Language of document : ECLI:EU:C:2022:513

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)

30. června 2022(*)

„Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 1999/70/ES – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Ustanovení 4 bod 1 – Zásada zákazu diskriminace – Nezohlednění služby vykonávané dočasným úředníkem, jenž se stal kariérním úředníkem, pro účely potvrzení osobní platové třídy – Určení rovnocennosti takto vykonávané služby a služby vykonávané kariérním úředníkem – Pojem ‚objektivní důvody‘ – Zohlednění doby služby pro účely získání postavení úředníka – Uspořádání vertikálního služebního postupu úředníků stanovené vnitrostátními právními předpisy“

Ve věci C‑192/21,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León (Vrchní soud Kastilie a Leónu, Španělsko) ze dne 9. února 2021, došlým Soudnímu dvoru dne 26. března 2021, v řízení

pan Clemente

proti

Comunidad de Castilla y León (Dirección General de la Función Pública),

SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),

ve složení J. Passer, předseda senátu, F. Biltgen (zpravodaj) a M. L. Arastey Sahún, soudci,

generální advokát: J. Richard de la Tour,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za pana Clementea M. Pérez Rodríguez a F. J. Viejo Carnicerem, abogados,

–        za Comunidad de Castilla y León (Dirección General de la Función Pública) D. Vélez Berzosa, letrada,

–        za španělskou vládu J. Rodríguezem de la Rúa Puig, jako zmocněncem,

–        za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s E. De Bonisem, avvocato dello Stato,

–        za Evropskou komisi D. Recchia a N. Ruiz Garcíou, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999 (dále jen „rámcová dohoda“), která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi odvolatelem v původním řízení, kterého předkládající soud označuje pseudonymem „pan Clemente“, a Comunidad de Castilla y León (Dirección General de la Función Pública) [Autonomní oblast Kastilie a León (Generální ředitelství pro veřejnou službu), Španělsko] (dále jen „Autonomní oblast“) ve věci odmítnutí potvrdit odvolateli v původním řízení jeho osobní platovou třídu, do které byl zařazen jakožto dočasný úředník před svým jmenováním kariérním úředníkem.

 Právní rámec

 Unijní právo

3        Podle ustanovení 1 písm. a) rámcové dohody je jejím účelem zejména „zlepšit kvalitu práce na dobu určitou zajištěním uplatňování zásady zákazu diskriminace“.

4        Podle ustanovení 2 odst. 1 rámcové dohody se tato dohoda vztahuje na zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovním poměru vymezeném platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi v každém členském státě.

5        Ustanovení 3 rámcové dohody, nadepsané „Definice“, stanoví:

„Pro účely této dohody se rozumí:

1.      ‚zaměstnancem v pracovním poměru na dobu určitou‘ osoba s pracovní smlouvou nebo poměrem uzavřeným přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud skončení pracovní smlouvy nebo poměru je určeno objektivními podmínkami, jakými jsou dosažení určitého dne, dokončení určitého úkolu nebo vznik určité události;

2.      ‚srovnatelným zaměstnancem v pracovním poměru na dobu neurčitou‘ zaměstnanec s pracovní smlouvou nebo poměrem na dobu neurčitou ve stejném zařízení, který vykonává stejnou nebo podobnou práci/povolání, s přihlédnutím ke způsobilosti/schopnostem. […]“

6        Ustanovení 4 rámcové dohody, nadepsané „Zásada zákazu diskriminace“, v bodě 1 stanoví:

„Pokud jde o pracovní podmínky, nesmí být se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou zacházeno méně příznivě než se srovnatelnými zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou pouze z toho důvodu, že mají pracovní smlouvu nebo pracovní poměr na dobu určitou, pokud odlišné zacházení nelze ospravedlnit objektivními důvody.“

 Španělské právo

7        Článek 69 Ley 7/2005 de la Función Pública de Castilla y León (zákon č. 7/2005 o veřejné službě Autonomní oblasti Kastilie a Léon) ze dne 24. května 2005 (BOE č. 162 ze dne 8. července 2005, s. 24 200) v odstavci 1 stanoví:

„Úředník má bez ohledu na služební místo, které zastává, nárok přinejmenším na příplatek za práci v místě přidělení stanovený pro služební místa odpovídající jeho osobní platové třídě.“

