Věc C‑661/11

Martin y Paz Diffusion SA

v.

David Depuydt
a
Fabriek van Maroquinerie Gauquie NV

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Cour de cassation (Belgie)]

„Ochranné známky – Směrnice 89/104/EHS – Článek 5 – Souhlas majitele ochranné známky s užíváním označení totožného s touto ochrannou známkou třetí osobou – Souhlas udělený v rámci sdíleného užívání – Možnost uvedeného majitele ukončit sdílené užívání ochranné známky a obnovit výlučné užívání své ochranné známky“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. září 2013

1.        Předběžné otázky – Přípustnost – Podmínky – Otázky mající vztah k realitě nebo předmětu sporu

(Článek 267 SFEU)

2.        Sbližování právních předpisů – Ochranné známky – Směrnice 89/104 – Práva z ochranné známky – Souhlas majitele ochranné známky s užíváním označení totožného s touto ochrannou známkou třetí osobou – Souhlas udělený v rámci sdíleného užívání ochranné známky – Oprávnění uvedeného majitele ukončit sdílené užívání ochranné známky a obnovit výlučné užívání své ochranné známky

(Směrnice Rady 89/104, článek 5)

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 43)

2.        Článek 5 první směrnice 89/104 o ochranných známkách, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, brání tomu, aby byl majitel ochranných známek, který v rámci sdíleného užívání s třetí osobou udělil souhlas s tím, aby tato třetí osoba užívala označení totožná s jeho ochrannými známkami pro některé výrobky spadající do tříd, pro které byly tyto ochranné známky zapsány, a který již s tímto užíváním nesouhlasí, zbaven možnosti uplatnit vůči uvedené třetí osobě výlučné právo, které pro něj vyplývá z uvedených ochranných známek, a možnosti, že bude sám vykonávat toto výlučné právo pro výrobky totožné s výrobky téže třetí osoby.

Co se týče omezení výlučného práva, která inherentně vyplývají z článku 5 směrnice 89/104 jako takového, je výlučné právo stanovené v tomto ustanovení přiznáno proto, aby mohl majitel ochranné známky chránit své specifické zájmy jakožto majitel této ochranné známky, tj. zajistit, aby tato známka mohla plnit své vlastní funkce. Výkon tohoto práva musí být tedy vyhrazen pro případy, kdy užívání označení třetí osobou zasahuje nebo je schopné zasáhnout do jedné z funkcí ochranné známky. K těmto funkcím patří nejen základní funkce ochranné známky, jíž je zaručit spotřebitelům původ dotčeného výrobku nebo dotčené služby, ale i její další funkce, jako je funkce zaručení kvality tohoto výrobku či této služby, anebo funkce sdělovací, investiční či reklamní.

Je pravda, jak potvrzuje odkaz v šestém bodě odůvodnění směrnice 89/104 na vnitrostátní právo v oblasti občanskoprávní odpovědnosti, že vnitrostátní soud může majiteli ochranné známky uložit sankci nebo náhradu vzniklé škody, pokud konstatuje, že tento majitel protiprávně zrušil souhlas, kterým třetí osobě umožnil užívat označení totožná s jeho ochrannými známkami. Konstatování takového jednání však nemůže vést k tomu, že na základě soudního rozhodnutí a na dobu neurčitou přetrvá sdílené užívání uvedených ochranných známek, pokud již neexistuje společná vůle dotyčných společností k takovému užívání.

(viz body 58, 61, 62 a výrok)