Rozsudek Tribunálu ze dne 30. června 2016 – Al Matri v. Rada
(Věc T-545/13)1
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá proti určitým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Tunisku – Opatření přijatá vůči osobám odpovědným za zneužívání státních prostředků a vůči osobám a subjektům s nimi spojeným – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje – Zařazení žalobcova jména na seznam – Nedostatečný skutkový základ – Skutkový omyl – Právní omyl – Právo vlastnit majetek – Svoboda podnikání – Proporcionalita – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Povinnost uvést odůvodnění“
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Fahed Mohamed Sakher Al Matri (Doha, Katar) (zástupci: M. Lester a B. Kennelly, barristers, a G. Martin, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a I. Gurov, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP ze dne 31. ledna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, s. 62), provedeného prováděcím rozhodnutím Rady 2013/409/SZBP ze dne 30. července 2013 (Úř. věst. L 204, s. 52), rozhodnutím Rady 2014/49/SZBP ze dne 30. ledna 2014 (Úř. věst. L 28, s. 38) a rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/157 ze dne 30. ledna 2015 (Úř. věst. L 26, s. 29), a dále na zrušení nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 31, p. 1), provedeného prováděcím nařízením Rady (EU) č. 735/2013 ze dne 30. července 2013 (Úř. věst. L 204, p. 23), prováděcím nařízením Rady (EU) č. 81/2014 ze dne 30. ledna 2014 (Úř. věst. L 28, p. 2) a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 147/2015 ze dne 30. ledna 2015 (Úř. věst. L 26, p. 3), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.
Výrok rozsudku
Žaloba se zamítá.
Fahed Mohamed Sakher Al Matri ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.
____________1 Úř. věst. C 359, 7.12.2013.