8        Decreto 17/2018 por el que se regula la consolidación, convalidación y conservación del grado personal (nařízení č. 17/2018, kterým se upravuje potvrzení, přenesení a zachování osobní platové třídy) ze dne 7. června 2018 (BOCyL č. 113 ze dne 13. června 2018, dále jen „nařízení č. 17/2018“), jež se podle článku 2 vztahuje na úředníky Autonomní oblasti, v článku 3 stanoví:

„1.      Potvrzení osobní platové třídy lze provést jen tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:

a)      jmenování na služební místo definitivně, s výjimkou nástupní platové třídy na začátku kariéry;

b)      skutečné zastávání jednoho nebo více služebních míst odpovídající úrovně.

2.      Obě podmínky musí být splněny v souladu s podrobnostmi stanovenými v následujících ustanoveních.“

9        Článek 4 tohoto nařízení stanoví:

„1.      K potvrzení osobní platové třídy je nezbytné, aby dotyčný byl definitivně jmenován na služební místo na úrovni odpovídající služebnímu místu, na kterém má být platová třída potvrzena, nebo na úrovni vyšší.

2.      Nástupní platová třída na začátku kariéry se nicméně určí na úrovni služebního místa, na které byl úředník přidělen po úspěšném absolvování příslušného výběrového řízení, a to bez ohledu na podmínky, za nichž toto místo zastává, ledaže sám dobrovolně požádá o potvrzení nižší platové třídy.“

10      Článek 5 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„K potvrzení osobní platové třídy je nezbytné, aby dotyčný dočasně nebo definitivně zastával jedno nebo více služebních míst na úrovni odpovídající služebnímu místu, na kterém má být platová třída potvrzena, nebo na úrovni vyšší po dobu dvou let nepřerušeně nebo tří s přerušením. Jsou-li splněny obě okolnosti, platová třída se potvrdí ke dni, který je pro úředníka nejpříznivější.“

11      Článek 6 téhož nařízení zní:

„1.      Platová třída, která má být potvrzena, může být vyšší než již potvrzená osobní platová třída nejvýše o dvě úrovně, ale v žádném případě nesmí být na úrovni vyšší, než která odpovídá definitivně získanému služebnímu místu, ani se nesmí nacházet mimo rozmezí stanovené pro podskupinu nebo skupinu klasifikace prací, do níž uvedené služební místo spadá.

2.      Doba dočasného zastávání služebního místa, ať již v režimu dočasného přidělení nebo vyslání, se pro účely potvrzení platové třídy započítává jen tehdy, je-li úroveň dočasně zastávaných služebních míst odpovídající služebnímu místu, na kterém má být platová třída potvrzena, nebo vyšší.

3.      Nabytí nové osobní platové třídy je možné teprve po uplynutí doby nejméně dvou let ode dne předchozího potvrzení platové třídy.

4.      Doby zastávání služebního místa se pro účely potvrzení platové třídy počítají chronologicky a započítávají se jen jednou.“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

12      Od 28. května 2001 do 21. ledna 2008 působil odvolatel v původním řízení v postavení dočasného úředníka a na základě jediného jmenování na služebním místě koordinujícího veterinárního lékaře u Autonomní oblasti. Na základě klasifikace služebních míst ve veřejné službě platné pro Autonomní oblast, na jejímž základě jsou všechna služební místa zatříděna do úrovní na stupnici 1 až 30, byl odvolatel v původním řízení zařazen na tomto služebním místě do osobní platové třídy 24.

13      Vyhláškou ze dne 7. března 2006 byly v rámci procesu konsolidace služebních míst dočasných zaměstnanců a stabilizace zaměstnání zdravotnických pracovníků vyhlášena výběrová řízení za účelem přijetí na služební místo v kategorii „odborný rada“ v oboru zdravotnictví (veterinární lékaři) u Autonomní oblasti. Tato vyhláška stanovila, že služba vykonávaná v postavení dočasného úředníka na služebním místě zařazeném do uvedené kategorie se započítá v hodnotě 0,25 bodu za každý dovršený měsíc služby v rozsahu maximálně 40 bodů.

