Věc T-126/03

Reckitt Benckiser (España), SL

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Nebezpečí záměny – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALADIN – Starší národní slovní ochranná známka ALADDIN – Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94“

Shrnutí rozsudku

1.      Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích osob a námitky – Průzkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Cíl požadavku

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 43 odst. 2 a 3)

2.      Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích osob a námitky – Průzkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Částečné užívání – Dopad – Pojem „část výrobků nebo služeb“, na které se zápis vztahuje

(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 43 odst. 2 a 3)

3.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody pro zamítnutí – Námitky majitele totožné nebo podobné starší ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Nebezpečí záměny se starší ochrannou známkou – Slovní ochranné známky ALADIN a ALADDIN

[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 8 odst. 1 písm. b)]

1.      Účelem požadavku skutečného užívání starší ochranné známky ve smyslu čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství je omezit nebezpečí sporů mezi dvěma ochrannými známkami tím, že jsou chráněny pouze ochranné známky, které byly skutečně užívány, neexistuje-li řádný hospodářský důvod pro jejich neužívání. Uvedený čl. 43 odst. 2 a 3 se naopak netýká posouzení obchodního úspěchu ani kontroly hospodářské strategie podniku nebo navíc toho, že by ochranu ochranných známek vyhradil pouze jejich kvantitativně významnému obchodnímu používání.

Cíl sledovaný uvedeným požadavkem tedy nespočívá ani tak v přesném vymezení rozsahu ochrany starší ochranné známky ve vztahu ke konkrétním výrobkům nebo službám, pro které je v daném okamžiku tato ochranná známka užívána, jako spíše v ověření obecnějším způsobem, že byla starší ochranná známka skutečně užívána pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána.

(viz body 42–43)

2.      Článek 43 odst. 2 poslední věta nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že pokud byla ochranná známka zapsána pro kategorii výrobků nebo služeb dostatečně rozsáhlou pro to, aby uvnitř ní mohly být rozlišeny některé podkategorie, které by mohly být považovány za samostatné, má důkaz o skutečném užívání ochranné známky pro „část těchto výrobků nebo služeb“ v námitkovém řízení za následek pouze ochranu podkategorie nebo podkategorií, pod které spadají výrobky nebo služby, pro které byla ochranná známka skutečně užívána. Pokud by naopak ochranná známka byla zapsána pro výrobky nebo služby vymezené tak přesným a ohraničeným způsobem, že by nebylo možné provést podstatná dělení uvnitř dotyčné kategorie, důkaz o skutečném užívání ochranné známky pro uvedené výrobky nebo služby by se nezbytně týkal, pro účely projednání námitek, celé této kategorie.

Ačkoli je totiž účelem pojmu „částečné užívání“, aby ochranné známky, které nebyly užívány pro danou kategorii výrobků, byly dostupné, nesmí mít však za následek to, že zbaví majitele starší ochranné známky jakékoli ochrany pro výrobky, které, aniž by byly striktně totožné s výrobky, pro které mohl prokázat skutečné užívání, nejsou podstatně odlišné od těchto výrobků a spadají do stejné skupiny, která nemůže být rozdělena jinak než náhodně. V tomto ohledu není v praxi pro majitele ochranné známky možné, aby předložil důkaz o užívání ochranné známky pro všechny představitelné varianty výrobků, na něž se zápis vztahuje. V důsledku toho se pojem „část výrobků nebo služeb“ nemůže vztahovat na všechny obchodní variace obdobných výrobků nebo služeb, ale pouze na výrobky nebo služby dostatečně odlišné pro to, aby mohly představovat soudržné kategorie nebo podkategorie.

(viz body 44–46)

3.      Pro odborníky průmyslu zpracování kovů usazené ve Španělsku existuje nebezpečí záměny mezi slovním označením ALADIN, jehož zápis jakožto ochranné známky Společenství je požadován pro „Čisticí přípravky na odpady pro průmysl zpracování kovů, s výjimkou přídavných činidel na textil a přídavných činidel“, náležející do třídy 3 ve smyslu Niceské dohody, a slovní ochrannou známkou ALADDIN, dříve zapsanou ve Španělsku pro „Přípravky pro leštění kovů“ náležející do stejné třídy, jelikož jsou dotčené výrobky zčásti podobné, kolidující označení vykazují vysoký stupeň podobnosti a jelikož starší ochranná známka má vysokou rozlišovací způsobilost, takže uvedené výrobky se mohou i pro veřejnost složenou ze specializovaných odborníků průmyslu zpracování kovů jevit jako příbuzné tím, že patří do stejné skupiny výrobků, a mohou tak být vnímány jako prvky obecné řady výrobků, které mohou mít společný obchodní původ.

(viz body 81, 86–87, 92, 99–101)