se jeho barva postupně mění do odstínů oranžové, případně podle žalobce „nahnědlé“ barvy, zůstává převážně žlutá. Kromě toho pozadí, na kterém je zobrazen, je modré, jak je uvedeno ve sdělení o používání symbolu eura.
74 Zatřetí je zajisté pravda, že symbol vyobrazený v dotčené ochranné známce je spojený s písmenem „e“. Není však, jak tvrdí žalobce, „sloučen“ s tímto písmenem v takové míře, že by od něj nemohl být odlišen.
75 Z toho vyplývá, že první žalobní důvod je třeba v plném rozsahu zamítnout.
Ke druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z nesprávného použití podmínky stanovené v čl. 6ter odst. 1 písm. c) Pařížské úmluvy
76 Jak bylo uvedeno v bodě 39 výše, podmínka stanovená v čl. 6ter odst. 1 písm. c) Pařížské úmluvy se použije mutatis mutandis na případ emblémů uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009.
77 Ochrana přiznaná těmto emblémům se tak uplatní pouze v případě, kdy ochranná známka posuzovaná jako celek, která obsahuje takový emblém, může uvést veřejnost v omyl, pokud jde o souvislost existující mezi jejím majitelem nebo uživatelem a orgánem, na který dotčený emblém odkazuje.
78 Tato ochrana se tedy uplatní zejména v případě, kdy dotčená ochranná známka uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o původ výrobků nebo služeb, na které se vztahuje, tím, že navozuje dojem, že pocházejí od orgánu, na který odkazuje emblém, jehož reprodukci nebo napodobení obsahuje. Má se však uplatnit rovněž v případě, kdy hrozí, že se veřejnost z důvodu, že se v této ochranné známce vyskytuje taková reprodukce nebo napodobenina emblému, může domnívat, že uvedené výrobky nebo služby jsou schváleny nebo zaručeny orgánem, na nějž tento emblém odkazuje, nebo že s uvedeným orgánem souvisejí jiným způsobem (obdobně viz rozsudek EUROPEAN DRIVESHAFT SERVICES, bod 29 výše, bod 61).
79 Druhým žalobním důvodem žalobce podpůrně tvrdí, že odvolací senát sice správně použil čl. 6ter odst. 1 písm. c) Pařížské úmluvy per analogiam, toto ustanovení však nesprávně použil na skutkové okolnosti projednávané věci.
Pokud jde o první část
80 Z bodů 40 až 44 napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát měl za to, že symbol eura odkazuje na Evropskou unii.
81 První částí projednávaného žalobního důvodu žalobce správnost tohoto posouzení zpochybňuje. V tomto ohledu uvádí dva argumenty.
82 Zaprvé žalobce uvádí, že symbol eura neodkazuje na žádnou organizaci. Podle něj veřejnost tento symbol vnímá pouze jako označení měny.
83 To je podle něj potvrzeno „každodenní zkušeností každého spotřebitele“, který může „rozpoznat symbol [eura] v oblasti obchodu ‚na každém rohu ulice‘, aniž by v důsledku toho jakkoli myslel na evropskou měnovou unii“. Symbol eura je tak zcela neutrálním označením měny, stejně tak jako symbol amerického dolaru nebo symbol libry šterlinku. Navíc je veřejnost zvyklá na loga představující jako v projednávané věci symbol eura „pozměněným“ způsobem a nespojí je bezprostředně s orgány a jinými institucemi Evropské unie.
84 Zadruhé žalobce tvrdí, že i kdyby Tribunál měl za to, že symbol eura souvisí s „organizací, která ‚za‘ ním stojí“, je třeba mít za to, že touto organizací je nikoli Evropská unie posuzovaná jako celek, ale pouze „evropská měnová unie“.
85 Podle žalobce je symbol eura „spojen nanejvýš s činnostmi měnové unie v oblasti hospodářské politiky, a nikoli s – případnými – činnostmi Evropské unie v širokém smyslu, které nicméně spadají a priori pouze do legislativní/politické oblasti“.
86 Jak však bylo uvedeno v bodě 47 výše, čl. 3 odst. 4 SEU stanoví, že „Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro“. Ze samotného znění tohoto článku vyplývá, že i přes okolnost, že symbol eura představuje označení měny, odkazuje na zvláštní právnickou osobu, a sice Evropskou unii.