14      Odvolatel v původním řízení uspěl v uvedeném výběrovém řízení a dne 10. listopadu 2015 byl s účinností od 22. ledna 2008 definitivně jmenován na služební místo, na kterém byl zařazen do osobní platové třídy 22.

15      Dopisem ze dne 18. března 2019 požádal odvolatel v původním řízení Autonomní oblast o potvrzení jeho osobní platové třídy 24, protože v postavení dočasného úředníka zastával služební místo odpovídající této platové třídě.

16      Autonomní oblast tuto žádost zamítla s odůvodněním, že úroveň služebních míst zastávaných v postavení dočasného úředníka nebo vůbec dočasně nemůže být předmětem potvrzení a stálé místo, na které byl odvolatel v původním řízení jmenován, odpovídá nižší platové třídě, než kterou tento odvolatel požaduje.

17      Odvolatel v původním řízení podal žalobu k příslušnému soudu prvního stupně, který rozhodl, že se může domáhat jen zařazení do osobní platové třídy 22 odpovídající úrovni stálého služebního místa, na které byl jmenován v postavení kariérního úředníka.

18      Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León (Vrchní soud Kastilie a Leónu, Španělsko), k němuž bylo podáno odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, uvádí, že potvrzení osobní platové třídy 24 by znamenalo povýšení odvolatele v původním řízení do vyšší platové třídy, než která – tj. platová třída 22 – odpovídá služebnímu místu, na něž byl jmenován definitivně, což by bylo v rozporu s podmínkami pro potvrzení platové třídy stanovenými v článcích 3 a 4 nařízení č. 17/2018.

19      V souvislosti se slučitelností rozhodnutí Autonomní oblasti zamítnout žádost odvolatele v původním řízení o potvrzení osobní platové třídy 24 odpovídající služebnímu místu, které zastával v postavení dočasného úředníka, s ustanovením 4 bodu 1 rámcové dohody se předkládající soud zabývá zaprvé pojmem „srovnatelný zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou“ uvedeným v tomto ustanovení. V tomto ohledu uvádí, že situace odvolatele v původním řízení v době, kdy byl dočasným úředníkem, byla totožná se situací kariérního úředníka zastávajícího stejné služební místo co do služebních povinností, vyžadovaného diplomu, režimu, působiště i dalších pracovních podmínek, takže ve vztahu k potvrzení osobní platové třídy se v zásadě jedná o srovnatelné pracovníky. Předkládající soud v této souvislosti cituje rozsudek č. 1592/2018 ze dne 7. listopadu 2018 (ES:TS:2018:3744), v němž Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko) s přihlédnutím zejména k rozsudku ze dne 8. září 2011, Rosado Santana (C‑177/10, EU:C:2011:557), rozhodl, že s ohledem na srovnatelnost situace dočasných úředníků se situací kariérních úředníků lze pro účely potvrzení osobní platové třídy zohlednit službu vykonávanou dočasnými úředníky.

20      Předkládající soud ovšem poukazuje na to, že odvolatel v původním řízení se nedomáhá toho, aby mu coby kariérnímu úředníkovi byla se zpětnou účinností, ke dni jeho přijetí jako dočasného zaměstnance, potvrzena osobní platová třída 24, nýbrž toho, aby služba dříve vykonávaná v postavení dočasného úředníka byla zohledněna pro účely potvrzení osobní platové třídy 24 ke dni jeho jmenování kariérním úředníkem. Předkládající soud dále připomíná, že kariérní úředník, který dočasně, zejména v případě dočasného přidělení, zastává služební místo vyšší úrovně, má nárok na potvrzení nikoli platové třídy odpovídající tomuto služebnímu místu, nýbrž platové třídy odpovídající místu, na které byl jmenován definitivně. Za těchto podmínek má předkládající soud pochybnosti o srovnatelnosti situací ve věci v původním řízení a zamýšlí se nad tím, zda musí být pojem „srovnatelný zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou“ vykládán v tom smyslu, že se vztahuje výlučně k povaze poměru u Autonomní oblasti, to znamená v závislosti na tom, zda se jedná o kariérního, nebo dočasného úředníka, nebo zda je třeba zohlednit i trvalou, či dočasnou povahu služebního místa zastávaného úředníkem.

