Žaloba podaná dne 18. února 2011 - ONP a další v. Komise
(Věc T-90/11)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Ordre national des pharmaciens (ONP) (Paříž, Francie), Conseil national de l'Ordre des pharmaciens (CNOP) (Paříž), Conseil central de la section G de l'Ordre national des pharmaciens (CCG) (Paříž) (zástupci: O. Saumon, L. Defalque a T. Bontinck, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
zrušil rozhodnutí Evropské komise K (2010) 8952 v konečném znění ze dne 8. prosince 2010, které bylo doručeno žalobkyním dne 10. prosince 2010, týkající se postupu při provádění článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (věc 39510 - LABCO/ONP);
podpůrně, za předpokladu, že by byly některé námitky shledány jako opodstatněné, snížil pokutu uloženou Evropskou komisí žalobkyním ve výši 5 000 000 eur za porušení článku 101 SFEU s přihlédnutím k existujícím polehčujícím okolnostem a zvláštní povaze dotčeného sdružení podniků;
v každém případě uložit Evropské komisi náhradu všech nákladů v souladu s čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu Evropské unie.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby žalobkyně uvádějí devět žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu a použití článku 101 SFEU, neboť Komise měla za to, že výjimka stanovená v rozsudku Wouters
1 se v projednávané věci nepoužije.
Co se týče omezení rozvoje skupin laboratoří na francouzském trhu biomedicínckých rozborů:
2. Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení působnosti francouzských právních předpisů, pokud jde o role prefekta a Conseil central de la section G de l'Ordre des pharmaciens (centrální rada sekce G komory lékárníků) s ohledem na změny, ke kterým došlo během doby existence společnosti pro výkon svobodného povolání.
Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení dosahu oznamovací povinnosti, jak vyplývá z článků L 4221-19, L 6221-4 a L 6221-5 Code de la santé publique (zákoník veřejného zdraví), jakož i oběžníku ze dne 22. září 1998, neboť Komise neuznala roli Conseil central de la section G de l'Ordre des pharmaciens v rámci jejího a posteriori ověřování dokumentů společnosti týkajících se společností pro výkon svobodného povolání provozujících laboratoře biomedicínckých rozborů a její povinnost předat svá vyjádření prefektovi.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení role Conseil central de la section G de l'Ordre des pharmaciens, jakožto garanta profesní nezávislosti svých aktivních členů, neboť Komise tvrdila, že minimální účast aktivního člena na základním kapitálu společností pro výkon svobodného povolání vede ke ztrátě jeho hospodářské nezávislosti a nezávislosti v oblasti řízení společnosti.
Pátý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení vůle zákonodárce, pokud jde o rozdělení podílů od minimální výše 25 %, a z nesprávného posouzení právního rámce použitelného na rozdělení obchodních podílů společnosti pro výkon svobodného povolání.
Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu a použití článku 101 SFEU, neboť Komise v napadeném rozhodnutí zohlednila uložené disciplinární sankce, jež posílily potenciální nebo skutečné účinky napadených rozhodnutí.
Co se týče stanovení minimálních cen na francouzském trhu biomedicínckých rozborů:
Sedmý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že Komise překročila meze rozhodnutí o kontrole
2 tím, že se opírala o doklady týkajících se "cen", což mělo mít za následek, že důkazy získané na tomto základě, byly získány v rozporu s právem, a námitka týkající se minimálních cen tudíž měla být považována za neopodstatněnou.
Pokud by měla Komise získat důkazy týkající se minimálních cen v rámci své kontroly v souladu s právem, quod non:
Osmý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení působnosti bývalého článku L 6211-6 Code de la santé publique a vůle zákonodárce ohledně definice a praxe poskytování slev.
Devátý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení skutkového stavu, které vedlo k nesprávnému právnímu posouzení, neboť Komise měla na jedné straně za to, že jednání ONP týkající se slev nespadá do působnosti jejích zákonných úkolů, ale odráží její protisoutěžní cíle, a na druhé straně, že ONP se za účelem ochrany zájmů malých laboratoří systematicky snažila stanovit minimální ceny na trhu služeb biomedicínckých rozborů.
____________1 - Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. února 2002, Wouters a další, C-309/99, Recueil, s. I-1577.2 - Rozhodnutí Komise o kontrole K(2008) 6494 ze dne 29. října 2008 kterým se nařizuje, aby se žalobkyně podřídily kontrole v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 101 SFEU a 102 SFEU, které je předmětem žaloby T-23/09 CNOP a CCG v. Komise (Úř. věst. 2009, C 55, s. 49).