87 Okolnost, že symbol eura odkazuje konkrétně na hospodářskou a měnovou unii, nikterak nebrání závěru uvedenému v předcházejícím bodě. Hospodářská a měnová unie, uvedená zejména v hlavě VIII třetí části Smlouvy o FEU, na kterou žalobkyně podle všeho poukazuje, když používá výraz „evropská měnová unie“, totiž odpovídá oblasti činnosti Evropské unie. Navíc hospodářská a měnová unie nemá právní subjektivitu, která by byla odlišná od právní subjektivity Evropské unie.
88 První část je tedy třeba zamítnout.
89 Žalobce se snaží tento závěr zpochybnit, když uvádí, že je „vyloučeno provádět přezkum s ohledem na Unii […] jako celek prostřednictvím vlajky Evropské unie […], které se týká čl. 7 odst. 1 písm. h) [nařízení č. 207/2009] a která nebyla považována [odvolacím senátem] za relevantní“. Podle něj totiž „konstatování, že [dotčenou] ochrannou známku si veřejnost nespojí s Unií […] nebo s její [vlajkou], a následný závěr, že taková spojitost existuje prostřednictvím symbolu [eura], představují […] absurdní obejití tohoto ustanovení“.
90 Okolnost – za předpokladu, že by byla prokázána – že dotčená ochranná známka neobsahuje žádnou identickou reprodukci nebo napodobení emblému chráněného čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení č. 207/2009, však neumožňuje vyloučit, že tato ochranná známka obsahuje odlišný emblém, chráněný čl. 7 odst. 1 písm. i) téhož nařízení. Za těchto podmínek okolnost, že v napadeném rozhodnutí odvolací senát vycházel z porušení čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, nemůže v žádném případě představovat sama o sobě obejití ustanovení uvedených v odst. 1 písm. h) uvedeného článku.
Pokud jde o druhou část
91 Odvolací senát měl v bodě 42 napadeného rozhodnutí za to, že „vzhledem k velké různorodosti služeb a výrobků, které spadají pod činnosti a pravomoci orgánů a jiných institucí Evropské unie, je možné stanovit určité překrývání mezi těmito výrobky a službami a výrobky a službami, na které se vztahuje zápis [dotčené] ochranné známky“.
92 Žalobce v podstatě tvrdí, že i kdyby první část projednávaného žalobního důvodu byla zamítnuta, musí Tribunál zjistit, že úvahy zmíněné v předcházejícím bodě jsou nesprávné. Podle něj oblasti činnosti „evropské měnové unie“ a Evropské unie nemají „žádnou objektivní souvislost s výrobky a službami[, na které se vztahuje dotčená ochranná známka]“. Je tak nemožné, aby si veřejnost majitele této ochranné známky spojila s „evropskou měnovou unií“ nebo s Evropskou unií.
93 Za účelem dokreslení svého tvrzení žalobce uvádí, že je zjevné, že „nosiče dat a záznamové nosiče“ obsažené ve třídě 9 a „tiskoviny“ spadající do třídy 16, stejně jako „lékařské a veterinární služby“ a „zdravotní a zkrášlovací služby pro lidi a zvířata“ spadající do třídy 44, „programy osobního rozvoje (vzdělávání a trvalé vzdělávání)“ obsažené ve třídě 41 a „vytváření programů pro zpracování dat“, které spadá do třídy 42, nespadají do oblasti činnosti „evropské měnové unie“.
94 Dodává, že veřejnost nemůže takové služby obsažené ve třídách 35 a 36, jako jsou „obchodní poradenství“, „bankovnictví“ a „bankovnictví finanční operace“ spojit s „evropskou měnovou unií“, „jejímiž členy nemohou […] být soukromé podniky“, ani s Evropskou unií, „jejíž činností [není] činnost soukromého poradenství v oblasti obchodu a financí“. Pokud jde o tyto služby, veřejnost je totiž zvláště pozorná, a to z důvodu zájmu, který věnuje „investování a fruktifikaci svého finančního majetku“.
95 Tato argumentace musí být v každém případě odmítnuta.
96 Úvodem je třeba zdůraznit, že na rozdíl od toho, co naznačuje žalobce, symbol eura odkazuje na Evropskou unii jako celek, a nikoli pouze na „hospodářskou a měnovou unii“, která představuje jen jednu z oblastí její činnosti (viz bod 87 výše). Odvolací senát tak správně provedl srovnání mezi výrobky a službami, na které se vztahuje dotčená ochranná známka, a oblastmi činnosti Evropské unie posuzované jako celek.