21      Zadruhé předkládající soud uvádí dva „objektivní důvody“ ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody, které mohou odůvodnit nezohlednění služby vykonávané v postavení dočasného úředníka pro účely potvrzení osobní platové třídy daného pracovníka po jeho jmenování kariérním úředníkem. Vzhledem k tomu, že tato služba byla zohledněna při výběrovém řízení pro účely získání postavení kariérního úředníka, vedlo by její zohlednění pro účely potvrzení platové třídy ke dvojímu započtení, takže s osobami v situaci odvolatele v původním řízení by bylo zacházeno příznivěji než s kariérními úředníky, kteří nebyli dočasnými úředníky.

22      Vedle toho vertikální služební postup kariérních úředníků, potažmo zařazování do platových tříd, které je třeba potvrzovat, probíhá progresivně, což je důsledkem uspořádání samotné administrativy, a jeho cílem je motivovat tyto úředníky a zkvalitňovat službu, kterou vykonávají. Naproti tomu dočasní úředníci se nestávají součástí žádné služební kategorie ani žádné služební skupiny, jelikož jsou jmenováni k pokrytí volných služebních míst v různých kategoriích a skupinách podle potřeby a nezastávají žádné služební místo definitivně. Potvrzením platové třídy odpovídající služebnímu místu zastávanému v postavení dočasného úředníka by přitom mohlo dojít ke „skokům“ a „posunům“ ve vertikálním služebním postupu v postavení kariérního úředníka, aniž by musely být splněny ostatní zákonné požadavky, což by bylo v rozporu s nastavením tohoto postupu.

23      V tomto kontextu předkládající soud uvádí, že Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) již sice v minulosti rozhodl, že k potvrzení osobní platové třídy může dojít jen tehdy, když je služební místo obsazeno definitivně, vzhledem k jeho významu v organizaci veřejné služby, avšak v rozsudku citovaném v bodě 19 tohoto rozsudku uplatnil ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody bez ohledu na trvalou povahu obsazeného služebního místa. Kromě toho má předkládající soud za to, že Soudní dvůr v bodech 47 a 50 rozsudku ze dne 20. června 2019, Ustariz Aróstegui (C‑72/18, EU:C:2019:516), který se týká příplatku poskytovaného kariérním, a nikoli dočasným úředníkům, rozlišoval mezi rozdílným zacházením založeným pouze na počtu odsloužených let a rozdílným zacházením při povyšování do vyšších platových tříd, což naznačuje, že posledně uvedené rozdílné zacházení může být odůvodněno jinými faktory než pouhou délkou doby, po kterou bylo dotyčné služební místo zastáváno.

24      Za těchto podmínek se Tribunal Superior de Justicia de Castilla y Léon (vrchní soud Kastilie a Leónu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Musí být pojem ‚srovnatelný zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou‘, který je uveden v ustanovení 4 bodě 1 rámcové dohody […], vykládán v tom smyslu, že doba, kterou kariérní úředník odsloužil v postavení dočasného úředníka před získáním postavení kariérního úředníka, má být pro účely potvrzení osobní platové třídy postavena na roveň době odsloužené jiným kariérním úředníkem?

2)      Musí být ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody […], vykládáno v tom smyslu, že skutečnost, že výše uvedená doba již byla zohledněna a započtena pro účely získání postavení kariérního úředníka, a úprava vertikálního služebního postupu úředníků ve vnitrostátních právních předpisech představují objektivní důvody, na základě nichž by doba, kterou odsloužil kariérní úředník v postavení dočasného úředníka před získáním postavení kariérního úředníka, neměla být brána v úvahu pro účely potvrzení osobní platové třídy?“

 K předběžným otázkám

25      Podstatou předběžných otázek předkládajícího soudu, jimiž je třeba se zabývat společně, je, zda ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž se pro účely potvrzení osobní platové třídy nezohledňuje služba, kterou úředník vykonával v postavení dočasného úředníka, než získal postavení kariérního úředníka.

26      Nejprve je třeba připomenout, že se směrnice 1999/70 a rámcová dohoda použijí na všechny zaměstnance vykonávající činnost odměňovanou v rámci zaměstnaneckého poměru na dobu určitou, ve kterém mají vazbu na zaměstnavatele (usnesení ze dne 22. března 2018, Centeno Meléndez, C‑315/17, nezveřejněné, EU:C:2018:207, bod 38 a citovaná judikatura).

27      Požadavky stanovené v rámcové dohodě se použijí na pracovní smlouvy a poměry na dobu určitou uzavřené se správními orgány a dalšími subjekty veřejného sektoru (usnesení ze dne 22. března 2018, Centeno Meléndez, C‑315/17, nezveřejněné, EU:C:2018:207, bod 39 a citovaná judikatura).

28      V projednávané věci je nesporné, že odvolatel v původním řízení byl coby dočasný úředník u Autonomní oblasti po dobu více než šesti let považován za „zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou“ ve smyslu rámcové dohody.

29      Dále je třeba připomenout, že ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody v otázce pracovních podmínek zakazuje zacházet se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou méně příznivě než se srovnatelnými zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou pouze z toho důvodu, že jsou v pracovním poměru na dobu určitou, pokud odlišné zacházení nelze ospravedlnit objektivními důvody.

30      V tomto ohledu je třeba uvést, že i když se tato rámcová dohoda podle svého ustanovení 2 odst. 1 vztahuje na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou definované v ustanovení 3 rámcové dohody, skutečnost, že odvolatel v původním řízení následně nabyl postavení kariérního úředníka, a tudíž postavení zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou, nebrání tomu, aby se dovolával zásady zákazu diskriminace uvedené v ustanovení 4 bodě 1 rámcové dohody, pokud pro účely potvrzení své platové třídy zpochybňuje rozdílné zacházení související se zohledněním služby, kterou vykonával v postavení dočasného úředníka před svým jmenováním kariérním úředníkem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2012, Valenza a další, C‑302/11 až C‑305/11, EU:C:2012:646, body 34 a 35, jakož i citovaná judikatura).

31      Kromě toho je nutno konstatovat, jak uvádí předkládající soud, že potvrzení osobní platové třídy, kterého se týká právní úprava dotčená v původním řízení, představuje „pracovní podmínku“ ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody, přičemž rozhodným kritériem pro určení toho, zda určité opatření spadá pod tento pojem, je podle ustálené judikatury Soudního dvora právě kritérium zaměstnání, tj. pracovní poměr založený mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem (rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Arógui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 25 a citovaná judikatura).

32      Z článků 3 až 5 nařízení č. 17/2018 totiž vyplývá, že potvrzení osobní platové třídy lze provést jen tehdy, jsou-li splněny dvě podmínky, a sice „jmenování na služební místo definitivně, s výjimkou nástupní platové třídy na začátku kariéry“, a „skutečné zastávání jednoho nebo více služebních míst odpovídající úrovně“ ve smyslu úrovně odpovídající dříve zastávanému služebnímu místu. Dále podle čl. 69 odst. 1 zákona č. 7/2005 o veřejné službě Autonomní oblasti Kastilie a Léon zaručuje toto potvrzení úředníkovi nárok na odměnu odpovídající potvrzené osobní platové třídě i v případě změny služebního místa. Představuje rovněž předpoklad pro vertikální služební postup úředníka.

33      Vzhledem k tomu, že ze znění otázek položených předkládajícím soudem plyne, že vycházejí z předpokladu, že pro účely potvrzení osobní platové třídy je s dočasnými úředníky zacházeno méně příznivě než s kariérními úředníky co do zohlednění služby vykonávané v rámci těchto postavení, je třeba v prvním sledu zkoumat, zda se tyto dvě kategorie úředníků nacházejí ve srovnatelné situaci ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody.

34      Pro posouzení, zda zaměstnanci vykonávají stejnou nebo podobnou práci ve smyslu rámcové dohody, je třeba v souladu s jejím ustanovením 3 bodem 2 a ustanovením 4 bodem 1 zkoumat, zda s přihlédnutím ke všem faktorům, jako jsou povaha práce, podmínky vzdělání a pracovní podmínky, mohou být tito pracovníci považováni za osoby ve srovnatelné situaci (rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Arógui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 34 a citovaná judikatura).