97 Dále, jak vyplývá z bodu 78 výše, se ochrana zavedená čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 použije i v případě, že ochranná známka, ač neuvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o původ výrobků nebo služeb, na které se vztahuje, navozuje u veřejnosti dojem, že výrobky nebo služby, na které se vztahuje, jsou schváleny nebo zaručeny orgánem, na který odkazuje emblém, který obsahuje, anebo že souvisejí s uvedeným orgánem jiným způsobem.
98 Za těchto podmínek měl odvolací senát v podstatě správně za to, že z důvodu velké různorodosti oblastí, v nichž Unie vykonává pravomoc, nelze vyloučit, že se veřejnost bude domnívat, že výrobky a služby, na něž se vztahuje dotčená ochranná známka, spadají do oblasti, v níž Unie vykonávala činnost.
99 Zaprvé je třeba zdůraznit, že „nosiče dat a záznamové nosiče“ obsažené ve třídě 9, jakož i „vytváření programů pro zpracování dat“, které spadá do třídy 42, se týkají „technologického rozvoje“, což je oblast činnosti Unie uvedená v hlavě XIX třetí části Smlouvy o FEU, jakož i činnosti Unie v oblasti ochrany osobních údajů, přičemž tato činnost je zmíněna v čl. 16 odst. 1 SFEU. Zadruhé „tiskoviny“ obsažené ve třídě 16 spadají do oblasti, v níž Unie vykonává činnost, byť již jen prostřednictvím činností Úřadu pro publikace Evropské unie (ÚP). Zatřetí „lékařské a veterinární služby“, jakož i „zdravotní a zkrášlovací služby pro lidi a zvířata“, spadající do třídy 44, se týkají „veřejného zdraví“, oblasti, které se věnuje hlava XIV třetí části Smlouvy o FEU, v rámci níž mohou být v souladu s ustanoveními čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU přijata „opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví“. Začtvrté „programy osobního rozvoje (vzdělávání a trvalé vzdělávání)“ obsažené ve třídě 41 mohou spadat do odvětví „všeobecného vzdělávání“ nebo „odborného vzdělávání“, která jsou uvedena v hlavě XII uvedené části. Zapáté služby obsažené ve třídách 35 a 36, jako jsou „obchodní poradenství“, „bankovnictví“ a „bankovnictví finanční operace“, nezbytně evokují – a to bez ohledu na veřejnost, o kterou se jedná – „hospodářskou a měnovou politiku“, jíž je věnována hlava VIII třetí části Smlouvy o FEU.
Pokud jde o třetí část
100 Žalobce tvrdí, že dotčená ochranná známka nenavozuje u veřejnosti dojem, že existuje souvislost mezi jejím majitelem a „evropskou měnovou unií, jíž se [posledně uvedený] nemůže účastnit z důvodu svého postavení soukromého podniku“, nebo obecně Evropskou unií.
101 Podle jeho názoru platí, že i kdyby byl symbol eura spojován s Evropskou unií, vyobrazení tohoto symbolu uvedené v dotčené ochranné známce nemá dominantní charakter. Je tedy třeba provést globální přezkum této ochranné známky za účelem určení, zda mezi jejím majitelem a Evropskou unií existuje souvislost.
102 Z tohoto přezkumu však vyplývá, že takovou souvislost stanovit nelze.
103 Zaprvé je modré pozadí dotčené ochranné známky „narušeno bílým obdélníkem obsahujícím slova ‚member of‘, jakož i slovy ‚euro experts‘, která mají rovněž bílou barvu“.
104 Zadruhé je vyobrazení symbolu eura „sloučeno“ s písmenem „e“ „v rámci postupné změny zlatých odstínů (k odstínům nahnědlé barvy), což jasně kontrastuje s jednobarevnou světle žlutou barvou oficiálního označení ‚€‘“. Ostatně „z důvodu změny odstínů na stále tmavší barvu zaujme písmeno ‚e‘ více pozornosti než [vyobrazení symbolu eura]“.
105 Zatřetí „hvězdy uspořádané do tvaru půlměsíce [nepředstavují] označení měnové unie – ostatně ani Evropské unie jako celku“. Tyto hvězdy totiž nemohou evokovat „evropskou vlajku“, a to „s ohledem na to, že již samotný globální kontext odsunuje myšlenku Evropské unie a že půlkruh právě nevyjadřuje ústřední sdělení ‚jednotnosti‘ “.