35      Ačkoli je na předkládajícím soudu, který jediný je příslušný k posouzení skutkových okolností, aby určil, zda se kariérní úředníci a dočasní úředníci nacházejí ve srovnatelné situaci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Aróstegui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 35 a citovaná judikatura), ze samotného předkládacího rozhodnutí vyplývá, že v projednávané věci byla situace odvolatele v původním řízení v době, kdy byl dočasným úředníkem, totožná s jeho situací jakožto kariérního úředníka co do služebních povinností koordinujícího veterinárního lékaře, vyžadovaného diplomu, režimu, působiště i dalších pracovních podmínek.

36      Předkládající soud nicméně podotýká, že úředníkovi, který dočasně, zejména v rámci dočasného přidělení, zastává služební místo vyšší úrovně, než na které byl jmenován definitivně, je potvrzena nikoli platová třída odpovídající služebnímu místu zastávanému v rámci dočasného přidělení, nýbrž platová třída odpovídající místu, na které byl jmenován definitivně. Zamýšlí se proto nad tím, zda by potvrzení vyšší platové třídy, kterou měl kariérní úředník v době, kdy byl dočasným úředníkem, představovalo obrácenou diskriminaci v neprospěch kariérních úředníků.

37      V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že ze znění ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody vyplývá, že k tomu, aby se dotčení zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu určitou mohli dovolávat uvedeného ustanovení, stačí, že s nimi je zacházeno méně příznivě nežli se zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu neurčitou, kteří se nacházejí ve srovnatelné situaci (rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Arógui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 31).

38      Vše přitom nasvědčuje tomu, že odvolatel v původním řízení po několik let v postavení dočasného úředníka a na základě jediného jmenování zastával služební místo koordinujícího veterinárního lékaře u Autonomní oblasti, na kterém byl na základě klasifikace služebních míst ve veřejné službě platné pro tuto autonomní oblast zařazen do osobní platové třídy 24. Situaci odvolatele v původním řízení je tudíž třeba porovnat se situací úředníka, který takové služební místo zastává definitivně.

39      Z toho vyplývá, s výhradou ověření všech relevantních skutečností předkládajícím soudem, že je třeba mít za to, že taková situace dočasného úředníka, jaká nastala u odvolatele v původním řízení v době před nabytím postavení kariérního úředníka, je srovnatelná se situací kariérního úředníka, který zastává stejné služební místo, jaké zastával uvedený dočasný úředník, definitivně.

40      Za těchto podmínek je třeba ve druhém sledu ověřit, zda existují „objektivní důvody“ ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody, které by mohly odůvodnit rozdílné zacházení zmíněné v bodě 33 tohoto rozsudku.

41      Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že pojem „objektivní důvody“ vyžaduje, aby bylo zjištěné nerovné zacházení odůvodněno existencí přesných a konkrétních skutečností charakterizujících pracovní podmínky, o které se jedná, ve zvláštním kontextu, do kterého spadá, a na základě objektivních a transparentních kritérií za účelem ověření, zda tato nerovnost odpovídá skutečné potřebě, je způsobilá dosáhnout sledovaného cíle a je k tomuto účelu nezbytná. Uvedené skutečnosti mohou vyplývat zejména ze zvláštní povahy úkolů, pro jejichž plnění byly smlouvy na dobu určitou uzavřeny, a z charakteristik jim vlastních, nebo případně ze sledování legitimního cíle sociální politiky členského státu (rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Arógui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 40 a citovaná judikatura).

42      Uvedený pojem naproti tomu nelze chápat tak, že by umožňoval odůvodnit rozdílné zacházení mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou skutečností, že toto rozdílné zacházení je stanoveno takovou vnitrostátní obecnou a abstraktní normou, jako je zákon nebo kolektivní smlouva (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2011, Rosado Santana, C‑177/10, EU:C:2011:557, bod 72 a citovaná judikatura).

43      Odkaz na dočasnou povahu práce dočasných úředníků nemůže být sám o sobě objektivním důvodem ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Aróstegui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 41 a citovaná judikatura).

44      K případnému odůvodnění rozdílného zacházení zjištěného ve věci v původním řízení předkládající soud uvádí zaprvé vertikální služební postup úředníků, který je progresivní a vyplývá z uspořádání samotné administrativy.

45      V tomto ohledu je vzhledem k tomu, že vertikální služební postup i potvrzení osobní platové třídy jsou vlastní postavení kariérního úředníka, třeba připomenout, že vzhledem k prostoru pro uvážení, který členské státy požívají ohledně organizace vlastní veřejné správy, tyto státy v zásadě mohou, aniž je to v rozporu se směrnicí 1999/70 nebo rámcovou dohodou, stanovit podmínky pro získání postavení kariérního úředníka, jakož i pracovní podmínky takových úředníků (rozsudek ze dne 20. června 2019, Ustariz Aróstegui, C‑72/18, EU:C:2019:516, bod 43 a citovaná judikatura).

46      I když tedy směrnice 1999/70 ani rámcová dohoda v zásadě nebrání tomu, aby bylo potvrzení osobní platové třídy vyhrazeno pouze kariérním úředníkům, nic to nemění na tom, že právní úprava členského státu nemůže stanovit obecnou a abstraktní podmínku týkající se pouze dočasné povahy práce dočasných úředníků a nezohledňovat přitom zvláštní povahu vykonávaných úkolů a charakteristik, které jsou těmto úkolům vlastní.

47      V tomto ohledu je nicméně třeba konstatovat, že vnitrostátní právní úprava použitelná ve věci v původním řízení stanoví, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že pouhá skutečnost, že úředník dočasně zastává služební místo ve vyšší platové třídě, než je služební místo, které zastává definitivně, mu automaticky nezakládá nárok na potvrzení této vyšší platové třídy.

48      Za těchto podmínek by možnost potvrdit kariérnímu úředníkovi vyšší platovou třídu, do které byl zařazen v době, kdy byl dočasným úředníkem, mohla představovat obrácenou diskriminaci v neprospěch úředníků, kteří byli dočasně přiděleni na služební místo s vyšší platovou třídou, než která odpovídá služebnímu místu, na něž byli jmenováni definitivně.

49      Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní úprava použitelná ve věci v původním řízení sice vylučuje automatické potvrzení platové třídy zastávané dočasně, avšak pro účely stanovení platové třídy, která má být potvrzena, umožňuje zohlednit dobu strávenou na dočasném služebním místě, což musí ověřit předkládající soud, musí být tato právní úprava uplatňována bez rozdílu stejným způsobem na osoby, které toto dočasné služební místo zastávaly jako dočasní úředníci nebo jako kariérní úředníci jmenovaní definitivně.

50      Zadruhé má předkládající soud za to, že jelikož služba vykonávaná odvolatelem v původním řízení v postavení dočasného úředníka byla zohledněna při výběrovém řízení, které mu umožnilo získat postavení kariérního úředníka, vedlo by zohlednění této služby za účelem potvrzení osobní platové třídy k jejímu dvojímu započtení, takže by s odvolatelem v původním řízení bylo zacházeno příznivěji než s jinými úředníky.

51      Stanovení podmínek přístupu k postavení kariérního úředníka a potvrzení osobní platové třídy takovému úředníkovi, které představuje, jak je uvedeno v bodech 31 a 32 tohoto rozsudku, pracovní podmínku, jsou však dvěma odlišnými aspekty režimu použitelného na úředníky, takže na zohlednění služby vykonávané dotyčnou osobou v postavení dočasného úředníka pro účely přístupu k postavení kariérního úředníka nebo pro účely potvrzení osobní platové třídy nelze nahlížet tak, že vede pouze pro účely potvrzení osobní platové třídy k dvojímu započtení uvedené služby.

52      I když je tedy v souladu s judikaturou citovanou v bodě 45 tohoto rozsudku legitimní stanovit podmínky přístupu k postavení kariérního úředníka, nemůže stanovení takových podmínek přístupu odůvodnit rozdílné zacházení ve vztahu k podmínkám potvrzení osobní platové třídy.

53      S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět, že ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž se pro účely potvrzení osobní platové třídy nezohledňuje služba, kterou úředník vykonával v postavení dočasného úředníka, než získal postavení kariérního úředníka.

 K nákladům řízení

54      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:

Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která byla uzavřena dne 18. března 1999 a je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž se pro účely potvrzení osobní platové třídy nezohledňuje služba, kterou úředník vykonával v postavení dočasného úředníka, než získal postavení kariérního úředníka.

Podpisy


*–      Jednací jazyk: španělština.