106 Tato argumentace obstát nemůže.
107 Je pravda, že jak uvádí žalobce, použití čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009 ukládá provést globální přezkum dotčené ochranné známky, jelikož ostatní prvky této ochranné známky mohou způsobit, že by ochranná známka posuzovaná jako celek nemusela u veřejnosti navodit dojem souvislosti mezi jejím majitelem nebo uživatelem a orgánem, který drží nebo užívá emblém, který je součástí této ochranné známky, ani by v tomto ohledu nemusela klamat veřejnost (obdobně viz rozsudek EUROPEAN DRIVESHAFT SERVICES, bod 29 výše, bod 59).
108 Jak však uvedl odvolací senát v bodech 40 až 44 napadeného rozhodnutí, z globálního přezkumu dotčené ochranné známky právě vyplývá, že tato ochranná známka u veřejnosti navozuje dojem souvislosti mezi jejím majitelem a Evropskou unií.
109 Jak bylo uvedeno v bodě 71 výše, dotčená ochranná známka obsahuje zejména napodobeninu symbolu eura, která je umístěna uprostřed. Jak bylo ostatně uvedeno v bodě 86 výše, tento symbol je nutně spojován s Evropskou unií.
110 Dále, tři další prvky tvořící dotčenou ochrannou známku nemohou neutralizovat dojem, který je u veřejnosti vyvolán v důsledku výskytu této napodobeniny symbolu eura.
111 Zaprvé je dvanáct hvězd s dominantní žlutou barvou uspořádáno v půlkruhu na modrém pozadí okolo této napodobeniny symbolu eura. Je nutno konstatovat, že i když by bylo připuštěno, že tyto hvězdy nepředstavují napodobeninu evropské vlajky vyobrazené v bodě 9 výše, tyto hvězdy v žádném případě nemohou vyvážit účinek, který u veřejnosti vyvolává to, že se v dotčené ochranné známce vyskytuje uvedená napodobenina symbolu eura.
112 Zadruhé, jak bylo uvedeno v bodě 74 výše, je symbol eura vyobrazený v dotčené ochranné známce spojený s písmenem „e“, a nikoli „sloučený“ s tímto písmenem, jak tvrdí žalobce. Uvedené písmeno ale samo o sobě smysl nemá, a nezakazuje tedy majitele dotčené ochranné známky spojovat s Evropskou unií.
113 Zatřetí je výraz „member of“ uveden na modrém pozadí, nad napodobeninou symbolu eura. Výraz „euro experts“ je napsán rovněž na modrém pozadí pod touto napodobeninou symbolu eura. Jak přitom správně zdůraznil odvolací senát v bodě 43 napadeného rozhodnutí, oba tyto výrazy přečtené společně evokují myšlenku omezeného okruhu odborníků v oblasti eura, kteří byli oficiálně schváleni. Působí tedy dojmem, že Evropská unie, na kterou – jak bylo právě připomenuto – symbol eura odkazuje, dala svůj souhlas s dotčenou ochrannou známkou.
114 Z toho vyplývá, že třetí část musí být zamítnuta. Druhý žalobní důvod tedy musí být zamítnut v plném rozsahu.
Ke třetímu žalobnímu důvodu týkajícímu se čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009
115 Žalobce jen zcela podpůrně tvrdí, že rozhodnutí zrušovacího oddělení, kterým byl zamítnut návrh na prohlášení neplatnosti založený na čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, bylo správné. Kromě toho tvrdí, že jelikož Komise čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009 uplatnila až u odvolacího senátu, je třeba toto uplatnění prohlásit za opožděné, a v důsledku toho za nepřípustné. Dodává, že neplatnost dotčené ochranné známky nemohla být v žádném případě prohlášena na základě posledně uvedeného ustanovení.
116 Jak však vyplývá z bodů 44 a 45 napadeného rozhodnutí, odvolací senát měl za to, že neplatnost dotčené ochranné známky je třeba prohlásit na základě čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení č. 207/2009, aniž je nezbytné „provést posouzení ostatních důvodů, na nichž je návrh na prohlášení neplatnosti založen“.
117 Odvolací senát tak rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil a uvedenou ochrannou známku prohlásil za neplatnou nikoli z důvodu, že dotčená ochranná známka porušuje ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009.
118 Třetí žalobní důvod musí být tedy odmítnut jako irelevantní.
119 Ze všeho předcházejícího vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta.
K nákladům řízení
120 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Heinrich Kreyenberg ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 10. července 2013.
Podpisy.